Cíl studie: Paliativní péče v závěru života je nezbytnou součástí komplexního přístupu k pacientům na jednotkách intenzivní péče (ICU, Intensive Care Unit). Cílem průzkumu bylo identifikovat subjektivní popis a praxi péče v závěru života na ICU v České republice. Typ studie: průřezová, dotazníková studie Materiál a metodika: Respondenty byli zdravotničtí pracovníci (lékař, sestra) s profesní praxí na ICU během pandemie COVID-19 (Coronavirus Disease 2019). Elektronický dotazník (40 položek) byl distribuován prostřednictvím odborných společností ČR zdravotníkům, kteří byli přímo zapojeni do péče o pacienty s COVIDEM-19. Vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí deskriptivní statistické analýzy. Výsledky: Analyzováno bylo 313 vyplněných dotazníků. Respondenti uvedli až 15 různých pojmů pro označení péče v závěru života, nejčastěji byl uveden pojem paliativní péče (75,1 %, n = 235). U podpůrné terapie byla nejčastěji uvedena úprava dle potřeb pacienta, a to zejména navýšení sedativ. Naopak paušálně bylo uvedeno vysazení nejčastěji parenterální (35,8 %, n = 112) a enterální (17,3 %, n = 54) výživy. V rámci managementu orgánové podpory bylo uvedeno ukončení eliminačních metod (69,7 %, n = 218) a katecholaminů (60,4 %, n = 189). Nejméně se ukončovala umělá plicní ventilace (24,6 %, n = 77), zajištění dýchacích cest endotracheální kanylou (11,5 %,n = 36) a tracheostomickou kanylou (2,9 %, n = 9). Další vzdělávání v paliativní péči by uvítala většina dotazovaných. Závěr: Paliativní péče v závěru života je zásadním tématem nejen během pandemie COVID-19. Používaná terminologie v ČR i samotná praxe se mohou významně lišit. Pro vzdělávání a výzkum vedoucí ke sjednocení postupů na ICU je tak stále významný prostor.

Study goal: Palliative care is an essential part of a complex approach to patients in the intensive care unit (ICU). This study aimed to describe palliative care practice in ICU in the Czech Republic. Study type: a cross-sectional, questionnaire study Material and methods: The inclusion criteria for study participation were nurses or physicians taking care of patients in the ICU for patients with Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). The participants could participate by filling out the electronic survey with 40 questions. The questionnaire was evaluated by descriptive statistical analysis. Results: 313 questionnaires were analyzed. Participants reported up to 15 different terms for end-of-life care, the most often being palliative care (75.1%, n=235). The supportive care, especially sedatives, was most frequently adjusted according to the patient’s needs. On the other hand, as a standard approach, the parenteral (35.8%, n=112) and enteral (17.3%, n=54) nutrition were most often withdrawn. Regarding organ support, renal replacement therapy (69.7%, n=218) and vasopressors (60.4%, n=189) were often withdrawn. The most rarely withdrawn organ support was artificial ventilation (24.6%, n=77), endotracheal intubation (11.5%,n=36), and tracheostomy cannula (2.9%, n=9). The majority of respondents would appreciate further education in palliative care. Conclusion: Palliative care is an essential theme not only in the COVID-19 pandemic. The palliative care terminology and practice used in the Czech Republic are heterogeneous. There is a space for further research and education in palliative care.

• Klíčová slova
• studie PEOpLE-C19,
• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dospělí MeSH
• jednotky intenzivní péče * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * MeSH
• pandemie MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• zdravotničtí pracovníci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Při hodnocení účinnosti léčivých přípravků, technologií nebo postupů v rámci klinických studií se často využívají analýzy podskupin. V praxi se pak setkáváme s řadou problémů a chyb při jejich interpretaci. Článek stručně shrnuje relevantní statistickou teorii a na příkladu konkrétní onk-logické studie ukazuje, jak by se výsledky analýz podskupin měly správně prezentovat ve vědeckých publikacích. Na závěr jsou diskutovány situace, které při vyhodnocování podskupin v rámci klinických studií mohou nastat, a to, jak je správně interpretovat

Subgroup analyses are often used to evaluate the efficacy of medicines, technologies or procedures in clinical trials. In practice, a number of problems and errors are encountered in their interpretation. This article briefly summarizes the relevant statistical theory and, by a specific cancer study as an example, shows how the results of subgroup analyses should be correctly presented in scientific publications. At the end, situations that may arise when evaluating subgroups in clinical trials and how to interpret them correctly are discussed.