Úvod: Fyloidné nádory sú vzácne, predstavujú 0,3–1,0 % všetkých primárnych nádorov prsníka. Podľa biologických vlastností sa delia na benígne, hraničné a malígne. Vzhľadom k vzácnemu výskytu nie sú dobre známe požiadavky na radikalitu chirurgickej liečby. Podľa rešpektovaných zahraničných odporúčaní je žiaduca resekcia s voľným okrajom 10mm a viac. Metódy: Retrospektívny prehľad pacientiek operovaných pre fyloidný nád or v Masarykovom onkologickom ústave v rokoch 2003–2014. Výsledky: Hodnotených bolo 83 pacientiek s mediánom sledovania 68 mesiacov. Benígnych nádorov bolo 62,3 %, hraničných 16,9 % a malígnych 20, 8 %. Malígne fyloidné nádory dosahovali väčšiu priemernú veľkosť (84,9 mm) než hraničné nádory (41,4 mm) a benígne nádory (33,3 mm) a vyskytovali sa u starších pacientiek (priemer 56,4 rokov). Benígne nádory sa vyskytovali u mladších pacientiek s vekovým priemerom 42,5 roka. Výsledky predoperačnej punkčnej biopsie boli často nepresné. Primárny resekčný výkon bol v 70 prípadoch prsník zachovávajúci, no voľný okraj nad 1 mm bol dosiahnutý len v 13 prípadoch. Šírka resekčného okraja nikdy nepresiahla odporúčaných 10 mm. I napriek tomu došlo k recidíve u benígnych nádorov len dvakrát a u hraničných nádorov jedenkrát. Malígne nádory recidivovali častejšie, a to aj po totálnej mastektómii. U štyroch pacientiek s malígnym nádorom došlo k výskytu vzdialených metastáz. Nikdy nebolo zaznamenané úmrtie pre nádor benígny alebo hraničný. Záver: Resekčný okraj 10 mm je v našich podmienkach prakticky nedosiahnuteľný. Zdá sa ale pravdepodobné, že u benígnych nádorov nie je taká radikalita nutná, recidivujú len vzácne aj pri tesnom okraji. Naopak, u malígnych fyloidných nádorov ani totálna mastektómia neochráni pred lokálnou progresiou, prípadne pred výskytom vzdialených metastáz.
Introduction: Phyllodes tumours are rare, accounting for 0.3–1.0% of all primary breast tumours. According to biological behaviour, they are divided into three categories: benign, borderline and malignant. Due to the rare incidence, the requirements for the radicality of surgical treatment are not well known. According to respected foreign recommendations, resection with a free margin of 10 mm or more is desirable. Methods: A retrospective review of patients, who underwent surgical treatment due to phyllodes tumour in the Masaryk Memorial Cancer lnstitute in 2003–2014. Results: 83 patients were evaluated with a median follow-up of 68.0 months. Benign tumours accounted for 62.3%, borderline tumours accounted for 16.9% and malignant accounted for 20.8% of all tumours. Malignant phyllodes tumours reached a bigger average size (84.9 mm) than borderline (41.4 mm) and benign tumours (33.3 mm) and occurred in older patients (mean 56.4 years) than benign (mean 42.5 years). Results from preoperative core-cut biopsy were often inaccurate. In 70 cases, the primary resection was breast preserving, but the free margin above 1 mm was achieved only in 13 cases. The width of the resection edge never exceeded the recommended 10 mm. Nevertheless, there was a relapse in benign tumours in two cases and in the borderline tumours only in one case. Malignant tumours recurred more frequently, even after total mastectomy. Four patients with malignant tumours experienced distant metastases. There has never been a death caused by benign or borderline tumour. Conclusion: The 10 mm resection margin is unachievable in our conditions. However, it seems that such radicality is not necessary in benign tumours, because they rarely recur even with close margins. Conversely, neither total mastectomy of the malignant phyllodes tumours will protect against local progression or distant metastasis.
Permanentní žilní vstupy implantované u onkologických pacientů jsou port, PICC port a PICC katétr (peripherally inserted central catheter). Je nutné vždy individuálně zvážit typ potřebného žilního vstupu u každého onkologicky nemocného. Implantaci je vhodné provádět s použitím moderních přístrojů tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku časných i pozdních komplikací a tím oddálení podání onkologické léčby. Použití ultrazvuku je doporučováno ve všech fázích zavádění. Přesné umístění distálního konce katétru do oblasti sinoatriální junkce dále snižuje množství trombóz vznikajících v souvislosti s katétrem. Trendem léčby nekomplikovaných infekcí dlouhodobých žilních vstupů je jistě jejich zachování a další možné používání. Dlouhodobé žilní vstupy umožňují aplikaci chemoterapie a opakované krevní odběry s minimálním ovlivněním kvality života u onkologicky nemocných.
The most commonly used permanent venous access devices in cancer patients are the port, PICC port and PICC catheter (peripherally inserted central catheter). It is always necessary to consider the type of venous access needed for each individual cancer patient. Implantation should be performed using modern instruments to minimize the risk of early and late complications and thereby a delay in oncological treatment. The use of ultrasound is recommended at all stages of introduction. Precise tip placement of the central catheter in the sinoatrial junction region further reduces the number of thromboses arising in the catheter. A trend towards the treatment of catheter infections is certainly to maintain the venous access without compromising the patient's health. Permanent venous access devices allow the application of chemotherapy and repeated blood sample collections with minimal impact on the quality of life in cancer patients.
- MeSH
- centrální žilní katétry klasifikace MeSH
- katetrizace metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nádory * terapie MeSH
- periferní katetrizace MeSH
- zaváděcí katétry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
