• Publication type
• Meeting Abstract MeSH

• Publication type
• Meeting Abstract MeSH

Návykové poruchy jsou velmi častou komorbiditou schizofrenie, která zvyšuje závažnost symptomů, zhoršuje průběh onemocnění a je také spojena s vysokou nonadherencí k terapii. Z možných terapeutických intervencí se dle dostupných zjištění jeví jako účinnější léčivo klozapin. Vzhledem k časté nonadherenci k terapii je zájem odborné veřejnosti směrován také na dlouhodobě působící injekční lékové formy antipsychotik, jejichž podání u této duální diagnózy není prozatím standardem. V rámci našeho sdělení uvádíme kazuistiku farmakorezistentního pacienta s paranoidní schizofrenií a se souběžně se vyskytující poruchou užívání návykových látek s převažujícím abúzem marihuany, u kterého byl zaznamenán pozitivní klinický efekt při podání kombinace klozapinu a dlouhodobě působícího antipsychotika paliperidonu palmitátu. Vycházeli jsme z medikační historie pacienta. U pacienta došlo po nasazení kombinační terapie k úpravě akutních psychotických příznaků, paliperidon palmitát vykazoval i vliv na bažení po návykové látce. Pacient postupně ustoupil od užívání marihuany cca po jednom roce terapie. U pacienta je pravidelně monitorován krevní obraz. V souvislosti s užíváním klozapinu byl zaznamenán postmedikační útlum, nicméně k úplnému ústupu od podání klozapinu nebylo možné přistoupit vzhledem k znovuobjevení akutních psychotických příznaků. V průběhu terapie byla nasazena antidepresiva s cílem postihnout negativní příznaky objevující se v rámci diagnózy. Pacient zůstal na kombinační terapii dlouhodobě stabilní, proto byla jednoměsíční léková forma paliperidonu palmitátu nahrazena tříměsíční.

Addictive disorders are a very common comorbidity of schizophrenia, which increases the severity of symptoms, worsens the course of the disease, and is also associated with high nonadherence to therapy. Of the possible therapeutic interventions, according to the available findings, clozapine appears to be the more effective drug. Due to the frequent non-adherence to therapy, the interest of the professional public is also directed towards long-acting injectable forms of antipsychotics, the administration of which is not yet standard for this dual diagnosis. We present a case report of a pharma-coresistant patient with paranoid schizophrenia and co-occurring substance use disorder with predominant marijuana abuse, in whom a positive clinical effect was recorded when the combination of clozapine and the long-acting antipsychotic paliperidone palmitate was administered. We were based on the patient ́s medication history. The patient ́s acute psychotic symptoms improved after combination therapy, and paliperidone palmitate also had an effect on the craving for the addictive substance. The patient gradually stopped using marijuana after about 1 year of therapy. The patient ́s blood count is regularly monitored. In connection with the use of clozapine, post-medication sedation was noted, however, complete withdrawal from clozapine administration was not possible due to the reappearance of acute psychotic symptoms. Antidepressants were used during the therapy in order to affect the negative symptoms appearing as part of the diagnosis. The patient remained longterm stable on the combination therapy, therefore the 1-month dosage form of pali-peridone palmitate was replaced by the 3-month dosage form.

Maligní katatonie je vzácné a život ohrožující onemocnění. Současné diagnostické systémy MKN či DSM nedefinují diagnostická kritéria pro maligní katatonii, obecně je definována jako forma katatonie s příznaky autonomní nestability. Bez léčby se jedná o stav s vysokou letalitou, proto včasná diagnostika a léčba je pro prognózu pacienta zcela zásadní. Ze stávajících poznatků je v terapii preferováno použití benzodiazepinů a elektrokonvulzivní terapie. Vzhledem k potenciálním závažným somatickým komplikacím je také nezbytná důsledná monitorace a podpůrná terapie. Tato kazuistika popisuje případ maligní katatonie u pacienta dlouhodobě léčeného s diagnózou nediferencované schizofrenie a krátký přehled současných poznatků o léčbě tohoto onemocnění.

Malignant catatonia is a rare and life-threatening disease. The current ICD or DSM diagnostic systems do not define diagnostic criteria for malignant catatonia, however it is generally defined as a form of catatonia with symptoms of autonomic instability. Without treatment, malignant catatonia carries a high mortality rate, so early diagnosis and treatment is absolutely essential for the patient's prognosis. The preferred therapeutic approach involves the use of benzodiazepines and electroconvulsive therapy, on the other hand, antipsychotic should not be used in treatment of malignant catatonia. Due to the potential for serious somatic complications, consistent monitoring and supportive therapy are also necessary. This case report describes a case of malignant catatonia in a patient previously diagnosed with undifferentiated schizophrenia and a brief summary of current insights into treatment of this condition.

• MeSH
• Anti-Bacterial Agents administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Antipsychotic Agents administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Electroconvulsive Therapy MeSH
• Catatonia * diagnosis   complications   therapy   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Schizophrenia * diagnosis   complications   therapy   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Deprese u schizofrenie je poměrně častým problémem, vyskytnout se může až u 80 % pacientů v časných fázích schizofrenního onemocnění. Existuje pojem postschizofrenní deprese, v nové revizi klasifikace nemocí byl však nahrazen kvalifikátory (specifikátory) včetně depresivních. Deprese u schizofrenie se klinicky liší od deprese u pacientů bez této poruchy - pacienti se schizofrenií reportovali podobně jako ti bez ní smutek, spali však déle a měli nižší míru únavy a pesimismu. Obtížné je odlišení od negativních příznaků - pro depresi jsou typičtější příznaky jako pokleslá nálada, suicidální myšlenky a pesimismus. Důsledkem deprese u pacientů se schizofrenií může být vyšší riziko suicidia. Kromě deprese existují i další rizikové faktory suicidálního jednání, jasným protektivním faktorem je pouze antipsychotická léčba, konkrétně zejména klozapinem a antipsychotiky 2. generace ve formě dlouhodobě působících injekcí.

Depression in schizophrenia is a relatively common problem, it can occur in up to 80 % of patients in the early stages of schizophrenia. There is a concept of post-schizophrenic depression, in the new revision of the classification of diseases it was replaced by qualifiers including depressive. Depression in schizophrenia is clinically different from depression in patients without the disorder - patients with schizophrenia reported sadness similar to those without schizophrenia, but slept longer and had lower levels of fatigue and pessimism. It is difficult to distinguish depression from negative symptoms - symptoms such as low mood, suicidal thoughts and pessimism are more typical for depression. A consequence of depression in patients with schizophrenia may be a higher risk of suicide. In addition to depression, there are other risk factors for suicidal behavior, but the only clear protective factor is antipsychotic treatment, especially clozapine and long-acting injectable antipsychotics of the second generation.

• MeSH
• Depression * diagnosis   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Humans MeSH
• Prevalence MeSH
• Schizophrenia * complications   MeSH
• Suicidal Ideation MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

• MeSH
• Antidepressive Agents * pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Interview MeSH

• Publication type
• Meeting Abstract MeSH

• Publication type
• Meeting Abstract MeSH