- MeSH
- abnormality dýchací soustavy diagnóza klasifikace mortalita MeSH
- kazuistiky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- paliativní péče * metody MeSH
- prenatální diagnóza * klasifikace metody MeSH
- terapie plodu klasifikace metody MeSH
- těžké vrozené vady diagnóza klasifikace mortalita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: The fear of taking away hope hinders clinicians' willingness to share serious news with patients with advanced disease. Unrealistic illness expectations, on the other hand, can complicate decision making and end-of-life care outcomes. Exploration of the association between hope and illness expectations can support clinicians in better communication with their patients. AIM: The aim of this study was to explore whether realistic illness expectations are associated with reduced hope in people with advanced cancer. DESIGN: This is a cross-sectional secondary analysis of baseline data from a primary palliative care cluster-randomized trial CONNECT (data collected from July 2016 to October 2020). Hope was measured by Herth Hope Index. Illness expectations were measured by assessing patients' understanding of their treatment goals, life expectancy, and terminal illness acknowledgement. Multivariable regression was performed, adjusting for demographical and clinical confounders. SETTING/PARTICIPANTS: Adult patients with advanced solid cancers recruited across 17 oncology clinics. RESULTS: Data from 672 patients were included in the study, with mean age of 69.3 years (±10.2), 53.6% were female. Proportion of patients indicating realistic expectations varied based on which question was asked from 10% to 46%. Median level of hope was 39 (IQR = 36-43). Multivariate non-inferiority regression did not find any significant differences in hope between patients with more and less realistic illness expectations. CONCLUSIONS: Our results suggest that hope can be sustained while holding both realistic and unrealistic illness expectations. Communication about serious news should focus on clarifying the expectations as well as supporting people's hopes.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- motivace MeSH
- naděje MeSH
- nádory * terapie MeSH
- paliativní péče metody MeSH
- péče o umírající * MeSH
- průřezové studie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Advance care planning (ACP) ensures that patients receive medical care aligned with their values, goals, and preferences, especially regarding end-of-life decisions in serious chronic illnesses. OBJECTIVE: This project aimed to introduce and promote evidence-based ACP in oncology and palliative care at a midsized hospital near Berlin, Germany, during the COVID-19 pandemic. METHODS: This project was guided by the JBI Evidence Implementation Framework and used a mixed methods audit cycle. A baseline audit was conducted using qualitative interviews and workshops with representatives from all the health care disciplines involved in oncology and palliative care at the hospital. The findings were compared with eight best practice recommendations. Targeted strategies aimed at the key stakeholders involved in ACP practice were then implemented. Finally, a semi-quantitative questionnaire was used in a follow-up audit with the same participants as in the baseline audit. RESULTS: The baseline audit revealed a high level of familiarity with the concept of ACP. However, there was a lack of a uniformly accepted definition and understanding of ACP among the health care professionals, leading to a lack of coordination in task distribution. The follow-up audit revealed improvements with regard to education and training in ACP (Criterion 1: 50% to 100%) and organizational support to facilitate ACP conversations (Criterion 3: 87.5% to 100%). Other audit criteria compliance rates remained unchanged. CONCLUSION: Clinical education and team-based process analysis can facilitate ACP implementation across disciplines in oncology and palliative care facilities. However, the project did not succeed in implementing lasting changes in clinical processes and best practice ACP due to the COVID-19 pandemic. Such an endeavor would demand considerable resources and time, both of which were constrained during the pandemic. SPANISH ABSTRACT: http://links.lww.com/IJEBH/A236.
- MeSH
- COVID-19 * epidemiologie MeSH
- lékařská onkologie * MeSH
- lékařská praxe založená na důkazech MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * organizace a řízení MeSH
- pandemie MeSH
- předběžné plánování péče * MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
- MeSH
- konziliární vyšetření a konzultace MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- péče v hospici MeSH
- sociální práce * metody trendy MeSH
- umírající MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The European Society of Intensive Care Medicine (ESICM) has developed evidence-based recommendations and expert opinions about end-of-life (EoL) and palliative care for critically ill adults to optimize patient-centered care, improving outcomes of relatives, and supporting intensive care unit (ICU) staff in delivering compassionate and effective EoL and palliative care. An international multi-disciplinary panel of clinical experts, a methodologist, and representatives of patients and families examined key domains, including variability across countries, decision-making, palliative-care integration, communication, family-centered care, and conflict management. Eight evidence-based recommendations (6 of low level of evidence and 2 of high level of evidence) and 19 expert opinions were presented. EoL legislation and the importance of respecting the autonomy and preferences of patients were given close attention. Differences in EoL care depending on country income and healthcare provision were considered. Structured EoL decision-making strategies are recommended to improve outcomes of patients and relatives, as well as staff satisfaction and mental health. Early integration of palliative care and the use of standardized tools for symptom assessment are suggested for patients at high risk of dying. Communication training for ICU staff and printed communication aids for families are advocated to improve outcomes and satisfaction. Methods for enhancing family-centeredness of care include structured family conferences and culturally sensitive interventions. Conflict-management protocols and strategies to prevent burnout among healthcare professionals are also considered. The work done to develop these guidelines highlights many areas requiring further research.
- MeSH
- jednotky intenzivní péče * organizace a řízení normy MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * normy metody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody normy MeSH
- péče o umírající * normy metody MeSH
- rozhodování MeSH
- společnosti lékařské MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
V době vyspělé moderní medicíny je prodlužování života pacientů stále jednodušší. Věda se dostává dokonce tak daleko, že někteří autoři začínají vnímat potřebu hájit právo pacienta zemřít. Sami autoři doporučených postupů pro resuscitaci uvádí, že prodlužování nevyhnutelného procesu umírání by mělo být považováno za újmu (dystanázie). Problematika nezahajování neodkladné resuscitace je součástí nejen klinické praxe, ale již i studia lékařů a jiných zdravotnických pracovníků. Jednotlivá kritéria, indikace a kontraindikace k tomuto úkonu jsou v rámci studia i praxe opakovaně rozebírány, málokdy však tento rozbor zachází do výraznějších podrobností. Výuka se omezuje pouze na jejich výčet, případně popis některých jasněji pochopitelných, jimiž jsou například jisté známky smrti a jejich přítomnost. Terminální stadium nevyléčitelného chronického onemocnění bývá jako kontraindikace k neodkladné resuscitaci okrajově zmíněna, možná právě i pro svůj etický a právní přesah. Příspěvek zahrnuje rozbor zdrojů úpravy této problematiky, především se zaměřením na právní a odborné prameny a jejich vztah. Dále popisuje samotný proces rozhodování o zahájení paliativní péče, rozhodování o péči v závěru života pacienta, včetně problematiky nezahájení neodkladné resuscitace.
In the age of advanced modern medicine, prolonging the lives of patients is becoming easier and easier. Science is even going so far that some authors are beginning to see the need to advocate for the patient's right to die. The authors of the recommended resuscitation procedures themselves state that prolonging the inevitable dying process should be considered a harm (dysthanasia). The issue of not initiating urgent resuscitation is part of not only clinical practice, but also the study of physicians and other health professionals. The various criteria, indications, and contraindications for this action are repeatedly discussed in the course of study and practice, but rarely does this discussion go into significant detail. The teaching is limited to their enumeration or description of some of the more clearly understood ones, which are, for example, certain signs of death and their presence. The terminal stage of an incurable chronic disease is only marginally mentioned as a contraindication to urgent resuscitation, perhaps due to its ethical and legal overlap. The article includes an analysis of the sources of regulation of this issue, focusing mainly on legal and professional sources and their relationship. It also describes the actual process of decision making about the initiation of palliative care, decision making about end-of-life care, including the issue of not initiating urgent resuscitation.
Urgentní příjmy se v Česku budují až v posledních letech. Senioři jsou typickými pacienty těchto oddělení. Přístup v urgentní medicíně je založen na vyhodnocení příznaků a na stanovení priority ošetření pacienta. Přístup k pacientům vyššího věku má mnohá specifika v diagnostice i v léčbě. Triáž geriatrických pacientů se zpřesní zhodnocením kognice, škály geriatrické křehkosti a screeningových nástrojů pro posouzení přítomnosti deliria. Komplexní geriatrické hodnocení je pro časovou náročnost pro urgentní příjem nevhodné, ale je nutné zachovat jeho základní komponenty. Léčebný přístup musí být komplexní a musí obsahovat aspekty biologické, psychologické i sociální a analýzu rizik prostředí. Management úrazů seniorů vyžaduje vyhodnocení odlišných kritických hodnot vitálních funkcí oproti kritériím běžné triáže, vlivu medikace na adaptační mechanismy a rizika nízkoenergetických mechanismů traumat. Léčba úrazů musí být včasná a komplexní a je nutné zajistit kontinuitu při přechodu z intenzivní do standardní péče a dále do péče rehabilitační. U pacientů v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění je na místě paliativní přístup.
Emergency departments in the Czech Republic have been established in recent years. Seniors are typical patients of these departments. Emergency medicine´s approach is based on symptoms’ evaluation and on deciding about the priority of the care needed. The approach to older patients is specific both in diagnostics and in therapy. The triage of geriatric patients is more accurate when we also evaluate patient´s cognition, when we use geriatric frailty scales and screening tools for detection of delirium. Comprehensive geriatric evaluation is a time demanding process and thus inadequate for emergency department however we must maintain its basic components. The therapeutical approach must be complex, and it must include biological, psychological, and social aspects and environmental risk analysis. Trauma management in seniors requires evaluation of different vital function´s values compared to common triage criteria, the influence of medication on adaptive mechanisms and the risk of low energy trauma mechanisms. Therapy of trauma must be timely and complex and the continuity of care between intensive and standard level and then rehabilitation must be ensured. Palliative approach is appropriate for terminally ill patients.
Prožít závěr života s blízkými příbuznými či přáteli si dle dotazníkových šetření z posledních 10 let přeje více než 80 % naší populace. Se stárnutím populace a úspěšností medicíny v časných stadiích nevyléčitelných chorob se trajektorie nemoci a potřeby v závěru života postupně mění. Zvyšuje se nezbytnost zdravotní podpory, přičemž u většiny nemocných to znamená nutnost dostupnosti zdravotnické péče 24 hodin/7 dnů v týdnu, v tomto kontextu v rámci domácího prostředí nevyléčitelně nemocného. Stále naléhavější je tak otázka, jakým způsobem je vhodné, smysluplné a efektivní organizovat paliativní péči, jakou roli v ní mají sehrát specializované zdravotní týmy (mobilní specializovaná paliativní péče), jakou praktický lékař, zda vůbec, kdy a jak do péče má/může/měla by efektivně vstoupit zdravotnická záchranná služba. Text kombinuje zkušenost a úhel pohledu lékaře a záchranáře zdravotnické záchranné služby a lékaře se specializací geriatrie a paliativní medicína.
According to surveys conducted over the last 10 years, more than 80 % of our population want to live with their loved ones at the end of life. With the ageing of the population and the success of medicine in the early stages of terminal illness, the trajectory and needs at the end of life are gradually changing. The need for health care support is increasing, and for most patients this means the need for 24/7 availability of health care, in this context in the home environment of the terminally ill patient. The question of how palliative care should be organised in an appropriate, meaningful and effective way, the role of specialised health care teams (mobile specialised palliative care), the role of general practitioners, and if, when and how the medical rescue service should/could/should effectively intervene in care, is becoming increasingly urgent. The article combines the experiences and views of an emergency physician and a doctor specialising in geriatrics and palliative medicine.
- MeSH
- kardiopulmonální resuscitace MeSH
- kolorektální nádory MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- senioři MeSH
- urgentní zdravotnické služby * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- defibrilátory implantabilní MeSH
- kardiologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * ošetřování MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
