JavaScript NENÍ povolen !

AIMS: The purpose of the study was to evaluate the occurrence of Yersinia enterocolitica in different types of wastewater and to characterize the isolates by biotyping, serotyping, and antimicrobial susceptibility testing. In addition, cultivation protocols were evaluated. METHODS AND RESULTS: The occurrence of Y. enterocolitica was determined in treated and untreated municipal wastewater, as well as in hospital, slaughterhouse, and cowshed wastewater. Y. enterocolitica was detected in 84.1% of the wastewater samples, while the main sources were untreated municipal and slaughterhouse wastewater. In contrast, the lowest incidence was found in hospital wastewater. An exclusive occurrence of biotype 1A (98.3%) was detected. Pathogenic bio-serotypes 4/O:3 and 3/O:3 were isolated only from slaughterhouse wastewater. The highest resistance rates were observed for ampicillin (92.5%) and amoxicillin-clavulanic acid (36.8%). CONCLUSIONS: Y. enterocolitica was commonly detected in wastewater, although the prevalence varied depending on the origin of the wastewater. No single cultivation protocol was able to recover Y. enterocolitica isolates from such a complex matrix as wastewater. SIGNIFICANCE AND IMPACT OF THE STUDY: Our study provided data that can contribute to the evaluation of wastewater as a source of Y. enterocolitica and to understanding the threat of wastewater isolates to human health.

MeSH
ampicilin MeSH
antibakteriální látky farmakologie MeSH
bakteriální léková rezistence MeSH
infekce yersiniemi * epidemiologie MeSH
kombinace amoxicilinu a kyseliny klavulanové MeSH
lidé MeSH
odpadní voda MeSH
Yersinia enterocolitica * MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
časopisecké články MeSH
Geografické názvy
Česká republika MeSH

Článek

Přehled základních epidemiologických charakteristik a deskriptivní analýza výskytu humánní yersiniózy v České republice v letech 2018–2020
[Overview of basic epidemiological characteristics and descriptive analysis of the incidence of human yersiniosis in the Czech Republic in 2018–2020]

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2022 ; 71 (1) : 32-39.

ISSN 1210-7913
Medvik
Zdroj

Cíl práce: Cílem naší práce bylo podat přehled základních epidemiologických charakteristik humánní yersiniózy a analyzovat hlášená epidemiologická data výskytu tohoto onemocnění v České republice v letech 2018–2020. Metody: Byla provedena deskriptivní analýza yersinióz zaznamenaných v rámci systému pro hlášení infekčních onemocnění (ISIN) v České republice (ČR) v letech 2018–2020. Pro zpracování a třídění dat byl použit program MS Excel 2010. Výsledky: V České republice bylo v letech 2018–2020 hlášeno celkem 1 686 případů humánní yersiniózy (průměrná roční incidence 5/100 000 obyvatel). Nejvyšší průměrná věkově specifická incidence byla zaznamenána ve věkové skupině 1–4 roky (31,3 /100 000 obyv.) a potom u 0letých (26,9 /100 000 obyvatel). Podle pohlaví bylo ve sledovaném období detekováno celkem 942 případů u mužů a 744 u žen, incidence 6,0/100 000 obyvatel a 4,6/100 000 obyvatel. Podle krajů byla nejvyšší průměrná roční incidence v letech 2018–2020 zaznamenána v krajích Jihomoravském (9,1/100 000 obyvatel) a Moravskoslezském (7,5/100 000 obyvatel). Hospitalizováno bylo 14,3 % (n = 241) hlášených případů. Úmrtí nebylo zaznamenáno. Epidemie nebyly v tomto období hlášeny. Importováno bylo celkem 31 případů z obvyklých rekreačních destinací. Sezonnost nebyla v ČR zjištěna, nicméně více případů se objevuje vždy v lednu a v druhé polovině roku. V posledních 3 letech pozorujeme v ČR stagnující trend onemocnění. Závěry: V letech 2018 a 2019 byla yersinióza (způsobená Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis) čtvrtou nejčastěji hlášenou zoonózou u lidí v Evropské unii se stabilním trendem v letech 2014–2019. Česká republika hlásí až trojnásobnou incidenci, avšak 2,5krát nižší podíl hospitalizovaných oproti průměru zemí Evropské unie, což pravděpodobně ukazuje na kvalitní systém surveillance v ČR. Trend výskytu onemocnění v posledních letech v České republice i Evropské unii stagnuje. Nejčastějším vehikulem přenosu yersiniózy na člověka jsou kontaminované potraviny, zejména nedostatečně tepelně opracované vepřové maso, méně často zelenina či voda. Kontaminace zabíjačkových výrobků z domácích porážek je pravděpodobná, a také by vysvětlovala zvýšený výskyt onemocnění zejména v zimních měsících.

Objective: The aim was to provide an overview of the basic epidemiological characteristics of human yersiniosis and to analyze the reported epidemiological data on the incidence of this disease in the Czech Republic (CZ) in 2018–2020. Methods: A descriptive analysis was performed of cases of yersiniosis captured in the Infectious Disease Information System (ISIN) in the CZ in 2018–2020. MS Excel 2010 was used for data processing and sorting. Results: In the CZ, a total of 1,686 cases of yersiniosis were reported in 2018–2020 (average annual incidence of 5/100,000 population). The highest average age-specific incidence was recorded in the age group 1–4 years (31.3/100,000), followed by 0-year-olds (26.9/100,000). In the study period, 942 cases were male and 744 cases were female, with the respective incidences of 6.0 /100,000 and 4.6/100,000. By administrative region, the highest average annual incidences were recorded in the South Moravian (9.1/100,000) and Moravian-Silesian (7.5/100,000) Regions. Hospital admission was required for 14.3% (n = 241) of reported cases. No death or outbreak was reported during the study period. A total of 31 cases were imported from usual recreational destinations. No seasonality was detected in the CZ; however, more cases always occur in January and in the second half of the year. Over the last three years, a stagnant trend in the incidence of the disease has been observed in the CZ. Conclusions: In 2018 and 2019, yersiniosis (caused by Y. enterocolitica and rarely Y. pseudotuberculosis) was the fourth most commonly reported zoonosis in humans in the European Union (EU), with a stable trend in 2014–2019. The CZ reports an incidence up to three times higher but a 2.5 lower share of hospitalized patients compared to the EU average, which probably indicates that the CZ has an effective surveillance system in place. The trend in the incidence of the disease has stagnated in the CZ and the EU in recent years. The most common vehicle for transmission of yersiniosis to humans is contaminated food, especially undercooked pork, less often vegetables or water. Contamination of products from home slaughtered animals intended for private consumption is likely and would also explain the increased incidence of the disease, particularly in the winter months.