- MeSH
- chirurgie operační * metody škodlivé účinky MeSH
- implantace protézy metody MeSH
- lidé MeSH
- mamoplastika metody škodlivé účinky MeSH
- nádory hrtanu chirurgie MeSH
- nádory orofaryngu chirurgie MeSH
- nádory prsu chirurgie MeSH
- nádory * chirurgie komplikace MeSH
- ortopedické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- plastická chirurgie metody škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- protézy a implantáty MeSH
- transplantace kostí metody MeSH
- záchrana končetiny metody škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem studie bylo zhodnocení efektivity chirurgické léčby u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Naší prací jsme chtěli zjistit, zda jsme schopni cílenou a individualizovanou chirurgickou léčbou dosáhnout srovnatelné efektivity s chirurgickou léčbou OSA pro všechny stupně OSA. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 65 dospělých pacientů, kteří podstoupili základní otorinolaryngologické vyšetření, vícekanálovou polygrafii prokazující OSA a následně chirurgickou léčbu: uvulopalatofaryngoplastikou či radiofrekvenčně asistovanou uvulopalatoplastikou, uvulaflapem, v kombinaci s radiofrekvenčně indukovanou termoterapií kořene jazyka či bez ní. Efektivita chirurgické léčby OSA byla hodnocena dle kontrolní vícekanálové polygrafie s odstupem 3–12 měsíců od operace. Výsledky: V celém souboru pacientů došlo pooperačně ke statisticky signifikantnímu poklesu apnoe/ hypopnoe indexu o 59 % (p = 6,7x10–12) a desaturací o 57 % (p = 3,2x10–5). Nejúspěšnějším výkonem byla uvulopalatofaryngoplastika v kombinaci s radiofrekvenčně indukovanou termoterapií kořene jazyka s redukcí apnoe/ hypopnoe indexu o 59 % (p = 1,8x10–12) a redukcí desaturací o 51 % (p = 0,001), druhý nejúspěšnější výkon byla uvulopalatofaryngoplastika s redukcí apnoe/ hypopnoe indexu o 57 % (p = 0,006) a redukcí desaturací o 85 % (p = 0,07108). Závěr: Chirurgická léčba OSA má při standardizované diagnostice místa obstrukce horních cest dýchacích a při odpovídajícím výběru chirurgického výkonu velmi dobrou efektivitu, a to pro všechny stupně OSA.
Aim: The aim of this study was to evaluate the effectiveness of surgical treatment in patients with obstructive sleep apnea (OSA). We would like to ascertain in our study whether the targeted and personalized surgical treatment of OSA can achieve similar effectiveness of surgical treatment in all degrees of severity of OSA. Methods: The retrospective study included 65 adult patients who had undergone the basic ear, nose and throat examination, multi-channel polygraphy confirming the diagnosis of OSA and subsequent surgical treatment: uvulopalatopharyngoplasty or radiofrequency-assisted uvulopalatoplasty, uvulaflap, in combination with or without radiofrequency induced thermotherapy at the base of the tongue, and subsequent control multichannel polygraphy at 3–12 months after surgery. Results: It was confirmed that postoperatively all groups of patients reported a statistically significant reduction in apnea/ hypopnea index by 59% (P = 6.7x10–12) and reduction in desaturation by 57% (P = 3.2x10–5). The most effective surgical procedures were uvulopalatopharyngoplasty in combination with radiofrequency induced thermotherapy at the base of the tongue with the reduction of the apnea/ hypopnea index by 59% (P = 1.8x10–12) and reduction of desaturation by 51% (P = 0.001), and uvulopalatopharyngoplasty with the reduction of the apnea/ hypopnea index by 57% (P = 0.006) and reduction of desaturation by 85% (P = 0.07108). Conclusion: The surgical treatment of OSA shows very good effectiveness in all degrees of severity of OSA provided by the standardized diagnosis of the site of obstruction and when the surgical procedure is selected accordingly.
Východiska: Dlaždicobuněčný karcinom hlavy a krku se vyznačuje lokální invazivitou a tvorbou metastáz do regionálních lymfatických uzlin. V 60 % případů jsou tyto nádory diagnostikovány v pokročilém stadiu a prognóza je nepříznivá. Jedním z důležitých faktorů lokálního, hematogenního či lymfogenního šíření nádoru v lidském těle je migrační schopnost nádorových buněk. Pokročilé mikroskopické metody umožňují nový pohled na buněčnou migraci. Cíl: V tomto článku je prezentována metoda koherencí řízené holografické mikroskopie, která umožňuje neinvazivní kvantitativní hodnocení morfologických a dynamických vlastností živých nádorových buněk. V souvislosti s touto metodou se objevují nové potenciální biomarkery, jejichž význam je však třeba ověřit korelací s klinickými daty.
Background: Squamous cell carcinoma of the head and neck is characterized by local invasiveness and metastases to regional lymph nodes. In 60% of cases, these tumours are diagnosed at an advanced stage, and the prognosis is unfavorable. One of the important factors of local, hematogenous or lymphogenic spread of the tumour in the human body is tumour cells‘ migration ability. Advanced microscopic methods provide a new perspective on cell migration. Purpose: This paper presents a coherence controlled holographic microscopy method that provides a non-invasive quantitative evaluation of morphological and dynamic properties of living tumour cells. In connection with this method, new potential biomarkers are emerging, the significance of which, however, needs to be verified by correlation with clinical data.
- Klíčová slova
- koherencí řízená holografická mikroskopie,
- MeSH
- dlaždicobuněčné karcinomy hlavy a krku * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- mikroskopie MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Retrospektivní analýza komplikací souboru pacientů, u kterých byla provedena kochleární implantace na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v období 6/2012 - 4/2018. Metodika: Soubor pacientů: celkový počet 77 pacientů, mužů 33 (43 %), žen 44 (57 %), průměrný věk 47 (18- 87) let. Typ kochleární implantace: KI unilaterální u 74 pacientů (u 2 pacientů implantace elektroakustickým hybridním implantátem); KI bilaterální sekvenční u 3 pacientů; celkový počet implantací 80. Typ implantačního systému: Med-El 78 (98 %), Cochlear 2 (2 %). Výsledky: Jakékoliv komplikace se vyskytly u 23 pacientů, tj. u 29,9 % pacientů, u 5 (6,5 %) pacientů byla zaznamenána alespoň jedna závažná komplikace. Z celkového počtu 30 komplikací bylo 24 (80%) lehkých a 6 (20%) závažných. Lehké komplikace: subkutánní hematom v ráně 3 (3,8 %), infekce rány zvládnutá konzervativní terapií 3 (3,8 %), dočasné vertiginózní obtíže 8 (10,0 %), reverzibilní paréza lícního nervu 3 (3,8 %), patologická stimulace lícního nervu 1 (1,3 %), tinnitus 3 (3,8 %), porucha chuti přetrvávající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %). Závažné komplikace: vertiginózní obtíže trvající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %), nesprávné umístění elektrody 1 (1,3 %), infekce vedoucí k extruzi implantátu a nutnosti extrakce implantátu 2 (2,5 %), ireverzibilní paréza lícního nervu 0 (0 %), selhání implantátu u 0 (0 %). Srovnání četnosti komplikací: 6/2012 - 12/2014: počet implantací 32; počet komplikací 17 u 21,3 % implantovaných pacientů, z toho závažných komplikací u 4 (5,0 %) pacientů; 1/2015 - 4/201813: počet implantací 48, počet komplikací 13 u 16,3 % implantovaných pacientů, z toho 2 komplikace závažné u 2 (2,5 %) pacientů. Závěr: Kochleární implantace je standardní a bezpečnou metodou rehabilitace sluchu u pacientů s těžkým sluchovým postižením. Procento chirurgických komplikací nepřímo koreluje s délkou implantačního programu a naprostou většinu tvoří komplikace mírné, přechodného charakteru a úspěšně řešitelné konzervativními postupy. Závažné komplikace jsou spíše ojedinělé a v posledních letech jejich incidence klesla pod 3 %.
Objective: A retrospective analysis of complications in a group of patients who underwent unilateral cochlear implantation at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, Saint Anne's University Hospital in Brno between 6/2012 and 4/2018. Methods: A study group: 77 patients, 33 men (43%) and 44 women (57%), mean age 47 years (18-87 years). Type of cochlear implantation (CI): unilateral CI in 74 patients (2 of which electro-acoustic hybrid implant was used); 3 bilateral sequential CI; the total number of CI was 80. The brand of implant: Med-El in 75 cases (97%) and Cochlear in 2(3%) patients. Results: 30 complications were observed in 23 patients (29.9%) from which 5 patients (6.5%) experienced serious complications. 24 complications (80%) were mild while 6 complications were serious (20%). Mild complications: 3 cases of subcutaneous wound hematoma (3.8%), superficial wound infection handled conservatively in 3 patients (3.8%), 8 short-term vertigo problems (10%), 3 reversible facial nerve palsies (3.8%), 1 pathological stimulation of the facial nerve (1.3%), 3 cases of tinnitus (3.8%) and 3 cases of taste disorders (3.8%). Serious complications: long-term problems with vertigo in 3 patients (3.8%), 1 electrode displacement (1.3%), 2 cases of infections leading to the implant extrusion (2.5%), no irreversible facial nerve palsy (0%), and no failure of an implant (0%). Timeline breakdown of complications: 6/2012-12/2014: 32 implantations, 17 complications in 21.3% patients from which 4 patients (5.0%) had serious complications. 1/2015-2/2018 13 (16.3%) complications in 48 cases of implantation from which 2 complications were serious (2.5%). Conclusion: Cochlear implantation is a standard and safe method of hearing rehabilitation in patients with severe hearing impairment. The percentage of surgical complications negatively correlates with the length of the experience with cochlear implantation, i.e. learning curve. The vast majority are complications of mild, transient nature and are successfully solved by conservative measures. Serious complications are rare, and their frequency is less than 3% in recent years.
Cíl: Retrospektivní analýza komplikací souboru pacientů, u kterých byla provedena kochleární implantace na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v období 6/2012 - 4/2018. Metodika: Soubor pacientů: celkový počet 77 pacientů, mužů 33 (43 %), žen 44 (57 %), průměrný věk 47 (18- 87) let. Typ kochleární implantace: KI unilaterální u 74 pacientů (u 2 pacientů implantace elektroakustickým hybridním implantátem); KI bilaterální sekvenční u 3 pacientů; celkový počet implantací 80. Typ implantačního systému: Med-El 78 (98 %), Cochlear 2 (2 %). Výsledky: Jakékoliv komplikace se vyskytly u 23 pacientů, tj. u 29,9 % pacientů, u 5 (6,5 %) pacientů byla zaznamenána alespoň jedna závažná komplikace. Z celkového počtu 30 komplikací bylo 24 (80%) lehkých a 6 (20%) závažných. Lehké komplikace: subkutánní hematom v ráně 3 (3,8 %), infekce rány zvládnutá konzervativní terapií 3 (3,8 %), dočasné vertiginózní obtíže 8 (10,0 %), reverzibilní paréza lícního nervu 3 (3,8 %), patologická stimulace lícního nervu 1 (1,3 %), tinnitus 3 (3,8 %), porucha chuti přetrvávající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %). Závažné komplikace: vertiginózní obtíže trvající déle než 3 měsíce 3 (3,8 %), nesprávné umístění elektrody 1 (1,3 %), infekce vedoucí k extruzi implantátu a nutnosti extrakce implantátu 2 (2,5 %), ireverzibilní paréza lícního nervu 0 (0 %), selhání implantátu u 0 (0 %). Srovnání četnosti komplikací: 6/2012 - 12/2014: počet implantací 32; počet komplikací 17 u 21,3 % implantovaných pacientů, z toho závažných komplikací u 4 (5,0 %) pacientů; 1/2015 - 4/201813: počet implantací 48, počet komplikací 13 u 16,3 % implantovaných pacientů, z toho 2 komplikace závažné u 2 (2,5 %) pacientů. Závěr: Kochleární implantace je standardní a bezpečnou metodou rehabilitace sluchu u pacientů s těžkým sluchovým postižením. Procento chirurgických komplikací nepřímo koreluje s délkou implantačního programu a naprostou většinu tvoří komplikace mírné, přechodného charakteru a úspěšně řešitelné konzervativními postupy. Závažné komplikace jsou spíše ojedinělé a v posledních letech jejich incidence klesla pod 3 %.
Objective: A retrospective analysis of complications in a group of patients who underwent unilateral cochlear implantation at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, Saint Anne's University Hospital in Brno between 6/2012 and 4/2018. Methods: A study group: 77 patients, 33 men (43%) and 44 women (57%), mean age 47 years (18-87 years). Type of cochlear implantation (CI): unilateral CI in 74 patients (2 of which electro-acoustic hybrid implant was used); 3 bilateral sequential CI; the total number of CI was 80. The brand of implant: Med-El in 75 cases (97%) and Cochlear in 2(3%) patients. Results: 30 complications were observed in 23 patients (29.9%) from which 5 patients (6.5%) experienced serious complications. 24 complications (80%) were mild while 6 complications were serious (20%). Mild complications: 3 cases of subcutaneous wound hematoma (3.8%), superficial wound infection handled conservatively in 3 patients (3.8%), 8 short-term vertigo problems (10%), 3 reversible facial nerve palsies (3.8%), 1 pathological stimulation of the facial nerve (1.3%), 3 cases of tinnitus (3.8%) and 3 cases of taste disorders (3.8%). Serious complications: long-term problems with vertigo in 3 patients (3.8%), 1 electrode displacement (1.3%), 2 cases of infections leading to the implant extrusion (2.5%), no irreversible facial nerve palsy (0%), and no failure of an implant (0%). Timeline breakdown of complications: 6/2012-12/2014: 32 implantations, 17 complications in 21.3% patients from which 4 patients (5.0%) had serious complications. 1/2015-2/2018 13 (16.3%) complications in 48 cases of implantation from which 2 complications were serious (2.5%). Conclusion: Cochlear implantation is a standard and safe method of hearing rehabilitation in patients with severe hearing impairment. The percentage of surgical complications negatively correlates with the length of the experience with cochlear implantation, i.e. learning curve. The vast majority are complications of mild, transient nature and are successfully solved by conservative measures. Serious complications are rare, and their frequency is less than 3% in recent years.
Diagnostika retrokochleárních lézí představuje poměrně častou problematiku v otolaryngologické praxi, jejíž opomenutí může mít pro pacienta vážné důsledky. Správně nastavená klinická doporučení a diagnostické protokoly jsou tak jedním z klíčových aspektů správné klinické praxe. Jsou k dispozici dva postupy: prvním je audiologická diagnostika s ABR jako primární nástroj, kterým je determinována skupina pacientů s možným tumorem, druhým postupem je pak vyšetření magnetickou rezonancí mozku u každého pacienta s klinickým podezřením na tumor mostomozečkového koutu. Je diskutována citlivost jednotlivých diagnostických metod ve vztahu k nákladové efektivitě.
Diagnosis of retrocochlear lesions is a relatively frequent issue of otolaryngological practice, the omission of which may have serious consequences for the patient. Properly set clinical guidelines and diagnostic protocols are thus one of the key aspects of good clinical practice. There are two methods available: the first is an audiological diagnosis with ABR as the primary tool to determine a group of patients with a possible tumour with subsequent MRI; the second is to examine the MRI in each patient with a clinical suspicion of a CPA tumour. The sensitivity of both diagnostic methods in relation to cost-effectiveness is discussed.
- Klíčová slova
- tumory mostomozečkového koutu,
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- lidé MeSH
- nádory mozečku * diagnóza MeSH
- retrokochleární nemoci * diagnóza etiologie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- obstrukce dýchacích cest * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Adenoidně cystický karcinom je vzácný, pomalu rostoucí, lokálně agresivní salivární maligní tumor, charakterizovaný infiltrativním růstem a vysokým procentem perineurálního šíření. Primární terapeutickou modalitou pro resekabilní salivární tumory je chirurgická léčba. Při peroperačně prokázané neurální invazi je indikována resekce postižené části větvení lícního nervu. Autoři prezentují modifikaci hypoglosso-faciální anastomózy s využitím ansa cervicalis nervi hypoglossi, jako efektivní techniku rekonstrukce periferního větvení lícního nervu s minimální morbiditou v donorské oblasti. Klíčová slova: salivární karcinom, parotidektomie, paréza lícního nervu, rekonstrukce lícního nervu, hypogloso-faciální anastomóza, ansa cevicalis nervi hypoglossi
- Klíčová slova
- parotidektomie, rekonstrukce lícního nervu, hypoglosofaciální anastomóza, ansa cervicalis nervi hypoglossi,
- MeSH
- faciální paralýza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinných žláz * diagnóza chirurgie radioterapie MeSH
- nervus facialis chirurgie patofyziologie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony metody MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zákroky plastické chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
