Úvod: Radiofrekvenční (RF) ablace fibrilace síní (FiS) je v současné době jedním z nejčastěji prováděných elektrofyziologických výkonů. RF ablace FiS vyžaduje delší dobu procedury a velké množství dodávané ablační energie, což bývá pro pacienta bolestivé. Pro úspěšnost procedury i pro prevenci komplikací je důležité udržovat adekvátní úroveň analgosedace a minimalizovat bolest. Cíl: Porovnat subjektivní účinnost dvou farmakologických protokolů (paracetamol-nalbufin vs. diazepam-fentanyl) s použitím ekvianalgetických dávek fentanylu a nalbufinu jako intravenózních analgetik u pacientů podstupujících RF ablaci pro FiS, množství zaznamenaných komplikací při podávání těchto léků a zhodnotit spokojenost operatéra s jejich analgetickým účinkem. Metody a výsledky: Do studie bylo konsekutivně zařazeno celkem 100 pacientů, kteří byli v poměru 1:1 randomizováni na skupinu, jíž byl podán před RF ablací diazepam 5 mg i.v. + fentanyl (FEN, prům. věk 66,7 ± 8,1 let) a skupinu, jíž byl podán paracetamol 1000mg i.v. + nalbufin (NAL, prům. věk 64,6 ± 8,2 let). Průměrná dávka fentanylu byla 0,19 ± 0,06 mg a nalbufinu 22,7 ± 5,8 mg. Průměrná doba výkonu činila ve FEN skupině 100 ± 22 min a v NAL skupině 102 ± 26 min (p = 0,78). Počet RF aplikací a délka aplikace RF energie ve FEN a NAL skupině pak byly také porovnatelné (67 ± 23 vs. 64 ± 22, p = 0,46, resp. 1571 ± 552 s vs. 1775 ± 2036 s, p = 0,50). Průměr subjektivně vnímané bolesti ve skupinách FEN a NAL na vizuální analogové škále (VAS) činil ve FEN skupině 5,4 ± 2,5 a v NAL skupině 5,1 ± 2,2 (p = 0,59). Operatérem hodnocený analgetický účinek na škále od 1 do 5 byl také v obou skupinách podobný (1,7 ± 0,7 ve FEN vs. 1,8 ± 0,8 v NAL, p = 0,92). Ve FEN skupině byly vzácně zaznamenány vážnější nežádoucí účinky (hypotenze u 4% pacientů, útlum dechového centra u 2 % pacientů). Nejčastějším nežádoucím účinkem v NAL skupině bylo pocení (66 % pacientů). Závěr: Opiodní analgetika fentanyl i nalbufin se zdají být jak pro pacienty, tak i pro operatéra podobně účinnou a bezpečnou alternativou analgosedace během RF ablace FiS. Po podání kombinace paracetamol-nalbufin lze očekávat významně častější výskyt nadměrného pocení. Při použití analgosedační kombinace diazepam-fentanyl lze pak vzácněji očekávat výskyt závažnějších nežádoucích účinků jako těžká hypotenze nebo útlum dechového centra.
Introduction: Radiofrequency (RF) ablation of atrial fibrillation (AF) is the most common electrophysiological procedure at present time. RF ablation of AF requires longer procedure times and a relatively high amount of RF energy delivered, which may cause significant pain to patients. Therefore, it is mandatory to maintain an adequate level of analgosedation to minimize pain for a successful accomplishment of the procedure. Goal: To compare the subjective efficacy of two pharmacologic protocols (paracetamol-nalbuphine vs. diazepam-fentanyl) using equianalgesic doses of fentanyl and nalbuphine as an IV analgesic regimen in patients undergoing RF ablation of AF, and to establish their safety as well as to assess the level of proceduralist satisfaction with analgesic effects of these drugs. Methods and Results: One hundred consecutive patients were randomized in a 1:1 ratio to a group which received diazepam 5 mg IV + fentanyl during ablation (FEN group, mean age 66.7 ± 8.1 years), and to a group receiving paracetamol 1,000 mg IV + nalbuphine (NAL group, mean age 64.6 ± 8.2 years). The mean doses of fentanyl and nalbuphine were 0.19 ± 0.06 mg and 22.7 ± 5.8 mg, respectively. The mean procedure time was 100 ± 22 mins and 102 ± 26 mins in the FEN and NAL groups, respectively (p = 0.78). The number of RF energy applications and RF energy application times were comparable between the groups (67 ± 23 vs. 64 ± 22, p = 0.46, and 1571 ± 552 s vs. 1775 ± 2036 s, p = 0.5, respectively). The mean pain scores in the FEN and NAL groups on the visual analogue scale (VAS) were 5.4 ± 2.5 and 5.1 ± 2.2, respectively (p = 0,59). Analgesic effect as assessed by the proceduralist using the modified Likert scale (1 to 5) was also similar between the groups (1.7 ± 0.7 in FEN vs. 1.8 ± 0.8 in NAL, p = 0.92). Adverse effects of fentanyl were hypotension (4 % of patients) and respiratory depression (2 % of patients), while the most common side effect of nalbuphine was excessive sweating (66 % of patients). Conclusion: Use of the opioid analgesics fentanyl and nalbuphine appears to be a safe and effective method of analgosedation during RF ablations of AF for both the patients and the proceduralists. The administration of paracetamol and nalbuphine was associated with a significant occurrence of excessive sweating. However, more severe complications, such as severe hypotension and respiratory depression, may rarely be expected when using the combination of benzodiazepine and fentanyl as part of the analgosedation regimen.
Úvod: Kardioinhibiční mechanismy jsou častou a většinou prognosticky benigní příčinou synkop. Jejich časté rekurence však významně snižují kvalitu života a mohou mít za následek i vážné úrazy. Farmakologická i režimová nefarmakologická léčba je většinou neúspěšná.Cíl: Ukázat první zkušenosti s metodou intervenčního ovlivnění parasympatického tonu za pomocí radiofrekvenční katétrové ablace (tzv. kardioneuroablace, KNA).Metody a výsledky: Do studie bylo zařazeno iniciálních 20 pacientů (prům. věk 42 ± 13 let, 10 mužů, 10 žen). Průměrná délka trvání dokumentované asystolie činila 11,4 ± 11 s (4,3–40 s). Délka KNA se pohybovala v průměru kolem 75 ± 20 min (skiaskopickýčas 5,8 ± 4,9 min) a nebyly zaznamenány žádné akutní ani postprocedurální komplikace. Úspěšnost výkonu (absence synkopy či bradykardických poruch rytmu po prům. dobu sledování 424 ± 222 dnů) činila v našem souboru 95 %. U jedné pacientky (5 %) musel být nakonec implantován AAIR kardiostimulátor.Závěr: KNA se zdá být účinnou a bezpečnou metodou v léčbě kardioinhibiční reflexní synkopy a parasympaticky indukovaných bradyarytmií. Zvláště u mladších jedinců umožňuje vyhnout se implantaci trvalého kardiostimulátoru, která s sebou z dlouhodobého hlediska nese riziko závažných komplikací.
Introduction: Cardioinhibitory mechanisms are very common and usually benign cause of syncope. A frequent recurrence of syncopal spells significantly reduces the quality of life and may result in serious injuries. Both pharmacological therapy and non-pharmacological measures are often ineffective. Goal: To show our initial experience with an interventional treatment aimed at reducing the parasympathetic tone using radiofrequency catheter ablation (also known as cardioneuroablation, CNA). Methods and Results: Initial 20 patients (mean age 42 ± 13 years, 10 men, 10 women) were included in the trial. The mean duration of asystolic pauses was 11.4 ± 11 s (4.3 - 40 s). The duration of the CNA procedure was 75 ± 20 min (X-ray time 5.8 ± 4.9 min) and no acute peri - or post-procedural complications were noted. A successful procedure (absence of syncope or bradycardia during the mean follow-up of 424 ± 222 days) was confirmed in 95 % of the patients. In one patient (5 %), however, an AAIR pacemaker had to be eventually implanted. Conclusion: CNA seems to be an effective and safe method of treatment in patients with cardioinhibitory reflex syncope and parasympathetically induced bradycardias. It can help to avoid permanent pacemaker implantation, especially in younger individuals, and, thus, the devastating complications associated with the life-long presence of a cardiac pacing system.
- Klíčová slova
- kardioneuroablace,
- MeSH
- atropin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- autonomní nervový systém fyziologie patofyziologie MeSH
- bradykardie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- katetrizační ablace * metody škodlivé účinky statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- srdce inervace MeSH
- srdeční arytmie terapie MeSH
- synkopa * terapie MeSH
- vazovagální synkopa etiologie patofyziologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Cíl: Cílem práce je retrospektivní zhodnocení nefarmakologické léčby nejčastěji se vyskytujících pravidelných supraventrikulárních tachykardií s důrazem na reálnou bezpečnost a efektivitu zákroků. Metodika: Do sledování jsme zahrnuli všechny konsekutivní pacienty s diagnózou přítomnosti přídatné dráhy (AP) a/nebo AV reentry tachykardie (AVRT), AV nodální reentry tachykardie (AVNRT) a typického flutteru síní (FLS), kteří byli v letech 2008–2012 léčeni na našem pracovišti pomocí radiofrekvenční katetrové ablace (RFA). Výsledky: Celkem jsme v tomto období provedli 1 168 ablací, z toho 141 zákroků pro AVRT/AP, 383 zákroků pro AVNRT a 644 zákroků pro FLS. Akutní úspěšnost nefarmakologické léčby v našem souboru u AVRT/AP byla 98,1 %, u AVNRT 98,6 % a 99,8 % u FLS. Výskyt komplikací souhrnně za všechny tři diagnostické jednotky byl 1,03 %. Data o úspěšnosti a výskytu komplikací jsou v našem souboru zcela ve shodě a často i příznivější v porovnání s literárně uváděnými údaji. Závěr: U indikovaných nemocných se supraventrikulární tachykardií je nefarmakologická léčba RF katetrovou ablací vysoce efektivní a bezpečnou metodou volby.
Aim: The aim of our study is a retrospective review of non‑pharmacological treatment of the most commonly occurring regular supraventricular tachycardias with an emphasis on safety and effectiveness. Methods: We included the data of all our consecutive patients diagnosed with an accessory pathway (AP) and/or AV reentry tachycardia (AVRT), AV nodal reentry tachycardia (AVNRT) and typical atrial flutter (AFL), who were treated in our centre using radiofrequency catheter ablation (RFA) between 2008 and 2012. Results: In total, we conducted 1,168 ablations, comprising 141 procedures for AVRT/AP, 383 procedures for AVNRT and 644 procedures for AFL. The acute success rate was 98.1% for AVRT/AP, 98.6% for AVNRT and 99.8% for AFL. The incidence of complications was 1.03% in all procedures. Success and complication rates in our centre are consistent, and often more favourable in comparison with the literature. Conclusion: In patients with SVT, RF catheter ablation is a highly effective and safe method.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- katetrizační ablace * metody využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- prospektivní studie MeSH
- registrace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdce patofyziologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- supraventrikulární tachykardie * terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
We report on our experience with complete mitral isthmus conduction block achieved inadvertently during radiofrequency (RF) catheter ablation for a left lateral concealed accessory pathway (AP) mimicking concentric retrograde activation. This rare condition should be acknowledged to avoid misdiagnosis of another concomitant AP and to avoid RF applications in inappropriate areas.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kardiostimulace umělá MeSH
- katetrizační ablace MeSH
- lidé MeSH
- mitrální chlopeň MeSH
- převodní systém srdeční patofyziologie MeSH
- srdce - funkce levé síně MeSH
- srdeční blokáda diagnóza patofyziologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Catheter ablation for paroxysmal atrial fibrillation is widely used for patients with drug-refractory paroxysms of arrhythmia. Recently, novel technologies have been introduced to the market that aim to simplify and shorten the procedure. AIM: To compare the clinical outcome of pulmonary vein (PV) isolation using a multipolar circular ablation catheter (PVAC group), with point-by-point PV isolation using an irrigated-tip ablation catheter and the CARTO mapping system (CARTO group; CARTO, Biosense Webster, Diamond Bar, CA, USA). METHODS: Patients with documented PAF were randomized to undergo PV isolation using PVAC or CARTO. Atrial fibrillation (AF) recurrences were documented by serial 7-day Holter monitoring. RESULTS: One hundred and two patients (mean age 58 ± 11 years, 68 men) were included in the study. The patients had comparable baseline clinical characteristics, including left atrial dimensions and left ventricular ejection fraction, in both study arms (PVAC: n = 51 and CARTO: n = 51). Total procedural and fluoroscopic times were significantly shorter in the PVAC group (107 ± 31 minutes vs 208 ± 46 minutes, P < 0.0001 and 16 ± 5 minutes vs 28 ± 8 minutes, P < 0.0001, respectively). The AF recurrence was documented in 23% and 29% of patients in the PVAC and CARTO groups, respectively (P = 0.8), during the mean follow-up of 200 ± 13 days. No serious complications were noted in both study groups. CONCLUSIONS: Clinical success rates of PV isolation are similar when using multipolar circular PV ablation catheter and point-by-point ablation with a three-dimensional (3D) navigation system in patients with PAF, and results in shorter procedural and fluoroscopic times with a comparable safety profile.
- MeSH
- elektrody MeSH
- fibrilace síní radiografie chirurgie MeSH
- fluoroskopie MeSH
- katetrizační ablace přístrojové vybavení metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- recidiva MeSH
- senioři MeSH
- tepový objem fyziologie MeSH
- venae pulmonales radiografie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
