Tento článek se zaměřuje na aktuální a komplexní přehled o stroke mimics (SM), jež představují výzvu pro diferenciální diagnostiku vzhledem k širokému spektru jejich příznaků podobných CMP. Uvádíme stručná epidemiologická data, klinický obraz a čtyři prediktivní škály vyvinuté pro diagnostiku SM, které byly identifikovány na základě literární rešerše: TeleStroke Mimic Score (TSM), FABS, simplified FABS (sFABS) a Khan score. Tyto validované nástroje mohou podpořit rychlé a efektivní rozhodování o léčbě v prostředí urgentního příjmu s cílem minimalizovat zpoždění v poskytování adekvátní péče pacientům s CMP. Rádi bychom upozornili na význam správného rozpoznání SM s ohledem na časovou citlivost rekanalizační léčby, důrazem na optimalizaci léčby a management pacientů s akutně vzniklými neurologickými příznaky.
The article presents a current and comprehensive review of stroke mimics (SM), which represent a challenge for differential diagnosis due to their wide range of similar symptoms with strokes. It delves into the brief epidemiology, clinical features, and four predictive scales for SM diagnosis, which were identified on the basis of a literature search: TeleStroke Mimic Score (TSM), FABS, simplified FABS (sFABS), and Khan score. These validated tools might support rapid and efficient decision-making regarding treatment in an emergency department setting with the goal of minimizing delays in providing adequate care to patients with stroke. We would like to highlight the importance of correct identification of SM given the time sensitivity of revascularization treatment, with a focus on optimizing treatment and management of patients with acute onset of neurological symptoms.
- Klíčová slova
- stroke mimics,
- MeSH
- cévní mozková příhoda diagnóza patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nemoci nervového systému * diagnóza epidemiologie klasifikace patologie MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- neurologické vyšetření klasifikace MeSH
- prediktivní hodnota testů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Ofatumumab představuje první plně humánní anti-CD20 monoklonální protilátku, vyvinutou pro subkutánní autoaplikaci v měsíčních intervalech. Je určen k terapii aktivní relabující-remitující RS (RR-RS) a u pacientů se známkami nepříznivé prognózy nemoci ho lze uplatnit v první linii léčby. V registračních klinických studiích prokázal jasnou superioritu oproti teriflunomidu a data z extenzí klinických hodnocení potvrzují jeho setrvalou účinnost, příznivý bezpečnostní profil i vysokou míru adherence pacientů k léčbě. Z pohledu pacienta se jedná o atraktivní možnost terapie vysoce účinným lékem s jednoduchou podkožní aplikací v domácím prostředí, bez nutnosti premedikace. Ofatumumab splňuje předpoklady moderní farmakoterapie a je jedním z průlomových přípravků, který může významně zlepšit prognózu pacientů s RR-RS.
Ofatumumab represents the first fully human anti-CD20 monoclonal antibody, developed for subcutaneous self-administration once a month. It is indicated for the treatment of active relapsing-remitting multiple sclerosis (RR-MS) and can be used as a first-line therapy in patients with negative prognostic factors suggestive of an unfavorable disease course. Ofatumumab demonstrated clear superiority over teriflunomide in registration clinical trials and long-term data from open-label extension studies which confirmed its sustained efficacy, favorable safety profile, and also a high level of patient compliance. From the patient‘s point of view, it is an attractive treatment option with a high-efficacy drug that is easy to administer via subcutaneous injection at home, requiring no premedication. Ofatumumab meets the requirements of modern pharmacotherapy and is one of the breakthrough drugs that can significantly improve the prognosis of patients with RR-MS.
- Klíčová slova
- ofatumumab,
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antigeny CD20 škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- relabující-remitující roztroušená skleróza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Roztroušená skleróza patří mezi chronická autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému s prvky neurodegenerace. Onemocnění postihuje mladé dospělé ve věku 20–40 let a je častější u žen. V současné době je velmi dobře a podrobně zmapován její průběh, ať už se jedná o relaps remitentní, nebo primárně progresivní formu RS, a pomocí vysoce efektivní terapie se snažíme onemocnění maximálně terapeuticky ovlivnit. I v případech, kdy jsou pacienti nebo pacientky klinicky i radiologicky stabilní, mohou pociťovat určité drobné kolísání jejich zdravotního stavu, především přechodné zhoršení subjektivně vnímaných příznaků, jako jsou např. únava nebo závrať. Jedním z faktorů, které mohou v malé míře ovlivnit stav pacientek s RS, je i menstruační cyklus. V uvedeném přehledném referátu se budeme věnovat právě tomu, jak menstruační cyklus může ovlivnit RS, a na druhou stranu i tomu, jaký vliv má na menstruační cyklus RS.
Multiple sclerosis is an autoimmune, inflammatory, and neurodegenerative disease of the central nervous system. MS typically affects young adults between the ages of 20 and 40 years and the disease is more prevalent among women. The course of MS, whether relapsing-remitting or primary progressive, is now well and extensively mapped. With the use of highly effective therapies, we try to influence the disease as therapeutically as possible. Even in cases when patients are clinically and radiologically stable, may still experience some minor fluctuations in their health status, especially transient worsening of subjectively perceived symptoms, such as fatigue or dizziness. One of the factors that may affect the condition of MS patients to a small extent is the menstrual cycle. In this review paper, we will discuss how the menstrual cycle can affect MS, and on the other hand, how MS affects the menstrual cycle.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- menstruační cyklus * fyziologie MeSH
- nemoci nervového systému patofyziologie MeSH
- roztroušená skleróza * patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Léze lícního nervu vede ve všech fázích onemocnění k celé řadě funkčních, motorických i psychických omezení. Akutní terapie má v neurologii a neurochirurgii již dlouhou dobu definované postupy na základech evidence based medicine. V navazující rehabilitační terapii jsou však postupy nekonzistentní, terapie jsou aplikovány dle empirických zkušeností, s malou oporou v evidenci. V současné době jsou již některé postupy ověřovány, ale stále buď na malém vzorku pacientů, nebo pouze v jednotlivých oblastech. Např. v oblasti elektroterapie jsou metodiky nejednotné, bez jednoznačně definovaných doporučení. K účinku relaxačních metod, masáží a manuální lymfatické drenáže neexistují rovněž žádná přesvědčivá data. Pozitivně se jeví využití zrcadlové terapie a virtuální terapie s biofeedbackem, ale i zde je potřebné sjednotit postup a doplnit evidenci.
Facial nerve lesions lead to a variety of functional, motor, and psychological limitations in all stages of the disease. Acute therapy in neurology and neurosurgery has long defined procedures based on evidence-based medicine. However, in follow-up, rehabilitation therapy procedures are inconsistent, with therapies applied according to empirical experience with little support from the evidence. Currently, some procedures are already being validated, but still either in a small sample of patients or only in individual areas. For example, in the field of electrotherapy, methodologies are inconsistent, without clearly defined recommendations. There are also no conclusive data on the effect of relaxation methods, massage, and manual lymphatic drainage. The use of mirror therapy and virtual therapy with biofeedback is positive, but here too, there appears a need for standardization of practice and the addition of evidence.
Cíl: Cílem výzkumu bylo posouzení kognitivních funkcí u seniorů v domovech pro seniory prostřednictvím standardizovaných testů – Montrealský kognitivní test (MoCA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV). Metodika: Výzkum zahrnoval 76 klientů ze tří domovů pro seniory. Hodnocení kognitivních funkcí bylo provedeno standardizovanými testy MoCA a POBAV (ježková verze). Statistické zpracování bylo provedeno na hladině významnosti a = 0,05. Výsledky: Průměrný skór v MoCA byl 20 bodů, průměrné výsledky u POBAV byly 3/5. Normální kognitivní stav mělo dle MoCA (při hraničním skóre ≤ 24 bodů) 21 % seniorů a dle POBAV dosáhlo normy 25 % dotázaných. U obou testů MoCA a POBAV nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni kognitivních funkcí v závislosti na pohlaví, vzdělání ani na délce pobytu v domově pro seniory. Byl však prokázán statisticky významný rozdíl v úrovni kognitivních funkcí v závislosti na věku, kognitivním tréninku i na kondičním cvičení a bylo zjištěno, že osoby absolvující kognitivní trénink a kondiční cvičení dosahují v obou testech lepších výsledků. Byla potvrzena shoda v detekci kognitivní poruchy pomocí MoCA a POBAV v 97 % případů. Mezi testy MoCA a POBAV byla zjištěna významná korelace. Pearsonův korelační koeficient mezi testy MoCA a POBAV – Chyby v pojmenování obrázků, znázorňuje negativní korelaci –0,625 (p < 0,001). Pearsonův korelační koeficient mezi testy MoCA a POBAV – Správně vybavené obrázky, představuje pozitivní korelaci 0,86 (p < 0,001). Závěr: Časný záchyt a monitoring kognitivního deficitu pomocí screeningových testů by měly být nedílnou součástí při poskytování dlouhodobé péče u seniorů. Test POBAV je vhodnou volbou pro včasný záchyt kognitivního deficitu a může sloužit jako srovnatelná alternativa testu MoCA.
Aim: The aim of the research was to assess cognitive functions of elderly people in nursing homes using standardized tests – Montreal Cognitive Assessment (MoCA) and Picture Naming and Immediate Recall (PICNIR). Methodology: The study included 76 clients from three nursing homes. The assessment of cognitive functions was carried out using the standardized tests MoCA and PICNIR (Hedgehog Version). Statistical processing was performed at a significance level of α = 0.05. Results: The average score in MoCA was 20 points, and the average results in PICNIR were 3/5. According to MoCA (with a threshold score of ≤ 24 points), 21% of elderly people had a normal cognitive state, and according to PICNIR, 25% of respondents reached the norm. No statistically significant difference in the level of cognitive functions was found in either the MoCA or PICNIR tests in relation to sex, education, or length of stay in the nursing home. However, a statistically significant difference in the level of cognitive functions was demonstrated in relation to age, cognitive training, and physical exercise, and it was found that individuals undergoing cognitive training and physical exercise achieved better results in both tests. A concordance in the detection of cognitive impairment using MoCA and PICNIR was confirmed in 97% of cases. A significant correlation was found between the MoCA and PICNIR tests. The Pearson correlation coefficient between MoCA and PICNIR – Mistakes in Naming demonstrated a negative correlation of –0.625 (P < 0.001). The Pearson correlation coefficient between MoCA and PICNIR – Correctly Recalled Picture Names indicated a positive correlation of 0.86 (P < 0.001). Conclusion: Early detection and monitoring of cognitive deficits using screening tests should be an integral part of providing long-term care for elderly people. The PICNIR test is a suitable choice for early detection of cognitive deficits and can serve as a comparable alternative to the MoCA test.
- MeSH
- domovy pro seniory statistika a číselné údaje MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- kognice MeSH
- korelace dat MeSH
- lidé MeSH
- neurokognitivní poruchy * diagnóza epidemiologie MeSH
- neuropsychologické testy * statistika a číselné údaje MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem této studie bylo analyzovat klinické aspekty diagnostiky a léčby léze lícního nervu (LLN) u dětí v terciálním centru. Zaměřuje se na demografii, etiologii, diagnostický a terapeutický proces, míru úpravy po terapii a rozsah relapsů. Materiál a metodika: Retrospektivní studie, 572 pacientů (0–18 let), léčených ve fakultní nemocnici s diagnózou LLN v průběhu 10 let (2011–2021). Data byla získávaná z pacientské dokumentace. Analyzovány byly následující parametry: věk, pohlaví, strana léze, etiologie, diagnostický proces zahrnující radiologické vyšetření, léčebný proces, úprava léze po terapii a míra relapsu. Výsledky: LLN se vyskytla v 554 případech jako unilaterální, v 18 jako bilaterální bez signifikantní stranové diference. Dívky byly postiženy v 301 (52,6 %) a chlapci v 271 (47,4 %) případech. Medián věku byl stanoven na 9,4 ± 4,7 roku. Průměrné House-Brackmann (HB) skóre bylo 3,6 ± 1,0. Jako dvě nejčastější příčiny jsme prokázali infekční 264 (46,2 %) a idiopatickou 255 (44,6 %). Borelióza byla nejčastěji zastoupenou infekční příčinou u 216 (81,8 %) případů. Třetí nejčastější příčina byla neoplastická u 15 (2,6 %) případů. Následovaly traumatická, kongenitální a další. Nekompletní paréza byla detekována u 556 (97,2 %) případů a kompletní u 16 (2,8 %). Kortikosteroidy byly podány u 360 pacientů, antibiotika/antivirotika u 311 pacientů. Chirurgický výkon podstoupilo 26 pacientů. Úpravu po terapii jsme zaznamenali u 94,7 % pacientů, nezaznamenali u 5,3 %, u 1 % je údaj neznámý. U infekční příčiny prokázalo úpravu po terapii 99,2 %, u idiopatické 98 % pacientů. Pacienti s infekční, idiopatickou a traumatickou příčinou měli vyšší míru úpravy po terapii než pacienti s neoplastickou příčinou. Závěr: LLN je relativně častá akutní diagnóza v dětském věku. Bylo popsáno velké množství různých příčin, nejčastěji se vyskytuje příčina infekční a idiopatická. Pro správnou diagnózu je důležitá detailní anamnéza a klinické vyšetřeni. V léčbě převažuje terapie kortikosteroidy a antibiotiky. Názory na léčbu jsou kontroverzní. Prognóza LLN u děti je zpravidla dobrá.
Aim: This study aimed to analyze the different characteristics of FNLs in children focusing on demographics, etiology, diagnostic and therapeutic process, improvement after therapy, and relapse rate in a tertiary center. Materials and methods: A retrospective study of 572 children (0 to 18 years) who were admitted to the University Hospital with facial nerve lesion (FNL) during a 10-year period (2011–2021). The data were gathered from patients´ medical files to analyze age, sex, side of FNL, etiology, the diagnostic process including radiological examinations, treatment methods, improvement after therapy, and relapse rate. Results: There were 554 unilateral and 18 bilateral cases without significant laterality differences. Girls were affected in 301 (52.6%) cases and boys in 271 (47.4%) cases. The median age was 9.4 ± 4.7 years. The mean House-Brackmann (HB) score was 3.6 ± 1.0. Two main causes whose representation was balanced were detected. Infectious causes occurred in 264 (46.2%) cases and idiopathic causes occurred in 255 (44.6%) cases. Borreliosis was the most common infectious cause in 216 (81.8%) cases. The third most common cause was of neoplastic origin in 15 (2.6%) cases. The following causes were traumatic, congenital, and others. Incomplete FNL was detected in 556 (97.2%) cases and complete FNL was found in 16 (2.8%) cases. Corticosteroids were administered in 360 patients, and antibiotics/ antivirals were given to 311 patients. Surgery was performed in 26 patients. 94.7 % of patients showed improvement after therapy while 5.3% did not, and 1.0% had an unknown outcome. For the infectious causes, improvement after therapy was seen in 99.2% of patients and idiopathic causes saw improvement in 98% of patients. Patients with infectious, idiopathic, and traumatic causes of paresis had a higher percentage of recovery compared to patients with neoplastic causes. Conclusions: FNL in children is a relatively common acute condition in pediatric care. Many different causes of FNL were described, the most common being infectious and idiopathic. A detailed clinical history and clinical examination are mandatory. Corticosteroids and antibiotics are most commonly prescribed medicaments. Opinions on the treatment remain controversial. The prognosis of FNL in children is usually favorable.
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- lymská neuroborelióza komplikace MeSH
- mladiství MeSH
- motorické neurony patologie MeSH
- nemoci lícního nervu * epidemiologie etiologie patologie terapie MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Retrospektivní observační analýza přesnosti zavedení pedikulárních šroubů, komplikací, chirurgického času a technických zákonitostí 100 pacientů operovaných pomocí robotického systému ExcelsiusGPS. Metodika: Sto dospělých pacientů podstupující stabilizační výkony lumbosakrální páteře v průběhu období 2021–2024. Pacienti podstoupili jednu z tří možných operací – otevřená meziobratlová fúze, minimálně invazivní meziobratlová fúze nebo kombinace otevřené meziobratlové fúze s neinstrumentovanou mikrodekompresí. Všechny operační výkony byly provedeny za asistence robotického systému ExcelsiusGPS s následnou intraoperační kontrolní CT. Pacienti byli sledováni v intervalech 6 týdnů, 3 měsíců a 6 měsíců. Výsledky: Celkem bylo zavedeno 418 pedikulárních šroubů, z nichž 413 (99 %) mělo optimální zavedení (Gerzbein- -Robbins A) a zbylých pět vykazovalo drobné asymptomatické narušení kortikalis stěny pediklu (Gerzbein-Robbins B). Jednou byla narušena horní hrana pediklu a ve čtyřech případech došlo k narušení spodní plochy pediklu. V sedmi případech bylo nutné opakovat navigační CT sken v důsledku chyb přenosu mezi CT a robotickou platformou, ve dvou případech bylo nutné přeplánovat trajektorie pedikulárních šroubů v důsledku pohybu dynamické reference v průběhu zavádění šroubů. Průměrný chirurgický čas byl 154 min pro jednoprostorový stabilizační výkon a 202 min pro vícepatrový stabilizační výkon. Naše práce neprokázala významný pokles chirurgického času v obrazu učební křivky. V časném pooperačním období byla nutná revize dvou pacientů pro přítomnost seromu operační rány. Závěr: Druhá generace robotických systémů vykazuje vysokou přesnost zavádění pedikulárních šroubů, čímž snižuje výskyt komplikací souvisejících s malpozicí. Hlavní nevýhodou je prodloužení chirurgického času v důsledku nastavení robotické a navigační platformy.
Aim: Retrospective observation analysis of pedicle screw accuracy, complications, surgical time, and technical nuances of 100 patients operated via the ExcelsiusGPS robotic system. Methods: One-hundred adult patients undergoing lumbosacral interbody fusion between 2021 and 2024. Patients underwent either open interbody fusion, minimally invasive interbody fusion, or open interbody fusion combined with a non-instrumented decompression. All surgeries were assisted by the ExcelsiusGPS robot, and an intraoperative control CT scan was performed in all cases. Patients were followed at 6-week, 3-month, and 6-month intervals. Results: A total of 418 pedicle screws were implanted and 413 (99%) had optimal placement (Gerzbein-Robbins A) with the remaining five having minor asymptomatic cortical breaches of the pedicle wall violation (Gerzbein-Robbins B). The superior pedicle wall was breached once, and the inferior pedicle wall was breached four times. In seven cases, the CT scan had to be repeated due to transferring errors between the CT and robotic platform, and in two cases, screw trajectories had to be replanned due to dynamic reference base shift during screw implantation. The mean surgical time was 154 min for single-level procedures and 202 min for multiple-level procedures; our study did not show a significant decrease in surgical time throughout the learning curve. During early follow-up, two patients underwent surgical revisions due to the presence of seromas. Conclusion: Second generation robotic platforms have a high percentage of optimally implanted pedicle screws decreasing malposition-related complications. The main drawback is an increase in surgical time due to set-up of the robotic and navigation platforms.
- MeSH
- délka operace MeSH
- dospělí MeSH
- fúze páteře * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lumbosakrální krajina chirurgie MeSH
- pedikulární šrouby MeSH
- roboticky asistované výkony * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíle: V roce 2022 byl připraven adaptovaný Klinický doporučený postup (KDP) zahrnující diagnos- ticko-terapeutické postupy u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Doporučení mají pomoci odborníkům z klinické praxe v rozhodovacích schopnostech a cílem KDP je zkvalitnění poskytovaných služeb na národní úrovni a zefektivnění nákladovosti. Metodika: Retrospektivní dotazníkový průzkum s cílem ověřit využití KDP odborníky z klinické praxe (lékaři a nelékařští zdravotničtí pracovníci). Sběr dat byl realizován od začátku června do konce července v roce 2023 sdílením na webovém portále České neurologické společnosti (ČNS) a Extrapyramidovou sekcí ČNS v elektronické podobě. Využit byl dotazník vlastní konstrukce a data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy. Výsledky: Průzkumu se zúčastnilo celkem 51 respondentů (30 žen a 21 mužů) průměrného věku 43,3 roku. V souboru bylo zastoupeno 31 lékařů, tj. 61 % (12 ambulantní péče a 19 lůžková péče), a 20 sester, tj. 39 % (11 ambulantní péče a 9 lůžková péče), s průměrnou délkou klinické praxe 15,2 roku. Využívání KDP v plném znění neuvedla ani jedna všeobecná sestra ve srovnání s lékaři, kde jich šest uvedlo využívání KDP (p = 0,036) a ohodnotilo jej ve vysoké kvalitě. V souvislosti s dalšími návrhy na aktualizaci KDP bylo doporučeno doplnění nových léčivých přípravků (n = 5) a komplexní rozpracování informací pro pacienty (n = 2). Závěr: Parkinsonova nemoc představuje významnou ekonomickou zátěž pro zdravotnické systémy a snížení kvality života pro pacienty v rámci postupné progrese onemocnění. KDP na národní úrovni má za cíl snižovat geografické, demografické a další rozdíly v přístupu k pacientům. Bude realizována pravidelná aktualizace KDP diagnostiky a léčby Parkinsonovy nemoci dle potřeb Extrapyramidové sekce. Doplněna budou doporučení s posledními registrovanými léčivy a diagnosticko- -terapeutickými postupy a také budou v rámci aktualizace připravena komplexní doporučení pro pacienty v laickém jazyce.
Aims: Adapted Clinical Practice Guidelines (CPG) covering diagnostic and therapeutic procedures for patients with Parkinson‘s disease were developed in 2022. The recommendations are intended to assist clinical practitioners in their decision-making abilities, and the CPG aims to improve the quality of services provided nationally including cost-effectiveness. Methodology: A retrospective questionnaire survey to examine the use of CPG by clinical practitioners (physicians and non-physician health professionals). Data collection was conducted from early June to late July in 2023 by sharing it electronically on the Czech Neurological Society (CNS) web portal and the Extrapyramidal Section of the CNS. A self-constructed questionnaire was used and data were analyzed using descriptive analysis. Results: A total of 51 respondents (30 women and 21 men) took part in the survey with an average age of 43.3 years. There were 31 physicians, i.e. 61% (12 ambulatory care and 19 inpatient care) and 20 nurses, i.e. 39% (11 ambulatory care and 9 inpatient care) with an average length of clinical experience of 15.2 years. None of the general nurses reported full use of CPG compared to physicians, where 6 of them reported using CPG (P = 0.036) and rated it as high quality. Other suggestions for updating the CPG included the addition of new medicines (N = 5) and comprehensive development of patient information (N = 2). Conclusion: Parkinson‘s disease represents a significant economic burden on healthcare systems and a reduction in quality of life for patients as the disease progresses. The national CPG aims to reduce geographic, demographic, and other disparities in patient access. Regular updates to the CPG on the diagnosis and treatment of Parkinson‘s disease will be implemented as required by the Extrapyramidal Section. Recommendations will be updated with the latest registered drugs and diagnostic and therapeutic procedures, and comprehensive recommendations for patients in lay language will be prepared as part of the update.
- MeSH
- cauda equina * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- fatální výsledek MeSH
- lidé MeSH
- lymfomatózní neuropatie * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- dabigatran aplikace a dávkování MeSH
- heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování MeSH
- intrakraniální krvácení * etiologie MeSH
- intrakraniální trombóza * diagnostické zobrazování farmakoterapie patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- sinus durae matris diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- kazuistiky MeSH
