Rationale: Benzene has been classified as carcinogenic to humans, but there is limited evidence linking benzene exposure to lung cancer. Objectives: We aimed to examine the relationship between occupational benzene exposure and lung cancer. Methods: Subjects from 14 case-control studies across Europe and Canada were pooled. We used a quantitative job-exposure matrix to estimate benzene exposure. Logistic regression models assessed lung cancer risk across different exposure indices. We adjusted for smoking and five main occupational lung carcinogens and stratified analyses by smoking status and lung cancer subtypes. Measurements and Main Results: Analyses included 28,048 subjects (12,329 cases, 15,719 control subjects). Lung cancer odds ratios ranged from 1.12 (95% confidence interval, 1.03-1.22) to 1.32 (95% confidence interval, 1.18-1.48) (Ptrend = 0.002) for groups with the lowest and highest cumulative occupational exposures, respectively, compared with unexposed subjects. We observed an increasing trend of lung cancer with longer duration of exposure (Ptrend < 0.001) and a decreasing trend with longer time since last exposure (Ptrend = 0.02). These effects were seen for all lung cancer subtypes, regardless of smoking status, and were not influenced by specific occupational groups, exposures, or studies. Conclusions: We found consistent and robust associations between different dimensions of occupational benzene exposure and lung cancer after adjusting for smoking and main occupational lung carcinogens. These associations were observed across different subgroups, including nonsmokers. Our findings support the hypothesis that occupational benzene exposure increases the risk of developing lung cancer. Consequently, there is a need to revisit published epidemiological and molecular data on the pulmonary carcinogenicity of benzene.

• MeSH
• benzen toxicita   MeSH
• karcinogeny MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic * chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• nemoci z povolání * chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• plíce MeSH
• pracovní expozice * škodlivé účinky   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH

Metabolism of benzene, an important environmental and industrial carcinogen, produces three electrophilic intermediates, namely, benzene oxide and 1,2- and 1,4-benzoquinone, capable of reacting with the DNA. Numerous DNA adducts formed by these metabolites in vitro have been reported in the literature, but only one of them was hitherto identified in vivo. In a search for urinary DNA adducts, specific LC-ESI-MS methods have been developed for the determination in urine of six nucleobase adducts, namely, 7-phenylguanine, 3-phenyladenine, 3-hydroxy-3,N(4) -benzethenocytosine, N(2) -(4-hydroxyphenyl)guanine, 7-(3,4-dihydroxyphenyl)guanine and 3-(3,4-dihydroxyphenyl)-adenine (DHPA), with detection limits of 200, 10, 260, 50, 400 and 200 pg ml(-1) , respectively. Mice were exposed to benzene vapors at concentrations of 900 and 1800 mg m(-3) , 6 h per day for 15 consecutive days. The only adduct detected in their urine was DHPA. It was found in eight out of 30 urine samples from the high-exposure group at concentrations of 352 ± 146 pg ml(-1) (mean ± SD; n = 8), whereas urines from the low-exposure group were negative. Assuming the DHPA concentration in the negative samples to be half of the detection limit, conversion of benzene to DHPA was estimated to 2.2 × 10(-6) % of the absorbed dose. Thus, despite the known high mutagenic and carcinogenic potential of benzene, only traces of a single DNA adduct in urine were detected. In conclusion, DHPA is an easily depurinating adduct, thus allowing indication of only high recent exposure to benzene, but not long-term damage to DNA in tissues.

• MeSH
• adenin analogy a deriváty   moč   MeSH
• adukty DNA moč   MeSH
• aplikace inhalační MeSH
• benzen toxicita   MeSH
• biologické markery MeSH
• hmotnostní spektrometrie s elektrosprejovou ionizací MeSH
• hmotnostní spektrometrie MeSH
• karcinogeny toxicita   MeSH
• myši MeSH
• referenční standardy MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Determination of phenol in urine is a widely used method. However, it may provide false positive results due to possible presence of aromatic amino acids, which can also produce phenol in urine. Trans,trans-muconic acid (MA) is a non-phenolic metabolite of benzene which appears in urine. The present review deals with determination of MA by RP-HPLC with UV detection. MA was isolated from urine by solid phase extraction (SPE). The mean recovery was 96103 %. The detection and quantification limits were 0.057 mg l1 and 0.189 mg l1, respectively. This method can be used to determine, control and monitor the level of MA in urine of workers, who are overexposed to benzene. The obtained data were compared with those of the non-exposed control group. The results suggest that MA could be one of the validated benzene bio-markers in risk assessment.

• MeSH
• benzen toxicita   MeSH
• biologické markery MeSH
• chemie analytická MeSH
• fenol izolace a purifikace   moč   MeSH
• karcinogeny izolace a purifikace   MeSH
• laboratoře MeSH
• lidé MeSH
• maximální přípustná koncentrace MeSH
• pracovní expozice MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• personální monitoring,
• MeSH
• benzen škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování životního prostředí MeSH
• policie pracovní síly   MeSH
• pracovní expozice * analýza   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• roční období MeSH
• těkavé organické sloučeniny * aplikace a dávkování   klasifikace   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• životní styl MeSH
• znečištění ovzduší škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

The aim of this study was to analyze genetic damage in human lymphocytes measured using automated image analysis of micronuclei (MN) in a group of 178 mothers and their newborns from two locations in the Czech Republic. The concentrations of benzo[a]pyrene (B[a]P), particulate matter of aerodynamic diameter <2.5 μm (PM2.5) and benzene were measured by stationary monitoring in the winter season of 2008/2009 in the capital city of Prague and in Ceske Budejovice, a regional city in a rural area. The 3-month mean concentration of B[a]P before delivery was lower in Prague in comparison with Ceske Budejovice: 1.9 ± 0.5ng/m³ vs. 3.2 ± 0.2ng/m³ (p<0.001). The opposite trend was found for PM2.5 and benzene: 27.0 ± 2.5μg/m³ and 2.5 ± 0.5μg/m³ vs. 24.5 ± 0.7μg/m³ and 2.1 ± 0.8μg/m³ (p<0.001) for Prague vs. Ceske Budejovice, respectively. The average age of the mothers was 31 years (range, 18-49 years). The frequencies of MN per 1000 binucleated cells were 8.35 ± 3.06 vs. 6.47 ± 2.35 (p<0.001) for mothers from Prague and Ceske Budejovice, respectively, and 2.17 ± 1.32 vs. 3.82 ± 2.43 (p<0.001) for newborns from Prague and Ceske Budejovice, respectively. Other factors, including vitamin intake, exposure to tobacco smoke, body mass index (BMI) before pregnancy, the education level of the mothers and the impact of the mothers' and fathers' ages were analyzed in our study. The results suggest that the different sensitivity of the study groups to various mixtures of carcinogenic pollutants could be affected by significant differences in lifestyle factors. Possible higher genetic damage was analyzed in newborns of smoking mothers, and the birth weight of this group was 7.4% lower (p<0.05) in comparison with the newborns of nonsmoking mothers. No impact of the age of the mothers or fathers on MN frequency in the newborns was observed.

• MeSH
• benzen toxicita   MeSH
• benzopyren toxicita   MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• látky znečišťující vzduch toxicita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• maternofetální výměna látek MeSH
• matky MeSH
• mikrojádra chromozomálně defektní MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Expozícia benzénu v pracovnom prostredí predstavuje závažné riziko pre ľudský organizmus. Benzén má významné hematotoxické účinky, poškodzuje centrálnu nervovú sústavu a imunitný systém, je karcinogénom kategórie 1 a mutagénom kategórie 2. V práci sme sa zamerali na stanovenie a porovnanie dvoch biomarkerov expozície benzénu. Stanovenie kyseliny trans,trans-mukonovej v moči metódou HPLC s UV detekciou, ktoré je považované za vhodný a akceptovateľný biomonitoring pracovného prostredia a spektrofotometrické stanovenie fenolu v moči. Cigaretový dym obsahuje relatívne vysoké koncentrácie benzénu a stáva sa dôležitým prídavným zdrojom benzénovej expozície pre fajčiarov. Cieľom práce bolo sledovať vplyv dĺžky profesionálnej expozície pracovníkov na mieru vylučovania biomarkerov expozície benzénu a overiť hypotézu, či aktívne fajčenie exponovaných pracovníkov vplýva na mieru vylučovania zvolených biomarkerov. Výsledkom skupinového testovania 105 benzénu exponovaných pracovníkov bolo určenie hodnôt priemerných koncentrácií oboch vylučovaných biomarkerov expozície benzénu s porovnateľným, krátkym polčasom vylučovania z organizmu. Obsah kyseliny trans,trans-mukonovej v moči bol 0,80 (1,34) mg . g-1 kreatinínu a obsah fenolu bol 10,64 (12,67) mg . g-1 kreatinínu. Obsah kyseliny trans,trans-mukonovej u pracovníkov exponovaných benzénu neprekračoval doporučený koncentračný limit pre úroveň technickej smernej hodnoty benzénu v zmysle platnej legislatívy, ale prekračoval doporučenú biologickú medznú hodnotu, podľa Americkej rady vládnych hygienikov pre priemysel, pre vzorky biologického materiálu odobraté exponovaným zamestnancom na konci pracovnej zmeny. Priemerný obsah fenolu v moči sa u týchto zamestnancov dokonca pohyboval na fyziologickej úrovni. Na základe laboratórnych analýz a štatistického šetrenia exponovanej skupiny pracovníkov nebol zistený vzťah medzi dĺžkou pracovnej expozície a zvýšeným vylučovaním zvolených biomarkerov. Nebol potvrdený ani vzťah medzi zvýšeným vylučovaním biomarkerov a fajčiarskými návykmi, ktoré mohli mať vplyv na hodnotenie profesionálnej záťaže inhalačným benzénom.

Benzene exposure poses a serious risk to human health in the workplace. Benzene has significant hematotoxic effects, causes damage to the central nervous system and immune system, is classified as a Category 1 carcinogen, and a Category 2 mutagen. In this study, we focused on determination and comparison of two biomarkers of benzene exposure. Determination of trans,trans-muconic acid in urine by a HPLC method with UV detection is considered as suitable and acceptable biomonitoring of workplaces, and spectrophotometric determination of phenol in urine. Cigarette smoke contains relatively high concentrations of bendoporučozene and becomes a significant additional source of benzene exposure for smokers. The aim of this study was to monitor influence of the length of occupational worker exposure on excretion rate of exposure benzene biomarkers, and to verify a hypothesis whether the amount of selected biomarker excretion is affected by active smoking of exposed workers. The result of a group testing of 105 workers being exposed to benzene was the determination of average concentration values of both excreted biomarkers of benzene exposure with a comparable and short halftime of excretion from the organism. Urine trans,trans-muconic acid concentration was 0.80 (1.34) mg . g-1 creatinine and phenol concentration was 10.64 (12.67) mg . g-1 creatinine. Concentration of trans,trans-muconic acid for workers being exposed to benzene did not exceed a recommended concentration limit of treshold limit value of benzene according to applicable legislation, but it exceeded recommended biological exposure indexes according to the American Conference of Governmental Industrial Hygienists as for samples of biological material taken from exposed workers at the end of the shift. The average phenol content in urine was even at physiologic level. Based on laboratory analyses and statistic data of the group of the exposed workers, no relationship was found between the lenght of occupational exposure and increased selected biomarker excretion. No relationship was confirmed between increased selected biomarker excretion and smoker habits that would affect evaluation of occupational load by inhalation of benzene either.

• MeSH
• benzen izolace a purifikace   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• biologické markery moč   MeSH
• fenol izolace a purifikace   moč   MeSH
• karcinogeny izolace a purifikace   MeSH
• kouření MeSH
• kyselina sorbová analogy a deriváty   izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   etiologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• toxikologie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• benzen analýza   toxicita   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• monitorování životního prostředí metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• polycyklické aromatické uhlovodíky analýza   toxicita   MeSH
• znečištění ovzduší analýza   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• benzen škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• benzopyren škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• biologické markery MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• matka - expozice noxám škodlivé účinky   MeSH
• mikrojádra chromozomálně defektní statistika a číselné údaje   MeSH
• novorozenec MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství genetika   MeSH
• zdravé chování MeSH
• znečištění ovzduší škodlivé účinky   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice krev   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství genetika   MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• benzen škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• financování organizované MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• látky znečišťující vzduch škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• policie MeSH
• pracovní expozice MeSH
• řízení motorových vozidel MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zdravotní stav MeSH
• znečištění ovzduší analýza   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• benzen toxicita   MeSH
• biotransformace účinky léků   MeSH
• karcinogeny toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• mutageny škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• otrava prevence a kontrola   terapie   MeSH
• riziko MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH