Od začátku války na Ukrajině přijala Česká republika více než 360 000 uprchlíků (United Nations High Council for Refugees, 2023), z nichž velkou část tvořily děti, včetně dětí s diabetem 1. typu (T1D). Celkem jsme v devíti centrech léčby dětského diabetu od února 2022 do června 2023 registrovali 124 dětí s T1D z Ukrajiny, které jsme následně sledovali ve tříměsíčních intervalech. Během prvního roku jejich pobytu v ČR došlo k významnému zlepšení průměrného HbA1c o 2,2 mmol/mol za ambulantní návštěvu (p=0,01, CI [-3,2; -1,1]). Největší pokles HbA1c jsme pozorovali u skupiny, u které byly nově nasazeny kontinuální monitory glykemie (CGM) (průměrný pokles o 2,9 mmol/mol za ambulantní návštěvu). Naše výsledky ukazují na nezastupitelnou roli CGM v managementu diabetu 1. typu.

Czechia has received over 360 000 refugees since the beginning of the war on Ukraine (United Nations High Council for Refugees, 2023). A majority of those refugees were women and children including children with type 1 diabetes (T1D). Throughout the duration of our study (February 2022 - June 2023) a total of 124 Ukrainian children with T1D presented into one of the 9 participating centers for pediatric diabetes. We followed up these children every 3 months for HbA1c, CGM values, therapy type and anthropologic measures. During the first year of their stay in Czechia, the HbA1c of these children decreased significantly by 2,2 mmol/mol per visit (p=0.01, CI [-3.2; -1.1]). HbA1c decreased the most in children who newly received CGM in Czechia with average decrease of 2,9 mmol/mol per visit. Our results show further underline the importance of CGM use in T1D management.

• MeSH
• analýza dat MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * MeSH
• dítě MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• kontinuální monitorování glukózy * přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• ozbrojené konflikty MeSH
• uprchlíci * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Ukrajina MeSH

INTRODUCTION: The aim of the study was to assess the differences in key parameters of type 1 diabetes (T1D) control associated with treatment and monitoring modalities including newly introduced hybrid closed-loop (HCL) algorithm in children and adolescents with T1D (CwD) using the data from the population-wide pediatric diabetes registry ČENDA. METHODS: CwD younger than 19 years with T1D duration >1 year were included and divided according to the treatment modality and type of CGM used: multiple daily injection (MDI), insulin pump without (CSII) and with HCL function, intermittently scanned continuous glucose monitoring (isCGM), real-time CGM (rtCGM), and intermittent or no CGM (noCGM). HbA1c, times in glycemic ranges, and glucose risk index (GRI) were compared between the groups. RESULTS: Data of a total of 3,251 children (mean age 13.4 ± 3.8 years) were analyzed. 2,187 (67.3%) were treated with MDI, 1,064 (32.7%) with insulin pump, 585/1,064 (55%) with HCL. The HCL users achieved the highest median TIR 75.4% (IQR 6.3) and lowest GRI 29.1 (7.8), both p < 0.001 compared to other groups, followed by MDI rtCGM and CSII groups with TIR 68.8% (IQR 9.0) and 69.0% (7.5), GRI 38.8 (12.5) and 40.1 (8.5), respectively (nonsignificant to each other). These three groups did not significantly differ in their HbA1c medians (51.8 [IQR 4.5], 50.7 [4.5], and 52.7 [5.7] mmol/mol, respectively). NoCGM groups had the highest HbA1c and GRI and lowest TIR regardless of the treatment modality. CONCLUSION: This population-based study shows that the HCL technology is superior to other treatment modalities in CGM-derived parameters and should be considered as a treatment of choice in all CwD fulfilling the indication criteria.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• glykovaný hemoglobin MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• inzulin terapeutické užití   MeSH
• krevní glukóza MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• regulace glykemie MeSH
• selfmonitoring glykemie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVE: To compare parameters of glycemic control among three types of hybrid closed loop (HCL) systems in children with T1D (CwD) using population-wide data from the national pediatric diabetes registry ČENDA. METHODS: CwD aged <19 years treated with Medtronic MiniMed 780G (780G), Tandem t:slim X2 (Control-IQ) or do-it-yourself AndroidAPS (AAPS) systems for >12 months and monitored by CGM >70% of the time were included. HbA1c, times in glycemic ranges, and Glycemia Risk Index (GRI) were used for cross-sectional comparison between the HCL systems. RESULTS: Data from 512 CwD were analyzed. 780G, Control-IQ and AAPS were used by 217 (42.4%), 211 (41.2%), and 84 (16.4%) CwD, respectively. The lowest HbA1c value was observed in the AAPS group (44 mmol/mol; IQR 8.0, p<0.0001 vs any other group), followed by Control-IQ and 780G groups (48 (IQR 11) and 52 (IQR 10) mmol/mol, respectively). All of the systems met the recommended criteria for time in range (78% in AAPS, 76% in 780G, and 75% in Control-IQ users). CwD using AAPS spent significantly more time in hypoglycemia (5% vs 2% in 780G and 3% in Control-IQ) and scored the highest GRI (32, IQR 17). The lowest GRI (27, IQR 15) was seen in 780G users. CONCLUSION: Although all HCL systems proved effective in maintaining recommended long-term glycemic control, we observed differences that illustrate strengths and weaknesses of particular systems. Our findings could help in individualizing the choice of HCL systems.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• glykovaný hemoglobin MeSH
• hypoglykemie * chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• inzulin terapeutické užití   MeSH
• inzulinové infuzní systémy MeSH
• krevní glukóza MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• registrace MeSH
• selfmonitoring glykemie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Přibližně u 10 % dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA; small for gestational age) s porodní hmotností a/nebo délkou nižší než −2 SD, nedojde po narození k růstovému výšvihu. Tyto děti zůstávají malé po celé dětství (s výškovým skóre směrodatné odchylky [ht-SDS] pod −2,5 SDS) a skončí jako malí dospělí. Označujeme je jako SGA-SS (small for gestational age with short stature). Evropská léková agentura schválila již v roce 2003 SGA-SS jako indikaci pro léčbu růstovým hormonem. Z 1502 dětí SGA-SS evidovaných v české národní databázi příjemců růstového hormonu REPAR již 397 dětí (221 chlapců) ukončilo růst a dosáhlo téměř finální dospělé tělesné výšky. Léčba růstovým hormonem v dávce 0,034 mg/kg/den (medián) byla zahájena u chlapců ve věku 8,5 roku (medián; P5-95: 3,2–15,0), u dívek ve věku 7,3 roku (3,9–13,5). Průměr ht-SDS při zahájení léčby byl −3,21 (SD: 0,91). Léčba byla ukončena u chlapců ve věku 16,2 roku (medián; P5-95: 14,0–18,7 roku), u dívek ve věku 14,3 roku (12,4–17,3). Léčba vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59 a k dosažení téměř dospělé výšky (near-final height) ht-SDS −1,62 (SD: 0,97; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Při ukončení léčby tedy většina pacientů dosáhla výšky nad −2 SDS, v rozmezí hodnot běžné populace. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku tato výška odpovídá ht-SDS −2,30 (SD: 1,09; p < 0,0001 proti výšce před léčbou). I po této adjustaci, která efekt léčby mírně podhodnocuje, byla léčba růstovým hormonem úspěšná a vedla ke zlepšení v průměru o 0,91 ht-SDS. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují u dětí SGA-SS účinnost léčby růstovým hormonem a její potenciál významně zlepšit dospělou tělesnou výšku.

Of children born small for gestational age (SGA) with birth weight and/or birth length below −2 SD, about 10% fail to catch-up after birth. These children remain short over childhood (with height standard deviation score [ht-SDS] below −2.5 SDS) and end up as short adults. They are assigned as SGA-SS (small for gestational age with short stature). European Medicine Agency approved growth hormone therapy in SGA-SS already in 2003. Out of 1502 SGA-SS children that are registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR, 397 children (221 boys) already completed growth and achieved near-final height. Growth hormone therapy (median dose 0.034 mg/kg/day) was initiated at age 8.5 years in boys (median; P5-95: 3.2-15.0) and 7.3 years in girls (3.9-13.5). The mean ht-SDS at treatment initiation was −3.21 (SD: 0.91). Treatment was terminated at age 16.2 years in boys (median; P5-95: 14.0-18.7) and 14.3 years in girls (12.4-17.3). By treatment termination, the patients have had gained 1.59 ht-SDS (mean) and have achieved near-final height −1.62 ht-SDS (SD: 0.97; p<0.0001 if compared to pre-treatment). Thus, majority of patients exceeded −2 SDS at treatment completion and achieved height within normal limits. After adjusting for ht-SDS at age 18 years, their height corresponded to ht-SDS −2.30 (SD: 1.09; p < 0.0001 if compared to pre-treatment). Growth hormone therapy was successful even after this adjustment that mildly underestimates the treatment effect, and led to mean height increase of 0.91 ht-SDS. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children and its potential to significantly improve the adult height.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

O úspěchu léčby růstovým hormonem a dosažení optimální dospělé výšky rozhoduje jednak růst před zahájením puberty a jednak vydatnost pubertálního růstového výšvihu. U kohorty 397 dětí (221 chlapců) z české národní databáze příjemců růstového hormonu REPAR, které se narodily malé na svůj gestační věk, měly malou výšku v dětství (SGA-SS) a již dosáhly své téměř dospělé výšky, jsme vyhodnotili vliv prepubertální a pubertální složky růstu na celkový efekt léčby růstovým hormonem. Odděleně jsme posoudili děti také podle výšky rodičů (oba nad −2 SD výšky, jeden pod −2 SD výšky, oba pod −2 SD výšky) a podle porodních parametrů – nízké porodní hmotnosti, nízké porodní délky či kombinace obojího. Léčba růstovým hormonem vedla do okamžiku ukončení léčby k průměrnému přírůstku ht-SDS o 1,59, z toho za prepubertální období o 1,57. Během puberty se již výška při pokračující léčbě nezlepšila. Po adjustaci na ht-SDS v 18 letech věku stoupla výška ve srovnání se stavem při zahájení léčby o 0,91 ht-SDS (všechny tři parametry p < 0,0001 proti výšce před léčbou). Významně více vyrostly děti s oběma rodiči vyššími než −2 SD a také děti, které měly sníženou výlučně porodní hmotnost, nikoliv porodní délku. Výsledky analýzy z databáze REPAR prokazují účinnost léčby růstovým hormonem u dětí SGA-SS. O efektu léčby rozhoduje především prepubertální složka růstu, proto důsledné sledování růstu dětí narozených SGA a včasné zahájení léčby v časném dětství má pro ně klíčový význam.

Both pre-pubertal growth and magnitude of the pubertal growth spurt are the prerequisites of potential of growth hormone therapy to optimize final height. We analyzed impact of pre-pubertal and pubertal growth components on the total effect of growth hormone therapy in a cohort of 397 children (221 boys) registered in the Czech national database of growth hormone recipients REPAR. All were born small for gestational age, had persistent short stature in childhood (SGA-SS) and already achieved their near-final height. We separately evaluated children according to parental heights (with both parents over −2 ht-SDS, one below −2 ht-SDS, both below −2 ht-SDS) and according to their size at birth – low birth weight, low birth length, low both parameters. Up to treatment completion, treatment led to a height gain of 1,59 ht-SDS; of this, the pre-pubertal gain was 1,57 ht-SDS. Thus, ht-SDS remained unchanged within puberty, despite continuous growth hormone administration. The final ht-SDS gain adjusted for age 18 years was 0,91 (all three parameters p<0.0001 if compared to pre-treatment). Children with both parents taller than −2 SD and children with exclusively low birth weight had significantly better treatment outcomes. Analysis results of the REPAR database confirm efficacy of growth hormone therapy in SGA-SS children. The treatment success is based on pre-pubertal growth component. Therefore, a careful follow-up of children born SGA and a timely initiation of growth hormone therapy in early childhood are of crucial importance.

• Klíčová slova
• registr REPAR,
• MeSH
• dítě MeSH
• hypotrofický novorozenec * MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• lidský růstový hormon terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy růstu diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• puberta účinky léků   MeSH
• tělesná výška * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: To explore type 1 diabetes incidence patterns during the pandemic years 2020 and 2021 in Czechia, to compare them to the trends from the previous decade, and to test its association with indicators of containment measures and of pandemic severity (school closing and the all-cause excess mortality). METHODS: The Czech Childhood Diabetes Register is a population-based incidence register recording patients age 0-14.99 years at diabetes onset. Type 1 diabetes incidence in the pandemic period (April 2020-end of observation Dec 2021) was compared by Poisson regression models to the incidence patterns over the past decade 2010-2019. RESULTS: During the pandemic years 2020-2021, 956 children 0-14.99 years old manifested with type 1 diabetes in Czechia. The observed incidence (27.2/100,000/year) was significantly higher than what was expected from the trends over 2010-2019 (incidence rate ratio, IRR = 1.16, 95%CI 1.06-1.28, p = 0.0022). The incidence had a trough during the first lockdown (March-May 2020), then it rose above expected values with no usual summer decrease. The assessed pandemic indicators (school closing and all-cause excess mortality) were not associated with the incidence levels. CONCLUSIONS: The COVID-19 pandemic was associated with a notable upward inflection of the type 1 diabetes incidence curve; the early months of the first lockdown were however hallmarked by a significant dip in new diabetes diagnoses. Long-term observation will show whether the increased incidence originated only from accelerating an advanced preclinical Stage 2 to overt diabetes, or whether the pandemic triggered new cases of islet autoimmunity.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * epidemiologie   MeSH
• dítě MeSH
• incidence MeSH
• kojenec MeSH
• kontrola infekčních nemocí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• pandemie MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

RACD – syndrom renálních cyst a diabetu (MODY 5) je vzácným projevem tzv. monogenního diabetu. Je spojen s transkripčním faktorem HNF-1b a souvisí s bodovými mutacemi a popřípadě s delecemi genu HNF-1b. V naší kazuistice prezentujeme diagnostický a terapeutický proces u předčasně narozeného chlapečka, jehož příběh začíná u jeho maminky. Pacientka byla od 18 let léčena inzulínem pro diabetes mellitus 1. typu. V době těhotenství ji byla diagnóza na základě genetického vyšetření korigována na MODY 5. Toto bylo indikováno pro přítomnost renálních cyst plodu viditelných na ultrasonografickém a následném MR vyšetření. Stejné onemocnění bylo prokázáno i u jejího dítěte, které již od narození bylo léčena inzulínem a monitorováno pomocí CGM systému. Inzulín byl aplikován v ředěné formě a podáván inzulínovou pumpou. Jeho potřeba postupně klesala koncem 1. roku věku a mohl být na přechodnou dobu vysazen.

RACD – renal cysts and diabetes syndrome (MODY 5) is a rare manifestation of so-called monogenic diabetes. It is associated with the transcription factor HNF-1b and is associated with point mutations and, optionally, deletions in the HNF-1b gene. In our case report, we present a diagnostic and therapeutic process in a premature baby boy, whose story begins with his mother. The patient was treated with insulin for type 1 diabetes mellitus from the age of 18. At the time of pregnancy, her diagnosis was corrected to MODY 5 on the basis of genetic examination. This was indicated for the presence of foetal renal cysts visible on ultrasonographic and subsequent MR examination. The same disease was demonstrated in her child, who was treated with insulin from birth and monitored using the CGM system. Insulin was administered in diluted form and administered by insulin pump. His need gradually decreased at the end of the first year of age and the treatment could be suspended for a temporary period.

• Klíčová slova
• MODY,
• MeSH
• cystická onemocnění ledvin etiologie   MeSH
• delece genu MeSH
• diabetes mellitus * etiologie   terapie   MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• dospělí MeSH
• hepatocytární jaderný faktor 1-beta genetika   nedostatek   MeSH
• inzulinové infuzní systémy MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec * MeSH
• předčasný porod MeSH
• renální hypertenze MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec * MeSH
• ženské pohlaví MeSH