JavaScript NENÍ povolen !

Práce se zabývá úlohou transesofageální echokardiografie (TEE) při stanovení etiologie ischemického mozkového infarktu a sledováním pacientů s prokázaným trombem v levé síni. Soubor tvoří 237 pacientů (148 mužů, 89 žen) průměrného věku 58 let (20-80) s ischemickým mozkovým infarktem (potvrzeným CT vyšetřením), se sinusovým rytmem, u kterých nebyly prokázány jeho extrakardiální příčiny. Pacienti s nálezem trombu měli antikoagulační léčbu a byli opakovaně vyšetřeni. U 26,5 % pacientů byl nalezen kardiální trombus jako pravděpodobná příčina ischemického mozkového infarktu, u 8,26 % pacientů spontánní echokontrast. Foramen ovale apertum bylo nalezeno u 5,7 % pacientů, defekt sinového septa u 1,68 %, aneuryzma sinového septa u 2,10 %, hypokinéza stěny levé komory u 10,97 % a sklerotické pláty v aorte u 27,8 % pacientú. Výdejová rychlost v oušku levé síně se statisficky významně lišila (p= 0,042 ) u skupiny s trombem (skupina A) a u skupiny bez trombu (skupina B). Skupina A (63 pacientů) byla opakovaně vyšetřena (2. vyšetření za 8,36 měsíce (medián 7, SD 3,2), 3. vyšetření za 8,5 měsíce (medián 7, SD 4,7)). Překvapivý byl opakovaný nález trombu (2. vyšetření 52,38 %9 3. vyšetření 44,44 % pacientů). K vyšetření TEE by měli být indikováni všichni pacienti, kteří mají potvrzený ischemický mozkový infarkt a klinické podezření na kardiogenní emholizační příčinu. Sporná je indikace vyšetření u pacientů, kteří při TTE mají negativní nález a zároveň jasnou indikaci pro dlouhodobou antikoagulační terapii (například chronická FS) a nemají anamnézu pro paradoxní embolizaci. Tato metoda je vhodná ke sledování účinnosti léčby.

The report has dealt with the role of transesophageal echocardiography (TEE) when establishing the etiology of ischemic cerebral infarction, and with studying patients having a demonstrable thrombus in the left atrium. A set consists of 237 patients (148 men, 89 women), aged 20 - 80 years (mean age 58 yrs) with ischemic cerebral infarction (confirmed by CT examination) with sinus rhythm without demonstrated extracardial causes. The patients with a revealed thrombus were given anticoagulation treatment and were examined repeatedly. 26.5% atients showed a cardial thrombus as a probable cause of ischemic cerebral infarction, 8.26% displayed spontaneous echocontrast. The foramen ovale apertum was found in 5.7% patients, a defect of the atrial septum in 1.68%, the atrial septum aneurysm in 2.10%, hypokinesis of the left ventricle wall in 10.97%, and sclerotic plates within the aorta in 27.8% patients. The output velocity in the left atrial auricle differed statistically significantly (p = 0.042) between a set with (Group A) and that without a thrombus (Group B). Group A (63 patients) was examined repeatedly (the 2nd examination was carried out after 8.36 months (median 7, SD 3.2), the 3rd examination after 8.5 months (median 7, SD 4.7). The repeated finding of a thrombus (the 2nd examination 52.38%, the 3rd examination 44.44% patients) was surprising. All the patients with confirmed ischemic cerebral infarction and cHnical suspicion of a cardiogenic embolizing cause should be indicated for TEE examination. Questionable is the indication for examinations in patients who had negative finding in TEE as well as clear indication for a long-termed anticoagulation therapy (e.g. chronic FS) and without history of paradoxical embolization. This method is suitable for studying the treatment efficacy.