JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Incidence zhoubných nádorů v České republice v dlouhodobém trendu roste. Karcinom prostaty řadíme od roku 2005 k nejčastějším zhoubným nádorům u mužů. Stanovení PSA není uznanou oficiální screeningovou metodou, přesto ho i řada praktických lékařů provádí. Soubor pacientů a metodika: Soubor pacientů byl získán z ordinací pěti spolupracujících praktických lékařů od pacientů registrovaných v období od roku 2002 do roku 2014. Na základě studia zdravotnické dokumentace byla vyhodnocena vyšetření souvisejících se včasným záchytem karcinomu prostaty a některé epidemiologické charakteristiky u 1601 mužů. Výsledky: Průměrný věk mužů při stanovení karcinomu prostaty byl 59,5 let a věkový medián byl 61 let. U 48 mužů ze sledovaného souboru byly zjištěné vyšší (n = 44) nebo hraniční (n = 4) hodnoty PSA. Z těchto 48 mužů byl u 13 diagnostikován karcinom prostaty na základě vyšších hodnot PSA. Celkem bylo ve studovaném souboru nově zjištěných 45 karcinomů prostaty. Závěr: Přes narůstající incidenci karcinomu prostaty můžeme v posledních letech pozorovat pokles mortality, což může být dáno jednak vyšetřovacími a jednak léčebnými metodami. V současné době se diagnóza onemocnění kromě vyšetření PSA opírá o vyšetření per rectum a biopsii prostaty. PSA je jedním z významných markerů při diagnostice a kontrole terapie nemocí prostaty. Důležitý je i aktivní přístup praktického lékaře k preventivním prohlídkám.

Introduction: The incidence of cancer in the Czech Republic has increasing trend. Prostate cancer has been among the most common malignant tumours in men since 2005. Testing PSA is not recognized as the official screening method, yet it's frequently used. Patients and methods: Patients were obtained from the offices of 5 collaborating general practitioners from patients registered at these practitioners between 2002 and 2014. A general practitioner evaluated medical documentation of studied patients. The focus was on the early detection of prostate cancer and selected epidemiological characteristics in total of 1,601 men. Results: The mean age of men in the prostate cancer patients was 59.5 years and the median age was 61 years. In 48 men were found higher (n = 44) or borderline (n = 4) PSA levels. Of these 48 men, 13 were diagnosed with prostate cancer based on higher PSA levels. A total of 45 newly diagnosed prostate carcinomas were studied in the study. Conclusion: In spite of the increasing incidence of prostate cancer, we can see a decrease in mortality in recent years. This may be due to more frequent testing and advancements in the therapy. At present, diagnosis of the disease, in addition to the PSA, is based on the examination of the rectum and prostate biopsy. PSA is one of the major markers in the diagnosis and control of prostate cancer therapy. An active approach to preventive examinations is also important.

MeSH
analýza moči metody MeSH
diagnostické techniky a postupy MeSH
dospělí MeSH
klinická studie jako téma MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
nádory prostaty * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
primární zdravotní péče metody MeSH
prostatický specifický antigen analýza krev MeSH
rizikové faktory MeSH
sekundární prevence metody MeSH
senioři MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
senioři MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH
přehledy MeSH

Článek online

Psychosociální rizikové faktory u schizofrenie
[Psychosocial risk factors in schizophrenia]

Psychiatrie pro praxi. 2016 ; 17 (3e) : e20-e24.

ISSN 1213-0508
Medvik
Zdroj

Psychosociální rizikové faktory se uplatňují v etiopatogenezi schizofrenie spolu s faktory environmentálními a genetickými. V práci jsou prezentová- ny výsledky vyhodnocení úlohy psychosociálních faktorů u schizofrenie v rámci projektu Epidemiologie a genetika schizofrenie. Faktory jako nižší vzdělání, nezaměstnanost, rodinný stav, počet dětí, problémy s blízkými osobami, úmrtí blízké osoby, domácí násilí, fyzické nebo emocionální strá- dání, šikana a komplikace v těhotenství matky byly u nemocných schizofrenií statisticky významně více vyjádřeny než u skupiny kontrolních osob.

Psychosocial risk factors are together with environmental and genetic factors engaged in etiopathogenesis of schizophrenia. In this paper, the results of the project Epidemiology and Genetics of Schizophrenia are presented. Factors like a lower education, unemployment, family status, number of children, problems with close persons, death of the closest person, home violence, physical or emotional deprivation, bullying and complication in the mother´s pregnancy have been statistically more pronounced in the patients with schizophrenia in comparison with control subjects.

MeSH
biochemická analýza krve MeSH
epidemiologické faktory MeSH
genetická predispozice k nemoci MeSH
lidé MeSH
osobnostní dotazník MeSH
preventivní psychiatrie MeSH
rizikové faktory * MeSH
schizofrenie * epidemiologie etiologie genetika MeSH
sociální psychologie * MeSH
socioekonomické faktory MeSH
vystavení vlivu životního prostředí MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH

Článek

Delirium u kriticky nemocných – prospektivní studie
[Delirium in intensive care patients – a prospective study]

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2015 ; 78 (6) : 662-667.

ISSN 1210-7859
Medvik
Zdroj

Úvod: Delirium jako projev mozkové dysfunkce je častá komplikace u kriticky nemocných. Kritické onemocnění představuje nezávislý rizikový faktor pro výskyt delirantních stavů. Prevalence deliria se u kriticky nemocných pohybuje mezi 11 a 87 %. Delirium je poddiagnostikováno, ačkoli významně zhoršuje prognózu. Cílem naší práce je podpořit zavedení skríningového testu deliria CAM‑ICU (The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit) do běžné praxe a tím umožnit jeho včasnou diagnostiku, prevenci a léčbu.> Metody: Prospektivní hodnocení incidence deliria a rizikových faktorů jeho rozvoje u pacientů přijatých na šestilůžkovou JIP v období únor až červen 2014. Delirium bylo vyšetřováno metodou CAM‑ICU. Použili jsme českou verzi testu brněnské skupiny autorů. U všech pacientů jsme hodnotili rizikové faktory (preexistující a precipitující). Ke zhodnocení jsme použili Fisherův exaktní test (u kategoriálních znaků) a dvouvýběrový Wilcoxonův pořadový test (u numerických znaků). U všech testů byla použita hladina významnosti p = 0,05. Závěr: Ze 142 pacientů bylo delirium hodnotitelné u 125 pacientů. Pro nemožnost vyšetření deliria CAM‑ICU testem vzhledem k perzistujícímu kómatu a jednou pro jazykovou bariéru bylo vyloučeno 17 pacientů. Incidence deliria dosáhla 31,2 %. Šlo o smíšenou populaci pacientů traumatologických, chirurgických a interních s mediánem APACHE II (Acute Physiology And Chronic Health Evaluation) rovným 12. Vyšší riziko rozvoje deliria je u pacientů s primárně interním onemocněním a po traumatu ve srovnání s pacienty chirurgickými. Výskyt deliria ovlivňuje tíha onemocnění (APACHE II), užití analgosedace, vazopresorů. Delirantní pacienti pobývali na JIP déle, rovněž potřeba umělé plicní ventilace byla vyšší. Klíčová slova: delirium – diagnostické testy – jednotka intenzivní péče – rizikové faktory preexistující – rizikové faktory precipitující – preventivní přístup

Introduction: Delirium, as a manifestation of acute brain dysfunction, is a frequent complication in critical care patients. Any critical disorder is an independent risk factor for development of delirium. The prevalence of delirium in critically ill patients has been reported between 11 and 87%. Delirium is under-diagnosed even though it significantly worsens patient prognosis. The aim of our study was to support regular use of the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU), in order to facilitate early diagnostics, prevention and treatment of delirium. Method: A prospective study of the incidence of delirium as well as risk factors for its development in patients admitted to six-bed ICU from February to June 2014. All patients were assessed for predisposing and precipitating risk factors using the Czech version of CAM-ICU. Fisher’s Exact Test and Wilcoxon Rank-Sum were performed with the significance level of 0.05. Results: Delirium was diagnosed in 125 of the overall group of 142 patients. Seventeen patients were excluded from the study as they could not be assessed (16 due to prolonged coma, one due to language barrier). The incidence of delirium reached 31.2%. Within the study group consisting of surgical, medical and trauma patients with the median APACHE II score of 12, medical and trauma patients were more likely to develop delirium than surgical ones. Development of delirium was associated with the severity of the disease (APACHE II score), use of sedatives, analgesics and vasopressors. Delirious patients stayed longer at the ICU and they showed higher need for artificial ventilation. Key words: delirium – diagnostic tests – intensive care units – predisposing risk factors – precipitating risk factors – prevention The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

Článek

Multifaktorová epidemiologická analýza rizikových faktorů karcinomu pankreatu u žen
[Multifactor epidemiological analysis of risk factors for pancreatic cancer in women]

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2015 ; 64 (1) : 34-40.

ISSN 1210-7913
Medvik
Zdroj

Cíl práce: Multifaktorová analýza rizikových faktorů karcinomu pankreatu u žen. Materiál a metodiky: Studie probíhala jako studie případů a kontrol v letech 2006–2009 ve třech centrech, a to v Olomouci, Ostravě a v Českých Budějovicích. Do studie bylo zařazeno celkem 226 žen, z toho 129 s karcinomem pankreatu a 97 v kontrolní skupině. Statistické vyhodnocení bylo provedeno výpočtem hrubého OR a logistickou regresí na hladině významnosti 5 %. Výsledky: Statisticky významná inverzní asociace byla nalezena u žen, které užívaly perorální antikoncepci (OR 0,21; 95% IS: 0,07 – 0,69). Těhotenství a jejich počet, stejně tak jako gynekologické operace se ve vztahu ke karcinomu pankreatu neprojevily. Žádný významný rozdíl nebyl zjištěn ani u počátku menstruačního cyklu ve skupině žen s karcinomem pankreatu a v kontrolním souboru. Závěry: Výsledky studie ukazují inverzní asociaci u užívání perorální antikoncepce (OR 0,21; 95% IS: 0,07 – 0,69), kontrolované konzumace alkoholu (OR 0,26; 95% IS: 0,12-0,55) a užívání protizánětlivých léků (OR 0,10; 95% IS: 0,02-0,41).

Study objective: A multifactor analysis of risk factors for pancreas cancer in women. Material and methods: A case-control study was conducted in three centres in the Czech Republic (Olomouc, Ostrava, and České Budějovice) in 2006–2009. In total, 226 women (129 pancreas cancer cases, 97 controls) were included in the study. Statistical analysis was performed, the crude odds ratio (OR) was calculated, and logistic regression analysis was used at a 5% level of statistical significance. Results: A statistically significant inverse association was found between pancreatic cancer and oral contraceptives (OR 0.21; 95% CI: 0.07–0.69). Pregnancy and number of pregnancies or gynecological surgical procedures did not show any association with pancreatic cancer. No significant difference in the first menstrual period was found between pancreatic cancer patients and controls. Conclusions: The study results showed inverse association between pancreatic cancer and oral contraceptives (OR 0.21; 95% CI: 0.07–0.69), controlled alcohol consumption (OR 0.26; 95% CI: 0.12–0.55), and anti-inflamatory drug use (OR 0.10; 95% CI: 0.02–0.41).