Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence a významně se podílí na celkové morbiditě a mortalitě v populaci, zejména u seniorů. AD rozdělujeme na geneticky podmíněnou a sporadickou, které se liší etiopatogenezí, četností výskytu i průběhem. Sporadická forma AD představuje 99 % případů onemocnění. Její etiologie je komplexní a do velké míry zůstává neobjasněna; pravděpodobně se jedná o souhru mnoha endogenních a exogenních faktorů. V práci je podán základní přehled hypotéz vysvětlujících vznik a progresi AD s důrazem na nejrozšířenější amyloidovou hypotézu, která za klíčový faktor považuje nepřiměřenou tvorbu nebo nedostatečné odstraňování toxických forem amyloidových peptidů z amyloidového prekurzorového proteinu. Další teorie vzniku AD se přiklánějí k primární- mu působení jiných činitelů, např. tau proteinu, nepřiměřeného působení některých mediátorů, metabolických, neurovaskulárních, zánětlivých, infekčních a jiných faktorů. Práce také shrnuje některé kontroverzní závěry o patofyziologii choroby, které patrně pramení z obecné aplikace poznatků získaných výzkumem rozdílných forem choroby a přímé translace výsledků výzkumu na experimentálních modelech AD na lidské onemocnění. Navzdory obrovskému pokroku ve výzkumu AD nebyla dosud nalezena kauzální léčba.
Alzheimer's disease (AD) is the most common cause of dementia and contributes significantly to overall morbidity and mortality in the population. Despite the global and social importance of AD and dementia, despite extensive research, the etiopathogenetic mechanisms associated with AD have not yet been fully elucidated. The disease can be divided into early onset or familial AD and sporadic or late onset AD, which differ in etiopathogenesis, prevalence, course, and genetic predisposition. The sporadic form of AD represents 99% of cases of the disease. Its etiology is complex and largely unclear; it probably results from an interplay of many endogenous and exogenous factors. The present article provides a basic overview of hypotheses explaining the origin and progress of AD with emphasis on the most common amyloid hypothesis regarding excessive synthesis or insufficient clearance of toxic forms of amyloid peptides as the key factor of AD pathophysiology. Other theories tend to explain AD development by the primary impact of other factors, such as tau protein, the inappropriate effects of some neurotransmitters, metabolic, neurovascular, inflammatory, infectious, and other factors. The article also summarizes some controversial conclusions on the pathophysiology of the disease, which probably stem from the general application of knowledge gained in the research on different forms of the disease and direct translation of research results on experimental models of AD to human disease. Despite enormous advances in AD research, causal treatment of this devastating disease has not yet been found.
- Klíčová slova
- hypotézy vzniku nemoci, amyloidová hypotéza, mitochondriální hypotéza,
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * dějiny etiologie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Mitochondria are considered central regulator of the aging process; however, majority of studies dealing with the impact of age on mitochondrial oxygen consumption focused on skeletal muscle concluding (although not uniformly) a general declining trend with advancing age. In addition, gender related differences in mitochondrial respiration have not been satisfactorily described yet. The aim of the present study was to evaluate mitochondrial oxygen consumption in various organs of aging male and female Fischer 344 rats at the ages of 6, 12 and 24 months. Mitochondrial respiration of homogenized (skeletal muscle, left and right heart ventricle, hippocampus, cerebellum, kidney cortex), gently mechanically permeabilized (liver) tissue or intact cells (platelets) was determined using high-resolution respirometry (oxygraphs O2k, Oroboros, Austria). The pattern of age-related changes differed in each tissue: in the skeletal muscle and kidney cortex of both sexes and in female heart, parameters of mitochondrial respiration significantly declined with age. Resting respiration of intact platelets displayed an increasing trend and it did not correlate with skeletal muscle respiratory states. In the heart of male rats and brain tissues of both sexes, respiratory states remained relatively stable over analyzed age categories with few exceptions of lower mitochondrial oxygen consumption at the age of 24 months. In the liver, OXPHOS capacity was higher in females than in males with either no difference between the ages of 6 and 24 months or even significant increase at the age of 24 months in the male rats. In conclusion, the results of our study indicate that the concept of general pattern of age-dependent decline in mitochondrial oxygen consumption across different organs and tissues could be misleading. Also, the statement of higher mitochondrial respiration in females seems to be conflicting, since the gender-related differences may vary with the tissue studied, combination of substrates used and might be better detectable at younger ages than in old animals.
- MeSH
- anestezie MeSH
- buněčné dýchání MeSH
- dýchání MeSH
- kosterní svaly metabolismus MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- mitochondrie * MeSH
- spotřeba kyslíku fyziologie MeSH
- stárnutí MeSH
- svalové mitochondrie * metabolismus MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnostické zobrazování epidemiologie krev MeSH
- cholinesterasové inhibitory terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- memantin farmakologie terapeutické užití MeSH
- neuroprotektivní látky terapeutické užití MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- sexuální faktory MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
