Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.

Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.

• Klíčová slova
• hospital acquired pneumonia,
• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• bakteriální pneumonie * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie   MeSH
• Burkholderia cepacia izolace a purifikace   MeSH
• časové faktory MeSH
• Escherichia coli izolace a purifikace   MeSH
• Haemophilus influenzae izolace a purifikace   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   MeSH
• ventilátorová pneumonie etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Epidemiologie mimonemocniční náhlé zástavy oběhu (OHCA) v České republice a v Evropě není přesně známá. Proto byla realizována mezinárodní epidemiologická studie EuReCa ONE (European Registry of Cardiac Arrest) s cílem zjistit incidenci OHCA, charakteristiku procesu kardiopulmonální resuscitace (KPR) a výsledky KPR v Evropě. Studie se zúčastnila i Česká republika a v této analýze prezentujeme národní data. Typ studie: Prospektivní observační multicentrická epidemiologická studie. Typ pracoviště: Zdravotnická záchranná služba. Materiál a metoda: Studie se v České republice zúčastnily zdravotnické záchranné služby Středočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Karlovarského, Libereckého a Ústeckého kraje a Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy. Do studie byli zařazeni všichni nemocní, kteří byli v období od 1. 10. 2014 do 31. 10. 2014 v uvedených regionech ošetřeni zdravotnickou záchrannou službou a kdykoliv během přednemocniční péče u nich byla stanovena diagnóza OHCA. Sledována a analyzována byla data v rozsahu poslední verze Utsteinského protokolu pro sledování pacientů s OHCA. Výsledky: Studie byla v České republice realizována v geografické oblasti o souhrnné populaci 4 532 758 obyvatel. Během sledovaného období byla incidence případů potvrzené OHCA s jakýmkoliv resuscitačním pokusem 98,19 případů / 100 000 obyvatel / rok. Defibrilovatelný iniciální rytmus byl zaznamenán pouze u 22,5 %. Incidence ROSC byla 30,18 případů / 100 000 obyvatel / rok. Třicetidenního přežívání anebo propuštění z nemocnice bylo dosaženo u 16,69 % všech pacientů s OHCA, u kterých byla provedena KPR, a incidence byla 16,36 případů / 100 000 obyvatel / rok. Ve všech ukazatelích byla zaznamenána klinicky relevantní mezikrajová variabilita. Závěr: Výsledky potvrzují, že OHCA je v České republice závažný zdravotnický problém s relativně vysokou incidencí a s klinicky relevantními interregionálními rozdíly.

Objective: At present, there is still a knowledge gap regarding the epidemiology of out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) in Europe and in the Czech Republic. Therefore, the EuReCa ONE (European Registry of Cardiac Arrest) international epidemiological study was performed to determine the incidence of OHCA, the cardiopulmonary resuscitation process and OHCA outcome throughout Europe. Here we present national data from the Czech Republic. Design: Prospective, observational, multicentre, epidemiological study. Setting: Emergency medical services. Materials and methods: Emergency medical services of the Central Bohemia, Hradec Kralove, Pilsen, Karlovy Vary, Liberec and Usti nad Labem regions and the City of Prague participated in the study. All the patients who suffered an OHCA during the month of October 2014 attended by the Emergency Medical Service were eligible for inclusion in the study. The data were collected and analysed according to the latest version of the Utstein style. Results: Data covering a population of 4,532,758 inhabitants were analysed. Incidence of confirmed OHCA events with any kind of cardiopulmonary resuscitation attempt was 98.19 cases/100,000 inhabitants/year. Initial shockable rhythm was recorded in 22.5 % patients. Incidence of return of spontaneous circulation was 30.18 cases/100,000 inhabitants/year. Total 16.69 % patients survived for at least 30 days or to hospital discharge, equivalent to 16.36 cases/100,000/ inhabitants/year. Clinically relevant interregional variability was observed in all parameters. Conclusion: The results of EuReCa ONE confirm that OHCA is a major public health problem with considerable incidence and clinically relevant interregional differences.

• MeSH
• incidence MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kardiopulmonální resuscitace * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• prospektivní studie MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * epidemiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH