Léze lícního nervu vede ve všech fázích onemocnění k celé řadě funkčních, motorických i psychických omezení. Akutní terapie má v neurologii a neurochirurgii již dlouhou dobu definované postupy na základech evidence based medicine. V navazující rehabilitační terapii jsou však postupy nekonzistentní, terapie jsou aplikovány dle empirických zkušeností, s malou oporou v evidenci. V současné době jsou již některé postupy ověřovány, ale stále buď na malém vzorku pacientů, nebo pouze v jednotlivých oblastech. Např. v oblasti elektroterapie jsou metodiky nejednotné, bez jednoznačně definovaných doporučení. K účinku relaxačních metod, masáží a manuální lymfatické drenáže neexistují rovněž žádná přesvědčivá data. Pozitivně se jeví využití zrcadlové terapie a virtuální terapie s biofeedbackem, ale i zde je potřebné sjednotit postup a doplnit evidenci.
Facial nerve lesions lead to a variety of functional, motor, and psychological limitations in all stages of the disease. Acute therapy in neurology and neurosurgery has long defined procedures based on evidence-based medicine. However, in follow-up, rehabilitation therapy procedures are inconsistent, with therapies applied according to empirical experience with little support from the evidence. Currently, some procedures are already being validated, but still either in a small sample of patients or only in individual areas. For example, in the field of electrotherapy, methodologies are inconsistent, without clearly defined recommendations. There are also no conclusive data on the effect of relaxation methods, massage, and manual lymphatic drainage. The use of mirror therapy and virtual therapy with biofeedback is positive, but here too, there appears a need for standardization of practice and the addition of evidence.
Cévní mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin získané disability. Představuje závažný socioekonomický problém, který může mít závažný dopad na různé oblasti života. Včasná a dostatečně intenzivní rehabilitace po CMP významně přispívá k optimálním funkčním výsledkům a zlepšení kvality života pacientů. Nové neurorehabilitační přístupy založené na technologiích a virtuální realitě (VR) umožňují navrhnout individualizovaný intenzivní rehabilitační trénink a zlepšit motorické učení prostřednictvím multimodální zpětné vazby. Rehabilitace ve VR je vysoce motivující terapie s řadou výhod pro pacienta a zvyšuje také compliance pacienta k terapii. Představuje bezpečnou formu terapie a po náležitém edukování pacienta není nezbytně nutná fyzická přítomnost fyzioterapeuta. Díky tomu je možné využití VR v domácím cvičení a telerehabilitaci. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout aktuální poznatky a stručné informace o neurorehabilitaci po CMP založené na VR s důrazem na na MDR (medical device regulation) certifikovaný VR rehabilitační zdravotnický prostředek, který byl vyvinut ve spolupráci FN Ostrava a společnosti VR Life.
Stroke is one of the most common causes of acquired disability. It represents a major socio-economic problem that can have a serious impact on different areas of life. Early and sufficiently intensive rehabilitation after stroke contributes significantly to optimal functional outcomes and improves the quality of life of the patients. New neurorehabilitation approaches based on technology and virtual reality (VR) make it possible to design individualized intensive rehabilitation training and improve motor learning through multimodal feedback. Rehabilitation in VR is a highly motivating therapy with many benefits for the patient. It also increases patient compliance to therapy. It is a safe form of therapy and after proper education of the patient, the physical presence of a physiotherapist is not necessarily required. This makes the use of VR in home exercise and telerehabilitation possible. The aim of this review article is to provide up-to-date knowledge and brief information on VR-based neurorehabilitation after stroke, with emphasis on the medical device regulation (MDR)-certified VR interface, which was developed in collaboration between the University Hospital Ostrava and VR Life.
Autoři předkládají první zkušenosti s novým ošetřovacím dnem následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče dětských pacientů s diagnózou dětské mozkové obrny, která má přidělený kód Ministerstvem zdravotnictví 0035. Tato péče je tedy hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Efekt terapie je hodnocen standardizovaným GMFM-88 (gross motor function measure) testem. V souboru bylo hodnoceno celkem 32 dětí s průměrným věkem 8,4 let. Převažovaly děti s III. stupněm psychomotorického postižení dle GMFCS (gross motor function classification system). Efekt terapie probíhající 2× ročně s délkou rehabilitačního pobytu vždy 1 měsíc je statisticky významný nejen v celkovém skóre, ale také v jednotlivých položkách GMFM testu. Zlepšení se týká pohybových dovedností ve všech posturálních polohách. Děti profitují nejen v rovině pohybové, ale i na úrovni rozvoje kognitivních funkcí a v celkovém vývojovém trendu.
The authors present the first experience with the new treatment method – comprehensive intensive medical rehabilitation for children with cerebral palsy which the Ministry of Health designates with the code 00035.This care is therefore covered by public health insurance funds. The effect of the therapy is assessed by the standardized GMFM-88 (gross motor function measure) test. A total of 32 children with an average age of 8.4 years were evaluated in the group. Children with degree III of psychomotor disability according to the GMFCS (gross motor function classification system) predominated. The effect of therapy taking place twice a year with a rehabilitation stay of 1 month is statistically significant, not only in the total score, but also in the individual items of the GMFM test. The improvement therefore concerns movement skills in all postural positions. Children benefit not only on the level of movement, but also on the level of development of cognitive functions and in the overall development trend.
- Klíčová slova
- sanatorium Klimkovice,
- MeSH
- dítě MeSH
- hodnocení výsledků pacienta MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mozková obrna * rehabilitace MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zdravotnická zařízení MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Klíčová slova
- dynamická pohybová intervence,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- motorické dovednosti fyziologie MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- techniky fyzikální terapie * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
- rozhovory MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace terapie MeSH
- kognitivní dysfunkce etiologie rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- neuroplasticita fyziologie MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- ortopedické vybavení MeSH
- polohování pacienta metody MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- techniky fyzikální terapie MeSH
- vaskulární demence rehabilitace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- domácí ošetřovatelství organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * MeSH
- role ošetřovatelky * MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem práce je podat přehled o současných možnostech vestibulární rehabilitace u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Resekce nádoru vede obvykle ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze způsobené přerušením větví vestibulárního nervu a případně i poškozením mozečku. Léze se projevuje u pacientů poruchami stability, závratí, oscilopsií a vegetativním doprovodem. Lidský organizmus na tuto situaci reaguje zahájením mechanizmu centrální kompenzace, v níž hraje zásadní úlohu mozeček. Cílem vestibulární rehabilitace je tyto mechanizmy posílit a rekonvalescenci pacientů nejen zrychlit, ale zároveň dosáhnout i lepších funkčních výsledků, neboť ne všichni pacienti jsou schopni lézi dostatečně zkompenzovat. Vestibulární rehabilitace v sobě v současné době zahrnuje kromě specifických vestibulárních cvičení také možnosti využití prehabituace a virtuální reality. Díky prehabituaci, tedy předoperační chemické labyrintektomii pomocí intratympanálně podaného gentamicinu, dochází k časovému oddělení vzniku vestibulární léze od vlastního chirurgického výkonu a tím možnosti dosažení vestibulární kompenzace ještě před samotnou resekcí vestibulárního schwannomu. V poslední dekádě se nástroje pro využití virtuální reality stávají cenově dostupné, a tím pádem i v širší praxi použitelné. Prostřednictvím virtuální reality mohou být pacienti vystavováni scénám, které posilují 3D optokinetickou stimulaci, čímž se rozšiřují možnosti posilování centrálních kompenzačních mechanizmů a tím dochází ke zlepšení kvality života pacientů.
This review aims to summarize the current vestibular rehabilitation options in patients after vestibular schwannoma surgery. Resection of the tumor usually leads to unilateral acute peripheral or combined vestibular loss caused by a surgical lesion to the branches of the vestibular nerve and less frequently also a lesion in the cerebellum. In patients, the vestibular lesion manifests as postural instability, vertigo, oscillopsia and vegetative symptoms. Human organisms react to this state using the process of central compensation with a significant role of the cerebellum. The goal of vestibular rehabilitation is to support this process and thus make recovery faster and more efficient since not all patients are capable of sufficient restoration of vestibular function. Currently, vestibular rehabilitation includes, apart from the specific vestibular exercise, modern techniques using virtual reality space and prehabituation. Due to prehabituation, i.e., preoperative chemical labyrinthectomy with intratympanically installed gentamicin, the timing of the origin of the acute vestibular loss and surgical procedure is separated. Therefore, there is a chance of achieving vestibular compensation before vestibular schwannoma removal. In the last decade, the tools for virtual reality have become less expensive and more available in medical care. Virtual reality is a technique used for generating an environment that can strengthen three-dimensional optokinetic stimulation, subsequently the process of central compensation and finally it may improve patients’ quality of life.
- Klíčová slova
- vestibulární rehabilitace,
- MeSH
- fyzioterapie v předoperační přípravě MeSH
- lidé MeSH
- neurorehabilitace * metody MeSH
- pooperační péče MeSH
- vestibulární schwannom * chirurgie MeSH
- virtuální realita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- ergoterapie * metody MeSH
- kognitivní trénink metody MeSH
- kraniocerebrální traumata patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologie * metody MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
