OBJECTIVES: Low birth weight (LBW) is one of the major factors affecting child morbidity and mortality worldwide. Every day, approximately 800 women die from causes related to pregnancy and childbirth worldwide. Maternal ill health increases the risk of LBW. This study seeks to investigate determinants and incidence of LBW. METHODS: This study was conducted based on the medical records of mothers and their 1,946 infants born in 2016-2019 at the Department of Gynaecology and Obstetrics of Louis Pasteur University Hospital in Košice. Data on mothers and newborn infants were obtained from the Reports on mothers at childbirth. The inclusion criteria were singleton births and birth weight > 500 g. The exclusion criteria were twins or multiple births, congenital anomalies and stillbirths, birth weight ≥ 4,000 g or ≤ 500 g, and Roma ethnicity. Roma children are more likely to be born prematurely, with low birth weight. Roma mothers have different lifestyle. Univariate analysis was employed to evaluate the association between the independent variables and LBW. Variables that were found to be statistically significant were then further analysed using multivariable logistic analysis for each dependent variable. The implementation of the research was approved by the Ethics Committee. RESULTS: Of 1,946 newborns, 271 (13.90%) have low birth weight. The mean of birth weight at delivery was 3,068.62 (SD 671.16) grams. Factors that were associated with LBW were primary maternal education (OR = 2.98, 95% CI: 1.08-8.21, p = 0.034), marital status single (OR = 2.88, 95% CI: 1.68-4.94, p < 0.001), number of prenatal care visits less than 8 (OR = 1.62, 95% CI: 1.01-2.61, p = 0.047), and preterm birth (OR = 74.94, 95% CI: 45.44-123.61, p < 0.001). CONCLUSION: The reducing of LBW requires strategies to improve maternal lifestyle, maternal care before, during and after birth and to strengthen social support.

• MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• předčasný porod * MeSH
• prenatální péče MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl studie: Cílem analýzy je vyhodnocení možných rizikových faktorů, zejména pregestačního tělesného habitu matky, váhového přírůstku v těhotenství, věku, vzdělání, parity a komplikací těhotenství (především diabetu) na prevalenci dětí hmotnosti ≥ 4000 gramů. Součástí analýzy je také zhodnocení možných důsledků nejvyšší porodní hmotnosti na průběh porodu a stav novorozence. Typ studie: Retrospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF a FN, Olomouc. Metodika: Studie zkoumá mateřské a neonatální údaje 7156 jednočetných těhotenství ve dvou hmotnostních kategoriích (2500–3999 g a > 4000 g) v pětiletém období od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2004. Pro srovnání obou hmotnostních skupin byly využity univariační a multivariační statistické testy. V modelu mnohočetné regrese zahrnující věk matky, BMI (body mass index) před těhotenstvím, vzdělání, kouření, požívání alkoholických nápojů, IVF, anémie matky v těhotenství, preeklampsie, diabetes, gestační věk, váhový přírůstek v těhotenství, pohlaví novorozence posuzují relativní účinky uvedených faktorů na riziko porodu dítěte velké hmotnosti. Výsledky: Prevalence dětí nejvyšší hmotnostní kategorie ve studovaném souboru byla 10,8%. Hodnocení se týká 774 porodů dětí nejvyšší hmotnostní kategorie > 4000 g a 6382 porodů hmotnostního rozpětí 2500–3999 gramů. Významné bylo riziko gestačního věku nad 40 týdnů ve srovnání s nižší gestační délkou (18,2 % vs. 8,6 %, p = 0,00000000), váhového přírůstku nad 13 kg (cutoff) (14,3 % vs. 7,5 %, p = 0,00000000), nadváhy (BMI 25,1–30 kg/m2) proti normální hmotnosti (BMI 19,8–25 kg/m2) (16,6 % vs. 10,5 %, p = 0,00000004), obezity (BMI nad 30 kg/m2) (18,1 % vs. 10,5 %, p = 0,00000629), vicepary a primipary (13,4 % vs. 8,1 %, p = 0,00000000). Mužské a ženské pohlaví novorozence (13,4 % vs. 8,0 %, p = 0,00000), nevýznamné bylo riziko diabetu (12,6 % vs. 10,8 %, p = 0,49089558) Záporný vztah k makrosomii byl u kouření v těhotenství (5,4 % vs. 11,5 %, p = 0,00000052) a u žen s podváhou (BMI pod 19,8 kg/m2) (5,7 % vs. 10,5 %, p = 0,00000004). Mnohočetná logistická regrese identifikovala jako nezávislé rizikové faktory ve vztahu k nejvyšší porodní hmotnosti: gestační věk nad 40 týdnů, váhový přírůstek v těhotenství nad 13 kg, BMI matky, víceparitu, dítě mužského pohlaví, kouření v těhotenství a nízkou tělesnou hmotnost matky. Ve vztahu obou hmotnostních skupin k průběhu porodu byl významně častější aktivní postup u porodů nejvyšší hmotnosti ve srovnání s nižší váhovou skupinou, indukce porodu (20,2 % vs. 16,6 %, p = 0,01560228), císařský řez (20,3 % vs. 15,1 %, p = 0,00021215). Nevýznamné byly rozdíly v prodloužení I. a II. doby porodní a frekvenci vaginálních operací. Hodnocení novorozence v obou hmotnostních třídách neprokázalo významné rozdíly zdravotního stavu živě narozených dětí. Závěr: Gestační věk nad 40 týdnů, vyšší váhový přírůstek v těhotenství, pregestační tělesný habitus matky, parita a mužské pohlaví plodu jsou nezávislými riziky porodů dětí nejvyšší hmotnosti.

Objective: To examine the influence of possible risc factors, mainly abnormal pregravid maternal body habitus, age, education, parity and pregnancy complications (especially diabetes) on the prevalence of infants with fetal weight 4 000 grams and more. The study was also aimed to investigate pregnancy outcome among weight categories. Study design: Retrospective cohort study. Setting: Gynaecological and Obstetric Clinic Medical Faculty Palacky University and Faculty Hospital Olomouc. Methods: maternal and neonatal records for 7156 singleton deliveries of two fetal weight categories (2500–3999 grams and > 4 000 grams) during the 5-year period from 1. 1. 2000 to 31. 12. 2004 were reviewed. Univariate and multivariate analysis were performed. Multiple regression models, including maternal age, pregestational BMI (body mass index), education, smoking, alcohol consumption, IVF, anemia in pregnancy, preeclampsia, diabetes, gestational age, pregnancy weight gain, gender of the newborn were constructed to examine relative effect of these factors on the risk of the delivery of a big baby. Results: The prevalence of high birth weight infants was 10.8% in the study sample. There were 774 deliveries of infants birth weight category > 4000 g and 6382 deliveries of the babies 2500–3999 g. Significant risc factors from the univariate analysis were gestational age more than 40 weeks (18.2% vs 8.6%, P = 0.00000000), pregnancy weight gain over 13 kg (cutoff) (14.3% vs 7.5%, P = 0.00000000). Compared with normal BMI subjects (19.8–25 kg/m2), obese women (BMI > 30 kg/m2) were at elevated risk for high birth weight delivery (18.1% vs 10.5%, P = 0.00000629) as were overweight women (BMI 25.1–30 kg/m2) (16.6% vs 10.5%, P = 0.00000004). Multiparity versus nulliparity (13.4% vs 8.1%, P = 0.00000000), male gender vs female (13.4% vs 8.0%, P = 0.00000). There were no significant difference with diabetes (12.6% vs 10.8%, P = 0.49089558). Smoking (5.4% vs 11.5%, P = 0.00000052) and low pregravid BMI (< 19.8 kg/m2) (5.7% vs 10.5%, P = 0.00000004) were associated with a lower risk of macrosomia Multiple logistic regression revealed the independent influence of gestational age, pregnancy weight gain, abnormal maternal body habitus, multiparity, male gender and smoking on the fetal growth. Excess fetal weight affects delivery in higher frequency of active management of labor, induction (20.2% vs 16.6%, P = 0.01560228) and cesarean section (20.3 % vs 15.1%, P = 0.00021215). No significant differences were in prolongation of first and second stage of labor and frequency rate of operative vaginal deliveries. No significant differences were noted between the groups regarding health status of live birth children. Conclusion: Gestational age over 40 weeks, increased pregnancy weight gain, pregravid maternal body habitus, multiparity and male gender are independent risk factors for high birthweight deliveries.

• MeSH
• hmotnostní přírůstek MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• makrosomie plodu etiologie   komplikace   MeSH
• novorozenec MeSH
• parita MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• těhotenství MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH

BACKGROUND: Toxoplasma gondii, one of the most common parasites, causes toxoplasmosis, one of the most frequent zoonotic diseases worldwide. T. gondii infects about one-third of the world's population. T. gondii infection is generally considered a major risk for spontaneous abortion, prematurity and low birth weight in the animal sphere. Less commonly, a toxoplasma serological profile is correlated with the particular data of delivery. Acute T. gondii infection during pregnancy often leads to spontaneous abortion and/or a severe injury of the eyes, brain, and other structures of the foetus. Latent T. gondii infection of pregnant women could lead to less obvious but important changes during pregnancy, including the end product of pregnancy and the timing of labour. This study aimed to contribute to the current knowledge by comparing serological T. gondii profiles of pregnant women with prematurity and low birth weights of newborns. MATERIAL AND METHODS: A retrospective study design was adopted. The study participants included a cohort of 1733 pregnant women who consecutively gave birth to their children and underwent regular antenatal biochemical screening between the 14th and 16th weeks of pregnancy. Prematurity was defined as the liveborn preterm delivery in gestational age of pregnancy <37 weeks. Low birth weight was defined as weight at birth of ≤2499 grams. The complement-fixation test (CFT) provided serological profiles for toxoplasmosis that expresses the overall levels of toxoplasma immunoglobulins of all classes. Enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) tests for IgG and IgM were used simultaneously. IgM positivity helped to differentiate acute from the latent stage of toxoplasmosis. Birth data, especially the week of delivery and fetal weight, were evaluated accordingly. RESULTS: Of the 1733 pregnant women, 25% were diagnosed as latent toxoplasma positive, and 75% as toxoplasma negative. There were 87 premature deliveries versus 1646 timely births. We observed 88 low birth weights and 1645 normal fetal weights. We found a statistically significant association between latent toxoplasmosis and prematurity, χ2(1) = 5.471, p = .019 and between latent toxoplasmosis and low birth weight of newborns, χ2(1) = 7.663, p = .006. There was a 1.707 times higher risk of prematurity for toxoplasma-positive women, while the risk for low birth weight was 1.861 times higher. The strength of both tests of association was mild. We tested the correlation between the levels of CFT titres and week of delivery and weight of newborns. No association was found between the level of latent toxoplasmosis and the week of delivery and fetal weight. CONCLUSION: Latent toxoplasmosis was associated with premature birth rate and lower birth weight of newborns. The odds of premature delivery was 1.7 and low birth weight 1.9 times higher in women with latent toxoplasmosis compared to toxoplasma negative women. Even though the strength of the association in our large sample is relatively mild, the combination of latent toxoplasmosis with other adverse factors could cause serious harm. Whole CFT and specific IgG levels of latent toxoplasmosis are not linked to the severity of prematurity or low birth weight in newborns.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• nemoci nedonošenců epidemiologie   MeSH
• nemoci novorozenců epidemiologie   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností metabolismus   MeSH
• novorozenec MeSH
• parazitární komplikace těhotenství epidemiologie   MeSH
• předčasný porod etiologie   patofyziologie   MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• séroepidemiologické studie MeSH
• sérologické testy MeSH
• těhotenství MeSH
• těhotné ženy MeSH
• Toxoplasma patogenita   MeSH
• toxoplazmóza embryologie   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod a cíl: U předčasně narozených dětí s velmi nízkou porodní hmotností (VNPH) a extrémně nízkou porodní hmotností (ENPH) se vyskytují prenatální a neonatální komplikace a onemocnění, která mohou nepříznivě ovlivnit mineralizaci dočasných zubů a způsobit vznik vývojových vad skloviny (VVS). Cílem studie bylo zjistit výskyt VVS u dětí narozených předčasně s VNPH a ENPH, stanovit vztah mezi pohlavím dítěte, gestačním věkem, porodní hmotností, počtem laryngoskopií a výskytem VVS u dočasných řezáků. Metody: Klinická studie případů a kontrol byla realizovaná u 132 ročních dětí narozených předčasně s VNPH a ENPH a u 58 ročních dětí narozených v termínu s fyziologickou porodní hmotností. Údaje jsme získávali ze zdravotnické dokumentace, z rozhovorů s matkou a z intraorálního vyšetření dětí. Data jsme vyhodnotili statisticky pomocí χ2 testu a multifaktoriální logistické regrese a za statisticky signifikantní jsme stanovili p < 0,05. Výsledky: Případová skupina se skládala z 62 chlapců (47 %) a 70 dívek (53 %) s průměrným gestačním věkem 28,8 týdnů a průměrnou porodní hmotností 1119,7 g. Kontrolní skupinu tvořilo 24 dívek (34,5 %) a 34 chlapců (65,5 %) s průměrným gestačním věkem 39,6 týdnů a s průměrnou porodní hmotností 3418,6 g. U dětí s ENPH byl častější výskyt VVS (p = 0,009). VVS bylo postiženo více chlapců (p = 0,054) a dětí s nízkým gestačním věkem (p = 0,22), ale nebyla prokázána statistická významnost. U dětí s častějšími laryngoskopiemi byl vyšší výskyt VVS, ale statistická významnost nebyla potvrzena (p = 0,053). Závěr: Různé místní a systémové příčiny VVS působí pravděpodobně současně a z tohoto důvodu je velmi obtížné identifikovat etiologické faktory, které mají nejsilnější vazbu na výskyt VVS.

Introduction, aim: Preterm infants with very low birt-weights (VLBW) and extremely low birth-weights (ELBW) suffer from several prenatal and neonatal complications and morbidity that may affect mineralization of primary teeth and occurrence of developmental defects of enamel (DDE). The aim of the study was to establish relationship between gender of infant, gestational age, birth-weight and frequency of laryngoscopies and occurrence of DDE in primary incisors in preterm one-year-old infants delivered with very low birth-weight and extremely low birth-weight. Methods: The case-control study was realized in 132 one- -year-old preterm infants delivered with VLBW and ELBW and data were compared with 58 physiological birthweight full term infants. The data were obtained from hospital records, from interview with mothers and from intraoral examination of infants. The data were statistically analysed using χ2 test and multifactorial logistic regression analysis in order to find possible risk factors associated with the occurrence of DDE. The statistical significance level p < 0.05 was established. Results: The case cohort (A) consists of 62 boys (47%) and 70 girls (53%) with mean gestational age 28.8 weeks and mean birth-weight 1119.7 g. The controls (B) were 24 girls (34.5%) and 34 boys (65.5%) with mean gestational age 39.6 weeks and mean birth-weight 3418,6 g. ELBW was associated with DDE in primary incisors (p = 0.009). DDE were more frequent in boys (p = 0.054) and in infants with low gestational age (p = 0.22) but no significant statistical relationship was found. Concerning the possible local cause of DDE, this study has found that infants with higher frequency of laryngoscopies showed a higher prevalence of DDE (p = 0.053) but no statistical relationship was found. Conclusion: Various local and systemic factors of DDE act probably together and therefore it is very difficult to identify the aetiological factor strongly related to DDE.

• MeSH
• hypoplazie zubní skloviny * etiologie   MeSH
• laryngoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• předčasný porod MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Metabolic disorders such as obesity, insulin resistance and other components of metabolic syndrome (MetS) are connected with birth weight. Low and high birth weight is associated with a higher risk of developing type 2 diabetes mellitus, the mechanism is not clear. In this study, we evaluated the association between birth weight and anthropometric as well as biochemical components of MetS in women with a history of gestational diabetes mellitus (GDM) in comparison with control women. In part of the GDM group, we re-evaluated metabolic changes over 5-8 years. Anthropometry, blood pressure, glucose metabolism during the 3-h oGTT, lipid profile, uric acid, thyroid hormones, and liver enzymes were assessed. From the analyzed components of MetS in adult women we proved the association of low birth weight (birth weight <25th percentile) with glucose processing, in particular among women with a history of GDM. Low birth weight GDM women revealed significantly higher postchallenge insulin secretion and lower peripheral insulin sensitivity. Re-examinations indicate this association persists long after delivery.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gestační diabetes diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   epidemiologie   metabolismus   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností metabolismus   MeSH
• porodní hmotnost fyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

This study tested the hypothesis, suggested by several recent reports, that air pollution may increase the risk of adverse birth outcomes. This study analyzed all singleton live births registered by the Czech national birth register in 1991 in 67 districts where at least one pollutant was monitored in 1990-1991 (n = 108,173). Maternal exposures to sulfur dioxide (SO(2)), total suspended particles (TSP), and nitrous oxides (NO(x)) in each trimester of pregnancy were estimated as the arithmetic means of all daily measurements taken by all monitors in the district of birth of each infant. Odds ratios of low birth weight (< 2,500 g), prematurity (< 37 weeks of gestation), and intrauterine growth retardation (IUGR; < 10th percentile of birth weight for gestational age and sex) were estimated by robust logistic regression. The median (and 25th and 75th percentile) trimester exposures were 32 (18, 56) microg/m(3) for SO(2); 72 (55, 87) microg/m(3) for TSP; and 38 (23, 59) microg/m(3) for NO(x). Low birth weight (prevalence 5.2%) and prematurity (prevalence 4.8%) were associated with SO(2) and somewhat less strongly with TSP. IUGR was not associated with any pollutant. The effects on low birth weight and prematurity were marginally stronger for exposures in the first trimester, and were not attenuated at all by adjustment for socioeconomic factors or the month of birth. Adjusted odds ratios of low birth weight were 1.20 [95% confidence interval (CI), 1.11-1.30] and 1.15 (CI, 1.07-1.24) for a 50 microg/m(3) increase in SO(2) and TSP, respectively, in the first trimester; adjusted odds ratios of prematurity were 1.27 (CI, 1.16-1.39) and 1.18 (CI, 1.05-1.31) for a 50 microg/m(3) increase in SO(2) and TSP, respectively, in the first trimester. Low gestational age accounted for the association between SO(2) and low birth weight. These findings provide further support for the hypothesis that air pollution can affect the outcome of pregnancy.

• MeSH
• látky znečišťující vzduch MeSH
• lidé MeSH
• matka - expozice noxám * MeSH
• novorozenec nedonošený * MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností * MeSH
• novorozenec MeSH
• oxid dusný MeSH
• oxid siřičitý MeSH
• předčasná porodní činnost epidemiologie   MeSH
• růstová retardace plodu epidemiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• trimestry těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství * epidemiologie   MeSH
• znečištění ovzduší * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Several pathophysiological mechanisms have been proposed in the development of pregnancy complications, including endothelial dysfunction, an inflammatory pathway and oxidative stress. The aim of the present study was to evaluate the correlation between proinflammatory cytokines TNF-alpha, IL-6 and dual cytokine IL-10 in the mother's peripheral blood and systolic blood pressure, risk of preeclampsia and low birth weight in gestational diabetes (GDM). We observed 40 women with GDM divided into a gestational hypertension group (n=20) and comparison group (n=20) with normal blood pressure. We found a significant positive correlation between TNF-alpha; IL-6; IL-10 levels and systolic blood pressure (SBP) in the second trimester (p<0.001; p<0.001; p<0.001); the third trimester (p<0.001; p<0.001; p<0.05). We also proved correlations for diastolic blood pressure (DBP) during the second; third trimester (p<0.001; p<0.001; p<0.001); (p<0.001; p<0.001; p<0.0015). We demonstrated a statistically significant positive association between high TNF-alpha group and preeclampsia risk in the third trimester (p=0.04). We also determined the negative correlation in the second trimester between birth weight and TNF-alpha; IL-6, IL-10 levels (p<0.05; p<0.001; p<0.001). To conclude, our data highlight the importance of cytokines TNF-alpha, IL-6 and IL-10 in blood pressure regulation. In addition, high levels of TNF-alpha have been associated with increased risk of preeclampsia. We found a significant negative correlation between levels of TNF-alpha, IL-6, IL-10 and birth weight.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dospělí MeSH
• gestační diabetes krev   diagnóza   MeSH
• interleukin-10 krev   MeSH
• interleukin-6 krev   MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností krev   MeSH
• novorozenec MeSH
• preeklampsie krev   diagnóza   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• TNF-alfa krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Mezi zdravotní rizika spojovaná s rostoucím věkem rodiček patří nízká porodní hmotnost novorozence. Cílem článku je ověřit souvislost mezi porodní hmotností novorozenců a věkem matky při porodu s využitím dat o novorozencích prostřednictvím vykazované zdravotní péče evidované Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Data umožňují zohlednit i další charakteristiky, jako je pohlaví dítěte, četnost porodu, komplikace při hospitalizaci a typ početí, tj. narození na základě spontánního početí nebo po IVF. Bylo zjištěno, že zastoupení novorozenců s porodní hmotností ≥ 2500 g přesahuje 93 % u žen ve věku 25–39 let. U žen ve věku 40 a více let je pouze mírně nižší. Signifikantně nejnižší podíl (< 88 %) byl zjištěn u nejmladších žen do 20 let a ve věku 20–24 let (92 %). Souvislost mezi vyšším podílem dětí narozených s nízkou hmotností a vyšším věkem matky se neprokázala ani při rozlišení jednočetných a vícečetných porodů. Zajímavým zjištěním je signifikantně vyšší podíl dětí s nižší porodní hmotností u novorozenců z jednočetných porodů počatých pravděpodobně po IVF. Dalším zjištěním je, že s rostoucím věkem matky při porodu se zvyšuje podíl novorozenců hospitalizovaných s jakýmikoli komplikacemi, a to u dětí jak s normální, tak nízkou porodní hmotností.

The various health risks associated with the increasing age of mothers at childbirth include the low birth weight of new-born children. The aim of the article is to verify the relationship between the birth weight of new-born children and the age of mothers at childbirth employing data on new-born children from the General Health Insurance Company of the Czech Republic. The data also allow take into consideration other characteristics such as the gender of the child, the frequency of childbirth, complications during hospitalisation and the type of conception (spontaneous or following IVF treatment). It was found that the proportion of new-born children with birthweights of 2500+ g exceeded 93% for women aged 25–39 and that the proportion is only slightly lower for women aged 40 and over. The lowest proportion (less than 88 %) was determined for women below the age of 20, while the proportion for women aged 20–24 years stood at 92 %. No relationship was proved between a higher proportion of children born with low weights and the higher age of women with respect either to single or multiple births. However, the research did reveal the significantly higher proportion of children from single births with lower birth weights most likely born following IVF treatment. Moreover, the proportion of new-born children hospitalised due to health complications increases with the increasing age of mothers at childbirth with respect to both normal and lower birth weights.

• MeSH
• analýza dat MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností * MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• rizikové faktory MeSH
• věk matky * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Several previous studies have reported a more severe course of nephrotic syndrome in children with low birth weight. PATIENTS: Cohort of 223 children with idiopathic nephrotic syndrome. METHODS: We aimed to investigate the association between course of nephrotic syndrome and low birth weight. Data from seven paediatric nephrology centres were used. RESULTS: Children with low birth weight had 3.84 times higher odds for a more severe course of steroid-sensitive nephrotic syndrome (95% CI 1.20-17.22, P=0.041), and those with low birth weight and remission after 7 days had much higher odds for a more severe course of disease (OR 8.7). Low birth weight children had a longer time to remission (median 12 vs. 10 days, P=0.03). They had a higher need for steroid-sparing agents (OR for the same sex=3.26 [95% CI 1.17-11.62, P=0.039]), and the odds were even higher in females with low birth weight (OR 6.81). There was no evidence of an association either between low birth weight and focal segmental glomerulosclerosis or between low birth weight and steroid-resistant nephrotic syndrome. DISCUSSION: We conducted the first multicentric study confirming the worse outcomes of children with NS and LBW and we found additional risk factors. CONCLUSIONS: Low birth weight is associated with a more severe course of steroid-sensitive nephrotic syndrome, while being female and achieving remission after 7 days are additional risk factors.

• MeSH
• dítě MeSH
• fokálně segmentální glomeruloskleróza farmakoterapie   MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• kohortové studie MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• nefrotický syndrom * farmakoterapie   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností * MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: Preterm birth, low birth weight, and infant catch-up growth seem associated with an increased risk of respiratory diseases in later life, but individual studies showed conflicting results. OBJECTIVES: We performed an individual participant data meta-analysis for 147,252 children of 31 birth cohort studies to determine the associations of birth and infant growth characteristics with the risks of preschool wheezing (1-4 years) and school-age asthma (5-10 years). METHODS: First, we performed an adjusted 1-stage random-effect meta-analysis to assess the combined associations of gestational age, birth weight, and infant weight gain with childhood asthma. Second, we performed an adjusted 2-stage random-effect meta-analysis to assess the associations of preterm birth (gestational age <37 weeks) and low birth weight (<2500 g) with childhood asthma outcomes. RESULTS: Younger gestational age at birth and higher infant weight gain were independently associated with higher risks of preschool wheezing and school-age asthma (P < .05). The inverse associations of birth weight with childhood asthma were explained by gestational age at birth. Compared with term-born children with normal infant weight gain, we observed the highest risks of school-age asthma in children born preterm with high infant weight gain (odds ratio [OR], 4.47; 95% CI, 2.58-7.76). Preterm birth was positively associated with an increased risk of preschool wheezing (pooled odds ratio [pOR], 1.34; 95% CI, 1.25-1.43) and school-age asthma (pOR, 1.40; 95% CI, 1.18-1.67) independent of birth weight. Weaker effect estimates were observed for the associations of low birth weight adjusted for gestational age at birth with preschool wheezing (pOR, 1.10; 95% CI, 1.00-1.21) and school-age asthma (pOR, 1.13; 95% CI, 1.01-1.27). CONCLUSION: Younger gestational age at birth and higher infant weight gain were associated with childhood asthma outcomes. The associations of lower birth weight with childhood asthma were largely explained by gestational age at birth.

• MeSH
• bronchiální astma * epidemiologie   patologie   patofyziologie   MeSH
• gestační stáří * MeSH
• hmotnostní přírůstek * MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost * MeSH
• předčasný porod * epidemiologie   patologie   patofyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH