Článek se zabývá empiricky ověřeným vztahem neurology používané Kurtzkeho škály (EDSS) k míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle současně platného předpisu používaného v České republice.

The paper deals with empirically proved relationship between the Kurtzke scale (EDSS) used by neurologists and a degree of decrease of the capacity for sustained gainful employment according to the current prescription used in the Czech Republic.

• MeSH
• lidé MeSH
• nemoci centrálního nervového systému diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• posuzování zdravotní způsobilosti MeSH
• roztroušená skleróza ekonomika   klasifikace   komplikace   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: The Expanded Disability Status Scale (EDSS) has wide scientific and regulatory precedent but limited ability to detect clinically relevant disability progression in secondary progressive multiple sclerosis (SPMS) patients, partly due to a lack of meaningful measurement of short-distance ambulatory and upper-extremity function. OBJECTIVE: To present a rationale for a composite endpoint adding the timed 25-foot walk (T25FW) and 9-Hole Peg Test (9HPT) to EDSS for SPMS disability progression assessment. METHODS: Using the International Multiple Sclerosis Secondary Progressive Avonex Clinical Trial (IMPACT) placebo arm ( n = 215) data, we analyzed disability progression using a novel progression endpoint, "EDSS-Plus," defined as progression on ⩾1 of 3 components (EDSS, T25FW, and/or 9HPT) confirmed ⩾24 weeks apart and with a ⩾20% minimum threshold change for T25FW and 9HPT. RESULTS: Over 2 years, subjects classified as T25FW, 9HPT (dominant hand), or 9HPT (non-dominant hand) progressors worsened on average by 103.4%, 69.0%, and 59.2%, respectively, while non-progressors' times remained largely unchanged. Using EDSS-Plus, 59.5% of the patients had 24-week confirmed disability progression versus 24.7% (EDSS), 41.9% (T25FW), and 34.4% (9HPT (either hand)) on each component alone. CONCLUSION: The 24-week confirmed minimum worsening of ⩾20% for T25FW and 9HPT clearly separates SPMS progressors from non-progressors. We propose that EDSS-Plus may represent an improved endpoint to identify SPMS disability progression.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chronicko-progresivní roztroušená skleróza diagnóza   patofyziologie   MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• postižení rehabilitace   MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• progrese nemoci MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Gait impairment represents one of the most common and disabling symptom of multiple sclerosis. Quantification of the gait is an important aspect of clinical trials. In order to identify which temporal or spatial parameters of gait could be used as outcome measures in interventional studies of patients with different levels of disability, we evaluated characteristics of these parameters in MS patients across the whole spectrum of mobility from EDSS 0 to 6.5. METHODS: This is a cross-sectional study of spatial and temporal parameters of gait at self selected speed and at fast speed of walking in 284 patients with multiple sclerosis (108 men, mean age 38 years ± SD 10.8 years, range 18-64) divided into seven levels of disability (EDSS 0 to 1.5, EDSS 2.0 to 2.5, EDSS 3.0 to 3.5, EDSS 4.0 to 4.5, EDSS 5.0 to 5.5, EDSS 6.0, EDSS 6.5). RESULTS: The velocity of gait decreases with increasing EDSS levels. Hovewer, the spatio-temporal parameters of gait that are involved in this process differ across the EDSS levels. The step length is decreased at higher EDSS levels up to the EDSS 6.0, but was not different between EDSS 6.0 and 6.5. The step time is significantly longer at EDSS 6.0 and 6.5, while the step length remains the same at those levels. The increase in percentage of double support time becomes statistically significant at EDSS 3.0-3.5 and continues to increase until EDSS 6.5. Variability of step time, step length or step width did not show significant difference between studied EDSS levels. CONCLUSIONS: There is no single spatio-temporal parameter of gait (other than velocity of gait) that would show significant differences among all levels of EDSS. The step length reflects shortening of steps at lower EDSS levels (2.0 to 6.0), and percentage of double support time better reflects changes at higher EDSS levels 3.0 - 6.5. Gait variability is not associated with disability in MS and therefore would not be a suitable outcome measure. These observations have to be considered when designing gait experiments with temporal and spatial parameters of gait as outcomes.

• MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• chůze MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• neurologické poruchy chůze diagnóza   etiologie   MeSH
• postižení MeSH
• průřezové studie MeSH
• roztroušená skleróza komplikace   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• neurologické vyšetření MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• roztroušená skleróza diagnóza   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Sclerosis multiplex je progresívne autoimunitné ochorenie s demyelinizačným postihnutím nervových buniek CNS. Mitoxantron je imunosupresívna látka, ktorá vedie k preukázateľnej redukcii aktivity ochorenia. Na našom pracovisku sme spracovali údaje získané od 16 pacientov, u ktorých došlo počas 18 mesiacov pred zahájením liečby mitoxantronom k progresii ochorenia minimálne o 1 bod v EDSS. Je to retrospektívna, nekontrolovaná štúdia. Uvedeným pacientom sme podávali mitoxantron v celkovej dávke 60 až 120 mg, liečba trvala 6 - 15 mesiacov. Sledovali sme efekt mitoxantronu na progresiu ochorenia (EDSS), vplyv na počet atakov počas liečby, do jedného a dvoch rokov po ukončení liečby. Aj po 2 rokoch od ukončenia liečby mal liek stabilizujúci efekt u polovice pacientov, ako na stupeň neurologického deficitu (EDSS), tak aj na aktivitu ochorenia. Výsledky, aj keď získané retrospektívne, sú porovnateľné s predchádzajúcimi štúdiami.

Multiple sclerosis is a progressive autoimmune disease with present demyelinization of CNS nerve cells. Mitoxanthrone is an immunosuppressive agent with detectable reduction of disease activity. It is an efficient sort of therapy mainly in later stages of the disease. We prepared data from 16 patients, whose EDSS had increased at least in one point during last 18 months before the therapy with mitoxanthrone started. It is a retrospective uncontrolled study. The patients received mitoxanthrone in total dose of 60 - 120 mg, the therapy lasted for 6 - 15 months. We scored the effect on disease progression (EDSS) and number of relapses during the therapy, 12 months and 24 months after finishing the therapy.We observed improvement, although not significant. Moreover, 2 years after finishing the therapy we confirmed that mitoxanthrone had holding effect in a half of patients regarding the EDSS and activity of the disease. Results, though obtained retrospectively, are comparable with preliminary studies.

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

U 20 pacientů s remitující formou roztroušené sklerózy (RS) byla sledována aktivita onemocnění na základě stupně klinické progrese podle škály EDSS (Expanded disability status scale) v jednoročním sledování. Současně byl hodnocen vliv aktivity onemocnění na stupeň postižení autonomního nervového systému metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SA VSF) v testu leh-stoj-leh. U 10 pacientů byla zjiš těna aktivní forma onemocnění s progresí klinického postiženi (průměrný nárůst skóre EDSS byl 0,9±0,51) a u 10 pacientů bylo skóre EDSS stejné nebo nižší po ročním sledování. Ve srovnání s pacienty bez klinické progrese byl u pacientů s aktivní formou onemocnění zjištěn nižší výkon v pásmu VLF (very low frequency) v iniciálním vyšetření, v jiných parametrech se SA VSF u pacientů s klinickou progresí a bez progrese neliší. Při srovnání obou podskupin pacientů s RS se souborem zdravých jedinců v iniciálním vyšetření byly oproti zdravým normám výraznější změny ve skupině pacientů s aktivní formou onemocnění, kde byla zjištěna redukce v pásmu HF (high frequency), a celkového výkonu v poloze vleže a snížení parametrů VLF a HF s elevací poměru LF/HF v poloze vstoje. Ve skupině pacientů bez progrese byly oproti normálním jedincům zjištěny nižší hodnoty parametru HF pouze v poloze vstoje a nižší hodnoty parametru LF vleže. Ve skupině pacientů s aktivní formou onemocnění se tak postižení autonomního nervového systému zdá výraznejší. Progresivní deteriorace parametrů SA VSF v průběhu jednoletého sledováni i přes progresi klinického postižení hodnoceného podle EDSS nebyla zjištěna.

In 20 patients with remitting-relapsing type of multiple sclerosis (MS) the activity of the disease expressed as a degree of progression of disability according to the Expanded Disability Status Scale (EDSS) In oneyear follow-up was evaluated. The influence of activity of the disease on the degree of autonomic nervous system impairment was determined by the use of short-term spectral analysis of heart rate variability (HRV) in the supine-standing-supine test. Ten patients had an active form of the disease reflected by a progression in the EDSS (mean increase 0.9±0.51) and 10 patients showed no progression of the disease with the same or lower EDSS score after one-year follow-up. Compared to the patients without progression in the EDSS score there was reduction of the very low frequency (VLF) band in the group with an active form of the disease in the initial examination, but no significant difference between both groups in the other para¬ meters was found. In comparison of both groups of the MS patients with the normal subjects in the initial examination, a reduction of the high frequency (HF) band and the total power in the supine position and a decrease of the VLF and the HF components with an increase of the LF/HF ratio in the standing position was found in the group of patients with an active form of the disease. Compared to the normal subjects, in the MS patients without progression a decrease of the LF component in the supine position was found and the reduction of the HF parameter was registered only in the standing position. Thus a more prominent impairment of the autonomic nervous system in the MS patients with an active form of the disease was found. The parameters of the HRV were not progressively deteriorated despi p^g jjjg progression in the EDSS score in one-year follow-up.

• MeSH
• autonomní nervový systém MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• postura těla MeSH
• progrese nemoci MeSH
• roztroušená skleróza diagnóza   MeSH
• spektrální analýza metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cílem naší práce je upozornit na přítomnost deprese u nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní (RS). Náhodně vytvořený soubor 42 pacientů s RS (11 mužů a 31 žen) s průměrným EDSS 3,2 u mužů a 2,77 u žen jsme podrobili psychiatrickému vyšetření. Stav nemocných byl hodnocen pomocí psychiatrických posuzovacích škál: Hamiltonovy škály úzkosti (HAMA), Hamiltonovy psychiatrické stupnice pro posuzování deprese (HAMD), Stupnice Montgomeryho a Aspergové pro posouzení deprese (MADRS), vyplnili psychosomatický dotazník SCL-90 a HAD (Hospital Anxiety and Depression Scale), kognitivní schopnosti byly hodnoceny prostřednictvím Wechsler Adult Intelligence Scale (WAIS-R), neurologický deficit škálou úrovně invalitidy u RS - Expanded Disability Status Scale (EDSS). Deprese byla prokázána u 33 % nemocných, anxieta u 29 %, přičemž obecně muži reagovali na chronické onemocnění spfíe depresivně, u žen dominovala úzkost. Nejvyšší hodnota ve škále deprese u mužů a anxiety u žen byla při našem vyšetření zaznamenána u primárně progredientní formy při hodnotě EDSS 4,5. Po 1. atace (klinicky izolovaný syndrom) je velmi intenzivně prožívána úzkost u obou pohlaví. U 5 Z 12 osob byl zaznamenán lehký kognitivní deficit. Menší procento depresivních nemocných v našem souboru ve srovnání s literaturou, kde je uváděno 40-45 %, je patrně způsobeno malým souborem a výběrem pacientů s nižším EDSS kvůli dostupnosti psychiatrického vyšetření. Přesto je toto procento dosti vysoké na to, abychom mysleli na koexistenci deprese u RS a adekvátně a včas ji léčili.

The aim of research was to draw attention to the presence of depression in patients suffering from multiple sclerosis (MS). A randomly created set of 42 patients with MS (11 males and 31 females) with the average EDSS of 3.2 in men and 2.77 in women underwent psychiatrie examinations. The patients' states were evaluated using psychiatric assessing scales: Hamilton Anxiety Scale (HAMA), Hamilton Depression Seale (HAMD), Montgomery-Asperg Depression Rating Scale (MADRS), a psychosomatic questionnaire SCL-90 and HAD (Hospital Anxiety and Depression Scale) were completed, cognitive abilities were assessed by means of Wechsler Adult Intelligence Scale (WAIS-R), neurological deficit with a scale of disability level in MS - Expanded Disability Status Scale (EDSS). Depression was proved in 33 % of patients, anxiety in 29 %, when generally men's responses to a chronic disease were more depressive, while anxiety prevailed in women. The highest value in the scale of depression in men and anxiety in women was recorded by our examinations in primarily progressive form at the value of 4.5 of EDSS. After the first attack (a clinically isolated syndrome), anxiety is experienced with high intensity in both sexes. A slight cognitive deficit was recorded in 5 out of 12 subjects. If compared with literature giving 40-45 % of depressive patients, the lower percentage of those in our set is probably caused by a less numerous set and selection of patients with the lower EDSS due to the availability of psychiatric investigations. Nevertheless, this percentage is quite high to think about coexistence of depression in MS and to treat it adequately and in time.

• MeSH
• deprese diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrické posuzovací škály statistika a číselné údaje   MeSH
• roztroušená skleróza diagnóza   komplikace   MeSH
• úzkostné poruchy diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V rámci pilotní studie bylo u 30 nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní dvakrát v ročním časovém odstupu vyhodnoceno EDSS (Expanded Disability Status Scale) podle Kurtzkeho spolu s vyšetřením mozku magnetickou rezonancí. Automatický výpočet objemu ložisek byl proveden na osobním počítači užitím softwaru vyvinutém na oddělení MR ze sekvence FLAIR (Fluid Attenuated Inversion Recovery). Zjištěna byla jen částečná korelace mezi klinickým stavem, který je hodnocen podle EDSS, a změnou celkového objemu ložisek ve tkáni mozku ve skupině osob s progresí RS při vyšetření s ročním odstupem. Ve zbývajících 2 skupinách nemocných stejně jako při vyhodnocení všech 30 pacientů se korelace nepotvrdila. Cílem studie bylo zhodnotit současné možnosti magnetické rezonance pro posuzování vývoje choroby v čase a monitorování léčby.

Evaluation of 30 definite MS patients was assessed twice on Kurtzke EDSS (Expanded Disability Status Scale) and twice on MRI after a one-year interval within our pilot study. There were 3 possible outcomes in EDSS after one year, deterionarion, stabilization or improvement. Lesion load in MRI was assessed automatically from FLAIR (Fluid Attenuated Inversion Recovery) images with the use of our own software we developed for an ordinary PC platform. The partial correlation between the clinical status rated in EDSS scores and the total lesion volume could be traced only in the group that deteriorated during our one-year observation. No correlation was found in the other 2 groups and in all 30 patients. The aim of our pilot study was to estimate the possibilities of MRI to assess the development of the disease as well as its progress and monitoring of therapy.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• roztroušená skleróza MeSH
• software MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH