BACKGROUND: Clinically silent uterine rupture with complete fetal expulsion into the abdominal cavity is an extremely rare complication. Diagnosis can be difficult and the risk to the mother and fetus is high. Conservative management has been described only in a few cases of partial expulsion of the fetus so far. CASE PRESENTATION: We present a case of 43-year-old tercigravida with a history of previous laparotomic myomectomy and subsequent cesarean section. The subsequent pregnancy was complicated by uterine wall loosening and rupture at the site of the previous uterine scar after myomectomy and complete fetal expulsion into the abdominal cavity. The diagnosis was made at 24 + 6 weeks of gestation. Considering the absence of clinical symptomatology and the good condition of the fetus, a conservative approach was chosen with intensive monitoring of the maternal and fetal conditions. The pregnancy ended by elective cesarean section and hysterectomy at 28 + 0 weeks of gestation. The postpartum course was uneventful and the newborn was discharged to home care 63 days after delivery. CONCLUSIONS: Fetal expulsion into the abdominal cavity after silent uterine rupture of the scarred uterus may be accompanied by minimal symptomatology making early diagnosis difficult. This rare complication must be considered in the differential diagnosis in women after major uterine surgery. In selected cases and under conditions of intensive maternal and fetal monitoring, conservative management may be chosen to reduce the risks associated with prematurity.

• MeSH
• břišní dutina * MeSH
• císařský řez škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• konzervativní terapie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ruptura dělohy * etiologie   chirurgie   diagnóza   MeSH
• těhotenství MeSH
• uterus MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Poporodní krvácení je hlavní příčinou morbidity a mortality matek na celém světě. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní pro prevenci následků nebo dokonce smrti. Popisujeme ojedinělý případ časného poporodního krvácení s hemoperitoneem v důsledku tržné rány serosa dělohy s expozicí děložní cévy, řešené laparotomií.

Postpartum haemorrhage is a major cause of maternal morbidity and mortality worldwide. Early diagnosis and treatment are essential to prevent sequelae or even death. We describe a rare case of early postpartum haemorrhage with hemoperitoneum due to a laceration of the uterine serosa with exposure of a uterine vessel solved by laparotomy.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laparotomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• poporodní krvácení * etiologie   terapie   MeSH
• porod MeSH
• ruptura dělohy * chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Shrnout aktuální poznatky ohledně problematiky defektů jizvy po císařském řezu s ohledem na projevy, diagnostiku a možnosti terapie. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové. Metodika: Literární přehled získaný ze studií a prací zabývajících se tématem defektů jizvy po císařském řezu. Závěr: Defekt v jizvě po císařském řezu může být příčinou následných gynekologických i porodnických komplikací. Nejčastějšími gynekologickými obtížemi žen po císařském řezu jsou mimomenstruační špinění, prodloužené menstruační krvácení, dysmenorea, dyspareunie, pánevní bolest, zvýšená náchylnost k pánevním zánětům a infertilita. Porodnickými obtížemi ve vztahu k defektu v jizvě po císařském řezu jsou ektopická gravidita, poruchy placentace a zvýšené riziko ruptury dělohy v následné graviditě. Diagnostiku lze nejčastěji provést transvaginálním ultrazvukem, dále sonohysterografií, nebo hysteroskopií. Terapie se odvíjí od velikosti defektu a reprodukčních plánů ženy a zahrnuje užití hormonální antikoncepce nebo chirurgické metody, jako je hysteroskopie, laparoskopie, laparotomie a transvaginální výkony.

Objective: To summarize current knowledge concerning cesarean scar defects and it's manifestation, diagnostics and treatment possibilities. Design: Review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Hradec Kralove. Methodology: Research from available literature works and studies regarding facts about cesarean scar defects. Conclusion: Cesarean scar defect is one of known complication after cesarean section which has become more common in consequence of rising cesarean delivery rate. It is associated with sundry gynecological and obstetric difficulties like abnormal uterine bleeding, pelvic pain, infertility, cesarean scar defect pregnancy or uterine rupture. The most common diagnostic way is using transvaginal ultrasound, sonohysterography or hysteroscopy. Treatment choice is due to a size of cesarean scar defect and also pregnancy planning. Alternatives of treatment including hormonal contraception and various surgery such as hysteroscopy, laparoscopy, laparotomy and transvaginal procedures.

• Klíčová slova
• defekt v jizvě po císařském řezu, mimomenstruační krvácení, pelvialgie,
• MeSH
• císařský řez * škodlivé účinky   MeSH
• hysteroskopie MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poporodní období MeSH
• ruptura dělohy etiologie   MeSH
• ženská infertilita etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl práce: Přehledový článek zabývající se problematikou děložních ruptur v graviditě s popisem případu děložní ruptury za porodu na děloze nezatížené jizvou. Typ práce: Přehledový článek a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Porodnická a gynekologická klinika LF UK a FN Hradec Králové; gynekologicko-porodnické oddělení Oblastní nemocnice Náchod. Vlastní pozorování: Uvádíme případ těhotné pacientky v 33. týdnu gravidity, akutně přijaté k indukci porodu pro mrtvý plod; během indukce porodu dochází k rozvoji známek šoku, v děložní dutině není patrný plod, porod je ukončen císařským řezem a plod je nalezen volně v břišní dutině, rovněž i placenta. Dále je objevena rozsáhlá děložní ruptura. Provedena je hysterektomie. Závěr: Děložní ruptura v graviditě je závažný stav, jehož incidence stoupá společně s narůstajícím počtem prováděných císařským řezů. Určení diagnózy děložní ruptury je opřeno především o klinický nález a ultrazvukové vyšetření, případně kardiotokografii, ostatní zobrazovací metody jsou považovány za nevhodné především z hlediska časové prodlevy. Společně se změnou dominantního rizikového faktoru pro děložní rupturu, kterou představuje předchozí císařský řez, se změnil i přístup v léčbě. Je-li to možné, preferuje se dělohu zachovávající výkon. Cílem kazuistiky je prezentovat ojedinělý případ děložní ruptury nezatížené jizvou a poukázat na úskalí diagnostiky děložních ruptur v těhotenství a za porodu.

Objective: A review of contemporary knowledge about uterine rupture during pregnancy, followed by a case-report of a patient with uterine rupture during pregnancy without an uterine scar. Design: Review and case report. Setting: Clinic of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Hradec Králové; Department of Gynecology and Obstetrics, Hospital Náchod. Case report: We present a case of an uterine rupture of a uterus without a scar from previous surgery. A patient in 33. week of pregnancy with stillborn fetus was administred to our hospital. While inducing the labor, the patient showed signes of shock, fetus was no longer present in uterus. An C-section was performed, but the stillborn baby was placed in abdominal cavity, with an abrupted placenta. Large uterine rupture was spotted, therefore a hysterectomy was performed. Conclusion: Uterine rupture during pregnancy is an urgent state. The incidency of uterine rupture is rising accordingly with the growing number of C-sections. However, it is important to include uterine rupture into differential diagnostics also in cases with other risk factors. The key to successful diagnosis is ultrasound examination and correct evaluation of clinical state, other imaging methods are less suitable because of time delay. Together with the change of major cause of uterine rupture, the approach to treatment has changed as well. If possible, a uterus-saving procedure is preferred. The aim of this case-report is presentation of a rare case of uterine rupture in an scar-free uterus. It also shows how troublesome diagnostics of uterine ruptures can be.

• Klíčová slova
• jizva po císařském řezu,
• MeSH
• císařský řez MeSH
• dospělí MeSH
• hysterektomie metody   MeSH
• jizva MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• peripartální období MeSH
• rizikové faktory MeSH
• ruptura dělohy * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Analýza případů ruptur dělohy v souvislosti s těhotenstvím a porodem se zaměřením na rizikové faktory, klinické příznaky a perinatální výsledky. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Analýza 15 případů kompletních a inkompletních ruptur dělohy z celkového počtu 36 195 porodů v letech 2011–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno, které byly diagnostikovány během těhotenství, porodu a šestinedělí. Byly vyhodnoceny rizikové faktory, přítomnost klinických příznaků a perinatální výsledky těhotenství s děložní rupturou. Výsledky: Z celkového množství 15 případů děložních ruptur v těhotenství a za porodu byly zachyceny tři ruptury během gravidity, deset ruptur za porodu, jedna ruptura s odstupem více než 48 hodin po porodu a jeden případ ruptury dělohy v souvislosti s indukcí abortu ve II. trimestru. Celkem osm pacientek s děložní rupturou mělo v anamnéze císařský řez, čtyři pacientky měly v anamnéze jiný operační výkon na děloze (perforace během operační hysteroskopie, myomektomie, revize dutiny děložní) a tři pacientky neměly v anamnéze žádný operační výkon na děloze. Z klinických příznaků dominovaly: známky nitroděložní tísně plodu, náhlé bolesti v jizvě, příznaky šoku a vaginální krvácení. Došlo ke dvěma úmrtím plodu a žádnému úmrtí matky. Hodnota pH nižší než 7,00 byla v pěti případech a Apgar skóre v páté minutě méně než 5 bylo rovněž v pěti případech. Krevní ztráta větší než 1000 ml se vyskytla v jedenácti případech, následná hysterektomie byla provedena ve třech případech. Závěr: Výskyt diagnostikovaných ruptur dělohy v souvislosti s těhotenstvím a porodem byl 0,04 %, ve skupině rodiček s císařským řezem v anamnéze byl 0,2 %. Ruptura dělohy bez předchozího operačního výkonu na děloze se vyskytla ve třech případech (0,08 ‰). Nejčastějším klinickým příznakem byly známky nitroděložní tísně plodu podle kardiotokografie (CTG) a známky nitrobřišního krvácení. Nepříznivé perinatologické výsledky byly zaznamenány v souvislosti s děložní rupturou v sedmi případech.

Objective: To analyze cases of uterine rupture during pregnancy and delivery. To report risk factors, maternal and neonatal outcomes. Design: Restrospective cohort study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University, University Hospital Brno. Methods: This study used data from medical records of 36 195 labours between 2011–2016 in the Department of Obstetrics and Gynecology Masaryk University Hospital Brno. We identified all cases of complete and incomplete uterine rupture diagnosed during pregnancy, delivery and puerperium. We analyzed risk factors, symptoms and signs and maternal and neonatal outcomes. Results: We identified 15 uterine ruptures. Three cases occurred during pregnancy in absence of labour, ten cases in association with delivery, one case during puerperium and one case of uterine rupture was associated with induction of abortion in the 2nd trimester. Eight patients had a previous cesarean section. Other uterine surgery was reported in history of four cases, including myomectomy, perforation of uterine fundus during hysteroscopy, curretage. Three patients had unscarred uterus. Most of the cases presented with abnormal fetal heart rate tracing, abdominal pain, vaginal bleeding and hypotension. There were two perinatal deaths associated with uterine rupture and perinatal asphyxia was observed in five infants. No mother died in association with uterine rupture. Estimated blood loss higher than 1000 ml occurred in 11 cases. Three patients underwent hysterectomy. Conclusion: Overall prevalence of uterine rupture during pregnancy and delivery was 0,04%, in women with previous cesarean section was 0.2%, in women with unscarred uterus was 0.08‰. Suspicious fetal heart rate tracing and acute abdominal pain are the most common symptoms. Adverse neonatal outcomes were identified in seven cases.

• Klíčová slova
• jizva na děloze, perinatální výsledky,
• MeSH
• císařský řez MeSH
• jizva MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• ruptura dělohy * etiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• ruptura dělohy epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• vaginální porod po císařském řezu * metody   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Popis případu pacientky s anamnézou opakovaných endoskopických resekčních operací hluboké infiltrující endometriózy (DIE) a jejich význam pro rozvoj závažných rizik při následujícím porodu. Typ práce: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Prostějov, Středomoravská nemocniční a.s.; Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Vyškov p.o.; Ústav patologie, Fakultní nemocnice Brno, Lékařská fakulta, Masarykova Univerzita, Brno; Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého Olomouc. Metodika a výsledky: Prezentujeme případ 29leté pacientky s opakovanými laparoskopickými operacemi pro DIE. Zároveň jsou tím přinášena nová rizika pro samotný porodní děj ve smyslu závažných poranění závěsného aparátu dělohy, pochvy, parametrií s rizikem rozvoje život ohrožujícího krvácení. Námi prezentovaný případ dokumentuje výskyt nových rizik a komplikací pro následná těhotenství u takto operovaných žen. Závěr: Tento případ demonstruje, že nárůst radikality při chirurgickém řešení hluboké endometriózy může přinášet dosud nepopsaná rizika pro následné těhotenství a porod.

Objective: To present case report of patient with repeted endoscopic resections of deep infiltrating endometriosis (DIE) to demonstrate its possible risks for subsequent delivery. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Central Moravian Hospital Trust, Member of Agel holding, Prostějov, Czech Republic; Department of Obstetrics and Gynecology, Vyškov Hospital, Czech Republic; Department of Pathology, Vyškov Hospital, Czech Republic; Department of Pathology, University Hospital Brno, Medical faculty, Masaryk University Brno, Czech Republic; Department of Obstetrics and Gynecology, Palacky University, Faculty of Medicine and Dentistry, Olomouc, Czech Republic. Methods and results: We are presenting a case of 29 years old patient with multiple laparoscopic surgery for deep infiltrating endometriosis (DIE). At the same time, new risks are posed to the delivery process like a severe injuries of the uterine attachment aparate, vagina, parametria with the risk of developing life threatening bleeding. These case we presented here demonstrates the emergence of new risks and complications for another pregnancy with such women. Conclusion: Our case report demonstrates new possible obstetric risk factors as consequence of increasing radicality in surgical treatment of DIE.

• Klíčová slova
• život ohrožující peripartální krvácení,
• MeSH
• dospělí MeSH
• endometrióza * chirurgie   MeSH
• komplikace porodu MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• krvácení MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• ruptura dělohy * etiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• děložní krvácení * diagnóza   etiologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• druhý trimestr těhotenství MeSH
• inkompetence hrdla děložního diagnóza   terapie   MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• ruptura dělohy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• samovolný potrat diagnóza   etiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• třetí trimestr těhotenství MeSH
• vasa praevia diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl práce: Stanovení incidence primárního a akutního císařského řezu a zhodnocení úspěšnosti vaginálně vedeného porodu po myomektomii. Analýza mateřských komplikací a stavu novorozence u porodu po myomektomii. Typ studie: Prospektivní pilotní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Analýza souboru pacientek s fyziologicky probíhající jednočetnou graviditou a termínovým porodem plodu v poloze podélné hlavičkou. Sledovaný soubor s anamnézou myomektomie symptomatického solitárního děložního myomu (n = 67). Kontrolní soubor těhotných bez jizvy na děloze po předchozí operaci (n = 4079). Stanovení incidence primárního a akutního císařského řezu a srovnání úspěšnosti vaginálně vedeného porodu v obou souborech. Stanovení četnosti mateřských komplikací a zhodnocení stavu novorozence. Výsledky: Ve sledovaném souboru rodiček s anamnézou myomektomie byla incidence primárního císařského řezu signifikantně vyšší ve srovnání s kontrolním souborem (n = 20, 29,9 %; respektive n = 396, 9,7 %, p < 0,001). Incidence akutního císařského řezu se v obou souborech statisticky nelišila (n = 7, 10,4 %; respektive n = 570, 14,0 %, p = 0,079). Úspěšnost vaginálního porodu se v obou souborech statisticky nelišila (n = 40, 85,1 %; respektive n = 3113, 84,5 %, p = 0,079). Nejčastější komplikací v obou souborech byla nadměrná krevní ztráta (n = 9, 13,4 %; respektive n = 214, 5,2 %, p = 0,057). Ve sledovaném souboru rodiček s anamnézou myomektomie se nevyskytla žádná ruptura děložní stěny, v kontrolním souboru bez myomektomie se vyskytly dvě spontánní ruptury děložní stěny za porodu. Ve sledovaném ani kontrolním souboru nebyla provedena žádná peripartální hysterektomie. Úmrtí matky nebo plodu se v souvislosti s porodem ve sledovaném ani kontrolním souboru nevyskytlo. Závěr: Samotná myomektomie nesnižuje úspěšnost vaginálně vedeného porodu. Při důsledné selekci pacientek vhodných k vaginálnímu porodu nedochází k nárůstu incidence akutního císařského řezu ani zhoršení perinatálních výsledků. Riziko mateřských komplikací je při správném vedení porodu nízké.

Objective: To compare the incidence of primary and acute cesarean section (CS) and to compare success rate of vaginal delivery. To determine the frequency of maternal complications and evaluation of post-partum condition of the newborn. Study design: Prospective, pilot, cohort study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: Analysis of patients with physiologically ongoing singleton pregnancy and term delivery, vertex presentation. Women from the study group (n = 67) underwent myomectomy because of symptomatic, solitary uterine fibroid. Women from the control group (n = 4079) had no history of myomectomy. Analysis was aimed at comparing the incidence of primary and acute CS and comparing success rate of vaginal delivery in both groups and determing the frequency of maternal complications and evaluation of post-partum condition of the newborn. Results: A significantly higher incidence of primary cesarean section was observed in the study group with a history of myomectomy compared to the control group (n = 20, 29.9%; versus n = 396, 9.7 %, p < 0.001). No statistically significant difference in the incidence of acute cesarean section in both groups was recorded (n = 7, 10.4%; versus n = 570, 14.0%, p = 0.079). No statistically significant difference in the success of vaginal delivery in both groups was recorded (n = 40, 85.1%; versus n = 3113, 84.5%, p = 0.079). The excessive blood loss was the most frequent complication in both group (n = 9, 13.4%; versus n = 214, 5.2%, p = 0.057). No statistically significant difference in the incidence of uterine rupture and postpartum hysterectomy was recorded. No maternal or fetal death related to childbirth was observed. Conclusion: The history of myomectomy does not increase the incidence of acute cesarean section in the group of strictly selected patients suitable for vaginal birth and has no impact on the success of vaginal delivery. Careful management of labor is a prerequisite for a low risk of maternal complications and good perinatal outcomes.

• MeSH
• císařský řez * MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kohortové studie MeSH
• komplikace porodu MeSH
• leiomyom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• myomektomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• porod MeSH
• prospektivní studie MeSH
• ruptura dělohy etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• císařský řez MeSH
• dospělí MeSH
• habituální potrat etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• komplikace porodu MeSH
• leiomyom * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• myomektomie * MeSH
• nádorové komplikace v těhotenství * MeSH
• nádory dělohy diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• norpregnadieny terapeutické užití   MeSH
• péče před početím MeSH
• poporodní krvácení etiologie   terapie   MeSH
• porod MeSH
• předčasné odlučování placenty etiologie   MeSH
• předčasný odtok plodové vody etiologie   MeSH
• ruptura dělohy etiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• ženská infertilita etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH