BACKGROUND: Electrical stimulation involving temporal interference of two different kHz frequency sinusoidal electric fields (temporal interference (TI)) enables non-invasive deep brain stimulation, by creating an electric field that is amplitude modulated at the slow difference frequency (within the neural range), at the target brain region. OBJECTIVE: Here, we investigate temporal interference neural stimulation using square, rather than sinusoidal, electric fields that create an electric field that is pulse-width, but not amplitude, modulated at the difference frequency (pulse-width modulated temporal interference, (PWM-TI)). METHODS/RESULTS: We show, using ex-vivo single-cell recordings and in-vivo calcium imaging, that PWM-TI effectively stimulates neural activity at the difference frequency at a similar efficiency to traditional TI. We then demonstrate, using computational modelling, that the PWM stimulation waveform induces amplitude-modulated membrane potential depolarization due to the membrane's intrinsic low-pass filtering property. CONCLUSIONS: PWM-TI can effectively drive neural activity at the difference frequency. The PWM-TI mechanism involves converting an envelope amplitude-fixed PWM field to an amplitude-modulated membrane potential via the low-pass filtering of the passive neural membrane. Unveiling the biophysics underpinning the neural response to complex electric fields may facilitate the development of new brain stimulation strategies with improved precision and efficiency.
- MeSH
- elektrická stimulace MeSH
- mozek * MeSH
- počítačová simulace MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- elektrická stimulace MeSH
- fekální inkontinence * terapie MeSH
- inkontinence moči * terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Working memory (WM) is essential for the temporary storage and processing of information required for complex cognitive tasks and relies on neuronal theta and gamma oscillations. Given the limited capacity of WM, researchers have investigated various methods to improve it, including transcranial alternating current stimulation (tACS), which modulates brain activity at specific frequencies. One particularly promising approach is theta-gamma peak-coupled-tACS (TGCp-tACS), which simulates the natural interaction between theta and gamma oscillations that occurs during cognitive control in the brain. The aim of this study was to improve WM in healthy young adults with TGCp-tACS, focusing on both behavioral and neurophysiological outcomes. Thirty-one participants completed five WM tasks under both sham and verum stimulation conditions. Electroencephalography (EEG) recordings before and after stimulation showed that TGCp-tACS increased power spectral density (PSD) in the high-gamma region at the stimulation site, while PSD decreased in the theta and delta regions throughout the cortex. From a behavioral perspective, although no significant changes were observed in most tasks, there was a significant improvement in accuracy in the 14-item Sternberg task, indicating an improvement in phonological WM. In conclusion, TGCp-tACS has the potential to promote and improve the phonological component of WM. To fully realize the cognitive benefits, further research is needed to refine the stimulation parameters and account for individual differences, such as baseline cognitive status and hormonal factors.
- MeSH
- chování fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická stimulace MeSH
- elektroencefalografie MeSH
- gama rytmus EEG fyziologie MeSH
- krátkodobá paměť * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- přímá transkraniální stimulace mozku * metody MeSH
- theta rytmus EEG fyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Neurostimulation employing photoactive organic semiconductors offers an appealing alternative to conventional techniques, enabling targeted action and wireless control through light. In this study, organic electrolytic photocapacitors (OEPC) are employed to investigate the effects of light-controlled electric stimulation on neuronal networks in vitro and in vivo. The interactions between the devices and biological systems are characterized. Stimulation of primary rat cortical neurons results in an elevated expression of c-Fos within a mature neuronal network. OEPC implantation for three weeks and subsequent stimulation of the somatosensory cortex leads to an increase of c-Fos in neurons at the stimulation site and in connected brain regions (entorhinal cortex, hippocampus), both in the ipsi- and contralateral hemispheres. Reactivity of glial and immune cells after semi-chronic implantation of OEPC in the rat brain is comparable to that of surgical controls, indicating minimal foreign body response. Device functionality is further substantiated through retained charging dynamics following explantation. OEPC-based, light-controlled electric stimulation has a significant impact on neural responsiveness. The absence of detrimental effects on both the brain and device encourages further use of OEPC as cortical implants. These findings highlight its potential as a novel mode of neurostimulation and instigate further exploration into applications in fundamental neuroscience.
- MeSH
- elektrická stimulace * metody MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- kultivované buňky MeSH
- nervová síť fyziologie MeSH
- neurony * metabolismus fyziologie MeSH
- polovodiče MeSH
- potkani Sprague-Dawley MeSH
- světlo MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Elektrokonvulzívna terapia (ECT) má v psychiatrii svoje stále miesto a nezastupiteľnú úlohu v liečbe závažných psychických porúch. Výskyt vážnejších nežiaducich účinkov je zriedkavý, mortalita ECT je nižšia, v porovnaní s inými lekárskymi zákrokmi realizovanými v celkovej anestéze. V súvislosti s ECT sa popisujú rôzne poruchy kognitívnych funkcií, ktoré predstavujú riziko z hľadiska negatívneho vplyvu na kvalitu života pacienta. Obavy z ich výskytu a údajnej vysokej závažnosti dlhodobo pretrvávajú v laickej verejnosti. Jedná sa o tzv. nesystematický prehľad. Literárne zdroje boli čerpané najmä z databázy PubMed (metaanalýzy, systematické prehľadové práce a klinické štúdie, publikované na danú tématiku v priebehu posledných 10 rokov). Podľa nedávnej a pomerne rozsiahlej metaanalýzy bol výskyt subjektívnych kognitívnych nežiaducich účinkov u pacientov po ECT zaznamenaný v 48 % prípadov. Podľa aktuálne dostupných údajov sú však väčšinou prechodné, krátkodobé a týkajú sa len určitých kognitívnych domén (rýchlosť spracovania informácií, exekutívne funkcie, pozornosť, pracovná a verbálna pamäť, autobiografická pamäť). Napriek tomu porucha autobiografickej pamäti môže pretrvávať v niektorých prípadoch aj viac ako 1 rok s parciálnou ireverzibilitou. Na výskyt kognitívnych nežiaducich účinkov má vplyv viacero modifikovateľných faktorov, ktoré je potrebné poznať a rešpektovať. Podstatným z nich je individualizácia množstva aplikovaného elektrického náboja počas ECT prostredníctvom jeho postupnej titrácie, za účelom nájdenia individuálneho záchvatového prahu. Jednoznačne by mali byť uprednostňované ultrakrátke impulzy (0,3ms) pred dlhšími. Ak to klinický stav umožní, je vhodné použiť unilaterálne umiestnenie elektród (nad nedominantnou hemisférou). Neodporúča sa podávanie viac ako 12 aplikácií v jednej sérii v akútnej fáze liečby (pri bitemporálnom umiestnení elektród). Individuálne faktory pacienta, ku ktorým sa radia vyšší vek, ženské pohlavie, prítomnosť organického poškodenia mozgu a nižší intelekt, predstavujú vyššie riziko rozvoja kognitívnych nežiaducich účinkov po ECT, rovnako aj súbežná liečba lítiom počas ECT. Súčasné národné a medzinárodné odporúčania ponúkajú rôzne psychometrické inštrumenty na monitorovanie kognitívnych nežiaducich účinkov ECT. V niektorých krajinách, napríklad v nemecky hovoriacich regiónoch, ale ani na Slovensku, konkrétne odporúčania neboli vypracované. V dnešnej dobe existujú batérie testov hodnotiace relevantné kognitívne domény, ktoré je možné pri ECT použiť v klinickej praxi, pretože nie sú časovo ani odborne náročné na administráciu. Jedná sa napr. o ECCA test (ElectroConvulsive therapy Cognitive Assessment), prípadne o batériu B4ECT-ReCoDe (Battery for ECT Related Cognitive Deficits). Komplikáciou ich využitia v podmienkach Slovenskej i Českej republiky je, že tam nie sú štandardizované. Alternatívou je použitie jednotlivých testov na spomenuté domény. Významné je najmä hodnotenie dĺžky dezorientácie pacienta po ECT zákrokoch, vyhodnocovanie autobiografickej pamäti, schopnosti verbálneho učenia, exekutívnych funkcií a rýchlosti spracovania informácií a pozornosti, resp. pracovnej pamäti. Hodnotenie výskytu a závažnosti kognitívnych nežiaducich účinkov u pacientov podstupujúcich ECT je v praxi potrebné, zníži riziko rozvoja ich závažnejšieho stupňa, prispeje k optimalizácii liečby, ako aj k zlepšeniu spolupráce pacientov pri tejto terapii.
Electroconvulsive therapy (ECT) has a solid place in psychiatry and an irreplaceable role in the treatment of serious mental disorders. The occurrence of serious side effects is rare, the mortality rate of ECT is lower, compared to other medical interventions performed under general anesthesia. In connection with ECT, various disorders of cognitive functions are described, which pose a risk in terms of a negative impact on the patient ́s quality of life. Concerns about their occurrence and alleged high severity persist for a long time in the public. This is the so-called unsystematic review. Literary sources were mainly drawn from the PubMed database (meta-analyses, systematic review works and clinical studies published on the given topic during the last 10 years). According to a recent and fairly extensive meta-analysis, the occurrence of subjective cognitive side effects in patients after ECT was recorded in 48% of cases. However, according to the currently available data, they are mostly transitory, short-term and affect only certain cognitive domains (information processing speed, executive functions, attention, working and verbal memory, autobiographical memory). Nevertheless, the autobiographical memory disorder can persist in some cases for more than 1 year with partial irreversibility. The occurrence of cognitive side effects is influenced by several modifiable factors that need to be known and respected. An essential one is the individualization of the amount of applied electric charge during ECT through its gradual titration, in order to find the individual seizure threshold. Ultrabrief pulses (0.3ms) should clearly be preferred over longer ones. If the clinical condition allows it, it is advisable to use unilateral electrode placement (over the non-dominant hemisphere). It is not recommended to administer more than 12 applications in one series in the acute phase of treatment (with bitemporal placement of electrodes). Individual patient factors such as older age, female gender, presence of organic brain damage, and lower intellect pose a higher risk of developing cognitive adverse effects after ECT. So does concurrent lithium treatment during ECT. Current national and international guidelines offer various psychometric instruments to monitor the cognitive side effects of ECT. In some countries, for example in German-speaking regions, but also in Slovakia, specific recommendations have not been developed. Nowadays, there are batteries of tests evaluating relevant cognitive domains that can be used in clinical practice during ECT, because they are neither time nor expertly hard to administer. It is, for example, the ECCA test (ElectroConvulsive therapy Cognitive Assessment), or the B4ECT-ReCoDe battery (Battery for ECT Related Cognitive Deficits). The complication of their use in the conditions of Slovakia and the Czech Republic is that they are not standardized there. An alternative is to use individual tests for the mentioned domains. It is particularly important to assess the length of the patient ́s disorientation after ECT procedures, the evaluation of autobiographical memory, verbal learning ability, executive functions and information processing speed and attention, or working memory. Assessment of the occurrence and severity of cognitive side effects in patients undergoing ECT is necessary in practice, it will reduce the risk of developing their more severe degree, contribute to the optimization of treatment, as well as to the improvement of patient cooperation in this therapy.
Neuropatická bolest patří k častým klinickým příznakům onemocnění periferního (mononeuropatie, polyneuropatie) i centrálního nervového systému (míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.). Významně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Léčba neuropatické bolesti je dominantně založena na farmakoterapii, pro kterou je k dispozici řada preparátů využitelných v monoterapii či v rámci kombinované léčby. K lékům první volby (s průkazem účinnosti na úrovni IA) patří některá antiepileptika a antidepresiva. Z antiepileptik jde především o modulátory alfa-2-delta podjednotky kalciových kanálů, tedy gabapentin a pregabalin. Oba léky byly dlouhodobě považovány za srovnatelně účinné, v posledních 5–7 letech však bylo publikováno několik negativních studií vysoké kvality s pre- gabalinem, zatímco evidence účinku gabapentinu je nadále velmi robustní. Z antiepileptik je pro dosažení analgetického účinku klíčová blokáda zpětného vychytávání noradrenalinu. Využitelné jsou proto především léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, např. duloxetin či venlafaxin) a také tricyklická antidepresiva (TCA, především amitriptylin), zatímco efekt inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v terapii neuropatické bolesti prokázán nebyl. Účinné jsou také opioidy (tramadol, morfin, oxykodon, tapentadol), které jsou využívány jako léky druhé či třetí volby, a to jako monoterapie či add-on terapie k lékům první volby. U pacientů s lokalizovanou neuropatickou bolestí (např. u postherpetické neuralgie) lze využít topicky aplikované preparáty (např. kapsaicin či topicky aplikovaný lidokain), jejichž výhodou je excelentní bezpečnostní profil. Prakticky u všech zmíněných léků je pokračování terapie podmíněno dokumentací jejich účinnosti, např. poklesem intenzity bolesti hodnocené pomocí numerické škály bolesti. Vedle farmakoterapie lze v léčbě neuropatické bolesti využít také postupy nefarmakologické, síla doporučení pro jejich využití (vycházející z evidence jejich účinnosti) je však u většiny těchto postupů daleko nižší než v případě farmakoterapie, obvykle z dů- vodu absence kvalitních a dostatečně velkých studií. Většina používaných neinvazivních nefarmakologických metod má vynikající bezpečnostní profil a jejich použití je obzvláště výhodné u pacientů vyššího věku. U pacientů s periferní neuropatickou bolestí jde především o transkutánní elektrickou nervovou stimulaci (TENS), která vykazuje excelentní bezpečnost a u pacientů s lokalizovanou bolestí je doporučována dokonce jako jedna z metod 1. volby. Účinnost v léčbě neuropatické bolesti i fibromyalgie je prokázána také u vysokofrekvenční repetitivní transkraniální mozkové stimulace (rTMS) kontralaterální primární motorické kůry (M1), případně dalších oblastí mozku. U závažných refrakterních typů neuropatické bolesti je možné využít stimulaci míšní (SCS), případně stimulaci periferního nervu (PENS). Jedná se však již o invazivní metody indikované u malého procenta pacientů s vysokou intenzitou bolesti a nejnižší odpovědí na konvenční terapie. Využitelné jsou také některé psychoterapeutické metody, zejména mindfulness či kognitivně-behaviorální terapie, které lze s výhodou použít zejména jako přídatnou (add-on) terapii na úrovni druhé volby. Ostatní nefarmakologické postupy vykazují v provedených metaanalýzách nekonkluzivní výsledky a jejich užití se dle aktuální úrovně evidence spíše nedoporučuje.
Neuropathic pain is a common clinical symptom of peripheral (mononeuropathy, polyneuropathy) and central nervous systém disorders (spinal cord lesions, post-stroke conditions, etc.). It significantly reduces pa‘ients‘ quality of life, interferes with sleep and is often associated with anxiety and/or depression. The treatment of neuropathic pain is mainly based on pharmacotherapy, for which a number of agents are available for use as monotherapy or in combination therapy. First choice drugs (with evidence of efficacy at the IA level) include some antiepileptics and antidepres- sants. The antiepileptic drugs are mainly alpha-2-delta calcium channel subunit modulators, i.e. gabapentin and pregabalin. Both drugs have long been considered comparably effective, but in the last 5-7 years several negative, high-quality trials have been published with pregabalin, while the evidence for gabapentin remains very robust. Among the antiepileptic drugs, blockade of norepinephrine reuptake is key to achieving analgesia. Therefore, serotonin and noradrenaline reuptake inhibitors (SNRIs) (e.g. duloxetine or venlafaxine) and tricyclic antidepressants (TCAs, especially amitriptyline) are particularly useful, whereas the effect of serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) in the treatment of neuropathic pain has not been demonstrated. Opioids (tramadol, morphine, oxycodone, tapentadol) are also effective and are used as second- or third-line drugs, either as monotherapy or as adjunctive therapy to first-line drugs. For patients with localised neuropathic pain (e.g. postherpetic neuralgia), topical agents (e.g. capsaicin or lidocaine) can be used, which have the advantage of an excellent safety profile. For all these agents, continuation of therapy requires documentation of efficacy, e.g. a reduction in pain intensity as assessed by a numerical pain scale. In addition to pharmacotherapy, non-pharmacological treatments can be used to treat neuropathic pain, but the strength of the recommendations for their use (based on evidence of their effectiveness) is much lower than for pharmacotherapy for most of these treatments, usually due to a lack of large, high-quality trials. Most of the non-invasive non-pharmacological methods used have an excellent safety profile and their use is particularly beneficial in older patients. For patients with peripheral neuropathic pain, transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) can be used with excellent safe‘y. It‘s even recommended as a first-line treatment for patients with localised pain. High-frequency repetitive transcranial brain stimulation (rTMS) of the contralateral primary motor cortex or several other brain regions has also been shown to be effective in the treatment of neuropathic pain and fibromyalgia. For refractory forms of neuropathic pain, spinal cord stimulation (SCS) or peripheral nerve stimulation (PENS) can be used, but both are invasive and their use is limited to a small percentage of patients with the most severe pain and least response to conventional therapies. Some psychotherapeutic techniques, particularly mindfulness or cognitive behavioural therapy, may also be used, particularly as second-line adjunctive therapy. Other non-pharmacological treatments have shown inconsistent results in meta-analyses and their use is not recommended based on the current level of evidence.
- MeSH
- akupunkturní terapie MeSH
- analgetika farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- antidepresiva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- aromaterapie MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- hyperestezie diagnóza MeSH
- kanabinoidy farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- míšní stimulace MeSH
- neuralgie * diagnóza farmakoterapie psychologie terapie MeSH
- parestezie diagnóza MeSH
- periferní nervový systém MeSH
- transkraniální magnetická stimulace MeSH
- všímavost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Parallel fibers (PFs) in the cerebellar cortex are involved in a series of coordinated responses in the fear conditioning paradigm induced by footshock. However, whether footshock can activate cerebellar climbing fibers (CFs) remains unclear. In this study, we recorded calcium (Ca2+) activity in CFs by optical fiber photometry in the cerebellar vermis lobule IV/V of freely moving mice with footshock stimulation. We found that the activation of CFs in the lobule IV/V was highly correlated with footshock stimulation but not with the sound stimulation used as a control. This result suggests that afferent information from CFs might be associated with the motor initiation of fear-related behaviors or fear emotion itself. Thus, our results suggest that a characteristic CF signal in the cerebellar cortex might be related to fear processing or footshock-related behaviors (such as startle responses or pain sensation).
- MeSH
- elektrický šok MeSH
- kůra mozečku fyziologie MeSH
- mozeček fyziologie MeSH
- myši inbrední C57BL * MeSH
- myši MeSH
- strach * fyziologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- mužské pohlaví MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
This study aimed to determine whether electrical stimulation-based twitch exercise is effective in inhibiting the progression of immobilization-induced muscle fibrosis. 19 Wistar rats were randomly divided into a control group (n=6), an immobilization group (n=6; with immobilization only), and a Belt group (n=7; with immobilization and twitch exercise through the belt electrode device, beginning 2 weeks after immobilization). The bilateral soleus muscles were harvested after the experimental period. The right soleus muscles were used for histological analysis, and the left soleus muscles were used for biochemical and molecular biological analysis. As a result, in the picrosirius red images, the perimysium and endomysium were thicker in both the immobilization and Belt groups compared to the control group. However, the perimysium and endomysium thickening were suppressed in the Belt group. The hydroxyproline content and alpha-SMA, TGF-beta1, and HIF-1alpha mRNA expressions were significantly higher in the immobilization and belt groups than in the control group. These expressions were significantly lower in the Belt group than in the immobilization group. The capillary-to-myofiber ratio and the mRNA expressions of VEGF and PGC-1alpha were significantly lower in the immobilization and belt groups than in the control group, these were significantly higher in the Belt group than in the immobilization group. From these results, Electrical stimulation-based twitch exercise using the belt electrode device may prevent the progression of immobilization-induced muscle fibrosis caused by downregulating PGC-1alpha/VEGF pathway, we surmised that this intervention strategy might be effective against the progression of muscle contracture. Keywords: Immobilization, Skeletal muscle, Fibrosis, Electrical stimulation-based twitch exercise, PGC-1alpha/VEGF pathway.
- MeSH
- down regulace * MeSH
- elektrická stimulace MeSH
- elektrostimulační terapie metody MeSH
- fibróza * MeSH
- kondiční příprava zvířat fyziologie MeSH
- kosterní svaly * metabolismus patologie MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- nemoci svalů metabolismus patologie prevence a kontrola etiologie MeSH
- potkani Wistar MeSH
- PPARGC1A * metabolismus MeSH
- progrese nemoci MeSH
- signální transdukce fyziologie MeSH
- vaskulární endoteliální růstový faktor A * metabolismus genetika MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVE: To investigate whether a headshake applied during galvanic vestibular stimulation (GVS) can enhance GVS-induced nystagmus in healthy subjects. METHODS: In nineteen healthy participants, we evaluated an average slow-phase velocity (aSPV) of nystagmus in a head-still and after the headshake conditions, with/out the bitemporal 2 mA GVS. The GVS was applied also with polarity congruent (supporting) or incongruent (suppressing) to any preexisting spontaneous nystagmus. RESULTS: The orientation of GVS-induced nystagmus depended on GVS polarity. In the head-still condition, the GVS-induced nystagmus in 14 subjects (74%) for congruent and in 12 subjects (63%) for incongruent GVS. During headshake, we recorded nystagmus in 16 subjects (84%) for congruent and 15 subjects (79%) for incongruent GVS. The aSPV of congruent GVS-induced nystagmus was higher (p = 0.0003) by 1.33 (SE 0.26) deg/s for headshake compared to head-still condition. The aSPV of incongruent GVS also induced higher nystagmus (p = 0.0014) by 1.24 (SE 0.28) deg/s for the headshake condition. CONCLUSION: Our study adds a new principle to the knowledge of the central processing of a GVS response in healthy subjects. The GVS-safety profile of current up to 2 mA was sufficient to elicit a significant GVS nystagmus response in a head-still position in 63% and after a headshake in 79%. Compared to the GVS head-still condition, a headshake enhanced the GVS-induced nystagmus more than twice. SIGNIFICANCE: The headshake helps to identify GVS-induced nystagmus, which can be weak or absent during the head-still condition.
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická stimulace * metody MeSH
- fyziologický nystagmus * fyziologie MeSH
- hlava - pohyby fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pohyby očí fyziologie MeSH
- vestibulární aparát * fyziologie MeSH
- vestibulookulární reflex fyziologie MeSH
- zdraví dobrovolníci pro lékařské studie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antikonvulziva aplikace a dávkování MeSH
- cílená molekulární terapie metody trendy MeSH
- diagnostické techniky neurologické trendy MeSH
- elektrická stimulace přístrojové vybavení MeSH
- elektroencefalografie trendy MeSH
- epilepsie * diagnóza terapie MeSH
- individualizovaná medicína metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- neurologie * trendy MeSH
- přehodnocení terapeutických indikací léčivého přípravku trendy MeSH
- transplantace trendy MeSH
- umělá inteligence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
