Terapie maligního melanomu zaznamenala v poslední dekádě výrazné změny. Důvodem bylo pochopení molekulárních pochodů v patogenezi maligního melanomu a identifikace klíčových struktur kontrolujících průběh imunitní reakce. Standardem léčby pokročilého maligního melanomu u nemocných nesoucích mutaci genu BRAF je v současné době cílená léčba. Kazuistika popisuje účinnost enkorafenibu s binimetinibem po selhání adjuvantní imunoterapie.
The therapy for malignant melanoma has undergone significant changes in the past decade. This progress is attributed to the understanding of molecular processes in the pathogenesis of malignant melanoma and the identification of key structures controlling the immune response. Currently, the standard treatment for advanced malignant melanoma in patients with a BRAF gene mutation is targeted therapy. This case study describes the effectiveness of encorafenib with binimetinib following the failure of adjuvant immunotherapy.
- MeSH
- cauda equina * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- fatální výsledek MeSH
- lidé MeSH
- lymfomatózní neuropatie * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- kazuistiky MeSH
Cíl: Retrospektivní audit z urologického centra zaměřený na urologické píštěle, které vznikly v přímé souvislosti s léčbou gynekologické malignity. Podrobněji diskutované jsou ureteroarteriální píštěle, tedy patologické komunikace mezi močovodem a tepnou. Materiál: Jedná se retrospektivní analýzu případů v 10letém období (2011–2020), kdy bylo diagnostikováno a léčeno na našem pracovišti celkem 47 onkogynekologických pacientek s diagnózou močové píštěle. Jednalo se o případy, které byly na naši kliniku odeslány z lokálních, ale i ostatních pracovišť ČR. V rámci tohoto retrospektivního auditu zaměřeného na urologickou toxicitu onkogynekologické léčby jsme komplikaci ve formě ureteroarteriální píštěle zaznamenali celkem 3krát. Výsledky: Z celkového počtu 64 případů močových píštělí, které jsme za 10 let zaznamenali, bylo 47 pacientek (73,4 %) v přímé souvislosti s onkogynekologickou léčbou. Ve skupině s gynekologickými nádory jsme se setkali u třech pacientek (6,4 %) s diagnózou ureteroarteriální píštěle, přičemž dvě z nich v souvislosti s touto komplikací zemřely (exsangvinace). Ve všech případech se jednalo o pacientky léčené pro karcinom děložního čípku. Tyto ženy podstoupily v průběhu léčby radioterapii. Závěr: Ureteroarteriální píštěle jsou dnes těmi nejzávažnějšími komplikacemi, které mohou v medicíně vůbec nastat. Tato práce potvrzuje, že se s těmito případy setkáváme reálně i v dnešní době. U takto postižených pacientek bývá management extrémně náročný a vyžaduje víceoborovou spolupráci. Metody endovaskulární intervence umožňují v urgentních situacích nechirurgickým přístupem kontrolu krvácení. Zpravidla ale bývají prvním krokem k definitivnímu chirurgickému řešení.
Aim: A retrospective audit from a urological center focused on urological fistulas that directly connect with the treatment of gynecological malignancy. Ureteroarterial fistulas, i.e., pathological communication between the ureter and the artery, are discussed in more detail. Materials and methods: Over a period of ten years, from 2011 to 2020, a group of 47 patients with a diagnosis of urinary fistula was retrospectively evaluated. These patients, with a history of treatment for gynecological malignancy, were sent to our clinic from local and non-regional departments in the Czech Republic. We found three cases of ureteroarterial fistula in the presented analysis that focused on urological toxicity of oncogynecological treatment. Results: Within the mentioned period of ten years, we recorded 64 cases of urinary fistulas, and 47 patients (73.4%) were directly related to oncogynecological treatment. In the group with gynecological tumors, we found three patients (6.4%) with a diagnosis of ureteroarterial fistula, two of whom died directly related to this complication (exsanguination). These patients were treated for cervical cancer. All of them underwent radiotherapy during the treatment. Conclusion: Ureteroarterial fistulas are the most severe complications that can occur in medicine. This work confirms that we have encountered these cases even recently. Management is highly demanding for patients affected in this way and requires multidisciplinary cooperation. Endovascular intervention methods can control bleeding in emergency situations with non-surgical approaches. However, they are usually the first step towards a definitive surgical solution.
Karcinom močového měchýře představuje významnou onkologickou výzvu kvůli své tendenci k metastazování a recidivám. Díky rozvoji v oblasti imunoterapie v současné době máme naději na zlepšení terapeutických výsledků pro metastazující onemocnění. Následující kazuistika poukazuje na přínos avelumabu v léčbě generalizovaného močového měchýře. Nabízí naději na prodloužení přežití a zlepšení kvality života pacientů.
Bladder cancer represents a significant oncological challenge due to its tendency to metastasize and recur. With advances in immunotherapy, we now have hope for improved therapeutic outcomes for metastatic disease. The following case report highlights the benefit of avelumab in the treatment of generalized bladder cancer. It offers hope for prolonged survival and improved quality of life for patients.
- Klíčová slova
- avelumab,
- MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory kontrolních bodů farmakologie terapeutické užití MeSH
- karcinom z přechodných buněk * chirurgie farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory močového měchýře * chirurgie diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- nádory plic sekundární MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- recidiva MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Stárnutí je proces postupného snižování funkčních kapacit lidského těla, který vede k významnému vzestupu rizika úmrtí v čase. Ačkoliv se jedná o proces univerzální všem živočichům, není jeho rychlost stejná. Biomarkery stárnutí si kladou za cíl lépe popsat proces stárnutí na úrovni jedince, orgánu, tkáně nebo jednotlivých buněk. Slouží k odhadu rychlosti stárnutí a predikci pravděpodobnosti úmrtí. Měly by dobře vypovídat o aktuálním stavu organismu a zpřesňovat predikci vnímavosti osoby ke vzniku onemocnění, jeho průběhu a pravděpodobnosti výskytu komplikací a smrti. Jednoduché biomarkery měří jen jeden parametr nebo úzkou skupinu parametrů spolu souvisejících, které mají známou asociaci s věkem, ať jde o změny v průběhu stárnutí člověka nebo u laboratorního modelu. Můžeme je rozdělit na molekulární (vycházející ze znaků stárnutí), funkční (popisující snižující se funkční kapacity v průběhu stárnutí) a antropometrické (popisující strukturální změny). Složené biomarkery představují nejkomplexnější způsob měření biologického věku. Kombinují v sobě velké množství dat, která pomocí algoritmů, často postavených na umělé inteligenci, vyhodnocují. Do této skupiny patří i aktuálně nejrozšířenější metoda měření biologického věku – epigenetické hodiny (epigenetic clock). Cílem tohoto článku je přehledně rozdělit množství existujících markerů stárnutí do skupin a popsat jejich vztah ke stárnutí.
Aging is a process of gradual decline in the functional capacity of the human body that leads to a significant increase in the risk of death over time. Although it is a process universal to all animals, its rate is not the same. Biomarkers of aging aim to better describe the aging process at the level of the individual, organ, tissue, or single cell. They are used to estimate the rate of aging and predict the probability of death. They are good indication of the current state of the organism and are more accurate in predicting a person's susceptibility to disease, its progression and the likelihood of complications and death. Simple biomarkers measure only one parameter or a narrow group of related parameters that have a known association with age, in human or in a laboratory model. They can be divided into molecular (based on features of aging), functional (describing decreasing functional capacity during aging) and anthropometric (describing structural changes). Composite biomarkers are the most comprehensive way of measuring biological age. They combine a large amount of data, which they evaluate using algorithms often based on artificial intelligence. The most widely used method for measuring biological age in composite biomarkers is the epigenetic clock. The aim of this article is to review the many existing markers of aging and describe their relationship to aging.
- MeSH
- biologické markery * MeSH
- lidé MeSH
- stárnutí buněk genetika MeSH
- stárnutí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cholangiokarcinom patří mezi zhoubná nádorová onemocnění s velmi nepříznivou prognózou, pětileté přežití se týká méně než 10 % pacientů. Pokrok v oblasti molekulárních analýz těchto nádorů však velmi rozšířil možnosti cílené léčby. K nejčastěji identifikovaným změnám cholangiokarcinomu patří mutace isocitrátdehydrogenázy 1 (IDH1). Ivosidenib (Tibsovo®) jako cílený inhibitor této enzymatické varianty může nyní uplatnit svoji účinnost.
Patients suffering from cholangiocarcinoma have very unfavorable prognosis, 5 years survival is usually less than 10 %. Progress in molecular testing of this tumors revealed better possibilities of targeted therapy. One of the most represented changes is isocitrate dehydrogenase-1 (IDH-1) mutation. Selective inhibitor of mutated IDH-1 enzyme ivosidenib (Tibsovo®) is effective choice of treatment of this disease.
- Klíčová slova
- ivosidenib,
- MeSH
- cholangiokarcinom * diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- cílená molekulární terapie * klasifikace metody MeSH
- isocitrátdehydrogenasa antagonisté a inhibitory genetika MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- mutace účinky léků MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- štítná žláza účinky záření MeSH
- terciární prevence * metody MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Kazuistika popisuje případ pacienta s metastazujícím adenokarcinomem sigmoidea a prokázanou mutací KRASG12D, u kterého bylo dosaženo dlouhodobé stabilizace onemocnění ve třetí linii paliativní chemoterapie trifluridin/tipiracilem. Případ demonstruje, že určitá skupina pacientů může mít z léčby trifluridin/tipiracilem významný benefit, a to i v případě průkazu prognosticky nepříznivé mutace genu KRAS. U pacienta byly přítomny klinické a laboratorní faktory spojené s lepší prognózou (≤ 2 orgány postižené metastázami, absence jaterních metastáz, alkalická fosfatáza <300 lU/l, redukce dávky z důvodu toxicity a poměr mezi neutrofily a lymfocyty <5). Prospektivní validace prognostického a/nebo prediktivního potenciálu těchto faktorů a hlubší porozumění významu přítomnosti konkrétních mutací by mohly v budoucnu pomoci při plánování léčby trifluridin/tipiracilem u konkrétního pacienta.
We report the case of a patient with metastatic sigmoid cancer harboring a KRASG12D mutation who achieved a long-term disease control on a third line trifluridine/tipiracil therapy. The case demonstrates that some patients may derive a significant benefit from trifluridine/tipiracil therapy despite the presence of a prognostically unfavorable KRAS mutation. Clinical and laboratory factors typically associated with a favorable prognosis were found in this patient (≤ 2 metastatic sites, absent liver metastases, alkaline phosphatase level < 300 IU/L, trifluridine/tipiracil dose reductions, and neutrophil/lymphocyte ratio < 5). Prospective validation of these variables as prognostic and/or predictive factors and deeper underrstanding of the role of specific mutations may aid in the therapy decision-making process in the future.
- Klíčová slova
- trifluridin/tipiracil, mutace KRAS, studie RECOURSE, studie SUNLIGHT,
- MeSH
- adenokarcinom * diagnóza patologie MeSH
- adjuvantní chemoterapie metody MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- kolorektální nádory * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické metastázy MeSH
- mutace genetika MeSH
- nádory plic sekundární MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
