AIMS: Neuroinflammatory changes in the central nervous system are widely involved in the initiation and maintenance of neuropathic pain after peripheral nerve injury. The present study investigated how losartan treatment may affect the development of neuropathic pain and neuroinflammation. MAIN METHODS: The effect of losartan treatment on the development of peripheral neuropathy was studied in L5 spinal nerve ligation (SNL) model in rats with systemic (100 mg/kg) or intrathecal (10 μl/ 20 μM solution) application of losartan. Electronic von Frey filament and plantar test were used to determine pain thresholds to mechanical and thermal stimulations. At the 7th post-operative day, CD68-positive cells in DRG and dorsal roots were quantified by immunohistochemistry and western blot analyses were used to compare the expression levels of neuroinflammatory markers in lumbar spinal cord (SC). KEY FINDINGS: Our data confirmed the presence of SNL-evoked heat hyperalgesia and mechanical allodynia. Losartan application blocked the SNL-induced hypersensitivity to thermal stimuli but failed to prevent mechanical allodynia. No significant difference between systemic and i.t. administration of losartan was observed. Immunohistochemistry confirmed the presence of infiltrated macrophages in the ipsilateral DRG that was significantly attenuated with the losartan treatment. Western blot SC tissue analysis revealed that systemic treatment with losartan prevented SNL-induced upregulation of CCR2, TNFα, TNFR1, and OX42 while its effect on CCL2 and AT1R expression was not significant. SIGNIFICANCE: Our results show that losartan treatment attenuates neuroinflammation and neuropathic pain after SNL. These effects of losartan represent an interesting direction for the development of novel treatments of peripheral neuropathy.

• MeSH
• hyperalgezie farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• losartan metabolismus   farmakologie   MeSH
• měření bolesti metody   MeSH
• mícha účinky léků   MeSH
• míšní nervy účinky léků   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• neuralgie metabolismus   MeSH
• poranění periferního nervu farmakoterapie   MeSH
• potkani Wistar MeSH
• práh bolesti účinky léků   MeSH
• spinální ganglia účinky léků   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVE: The cutaneous silent period (SP) is a spinal inhibitory reflex, which suppresses activity in spinal motor nuclei. Transcranial magnetic stimulation (TMS) elicits a cortical SP, which represents GABA(B) receptor-mediated inhibition of cortical excitability. Baclofen as a strong GABA(B) agonist effectively reduces muscle hypertonia, however, it is not known whether intrathecal baclofen (ITB) may modulate spinal inhibitory circuits. METHODS: We evaluated clinical and neurophysiological effects of ITB in ten patients with severe spasticity due to spinal cord injury (n = 9) and chronic progressive multiple sclerosis (n = 1). Neurophysiological assessment included H reflex and cutaneous and cortical SPs, before and 15, 30, 60, 90, 120, and 180 min after ITB bolus administration. RESULTS: ITB suppressed soleus H reflex as early as 15 min after lumbar bolus injection; MAS scores declined after 1 h. Cortical SP end latency and duration increased progressively with a significant maximum 3h following ITB bolus, whereas cutaneous SP latency and duration did not change significantly. CONCLUSION: The present findings suggest that baclofen does not affect the cutaneous SP, but prolongs the cortical SP. SIGNIFICANCE: The spinal inhibitory circuitry of the cutaneous SP is not modulated by GABA(B) receptor-mediated activity, in contrast to the cortical inhibitory circuitry of the cortical SP, which is subject to powerful GABA(B) control.

• MeSH
• baklofen aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• H-reflex účinky léků   fyziologie   MeSH
• kosterní svaly inervace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míšní nervy účinky léků   patofyziologie   MeSH
• mozková kůra účinky léků   patofyziologie   MeSH
• poranění páteře komplikace   MeSH
• reakční čas účinky léků   fyziologie   MeSH
• receptory GABA-B - agonisté aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• reflex účinky léků   fyziologie   MeSH
• roztroušená skleróza komplikace   MeSH
• spinální injekce MeSH
• svalová spasticita etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Mezi neuromodulační metody patří léčebné postupy využívající aplikace účinných látek přímo k nervovým strukturám nebo využívající léčebného efektu přesně definovaného elektrického proudu na nervové struktury. Moderní neurostimulační léčba vychází ze základního konceptu vrátkové teorie léčby bolesti formulované v roce 1965 Melzackem a Wallem. Princip účinku míšní stimulace spočívá ve zvýšeném uvolňování tlumivých látek (endorfiny, enkefaliny a dynorfiny), výrazný podíl na léčebném efektu mají segmentální míšní mechanismy. Stimulace míchy je vhodná u chronických neuropatických a ischemických bolestí. U správně indikovaných pacientů lze dosáhnout velmi dobrých výsledků, výjimkou není pokles VAS z 8-10 na 0-2. Implantace systémů k intraspinálnímu podávání léků je indikována u některých typů závažných chronických bolestí, zejména nociceptivního charakteru, či u závažných forem centrálních spastických syndromů. V současné době jsou k dispozici dva základní druhy implantabilních pump - programovatelné a neprog-ramovatelné. Základním analgetickým preparátem pro dlouhodobé intratekální podávání je morfin, pro intratekální léčbu spasticity baklofen. Neuromodulační metody jsou určeny pouze relativně úzké skupině pacientů s jinak neřešitelnými chronickými bolestivými syndromy, při správné indikaci převyšuje výrazně jejich účinnost klasickou farmakoterapii.

Neuromodulation methods include management strategies employing the application of agents or a defi-ned electric current directly to the nerve structures. Modern neurostimulation management is based on the concept of the gate theory of pain formulated by Melzack and Wall in 1965. The principle of spinal cord stimulation is based on an increased release of inhibitor substances (endorphins, enkephalins, dynorpfines). Segmental spinal mechanisms play an important role in the therapeutic effect. Spinal cord stimulation is suitable in the treatment of chronic neuropathic and ischaemic pain. In appropriately selected patients very good results are achievable up to a decrease of the VAS pain score from 8-10 to 0-2. Implanted intrathe-caldrug delivery systems are indicated in some severe ty pes of chronic pain especially of the nociceptive character, or in severe forms of centrál spastic syndromes. The implantable pumps can be crudely divided into programmable and non-programmable.The fundamental analgesic for long-term intrathecal application is morphine and for intrathecal spasticity treatment it is baclofen. Neuromodulation methods are reserved for a relatively narrow group of patients suffering from chronic pain syndromes unresponsive to other strategies. When ušed correctly their efficacy greatly exceeds the efficacy of the classic farmacological approach.

• MeSH
• baklofen aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• chronická nemoc farmakoterapie   terapie   MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• infuzní pumpy MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• míšní nervy účinky léků   MeSH
• morfin aplikace a dávkování   farmakokinetika   škodlivé účinky   MeSH
• neurotransmiterové látky farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• komplexní regionální syndromy bolesti farmakoterapie   terapie   MeSH
• látky působící na periferní nervový systém klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• míšní nervy účinky léků   MeSH
• mononeuropatie farmakoterapie   terapie   MeSH
• nemoci periferního nervového systému terapie   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• protézy a implantáty využití   MeSH
• transkutánní elektrická neurostimulace metody   trendy   využití   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• míšní nervy účinky léků   MeSH
• mononeuropatie farmakoterapie   terapie   MeSH
• nemoci periferního nervového systému terapie   MeSH
• protézy a implantáty využití   MeSH
• transkutánní elektrická neurostimulace metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• míšní nervy * anatomie a histologie   růst a vývoj   účinky léků   MeSH
• mozková hypoxie a ischemie patofyziologie   MeSH
• potkani Sprague-Dawley MeSH
• protoonkogenní proteiny c-fos * MeSH
• regulace genové exprese MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• bolest MeSH
• formaldehyd aplikace a dávkování   MeSH
• kaolin aplikace a dávkování   MeSH
• míšní nervy * abnormality   fyziologie   účinky léků   MeSH
• mozková hypoxie a ischemie patofyziologie   MeSH
• potkani Sprague-Dawley MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• časové faktory MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• elektrofyziologie MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• míšní nervy patofyziologie   účinky léků   MeSH
• motorické neurony MeSH
• prokain farmakologie   MeSH
• spasmus patofyziologie   MeSH
• svaly inervace   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH