The dipeptide carnosine is a physiologically important molecule in the human body, commonly found in skeletal muscle and brain tissue. Beta-alanine is a limiting precursor of carnosine and is among the most used sports supplements for improving athletic performance. However, carnosine, its metabolite N-acetylcarnosine, and the synthetic derivative zinc-L-carnosine have recently been gaining popularity as supplements in human medicine. These molecules have a wide range of effects-principally with anti-inflammatory, antioxidant, antiglycation, anticarbonylation, calcium-regulatory, immunomodulatory and chelating properties. This review discusses results from recent studies focusing on the impact of this supplementation in several areas of human medicine. We queried PubMed, Web of Science, the National Library of Medicine and the Cochrane Library, employing a search strategy using database-specific keywords. Evidence showed that the supplementation had a beneficial impact in the prevention of sarcopenia, the preservation of cognitive abilities and the improvement of neurodegenerative disorders. Furthermore, the improvement of diabetes mellitus parameters and symptoms of oral mucositis was seen, as well as the regression of esophagitis and taste disorders after chemotherapy, the protection of the gastrointestinal mucosa and the support of Helicobacter pylori eradication treatment. However, in the areas of senile cataracts, cardiovascular disease, schizophrenia and autistic disorders, the results are inconclusive.
- MeSH
- bolest ramene farmakoterapie MeSH
- fraktury proximálního humeru * diagnóza klasifikace rehabilitace MeSH
- hojení fraktur MeSH
- lidé MeSH
- muskuloskeletální manipulace metody MeSH
- obnova funkce MeSH
- plyometrická cvičení MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- ramenní kloub patofyziologie MeSH
- reflexní terapie metody MeSH
- rozsah kloubních pohybů fyziologie MeSH
- urychlená pooperační rehabilitace MeSH
- vytrvalostní trénink MeSH
- zánět MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Dysfagie je riziková pro své komplikace (aspirace a malnutrice) a proto je nutné ji léčit. Práce hodnotila změny polykání pacientů v časné fázi po cévní mozkové příhodě s dysfagií po 4týdenní orofaciální rehabilitaci s elektrostimulací suprahyoidních svalů nebo bez ní. Soubor a metodika: Prospektivní studie byla prováděna od 1/2015 do 12/2016. V experimentálním souboru 54 pacientů (26 mužů, průměrný věk 70 let) probíhala elektrostimulace suprahyoidních svalů 20 min denně, 5 dní v týdnu. V kontrolním souboru 54 pacientů (31 mužů, průměrný věk 69 let) byla prováděna standardní orofaciální rehabilitace bez elektrostimulace. Dysfagie byla hodnocena na začátku a na konci terapie pomocí klinických testů: test hodnotící schopnost polykání (The Gugging Swallowing Screen; GUSS) a podle funkční škály příjmu potravy (Functional Oral Intake Scale; FIOS). Výsledky: Rozdíl změn v GUSS skóre mezi experimentální skupinou (průměr 5,77 ? 0,45; medián 6) a kontrolní skupinou (průměr 4,03 ? 0,57; medián 4) byl statisticky významný (p = 0,0198). Rozdíl změn v testu FOIS mezi experimentální skupinou (průměr 1,87 ? 0,22; medián 2) a kontrolní skupinou (průměr 1,01 ? 0,31; medián 1) byl statisticky významný (p = 0,0013). Závěr: Elektrostimulace suprahyoidních svalů zlepšuje polykání u dysfagických pacientů po cévní mozkové příhodě.
Aim: Dysphagia is a risk for complications (an aspiration and a malnutrition) and therefore it is necessary to treat it. The aim of the study was to assess the changes of swallowing in patients after stroke with dysphagia after four weeks of orofacial rehabilitation with or without electrostimulation of the suprahyoid muscles. Methods: A prospective study of patients in the early phase post stroke with dysphagia was done from 1/2015 to 12/2016. In the experimental group of 54 patients (26 men, average age 70 years) was performed electrostimulation of the suprahyoid muscles 20 min a day, 5 days per week. In the control group of 54 patients (31 men, average age 69 years) was performed the standard orofacial rehabilitation without electrostimulation. Dysphagia was assessed at the beginning and in the end of orofacial therapy using clinical tests: The Gugging Swallowing Screen (GUSS) and Functional oral intake scale (FOIS). Results: The difference of the change in score between the GUSS experimental group (mean 5.77 ? 0.45; median 6) and the control group (mean 4.03 ? 0.57; median 4) was statistically significant (p = 0.0198). The difference of change in the FOIS test between the experimental group (mean 1.87 ? 0.22; median 2) and the control group (mean 1.01 ? 0.31; median 1) was statistically significant (p = 0.0013). Conclusion: Electrical stimulation of the suprahyoid muscles improves swallowing in dysphagia patients post stroke
- Klíčová slova
- cévní mozková příhoda – dysfagie – elektrostimulace – suprahyoidní svaly,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * terapie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Východiska: Tradiční fyzioterapeutické přístupy u pacientů po cévní mozkové příhodě jsou v posledních letech doplňovány novými technikami na bázi robotiky i virtuální reality a přináší možnost aktivně a intenzivně trénovat komplexní pohyby v závislosti na potřebách pacienta. Cíl: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přístroji s využitím virtuální reality u pacientů po cévní mozkové příhodě a porovnat jej s konvenční fyzioterapií. Metody: 16 probandů po ischemické cévní mozkové příhodě bylo rozděleno do dvou skupin – experimentální (využití virtuální reality) a kontrolní (konvenční fyzioterapie), u nichž probíhala terapie horní končetiny po dobu 2 týdnů (10 terapií po 30min). Pomocí klinických testů, dynamometrie a přístrojových testů zkoumané- ho přístroje jsme hodnotili rozdíly měřených parametrů. Pro zhodnocení dat jsme použili Wilcoxonův párový a Mann-Whitneyův test, hladina statistické významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentální skupiny jsme zjistili signifikantní zlepšení u 6 z 6 parametrů, u kontrolní skupiny jsme dosáhli zlepšení u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnávání efektů terapií, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzájem jsme našli signifikantní změnu pouze u 1 parametru. Závěr: Z výsledků experimentu je možné usuzovat, že terapie ve virtuálním prostředí se zdá být oproti konvenč- ní terapii efektivnější, zlepšuje konkrétní dovednosti a funkce horní končetiny. Komparace obou terapií mezi sebou však nebyla statisticky významná.
Background: The importance of robotics and virtual reality has recently grown and complement traditional physiotherapeutic approaches. These new techniques offer the ability to train weakened movements only by adjusting to individual patient ́s needs. Ain: To evaluate the effect of therapy using virtual reality on physiotherapy device in stroke patients and compare it to a conventional therapy. Methods: We enrolled 16 post-stroke patients in our study and divided them into 2 groups – experimental (using virtual reality) and control group (using conventional therapy). We made a 10 sessions of upper limb therapy, each for 30 minutes, and then we evaluated the differences in the measured parameters using common clinical tests, dynamometry and tested device assessment. Wilcoxon pair and Mann-Whitney test was applied to evaluate the data. The significance level was set to 0.05. Results: We found significant improvement in 6 of the 6 parameters in the experimental group and another significant improvement in 2 of the 6 parameters in the control group. Only one parameter has significant changed when statistical comparing the effects of those two interventions. Conclusion: Findings of our study indicate that therapy in virtual reality seems to be more effective than conventional therapy, it improves the specific skills and functions of the upper limb. However, there were no statistically significant differences between the two therapies.
- MeSH
- cévní mozková příhoda terapie MeSH
- fyzioterapie (techniky) přístrojové vybavení trendy využití MeSH
- horní končetina MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody trendy MeSH
- paréza rehabilitace MeSH
- rehabilitace metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- robotika metody využití MeSH
- virtuální realita MeSH
Východiska: Tradiční fyzioterapeutické přístupy u pacientů po cévní mozkové příhodě jsou v posledních letech doplňovány novými technikami na bázi robotiky i virtuální reality a přináší možnost aktivně a intenzivně trénovat komplexní pohyby v závislosti na potřebách pacienta. Cíl: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přístroji s využitím virtuální reality u pacientů po cévní mozkové příhodě a porovnat jej s konvenční fyzioterapií. Metody: 16 probandů po ischemické cévní mozkové příhodě bylo rozděleno do dvou skupin – experimentální (využití virtuální reality) a kontrolní (konvenční fyzioterapie), u nichž probíhala terapie horní končetiny po dobu 2 týdnů (10 terapií po 30min). Pomocí klinických testů, dynamometrie a přístrojových testů zkoumané- ho přístroje jsme hodnotili rozdíly měřených parametrů. Pro zhodnocení dat jsme použili Wilcoxonův párový a Mann-Whitneyův test, hladina statistické významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentální skupiny jsme zjistili signifikantní zlepšení u 6 z 6 parametrů, u kontrolní skupiny jsme dosáhli zlepšení u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnávání efektů terapií, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzájem jsme našli signifikantní změnu pouze u 1 parametru. Závěr: Z výsledků experimentu je možné usuzovat, že terapie ve virtuálním prostředí se zdá být oproti konvenč- ní terapii efektivnější, zlepšuje konkrétní dovednosti a funkce horní končetiny. Komparace obou terapií mezi sebou však nebyla statisticky významná.
Background: The importance of robotics and virtual reality has recently grown and complement traditional physiotherapeutic approaches. These new techniques offer the ability to train weakened movements only by adjusting to individual patient´s needs. Ain: To evaluate the effect of therapy using virtual reality on physiotherapy device in stroke patients and compare it to a conventional therapy. Methods: We enrolled 16 post-stroke patients in our study and divided them into 2 groups – experimental (using virtual reality) and control group (using conventional therapy). We made a 10 sessions of upper limb therapy, each for 30 minutes, and then we evaluated the differences in the measured parameters using common clinical tests, dynamometry and tested device assessment. Wilcoxon pair and Mann-Whitney test was applied to evaluate the data. The significance level was set to 0.05. Results: We found significant improvement in 6 of the 6 parameters in the experimental group and another significant improvement in 2 of the 6 parameters in the control group. Only one parameter has significant changed when statistical comparing the effects of those two interventions. Conclusion: Findings of our study indicate that therapy in virtual reality seems to be more effective than conventional therapy, it improves the specific skills and functions of the upper limb. However, there were no statistically significant differences between the two therapies.
Syndrom karpálního tunelu je v České republice nejčastěji uznávanou nemocí z povolání, proto se jeho řešení stalo aktuálním tématem nejen pracovního lékařství. Autorky se zabývají jednou z možností prevence a léčby tohoto onemocnění – cvičením na bázi autoterapie s prvky neurodynamické mobilizace. Shrnují podstatu této terapie a představují i konkrétní sestavu vhodných cviků.
Carpal tunnel syndrome has been the most frequently acknowledged occupational disease in the Czech Republic; therefore it has become a particularly topical problem not only in occupational medicine. The authors deal with one of possible modes of prevention and therapy of the disease – exercise based on auto therapy with neurodynamic mobilization elements. The principles of the therapy are summarized and specific system of suitable kinds of simple exercises is introduced.
- MeSH
- kineziologie aplikovaná metody využití MeSH
- lidé MeSH
- syndrom karpálního tunelu * etiologie rehabilitace terapie MeSH
- terapie cvičením MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
