BACKGROUND: To prevent the risk of stair descent falls and associated injuries in the older adults, it is important to understand the factors that affect this frequent locomotion of daily living. The fact that falls are in most cases the result of the interaction between intrinsic and extrinsic factors is very often underestimated when designing test protocols. RESEARCH QUESTION: This study aimed at evaluating balance control during and immediately after step down onto an unstable surface. METHODS: Physically active men and women aged 60-69 years (n = 28) and 70-79 years (n = 18) were asked to perform a step down onto a foam pad and stand still for 30 s (restabilization phase). Centre of pressure (CoP) velocity and standard deviation of CoP sway in anteroposterior and mediolateral direction were evaluated during the step down (CoP VAP, CoP VML, CoP SDAP, CoP SDML) and in the first 5 s of restabilization (CoP VAP5, CoP VML5, CoP SDAP5, CoP SDML5). In addition, time to complete step was investigated. RESULTS: Participants aged 70-79 years presented worse ML balance control after step down onto an unstable surface than their younger counterparts. This was represented by the significantly higher values of CoP SDML5 and CoP VML5 (p = 0.022 and p = 0.017). No other significant differences were detected. SIGNIFICANCE: Age is associated with a more significant ML center of pressure velocity and sway after step down onto a foam pad in physically active older adults. Exercises aimed at improving ML balance control in unstable conditions should be the subject of physical interventions even in older adults with overall good state of health and physical fitness.
- MeSH
- cvičení * MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- lidé MeSH
- lokomoce MeSH
- posturální rovnováha * MeSH
- senioři MeSH
- terapie cvičením MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
oto stanovisko vypracovali odborníci České pneumologické a ftizeologické společnosti z odborné sekce pro nemoci s bronchiální obstrukcí. Stanoviska a doporučení vycházejí jak z výsledků randomizovaných kontrolovaných studií, tak z údajů průřezových a prospektivních studií z reálné klinické praxe, aby se co nejvíce přiblížila každodenní klinické praxi a současnému systému zdravotní péče v České republice. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je heterogenní syndrom s řadou plicních i mimoplicních klinických příznaků a doprovodných chronických onemocnění, kterým lze předcházet a které lze léčit. Toto onemocnění je spojeno s významnou úmrtností, morbiditou a sníženou kvalitou života. Mezi hlavní charakteristiky patří přetrvávající respirační příznaky a pouze částečně reverzibilní obstrukce průtoku vzduchu, která vzniká v důsledku abnormální zánětlivé reakce plic na škodlivé částice a plyny. Oxidační stres, nerovnováha proteáz a antiproteáz a zvýšený počet prozánětlivých buněk (především neutrofilů) jsou hlavními příčinami především neinfekčního zánětu u CHOPN. Kromě kouření jsou důležitými rizikovými faktory vzniku CHOPN také znečištění ovzduší v domácnosti, profesní expozice, nízká porodní hmotnost, časté respirační infekce v dětství a také genetické faktory. Progresivní omezení průtoku vzduchu a remodelace dýchacích cest vedou k zadržování vzduchu, statické a dynamické hyperinflaci, poruchám výměny plynů a snížené výkonnosti. Různé rysy onemocnění se u jednotlivých pacientů projevují nerovnoměrně, což vede k různým typům projevů onemocnění, které se projevují jako koncept „klinických fenotypů“ (pro specifické klinické charakteristiky) a „léčitelných rysů“ (pro léčitelné charakteristiky). Odhadovaná prevalence CHOPN v České republice je přibližně 6,7 %, přičemž ročně je hlášeno cca 3 200–3 500 úmrtí. Základními požadavky pro stanovení diagnózy CHOPN jsou spirometricky potvrzená postbronchodilatační obstrukce dýchacích cest (FEV1/VCmax < 70 %) a hodnocení respiračních symptomů [dušnost (škála mMRC), omezení fyzické výkonnosti, kašel a/nebo produkce sputa (skóre CAT)]. Pro stanovení definitivní diagnózy CHOPN by mělo být provedeno pětistupňové hodnocení, které zahrnuje: 1. posouzení inhalačního rizika, 2. zhodnocení příznaků, 3. funkční vyšetření plic, 4. laboratorní vyšetření a 5. zobrazovací vyšetření. Současně by měly být vyloučeny všechny alternativní diagnózy. Pro klasifikaci onemocnění se v tomto stanovisku používají jak stadia GOLD (1 až 4), tak skupiny GOLD (A až D, respektive E) a hodnocení klinického fenotypu (fenotypů). Posouzení prognózy by mělo být provedeno u každého pacienta. Pro tento účel doporučujeme použít index BODE nebo CADOT. Rozpoznává se šest základních klinických fenotypů, mezi něž patří chronická bronchitida, častý exacerbátor, emfyzematózní překryv astmatu a CHOPN (ACO), překryv CHOPN s bronchiektáziemi (BCO) a plicní kachexie. V našem pojetí jsou všechny tyto klinické fenotypy považovány také za samostatně léčitelné znaky. Pro každý léčitelný rys jsou v tomto dokumentu definovány konkrétní farmakologické a nefarmakologické terapie. U jednoho jedince může dojít ke koincidenci dvou nebo více klinických fenotypů (tj. léčitelných znaků), což dává možnost plně individualizované, fenotypově specifické léčby. Léčba CHOPN by měla odrážet složitost a heterogenitu onemocnění a měla by být přizpůsobena jednotlivým pacientům. Hlavními cíli léčby CHOPN jsou redukce symptomů a snížení rizika exacerbace. Strategie léčby se dělí do pěti vrstev: eliminace rizika, základní léčba, léčba specifická pro daný fenotyp, léčba respiračního selhání a paliativní péče a léčba komorbidit. Eliminace rizik zahrnuje zásahy proti kouření tabáku a environmentálním/profesním expozicím. Základní léčba je založena na bronchodilatační terapii, plicní rehabilitaci, očkování, péči o vhodnou výživu, inhalačním tréninku, vzdělávání a psychosociální podpoře. Adekvátní léčba specifická pro jednotlivé fenotypy se liší fenotyp od fenotypu a zahrnuje více než deset různých farmakologických a nefarmakologických strategií. Pokud je přítomen více než jeden klinický fenotyp, měla by se strategie léčby řídit projevy každého fenotypového označení zvlášť. U takových pacientů je zapotřebí multikomponentních terapeutických režimů, které vedou k plně individualizované péči. V budoucnu je třeba přijmout přísnější opatření proti kouření, zlepšit ochranu zdraví při práci a v životním prostředí, zavést strategie včasné diagnózy a identifikovat biomarkery pro pacienty, kteří reagují na specifickou léčbu. Očekává se, že nové třídy léčby (inhalační inhibitory PDE3/4, jednomolekulární duální bronchodilatátory, protizánětlivé léky, molekuly pro úpravu genů nebo nové bronchoskopické postupy) vstoupí do klinické praxe během několika málo let.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza etiologie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- fenotyp MeSH
- individualizovaná medicína * MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- respirační funkční testy MeSH
- screeningové diagnostické programy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Gastroezofageální reflux (GER) je u dětí v novorozeneckém a kojeneckém věku velmi častý jev způsobený zpětným tokem žaludečního obsahu do jícnu. U malých dětí se nejčastěji s refluxem setkáváme ve formě ublinkávání až zvracení. Pokud s narůstajícím věkem dítěte pří- znaky přetrvávají, může dojít zpětným tokem žaludečního obsahu k podráždění až k poškození sliznice jícnu i respiračního traktu dítěte. Pro extraezofageální reflux svědčí příznaky jako chronický kašel, chrapot, asthma bronchiale, časté laryngitidy či otitidy. První volbou v léčbě gastroezofageálního refluxu dětí je důsledné dodržování režimových a dietních opatření a poté farmakologická léčba inhibitory protonové pumpy. Nejčastější příčinou GER je porucha ezofagogastrické junkce, jejíž vnější svěrač je tvořen krurální částí bránice. Proto je vhodné zařadit do terapie také cílený posturálně respirační trénink zaměřený na posílení svěračové funkce bránice a ovlivnění průchodnosti dýchacích cest, jejichž sliznice byla podrážděna žaludečním obsahem.
Gastro-oesophageal reflux (GER) is a frequent process in children of neonatal and infant age, which is caused by a backflow of stomach content to oesophagus. In young children, reflux is most often encountered in the form of vomiting. If the symptoms persist as the child ages, the backflow of the stomach contents may cause irritation or even damage to the child’s oesophageal mucosa and respiratory tract. Extra-oesophageal reflux is indicated by symptoms such as chronic cough, hoarseness, bronchial asthma, frequent laryngitis or otitis. The first choice in the treatment of gastro-oesophageal reflux in children is strict adherence to dietary measures, followed by pharmacological treatment with proton pump inhibitors. The most common cause of GER is a disorder of the oesophagogastric junction, whose extrinsic sphincter is formed by the crural part of the diaphragm. Therefore, appropriate therapy should include targeted postural and respiratory training aimed at strengthening the sphincter function of the diaphragm and influencing the patency of the airways, whose mucous membranes have been irritated by the stomach contents
Gastroezofageální reflux (GER) je u dětí v novorozeneckém a kojeneckém věku velmi častý jev způsobený zpětným tokem žaludečního obsahu do jícnu. U malých dětí se nejčastěji s refluxem setkáváme ve formě ublinkávání až zvracení. Pokud s narůstajícím věkem dítěte příznaky přetrvávají, může dojít zpětným tokem žaludečního obsahu k podráždění až k pošk-zení sliznice jícnu i respiračního traktu dítěte. Pro extraezofageální reflux svědčí příznaky jako chronický kašel, chrapot, asthma bronchiale, časté laryngitidy či otitidy. První volbou v léčbě gastroezofageálního refluxu dětí je důsledné dodržování režimových a dietních opatření a poté farmakologická léčba inhibitory protonové pumpy. Nejčastější příčinou GER je porucha ezofagogastrické junkce, jejíž vnější svěrač je tvořen krurální částí bránice. Proto je vhodné zařadit do terapie také cílený posturálně respirační trénink zaměřený na posílení svěračové funkce bránice a ovlivnění průchodnosti dýchacích cest, jejichž sliznice byla podrážděna žaludečním obsahem.
Gastro-oesophageal reflux (GER) is a frequent process in children of neonatal and infant age, which is caused by a backflow of stomach content to oesophagus. In young children, reflux is most often encountered in the form of vomiting. If the symptoms persist as the child ages, the backflow of the stomach contents may cause irritation or even damage to the child's oesophageal mucosa and respiratory tract. Extra-oesophageal reflux is indicated by symptoms such as chronic cough, hoarseness, bronchial asthma, frequent laryngitis or otitis. The first choice in the treatment of gastro-oesophageal reflux in children is strict adherence to dietary measures, followed by pharmacological treatment with proton pump inhibitors. The most common cause of GER is a disorder of the oesophagogastric junction, whose extrinsic sphincter is formed by the crural part of the diaphragm. Therefore, appropriate therapy should include targeted postural and respiratory training aimed at strengthening the sphincter function of the diaphragm and influencing the patency of the airways, whose mucous membranes have been irritated by the stomach contents.
- MeSH
- dechová cvičení * metody MeSH
- dyspnoe etiologie rehabilitace MeSH
- gastroezofageální reflux * komplikace rehabilitace terapie MeSH
- kašel etiologie rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: V České republice dlouhodobou dostatečnou adherenci k terapii kontinuálním přetlakem (CPAP) vykazuje asi 70 % pacientů se syndromem obstrukční spánkové apnoe (OSA). Důležitým prostředkem pro udržení či zvýšení těchto hodnot může být dodatečná a opakovaná edukace, zahrnující i instruktáž ke cvičení. To v současné době není v tuzemských podmínkách běžně využíváno. Proto bylo cílem zjistit, jak opakovaná edukace s instruktáží ke cvičení ovlivní adherenci pacientů k používání CPAP terapie. Soubor a metodika: 6 pacientů se syndromem OSA podstoupilo vstupní edukaci, polovina z nich kromě úvodní edukace absolvovala 4týdenní edukačně motivační program, zahrnující instruktáž ke cvičení pod dohledem fyzioterapeuta. Druhá polovina byla pouze edukována, bez dodatečné intervence. Data o adherenci pacientů byla extrahována ze systému AirView, který zaznamenává aktivitu používaného přístroje. Výsledky a závěr: Výsledky naznačují pozitivní vliv edukačně-motivačního programu na adherenci pacientů se syndromem OSA. Dodatečná a opakovaná edukace a motivace, včetně instruktáže ke cvičení by se tak mohla stat novou úlohou fyzioterapeuta v rámci multidisciplinárního týmu věnujícího se léčbě pacientů se syndromem OSA.
- MeSH
- adherence pacienta statistika a číselné údaje MeSH
- behaviorální terapie metody MeSH
- dospělí MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * komplikace rehabilitace terapie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- spánková hygiena MeSH
- terapie cvičením metody MeSH
- trvalý přetlak v dýchacích cestách * statistika a číselné údaje MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- motivace MeSH
- posturální rovnováha * MeSH
- senioři MeSH
- sporty MeSH
- svalová síla MeSH
- terapie cvičením * metody MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- biomechanika MeSH
- dýchací svaly MeSH
- hrudník MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mechanika dýchání fyziologie MeSH
- měření objemu plic * metody MeSH
- rehabilitace MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- COVID-19 * rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
Práce stručně popisuje možnosti využití plicní rehabilitace v léčbě pacientů s poruchami dýchání jakékoli etiologie. Jsou zde popsány jednotlivé části plicní rehabilitace, jak je možné pacientovi indikovat ambulantní plicní rehabilitaci a jaké typy dechových trenažerů mohou být využity pro podporu dechového vzoru, zvýšení síly dýchacích svalů a usnadnění expektorace.
The paper briefly describes the possibilities of using pulmonary rehabilitation in the treatment of patients with respiratory disorders of any etiology. The main parts of pulmonary rehabilitation are summarized in this paper. Moreover, the paper describes how an outpatient pulmonary rehabilitation programme can be prescribed and what types of breathing devices can be used to support breathing pattern, increase respiratory muscle strength, and facilitate expectoration.
- Klíčová slova
- dechové trenažéry,
- MeSH
- dechová cvičení metody MeSH
- dechová terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci dýchací soustavy * rehabilitace MeSH
- rehabilitace * metody MeSH
- terapie cvičením MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
