• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVE: To evaluate the need for cardiac monitoring in unselected patients recovered from COVID-19 and to estimate the risk of heart complications after severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2). MATERIALS AND METHODS: During March 2020 and January 2021, 106 patients who had recovered from SARS-CoV-2 (alpha and beta variants) were enrolled in prospective observational cohort study CoSuBr (Covid Survivals in Brno). The diagnosis was based on a reverse transcription-polymerase chain reaction swab test of the upper respiratory tract. Demographic parameters, patient history, clinical evaluation, cardiac biomarkers, ECG and echocardiography were recorded during three visits (Visit 1 at least 6 weeks after infection, Visit 2 three months later, and Visit 3 one year after Visit 1). RESULTS: 58.5% of the study group (n = 106) were female, while the mean age was 46 years (range 18-77 years). The mean time interval between the onset of infection and the follow-up visit was 107 days. One quarter (24.5%) of the patients required hospitalization during the acute phase of the disease; the rest recovered at home. 74% suffered a mild form of the disease, with 4.8, 18.1, and 2.9% suffering moderate, severe, and critical forms, respectively. At the time of enrolment, 64.2% of the patients reported persistent symptoms, while more than half of the whole group (50.9%) mentioned at least one symptom of possible cardiac origin (breathing problems, palpitations, exercise intolerance, fatigue). In the 1-year follow-up after COVID-19 infection, left ventricle ejection fraction showed no significant decrease [median (IQR) change was -1.0 (-6.0; 4.0)%, p = 0.150], and there were no changes of troponin (mean change -0.1 ± 1.72 ng/L; p = 0.380) or NT-proBNP [median (IQR) change 2.0 (-20.0; 29.0) pg/mL; p = 0.315]. There was a mild decrease in right ventricle end diastolic diameter (-mean change 2.3 ± 5.61 mm, p < 0.001), while no right ventricle dysfunction was detected. There was very mild progress in left ventricle diastolic diameter [median (IQR) change 1.0 (-1.0; 4.0) mm; p = 0.001] between V1 and V3, mild enlargement of the left atrium (mean change 1.2 ± 4.17 mm; p = 0.021) and a non-significant trend to impairment of left ventricle diastolic dysfunction. There was a mild change in pulmonary artery systolic pressure [median (IQR) change 3.0 (-2.0; 8.0) mmHg; p = 0.038]. CONCLUSION: Despite a lot of information regarding cardiac impairment due to SARS-CoV2, our study does not suggest an increased risk for developing clinically significant heart changes during the 1-year follow-up. Based on our results, routine echocardiography and biomarkers collection is currently not recommended after COVID-19 recovery.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Covid-19 je infekční onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 (syndrom těžké respirační tísně koronaviru 2). Celková mortalita se pohybuje pod 0,5 %. Většina úmrtí spadá do věkové skupiny pacientů nad 60 let. Stejně devastující může být tato infekce i pro mladší pacienty s jiným těžkým chronickým onemocněním. V akutním stadiu covid-19 je vyšší riziko akutního koronárního syndromu, manifestace či dekompenzace chronického srdečního selhání, objevit se mohou i poruchy srdečního rytmu, zánět srdečního svalu či perikardiální výpotek. Samostatnou kapitolu představuje zvýšené riziko vzniku trombembolie. Přímé i nepřímé postižení myokardu je při těžším průběhu běžné. Elevace troponinu je markerem horší prognózy infekce SARS-CoV-2.

Coronavirus disease 2019 (covid-19) is an infectious disease caused by a novel coronavirus, named severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2). The mortality increases in patients older than 60 years. Younger patients with underlying serious chronic diseases are endangered by a fatal course of this infection as well. Cardiovascular manifestations of SARS-CoV-2 infection are diverse and include acute coronary syndromes, myocarditis, heart failure, arrhythmias, pericardial effusion, and thromboembolic complications. Direct and indirect myocardial injury is common in moderate and severe disease course. Troponin elevation is a marker of worse prognosis.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární komplikace,
• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• infarkt myokardu etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie etiologie   MeSH
• srdeční selhání etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Covid-19 je infekční onemocnění, které je způsobené virem SARS -CoV-2 (syndrom těžké respirační tísně koronaviru 2) (1). Celková mortalita je nízká: pod 0,5 %. Úmrtí jsou převážně ve věkové skupině nad 60 let a u pacientů s jiným těžkým chronickým onemocněním. Většina nemocných se uzdraví v průběhu jednoho či dvou týdnů, nicméně u 5–10 % pacientů část symptomů přetrvává týdny a měsíce. Post-covid syndrom je multi -systémové onemocnění s překrývajícími se symptomy a zasahuje jedince bez ohledu na tíži předchozí akutní infekce. Při pohledu na počet postižených v České republice odhadujeme, že během následujících měsíců zde bude nejméně 50 000 postižených vyžadujících pozornost minimálně praktického lékaře, ale patrně i dalších specialistů. K zvládnutí následků pandemie SARS -CoV-2 je nezbytná znalost post-covid syndromu a tvorba účinných doporučení, ideálně založených na důkazech.

Coronavirus disease 2019 (COVID-19) is an infectious disease caused by a severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) (1). Overall COVID-19-related rates of mortality are low; deaths usually occur in patients older than 60 and those suffering from serious chronic diseases. Most of the patients recover within one or two weeks. However, in approximately 5–10 % of the patients some of the symptoms persist for weeks and months. Post-COVID-19 syndrome is a multisystem disease with overlapping symptoms and may occur even in patients who were relatively mildly affected during the acute phase of the disease. Evaluating the number of patients with or after the novel coronavirus infection in the Czech Republic, it can be estimated that in the next months there will be about 50,000 new patients suffering from long-COVID-19 requiring attention of general practitioners in the least, and, in all probability, also of other medical specialists. A thorough knowledge of the syndrome and efficient ideally evidence-based guidelines have to be formulated to combat the adverse impact of the pandemic.

• Klíčová slova
• post -covid-19 syndrom, dispenzární péče,
• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• následná péče MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: Stent thrombosis (ST) is a common phenomenon in acute coronary syndromes (ACS) when compared to stable coronary artery disease. This study analyzed the patient- and operator-related risk factors of ST in ACS. METHODS: Coronary angiograms of 1738 consecutive ACS patients admitted in a large tertiary center between year 2014 and 2016 were analyzed retrospectively for the presence of ST. The paired angiograms [ST in ACS during and after percutaneous coronary intervention (PCI)] of the patients were analyzed by two independent observers, with focus on lesion characteristics and procedure techniques. Clinical and laboratory data were collected. RESULTS: Stent thrombosis was found in 29 (1.6%) ACS patients, with a combination of at least one clinical/laboratory risk factor and one lesion/operator risk factor identified in 28 (96%) out of the 29 ACS patients with ST. The following risk factors for ST were found: Renal insufficiency (OR=4.14, p<0.001, 95% CI=1.73-9.88), type 2 diabetes (OR=2.21, p=0.034, 95% CI=1.06-4.61), excessive alcohol consumption (OR=3.12, p=0.023, 95% CI=1.17-8.33), stent implantation for ST-elevation myocardial infarction (STEMI) (OR=2.28, p=0.029, 95% CI=1.08-4.81), left main (LM) or left anterior descending artery (LAD) as culprit lesion (OR=2.80, p=0.010, CI 95%=1.27-5.95), and absence of antiplatelet therapy prior to ST (OR=3.58, p=0.002, 95% CI=1.60-7.96). The following lesion/operator possible risk factors were identified: Bifurcation lesion (n=7; 24%), heavy coronary calcifications (n=13; 44%), in-stent restenosis with secondary plate rupture (n=6, 20%), inappropriate stent size selection (n=6, 20%), and errors in periprocedural drug administration (n=4, 14%). CONCLUSION: ST occurred in 1/62 ACS patients after PCI. A combination of clinical/laboratory and lesion/operator risk factors were present in almost all ACS patients with ST. This finding may support the search for strictly individualized strategies for the treatment of ACS patients with ST after PCI.

• MeSH
• akutní koronární syndrom chirurgie   MeSH
• koronární angioplastika * MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• stenty * MeSH
• trombóza epidemiologie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Chronická unifokální pravokomorová stimulace může vést k dyssynchronii kontrakcí levé komory srdeční a její následné dysfunkci s rozvojem projevů srdečního selhání. Jeho vznik byl klasicky spojován se stimulací v oblasti hrotu pravé komory srdeční, a to zejména u pacientů s vysokým procentem pravokomorové stimulace. V posledních dvou dekádách bylo věnováno velké úsilí nalezení alternativního místa pro trvalou kardiostimulaci, které by riziko srdečního selhání snížilo či mu zabránilo. Podle posledních poznatků se zdá, že toho je možné dosáhnout pomocí stimulace oblasti Hisova svazku. V naší kazuistice prezentujeme 79letého pacienta, u kterého došlo do šesti měsíců po implantaci stimulační elektrody do oblasti septa pravé komory k rozvoji srdečního selhání pro nově vzniklou těžkou dysfunkci levé komory srdeční. U pacienta byla indikována resynchronizační terapie a byl mu implantován kardioverter-defi brilátor se stimulační elektrodou umístěnou do oblasti Hisova svazku. Selektivní stimulace Hisova svazku vedla k normalizaci trvání komplexu QRS a razantnímu zlepšení symptomů pacienta. Při klinické a echokardiografi cké kontrole za tři měsíce trval příznivý klinický efekt zvoleného způsobu stimulace a došlo k normalizaci funkce LKS.

Permanent unifocal right ventricular pacing can lead to ventricular dyssynchrony with subsequent dysfunction of the left ventricle, which can lead to heart failure. Heart failure caused by right ventricular pacing was traditionally associated with pacing from the apex of the right ventricle. Over the last two decades, signifi cant efforts have been made to fi nd alternative pacing sites that can reduce or prevent the risk of heart failure. Based on the latest fi ndings, pacing the His bundle area appears extremely promising. In this case report, we present a 79-year-old male, who developed left ventricular dysfunction with heart failure within six months of right ventricular septal pacing. The patient was upgraded to CRT-D, and one of the pacing leads was implanted in the His bundle area. Selective His bundle pacing led to normalization of QRS duration and a signifi cant improvement of heart failure symptoms. Echocardiography performed after three months showed normalized left ventricular function.

• Klíčová slova
• stimulace hisova svazku, resynchronizační terapie,
• MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• Hisův svazek MeSH
• kardiostimulátor škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• převodní systém srdeční patologie   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční arytmie * diagnóza   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH