Onemocnění covid-19 přineslo změny ve fungování společnosti a mnoho omezení, kromě samotného omezení pohybu obyvatelstva také zavření škol a sportovišť. Prodloužení doby sledování obrazovek mobilů a počítačů v rámci online výuky přispělo společně s omezením sportovního vyžití k sedavému chování. Rovněž stravování doznalo negativních změn. Restrikce vytvořily obezitogenní prostředí, které zhoršilo již tak tristní situaci ve výskytu nadváhy a obezity v dětské populaci. Cílem naší studie bylo zhodnotit následky této situace v populaci českých dětí na základě údajů prevalence nadváhy a obezity. Ve spolupráci s pediatry z celé České republiky jsme získali data 3517 dětí (1759 chlapců a 1758 dívek) ve věku 4,7 až 17,3 roku. Sběr růstových dat z preventivních prohlídek probíhal od dubna do konce června 2021 a zahrnoval i výpis údajů dítěte z jeho 3 předchozích prohlídek. Na tomto základě byl pomocí flexibilního semiparametrického modelu odfiltrován trend obezity z předcovidového období. To umožnilo objektivní pohled na to, jak restrikce spojené s onemocněním covid-19 reálně ovlivnily dětskou populaci. Z našeho modelu vyplývá, že nejvíce byly restrikcemi ovlivněny a skokově zvýšily svou hmotnost děti v peripubertálním věku (tedy mezi 9. a 13. rokem), a to u obou pohlaví. Obecně závažnější byla situace u chlapců, kde došlo i k výrazné změně procentuálního podílu v jednotlivých kategoriích nadměrné hmotnosti. U 9- a 11letých chlapců bylo méně jedinců v kategorii nadváhy než obezity. U chlapců v 9 letech byla prevalence 17,6 % nadváhy oproti 21,5 % obezity, u 11letých to bylo 21,8 % oproti 27,8 %. Z toho z celkového počtu obézních bylo 7,3 %, resp. 4,1 % v kategorii závažné formy. Výrazný nárůst obezity, a zvláště její závažné formy představuje významné negativní ovlivnění současného a pravděpodobně i budoucího života dětí.
The COVID-19 disease brought changes in the functioning of society and many restrictions, apart from restriction of population movement, also the closure of schools and sports facilities. The extension of the time of exposure to mobile and computer screens due to online education contributed, together with the reduction of sports activities, to sedentary behaviour. Diet also underwent negative changes. The restrictions created an obesogenic environment, which worsened the already concerning situation in the prevalence of overweight and obesity in the child population. The aim of our study was to assess the consequences of this situation in the population of Czech children based on data on the prevalence of overweight and obesity. In cooperation with paediatricians from all over the Czech Republic, we obtained data from 3’517 children (1’759 boys and 1’758 girls) between the ages of 4.7 and 17.3 years. The collection of growth data from preventive examinations took place from April to the end of June 2021 and included also data of the child’s from his 3 previous examinations. On this basis, the trend of obesity from the pre-covid period was filtered out using a flexible semi-parameter model. This allowed an objective view of how the restrictions associated with COVID-19 actually affected the child population. Our model shows that children in the peripubertal age (i.e. between the ages of 9 and 13) were most affected by the restrictions and increased their weight in both sexes. In general, the situation was more serious for boys, in which there was also a significant change in the percentage in each category of excessive weight. In 9- and 11-year-old boys, there were fewer individuals in the category of overweight than obesity. The prevalence of 9-year-old boys was 17.6% overweight, compared to 21.5% of boys with obesity, as well as 21.8% compared to 27.8% for 11-year-olds. Of this, 7.3% and 4.1% were in the category of severe obesity. The significant increase in obesity, and especially its severe form, represents a significant negative influence on the present and future life of children.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- dítě MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- karanténa MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- obezita dětí a dospívajících * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- preventivní lékařství MeSH
- sedavý životní styl MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nadváha epidemiologie MeSH
- obezita dětí a dospívajících epidemiologie MeSH
- statistika jako téma * MeSH
- tělesná hmotnost * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- obezita dětí a dospívajících * epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Apart from influencing the health of the worldwide population, the COVID-19 pandemic changed the day-to-day life of all, including children. A sedentary lifestyle along with the transformation of eating and sleep habits took place in the child population. These changes created a highly obesogenic environment. Our aim was to evaluate the current weight in the child population and identify the real effects of the pandemic. Height and weight data were collected by pediatricians from the pre-COVID-19 and post-COVID-19 periods from 3517 children (1759 boys and 1758 girls) aged 4.71 to 17.33 years. We found a significant rise in the z-score BMI between pediatric visits in the years 2019 and 2021 in both sexes aged 7, 9, 11, and 13 years. Especially alarming were the percentages of (severely) obese boys at the ages of 9 and 11 years, which exceed even the percentages of overweight boys. With the use of statistical modeling, we registered the most dramatic increment at around 12 years of age in both sexes. Based on our research in the Czech Republic, we can confirm the predictions that were given at the beginning of the pandemic that COVID-19-related restrictions worsened the already present problem of obesity and excess weight in children.
- MeSH
- COVID-19 * epidemiologie MeSH
- dítě MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé MeSH
- nadváha epidemiologie MeSH
- obezita dětí a dospívajících * epidemiologie MeSH
- obezita epidemiologie MeSH
- pandemie MeSH
- prevalence MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Normal-weight obesity appears to be an extended diagnosis/syndrome associated with insufficient physical fitness levels and inadequate eating habits at least from school years. However, its relation to long term health parameters in pre-school children remains unknown, even though pre-school age is crucial for the determining healthy lifelong habits. Therefore, the aim of the current study was to investigate the differences in physical fitness level and basic eating habits between normal-weight obese, normal-weight non-obese, and overweight and obese preschoolers. The research sample consisted of 188 preschoolers aged 4.0-6.9 years (Mage = 5.52 ± 0.8 year), normal-weight obese = 25; normal-weight non-obese = 143, overweight and obese = 20. Body composition was measured using bio-impedance InBody230. Six tests assessed the physical fitness level: sit-ups; standing long jump; shuttle running 4 × 5 meters; throwing with a tennis ball; multistage fitness tests; sit and reach. A four-item eating habits questionnaire for parents focusing on breakfast regularity, consumption of sweet foods and drinks, selection of food and attitude towards eating was used. A non-parametric analysis of variance and Fisher's exact test along with suitable effect sizes were used for data processing of physical fitness tests and the basic eating habits questionnaire, respectively. Normal-weight obese children performed significantly worse (from p = 0.03 to p < 0.001, ES ω2-G = low to medium) in muscular fitness, cardiorespiratory fitness and running agility compared to normal-weight non-obese counterparts and did not significantly differ in the majority of physical fitness performance tests from overweight and obese peers. In basic eating habits, normal-weight obese boys preferred significantly more sweet foods and drinks (p = 0.003 ES = 0.35, large), while normal-weight obese girls had significantly more negative attitude towards eating (p = 0.002 ES = 0.33, large) in comparison to their normal-weight non-obese peers. Normal-weight obesity seems to develop from early childhood and is associated with low physical fitness and deficits in eating habits which might inhibit the natural necessity for physically active life from pre-school age or sooner.
- MeSH
- cvičení MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- obezita dětí a dospívajících epidemiologie etiologie MeSH
- ochrana veřejného zdraví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- školy MeSH
- stravovací zvyklosti * MeSH
- tělesná hmotnost * MeSH
- tělesná výkonnost * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The authors present the clinical and radiological findings of two siblings in whom two previously unpublished heterozygous cis-variants (c.236T>G and c.251A>C ) in the MMP13 gene were identi- fied by genetic testing. We propose to use the name “Metaphyseal anadysplasia with varus femurs and small kneecaps” for this newly described variant of metaphyseal anadysplasia type 1.
In athletes who compete in artistic gymnastics, the requirements of the discipline result in a specific body build type. Among other characteristics they must have strong upper limbs. This article focuses on hand grip strength, a characteristic considered to be a suitable indicator of overall body strength. The parameters measured also included body height and weight, and forearm circumference. The study sample consisted of 42 youth female artistic gymnasts and a control group consisting of 68 students of the same age categories. The data analysed included information on 40 athletes and 52 students. Differences in hand grip strength were observed between the athletes and the control group in the first and second age categories, and differences in body height were observed only in the third age category. At younger ages, gymnasts did not differ from the control group in terms of body height, but higher upper limb strength was observed.
Tělesný habitus sportovních gymnastek je dán náročností tohoto sportu. Sportovní gymnastky musí krom dalších charakteristik disponovat i silou v horních končetinách. V rámci naší práce jsme se soustředili na sílu stisku ruky, který je vhodným ukazatelem celkového stavu silových schopností svalstva. Tento ukazatel byl doplněn o měření tělesné výšky, hmotnosti a obvodů předloktí. V rámci výzkumu byly celkem změřeny tyto charakteristiky u 42 sportovních gymnastek, které byly porovnány dle věkového rozdělení s hodnotami 68 studentek. Vyhodnocení proběhlo u 40 gymnastek a 52 studentek. Rozdíl v síle stisku ruky gymnastek a kontrolní skupiny byl nalezen v případě první a druhé věkové kategorie. Rozdíl v tělesné výšce byl nalezen pouze ve třetí věkové kategorii. Bylo též zjištěno, že se tělesnou výškou v nižším věku sportovní gymnastky neodlišují, ale byla u nich pozorována zvýšená svalová síla horních končetin.
