Terapeutické monitorování léčiv (TDM) je v psychiatrii jednou z mála možností, jak alespoň částečně objektivizovat správnost zvoleného farmakoterapeutického přístupu a adherenci pacienta k léčbě. S ohledem na často přetrvávající nevyjasněnost vztahu mezi stanovenou koncentrací psychofarmaka v krvi a žádoucími i nežádoucími účinky však nebývá v praxi TDM rutinně využíváno pro nastavení individuálního dávkování. Existují však specifické situace, pøi nichž je pravděpodobnost zvl. farmakokinetických odlišností natolik významná, že objektivizace koncentrací psychofarmaka v krvi a úprava jeho dávkování jsou základním pøedpokladem léčby, která pacientovi prospívá a neškodí. Popis těchto základních, více i méně známých, klinicky významných situací je obsahem tohoto článku: kouření, zánět, těhotenství a kojení, dětský věk, seniorský věk, porucha jater a ledvin, podezření na non-adherenci.
in psychiatry, therapeutic drug monitoring (tDM) is one of the few ways to at least partially objectify the correctness of the chosen pharmacotherapeutic approach and patient adherence to the treatment. However, given the often persistent unclear relationship between the determined blood concentration of a psychopharmaceutical and both desirable and undesirable effects, tDM is not routinely used in common practice to determine individual dosing. However, there are specific situations in which the likelihood of pharmacokinetic differences is so significant that objectification of blood concentrations of psychopharmaceuticals and adjustment of dosage are essential for beneficial and not harmful treatment of the patient. A description of these basic, more or less known clinically relevant situations is the content of this article: smoking, inflammation, pregnancy and lactation, childhood, elderly age, liver and kidney disorders, suspected non-adherence.
Terapeutické monitorování léků umožňuje úpravu dávkování u pacienta na základě stanovení koncentrace léčiva v krvi. Software pro farmakokinetické modelování umožňuje predikovat průběh koncentrací při pravidelném i nepravidelném dávkování, při nestandardních odběrových časech, před dosažením ustáleného stavu nebo při měnící se funkci eliminačních orgánů, zejména ledvin. Příčinou neočekávaných výsledků může být chyba odběru (při odběru ze stejného místa, jako je léčivo aplikováno, nebo odběru z centrálního žilního katétru), neúplná léková anamnéza při změnách dávkování před odběrem, chybějící informace o použití nasycovací dávky, nebo léková interakce. Specifickým případem je podávání léčiva dialyzovaným pacientům, kdy při intermitentní dialýze je nezbytná výrazná redukce dávek, zatímco u kontinuální dialýzy je dávkování úměrné hodnotám sérového kreatininu. Ke správné interpretaci výsledků jsou nezbytné správné a úplné vstupní údaje pacienta a zejména správná dávková anamnéza.
Therapeutic drug monitoring allows the adjustment of the patient's dosage based on the drug concentration. Pharmacokinetic modelling software enables to predict the concentrations with regular and irregular dosing, with non-standard sampling times, before reaching a steady state or with changing function of elimination organs, in particular kidneys. Unexpected results can be caused by a sampling error (esp. when sample was taken from the same site as the drug was administered, or sampling from a central venous catheter), an incomplete drug history during dosage changes before sampling, missing information on the use of a loading dose, or a drug interaction. A specific case is the administration of the drug to dialysis patients, where a significant dose reduction is necessary in intermittent dialysis, while in continuous dialysis the dosage is proportional to serum creatinine values. To correctly interpret the results, correct and complete input data of the patient and, in particular, a full dose history are necessary.
- Klíčová slova
- farmakokinetická analýza,
- MeSH
- biomarkery farmakologické analýza krev MeSH
- farmakokinetika MeSH
- léčivé přípravky analýza aplikace a dávkování krev MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- odběr biologického vzorku MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
V současné éře rozvíjející se precizní medicíny psychiatrie jako obor stále nedostatečně těží z rozšiřujících se technologických možností. Přitom disponuje tradicí průkopníka terapeutického monitorování léčiv (TDM) v medicíně a v současnosti má zpra- covány jedny z nejkomplexnějších doporučených postupů TDM mezi obory. Jejich progresivní vývoj však s sebou přinesl některé metodologické problémy, které vedou na jedné straně k opomíjení TDM v běžné klinické praxi a na druhé straně pak k jeho zbytečně mechanické aplikaci. Primárním cílem TDM není dosáhnout „doporučené“ koncentrace psychofarmaka v krvi, ale umožnit nalezení takového individuálního režimu podávání léčiva, který přinese pro pacienta minimum rizik a maximum profitu. Pro plnohodnotné využívání TDM v klinické praxi je důležité porozumět příležitostem i rizikům TDM a dokázat je aplikovat ve správnou chvíli správnému pacientovi se správným zadáním. Obsahem tohoto článku je seznámení se základními principy TDM, především farmakokinetickými základy, užívanými termíny, genezí doporučení, správnou aplikací metody a konečně s uplatněním výsledků v klinické praxi.
In the current era of evolving precision medicine, psychiatry as a field still does not sufficiently benefit from the expansion of technological opportunities. Yet, it has a tradition of pioneering therapeutic drug monitoring (TDM) in medicine and has developed some of the most comprehensive TDM guidelines among disciplines. However, its progressive development has brought with it some methodological problems that lead to the neglect of TDM in routine clinical practice on the one hand and its unnecessarily mechanical application on the other. The primary goal of TDM is not to achieve the „recommended“ blood concentration of a psychopharmaceutical, but to enable to find an individual drug regimen that will result in minimum risk and maximum benefit for the patient. To fully exploit TDM in clinical practice, it is important to understand the opportunities and risks of TDM and to be able to apply it at the right time to the right patient with the right task. The scope of this article is to introduce the basic principles of TDM, especially the pharmacokinetic basis, the terms used, the genesis of the recommendations, the correct application of the method and finally the application of the results in clinical practice.
- MeSH
- cesty eliminace léčiva MeSH
- farmakokinetika MeSH
- farmakologické účinky MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- léčivé přípravky analýza metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv metody MeSH
- psychotropní léky * analýza farmakologie metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Acyclovir je antivirotikum používané k prevenci a léčbě infekcí způsobených herpetickými viry, jako je virus herpes simplex a virus varicella-zoster. Je intracelulárně fosforylován na trifosfátové nukleotidy, které inhibují virovou DNA polymerázu. Přibližně 5-15 % acykloviru je metabolizováno na hlavní metabolit 9-(karboxymethoxymethyl)guanin (CMMG), hlavní cestou eliminace acykloviru je renální exkrece, která zahrnuje glomerulární filtraci a aktivní tubulární sekreci. U pacientů s poruchou funkce ledvin může dojít ke kumulaci acykloviru a CMMG. Acyclovir se často používá a je obecně dobře tolerován, může však způsobit systémové nežádoucí účinky, jako je nefrotoxicita a neurotoxicita. Preexistující onemocnění ledvin, vyšší věk, obezita, hypertenze, delší trvání léčby a současné užívání nefrotoxických léčiv jsou spojeny se zvýšeným rizikem nefrotoxicity vyvolané acyklovirem. Nejcharakterističtějšími příznaky neurotoxicity jsou zmatenost, somnolence a halucinace. Příznaky neurotoxicity způsobené léčbou acyklovirem mohou být chybně interpretovány jako příznaky herpetické encefalitidy. Přesné rozlišení mezi těmito dvěma příčinami neuropsychiatrických symptomů je zvláště důležité vzhledem k různým léčebným strategiím. Stanovení sérových koncentrací CMMG může pomoci odlišit neuropsychiatrické vedlejší účinky acykloviru od symptomů jakékoli formy encefalitidy. Široká interindividuální variabilita farmakokinetiky acykloviru může vést nejen k toxicitě, ale také k suboptimálním terapeutickým koncentracím acykloviru u závažných infekcí herpetickými viry. Terapeutické monitorování acykloviru a CMMG může být užitečným nástrojem pro optimalizaci farmakoterapie tímto antivirotikem, zejména u pacientů se závažnými klinickými stavy.
Acyclovir is an antiviral drug used to prevent and treat infections caused by herpes viruses such as herpes simplex virus and varicella-zoster virus. It is intracellularly phosphorylated into triphosphate nucleotides that inhibits viral DNA polymerase. Approximately 5-15 % of acyclovir is metabolized to the main metabolite 9-(carboxymethoxymethyl) guanine (CMMG), the main route of acyclovir elimination is renal excretion, which involves glomerular filtration and active tubular secretion. Accumulation of acyclovir and CMMG may occur in patients with impaired renal function. Acyclovir is often used and has good general tolerance, however, it can cause systemic adverse effects such as nephrotoxicity and neurotoxicity. Preexisting kidney disease, older age, obesity, hypertension, longer duration of treatment, and concurrent use of nephrotoxic drugs are associated with an increased risk of acyclovir-induced nephrotoxicity. The most characteristic symptoms of neurotoxicity are confusion, somnolence, and hallucinations. Symptoms of neurotoxicity caused by acyclovir treatment may be misinterpreted as symptoms of herpetic encephalitis. Accurately distinguishing between these two causes of neuropsychiatric symptoms is particularly important given the different treatment strategies. Determination of CMMG serum concentrations can help to differentiate between neuropsychiatric side effects of acyclovir and symptoms of any form of encephalitis. The wide interindividual variability of acyclovir pharmacokinetics can lead not only to toxicity but also to suboptimal therapeutic concentrations of acyclovir in severe herpes viruses infections. Therapeutic monitoring of acyclovir and CMMG can be a useful tool for optimizing pharmacotherapy with this antiviral, especially in patients with severe clinical conditions.
Na úrovni farmakokinetiky jsou lékové interakce antiepileptik spojeny obvykle s enzymatickou indukcí nebo inhibicí. Méně časté jsou interakce v oblasti absorpce, vazby na plazmatické bílkoviny nebo renální exkrece. Farmakodynamické interakce antiepileptik s dalšími látkami se zřídka týkají synergismu s možností snížení dávek, spíše se zvyšuje incidence vedlejších účinků. Čistě farmakodynamické interakce byly popsány u oxcarbazepinu, perampanelu a pregabalinu.
Drug interactions of antiepileptic drugs are mostly connected with enzymatic induction or inhibition. The interaction on level of absorption, plasma-protein binding of renal excretion is less frequent. Pharmacodynamic interaction of antiepileptics with other drugs is seldom synergistic with a possibility of declination of dose. The increase of adverse drug reactions is more common. Purely pharmacodynamic interaction was described with oxcarbazepin, perampanel and pregabalin. The new antiepileptics have lower interaction potential - most of them are excreted either via kidney or extrahepatal (e. g. gabapentin, lacosamide, levetiracetam, topiramate, vigabatrin). Enzymatic induction is either not present or minimal. The inductive effect is necessary to be taken into account in carbamazepine, phenytoin and phenobarbital. Inhibitive effect is held in valproic acid and felbamate. The interactive potential among newer antiepileptics is the highest in lamotrigine, oxcarbazepine and rufinamide. Drug interactions were not found in lacosamide, pregabalin, stiripentol and vigabatrin.
- MeSH
- antikonvulziva * farmakokinetika krev MeSH
- fenobarbital farmakokinetika MeSH
- fenytoin farmakokinetika MeSH
- gabapentin farmakokinetika MeSH
- karbamazepin farmakokinetika MeSH
- kyselina valproová farmakokinetika MeSH
- lamotrigin farmakokinetika MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- primidon farmakokinetika MeSH
- topiramat farmakokinetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kromě rizika selhání antikoncepce, které hrozí u eslikarbazepinu, felbamátu, fenobarbitalu, fenytoinu, karbamazepinu, oxcarbazepinu, perampanelu, primidonu, rufinamidu a vyšších hladin topiramátu, má klinický význam rovněž vliv antikoncepce na hladinu lamotriginu a případně topiramátu. Estrogenní komponenta výrazně snižuje hladinu lamotriginu s nutností navýšit dávky. V týdnu bez antikoncepce pak stoupá riziko nežádoucích účinků spojených s vysokou hladinou lamotriginu. Podání čistě progestinové antikoncepce při léčbě lamotriginem může způsobit selhání antikoncepce z důvodu mírného zvýšení clearance progestinu. Vliv na hormonální antikoncepci nemají klonazepam, etosuximid, gabapentin, kys. valproová, lacosamid, levetiracetam, pregabalin, retigabin, tiagabin, vigabatrin, zonisamid. Nebylo hodnoceno a nepředpokládá se u klobazamu. U stiripentolu a sulthiamu je předpokládán vzestup hladiny kontraceptiva a možná potřeba redukce dávky.
The metabolism of contraceptives is enhanced and thereby contraceptive failure might occur in combination with carbamazepine, eslicarbazepine, felbamate, phenobarbital, phenytoin, oxcarbazepine, perampanel, primidone, rufinamide or higher levels of topiramate. Estrogen component considerably declines lamotrigine level with the necessity to increase the dose. Lamotrigine concentrations consequently significantly increase during the hormonal contraceptive washout week and may be associated with intermittent lamotrigine-related toxicity. Lamotrigine produces a modest reduction in the progesterone level which might result in contraceptive failure in patients using the progesterone-only pill. The metabolism of hormonal contraceptives is no affected with: clonazepam, ethosuximide, gabapentin, lacosamide, levetiracetam, pregabalin, retigabine, tiagabine, vigabatrin, valproic acid, zonisamid. The effect has not been evaluated in clobazam. A pharmacokinetic interaction would not be anticipated. It is not known whether stiripentol or sulthiame affect hormonal contraception, but they can increase plasma level of hormonal contraceptives and thus necessitate lower doses to be prescribed.
- MeSH
- antikonvulziva * farmakologie MeSH
- hormonální antikoncepce MeSH
- kontraceptiva hormonální farmakologie MeSH
- lamotrigin farmakologie MeSH
- léková kontraindikace MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- topiramat farmakologie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
