Czechs commonly share their homes with pet animals. However, the likelihood of transmission of filamentous fungi (FF) between the pet and the owner is not well known. The aim of this study was to define the frequency of such transmission. At the same time, the degree of closeness of owner-animal cohabitation, the effect on the spectrum of shared FF and health risk assessment were defined. The effect of previous antibiotic therapy on fungal flora was also assessed. In total, 150 pet owners and 135 pet animals from 125 households provided 911 samples; 80 non-owners provided 320 samples. All owners completed a questionnaire focusing on the level of contact with the pet and information on previous antibiotic treatment. The relationship between the contact index (CI) and the effect of previous antibiotic treatment on the number of FF species shared was quantified. Results were compared with those of non-owners. The CI was very close (CI > 4) in 131 owners (87.3%). A total of 110 FF were isolated. Common FF were found in 42 households (33.6%); 65 FF were identified in the non-owners. In the last year, 46 pets, 43 owners and 25 non-owners used antimicrobial agents. Aspergillus niger was most prevalent in owners and pets and Alternaria alternata in non-owners. The degree of contact intimacy did not seem to have any effect on the joint abundance of FF, but antibiotic treatment had a significant effect on FF abundance in non-owners. This effect was not significant in either owners or pets.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Tento návrh doporučeného postupu laboratorní diagnostiky dermatomykóz byl vypracován na základě odborné diskuze členů Pracovní skupiny pro mykologii Společnosti pro lékařskou mikrobiologii České lékařské společnosti JEP (PSM SLM ČLS JEP). Vychází z dokumentu „Doporučený postup laboratorní diagnostiky dermatomykóz“ zveřejněného na webových stránkách SLM ČLS JEP 23. 6. 2020 k všeobecné odborné diskuzi. Dosud byly pokyny v této oblasti mykologické laboratorní diagnostiky omezeny pouze na informace v příručkách a neexistoval žádný ucelený a systematický dokument na uvedené téma. Tuto mezeru se členové PSM SLM ČLS JEP snažili zaplnit, a vzniklo tak doporučení, pokrývající všechny části dermatomykologické laboratorní problematiky, od způsobu získání kvalitní anamnézy, správného postupu při odběru vzorků, jejich vyšetřování konvenčními mikroskopickými a kultivačními technikami, až po interpretaci získaných výsledků. Do této základní osnovy byly začleněny informace o diagnostickém potenciálu nových, moderních technologií, zejména molekulárně genetických metod a hmotnostní spektrometrie. Nedávno došlo k vypracování standardní evropské metodiky pro testování citlivosti dermatofytů k antimykotikům, proto byla i tato problematika do doporučení zahrnuta. Je samozřejmě počítáno s budoucí periodickou revizí tohoto dokumentu na základě nových poznatků.

This draft of guidelines for the laboratory diagnosis of dermatomycoses was developed based on discussion among members of the Czech Society for Medical Microbiology Working Group on Mycology. The document Guidelines for the Laboratory Diagnosis of Dermatomycoses was published for discussion on the Czech Society for Medical Microbiology website on 23 March 2020. Until recently, recommendations concerning this area of laboratory diagnosis in mycology were only limited to information in manuals and no comprehensive and systematic document concerning these issues was available. In an effort to fill the gap, members of the working group developed recommendations covering various laboratory aspects of mycology, from obtaining a proper history, to adequate sampling techniques, sample analyses using conventional microscopy and culture techniques, to interpretation of results. Additional information was on the diagnostic potential of novel, modern technology, in particular molecular genetic methods and mass spectrometry. The recently developed European standards for testing the susceptibility of dermatophytes to antifungals were also included in the recommendations. The document will be regularly updated based on new findings.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• bakteriální vaginóza diagnóza   terapie   MeSH
• herpes genitalis diagnóza   terapie   MeSH
• infekce papilomavirem diagnóza   terapie   MeSH
• kandidóza vulvovaginální diagnóza   terapie   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé MeSH
• mikroskopie MeSH
• vulvovaginitida * diagnóza   mikrobiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• Candida albicans izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• domácí zvířata mikrobiologie   MeSH
• hospodářská zvířata MeSH
• kočky MeSH
• lidé MeSH
• Malassezia izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• oportunní infekce * mikrobiologie   přenos   MeSH
• přenos infekční nemoci veterinární   MeSH
• psi MeSH
• spektrometrie hmotnostní - ionizace laserem za účasti matrice metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• kočky MeSH
• lidé MeSH
• psi MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• vulvovaginální dyskomfort,
• MeSH
• bakteriální vaginóza diagnóza   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• kandidóza vulvovaginální diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• trichomoniáza diagnóza   terapie   MeSH
• vulvodynie diagnóza   terapie   MeSH
• vulvovaginitida * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• hormony MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * MeSH
• močové ústrojí mikrobiologie   MeSH
• penis mikrobiologie   MeSH
• vagina * fyziologie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Podat komplexní informace o vaginální mikrobiotě z historického pohledu až po nejnovější poznatky o struktuře vaginálního mikrobiomu a jeho fungování. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice a LF UK, Hradec Králové. Metodika: Literární rešerše a kompilace dat s využitím databází PubMed, Web of Science, Ovid, a dalších na základě klíčových slov (vaginal microbiota/ microbiom; vaginal discharge; bacterial vaginosis; vulvovaginitis; vaginal Lactobacillus). Výsledky: Vaginální mikrobiom představuje specifický kompartment lidského mikrobiomu. Jedinečné podmínky poševního prostředí charakterizuje relativně chudá a vysoce specifická nutriční nabídka ve formě glykogenu, jehož dostupnost je pod kontrolou estrogenů. Kyselé pH je výsledkem produkce laktátu vaginálními epiteliemi, a zvláště fermentativními bakteriemi, kterým dominují laktobacily. Kyselina mléčná se vyskytuje ve dvou izomerních formách a jejich vzájemný poměr pravděpodobně uděluje vaginální mikrobiotě určitý stupeň stability a schopnosti odolávat některým, zejména pohlavně přenosným infekcím. Výsledkem je nízká diverzita vaginální mikrobioty a naopak vysoká dynamika změn jejího složení pod vlivem různých exogenních a endogenních faktorů. Zvýšení diverzity může být paradoxně spojeno s dysbiotickým stavem, jako je bakteriální vaginóza. Jednotlivé vaginální laktobacily, typicky Lactobacillus crispatus, charakterizují hlavní komunitní typy vaginálního společenstva. Vedle toho však může u zdravých žen existovat také alternativní ne-laktobacilární mikrobiota, jejíž frekvence výskytu je závislá na etnickém původu. Závěr: Definici vaginální mikrobioty nelze jednoznačně vztáhnout na přítomnost či absenci jednotlivých mikroorganismů, i když výskyt některých z nich relativně silně koreluje s dysbiózou či eubiózou. Složení mikrobioty je důležité, ale je jen jedním ze základních atributů přirozené mikrobioty pochvy. Funkční definice vaginální mikrobioty vyplývá z její struktury a dynamiky, ale také vztahu k etnicitě, fyziologickému statusu poševního prostředí a genetické výbavě ženy.

Objective: Presentation of complex information about the vaginal microbiota from historical view to current concepts with focus on latest findings on the structure and functioning of the vaginal microbiome. Design: Review article. Setting: Department of Clinical Microbiology, University Hospital and Faculty of Medicine in Hradci Králové, Charles University in Prague. Methods: Literature review using the databases (PubMed, Web of Science, Ovid, etc.) with keywords (vaginal microbiota/ microbiom; vaginal discharge; bacterial vaginosis; vulvovaginitis; vaginal Lactobacillus). Results: The vaginal microbiome is a specific compartment of the human microbiome. Unique conditions of the vagina are characterized by a few microbial species, usually lactobacilli, which are able to utilize glycogen, which is under control of estrogens. Lactobacilli and other fermentative bacteria together with vaginal epithelial cells produce lactic acid and are responsible for acidifying vaginal milieu. Lactic acid occurs in two isomeric forms, and their relative ratio is likely to give the vaginal microbiota a certain degree of stability and ability to withstand some infections. This microbiota is manifested by a low degree of diversity and by the high dynamics of changes of its composition under the influence of various exogenous and endogenous factors. Increase in diversity can be paradoxically associated with a dysbiosis such as bacterial vaginosis. Individual species of lactobacilli mainly Lactobacillus crispatus characterize the main community state types in the vagina. Apart from lactobacilli, healthy women may be colonized with a non-lactobacillary microbiota whose rate is dependent on ethnicity. Conclusion: The definition of vaginal microbiota cannot be only related to the presence or absence of individual microorganisms, although the incidence of some of them can be correlated with dysbiosis or eubiosis. The composition of microbiota is important, but it is only one of the basic attributes of normal vaginal microbiota, but not sufficient; that is the functional definition of vaginal microbiota in relation to its structure and dynamics, including the influence of ethnicity, physiological status of the vagina, and genetic disposition of woman.

• Klíčová slova
• vaginální mikrobiom,
• MeSH
• dysbióza MeSH
• kyselina mléčná MeSH
• Lactobacillus fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * fyziologie   MeSH
• vagina mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH