• MeSH
• ortodoncie MeSH
• společnosti lékařské organizace a řízení   MeSH

Morfologii a metriku patra u pacientů s izolovaným rozštěpem, jednostranným a oboustranným rozštěpem patra zkoumá nově zavedená metoda trojrozměrné analýzy podle Eouriera. Je založena na počítačovém zpracování a analýze digitalizované fotografie sádrového modelu patra, na který je promítána lineární mřížka. Stín mřížky na modelu patra je deformován v závislosti na jeho reliéfu. Software vyvinutý pro měření počítačových rekonstrukcí patra umožňuje zhotovení řezů v libovolných rovinách a detailní analýzu jejich profilů. Touto metodou mohou být získány podrobné údaje o morfologii patra u jednotlivých typů rozštěpů a rovněž cenné informace o procesu růstu patra během terapie.

Palatal morphology in cleft palate patients (both unilateral and bilaetral) is evaluated by new 3D Fourief s analysis. Linear net is projected on plaster cast and digitalised photography is made and computed. Shade of net is distorted due to palatal morphology. Software is capable compute various planes and detailed analvsis of their profiles. This method gives detailed formation about palatal morphology development during therapy in cleft palate patients.

• MeSH
• patro anatomie a histologie   MeSH
• rozštěp patra diagnóza   MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

Ve sdělení seznamujeme s historií vzniku a rozvoje ortodoncie jako vědního lO oboru stomatologie, úzce spjatého s počátky zubní medicíny u nás. Vznik naší ortodoncie byl významně ovlivněn založením první ortodontické školy v celosvětovém měřítku Edwardem Hartley Anglem. Pražská ortodoncie je nepochybně spojena se jmény Karla Wachsmana st. a Karla Wachsmana ml. pokračovateli a zastánci Angleovy školy. Mezi další průkopníky patří i osobnost Ferdinanda Škalouda, který rovněž působil jako přednosta samostatného ortodontického oddělení na Klinice nemocí zubních prof. MUDr. Jesenského. Zmínka je věnována i profesoru Karl Hauplovi, přednostovi tehdejší německé Univerzitní Stomatologické kliniky v Praze. Připomenuty jsou i další významné osobnosti, které svými názory a myšlenkovými proudy i snahou prosadit se v mezinárodním měřítku ovlivňovaly vývoj ortodoncie u nás. Sdělení je doplněno i historií odborné činnosti a založení samostatné Československé ortodontické společnosti.

The history and development of Prague orthodontics as a stomatology disciplině dosely connected with the beginnings of dentistry in this country is mentioned in the report. Edward Hartley Angle and the foundations of the first orthodontic school on the globál level significantly influenced the orgins of the Czech orthodontics. Prague orthodontics can't be separated from the names of Karl Wachsman sr. and Karl Wachsman jr., the Angle's school successors. Among other pioneers Ferdinand Škaloud can be found, thet worked as the head of independent orthodontic ward at the Prof. Jesenský Dental Clinic. There are also mentions of Prof. Karl Háupl, the head of those days German University Dental Clinic in Prague, as well as of other important persons that influenced the development of orthodontics by their opinions, ideas and efforts at winning recognition on international level. The history of professional activity and independent Czechoslovac Orthodontic Society foundation are also stated in the report.

Retinované zuby jsou zuby založené, které neprořezaly v době, kdy už prořezat měly. Retinovaný může být každý zub, nejčastěji to jsou osmičky, ortodonticky ale řešíme retinované horní špičáky a střední řezáky. Pro úspěšnou léčbu je nutná nejen včasná diagnostika, ale také efektivní léčebný postup. U mladších pacientů je lepší naděje na zařazení retinovaného zubu. Proto již v období smíšeného chrupu sledujeme prognostické znaky ukazující na pravděpodobnost vzniku retence. Terapie je převážně ortodonticko-chirurgická, to znamená chirurgické obnažení korunky zubu, na kterou nalepíme ortodonticky zámek a aktivně stahujeme téměř vždy pomocí fixního aparátu. Diagnostika a léčebné postupy jsou demonstrovány na kazuistikách.

Prevence zubního kazu byla v minulosti výhradně založena na systémovém přívodu fluoridů do organismu. Současné preventivní zubní lékařství jednoznačně preferuje lokální aplikaci fluoridů přímo k povrch zubu. Výsledkem každodenního přívodu fluoridů k zubní tkáni je jeho stálá koncentrace ve slině a tekutině zubního povlaku (0,1 - 0,2 ppm F), která omezuje rozpustnost zubní skloviny. Lokální fluoridová prevence je mimořádně důležitá u pacientů léčených fixním ortodontickým aparátem, který svojí nstrukcí zhoršuje podmínky pro udržení správné ústní hygieny. Z hlediska prevence demineralizace skloviny je pacient léčený fixním ortodontickým aparátem považován za pacienta rizikového a měl by být pro něj vypracován a realizován individuální preventivní program. Ten spočívá nejen v pravidelném odstraňování měkkého zubního povlaku ale především v doplňkové fluoridové prevenci (kromě zubní pasty s fluoridy) pomocí lokálně aplikovaných roztoků, gelů a laků doma i zubní ordinaci.

Ortognátní chirurgie je obor, který mění postavení zubních oblouků vůči sobě a také vůči bázi lební. Vyrovnává vady obličejového skeletu, které jsou velmi variabilní a téměř vždy se jedná o odchylky ve více směrech. Pacienti musí mít před ortognátně-chirurgickým zákrokem pečlivě srovnané zubní oblouky pomocí fixních ortodontických aparátů. K vyrovnání vad je třeba dokonalé předoperační plánování založené na analýze kefalogramu, kraniometrických údajů získaných při měření pacientova obličeje a také analýzou modelů v artikulátom. Tento plán je potom třeba přenést s milimetrovou přesností na operační sál, k čemuž používáme operační splinty - pryskyřičné dlahy se zubními reliéfy z obou stran. Ty slouží maxillofaciálnímu chirurgovi jako pomůcka pro přesné 3D zachycení nové polohy čelistí. Laborant zhotoví zpravidla 2 splinty (pokud se opemjí obě čelisti). Na modelech simuluje operační posuny zubních oblouků, a tím i čelistí podle údajů chirurga. Většinou nejdříve postaví horní zubní oblouk do nové polohy a v této ji zafixuje prvním operačním splintem. Chirurg pak na operačním sále uvolní zubní oblouk, postaví ho do nové polohy podle tohoto splintu a v této pozici pak fixuje oblouk pomocí titanových minidlah a šroubků. Potom na takto nově postavenou čelist prifixuje druhý operační splint, chirurgický uvolní druhou čelist a posune ji do požadovaného skusu, ve kterém ji také zafixuje minidlahami. Tento druhý operační splint, předem také vyrobený laborantem, má zajistit maximální možnou interkuspidací. V některých případech nosí pacient tento splint po celou dobu hojení operace, tj. 6 týdnů.

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

V současné ortodoncii jsou nejdiskutovanějšími tématy otázky léčby II. třídy, jednorázová nebo dvoufázová léčba, časná nebo pozdní léčba, léčba fixními nebo funkčními aparáty. Sdělení se zabývá nejen těmito otázkami ale i vědeckými poznatky o účinnosti uznych léčebných modalit pri lecbe anomálií II. třídy. Účinnost léčby je posuzována podle optimálního načasování léčby anomálií II. třídy, založeném na posouzení individuální skeletální vyspělosti, a podle dlouhodobých výsledků léčby funkčními a následně fixními aparáty.

Treatment of Class II malocclusion has been the most widely debated topic in contemporary orthodontics: one-phase versus twophase therapy; early versus late treatment; functional appliances versus fixed appliances. This lecture will approach these issues, and it will provide evidence for an efficient treatment of Class II malocclusion. Efficiency will be defined on the basis of optimal treatment timing for Class II treatment, identified by means of the analysis of individual skeletal maturity, and of the long-term results of functional jaw orthopedics followed by fixed appliances.

Horní špičák je po třetích molárech druhý nejčastěji retinovaný zub, ve většině případů bývá uložen palatinálně. Retence špičáku postihuje 0,5 - 2 % naší populace. Léčba je ve většině případů interdisciplinární založená na spolupráci ortodontisty s chirurgem. Léčbu retinovaňých'špičáků'není dobré odkládat do dospělého věku, protože s rostoucím věkem klesá její úspěšnost. Úspěch léčby závisí také na poloze retinovaných zubů. Je rozdílný přístup k léčbě retinovaných špičáků v horní a dolní čelisti. V doplňující kazuistice ukážeme postup při zařazování retinovaných špičáků v horním a dolním zubním oblouku.

Cílem přednášky je přiblížit rozdíly v komunikaci a způsobech motivace žáků a studentů různých věkových skupin. Přednáška je založená na zkušenostech s rámci školitelství v preventivním programu zaměřeném na vzdělávání v oblasti ústní hygieny a praktický nácvik žáků a studentů různých věkových skupin. Spektrum školených je široké - od mateřinek až po studenty maturitních ročníků. Do programu se zapojují i školy zaměřené na vzdělávání mentálně, tělesně a smyslově postižených studentů. Je třeba si uvědomit nezbytnost odlišného přístupu k různým věkovým skupinám v rámci citlivého individuálního posouzení schopností a vnímavosti kolektivů i jednotlivců. Zkušenosti a poznatky získané při těchto školeních shrnuji do schématu využitelného při instruktáži a motivaci těchto pacientů stomatologickými asistentkami. Reakce dětí a teenagerů nesmíme brát na lehkou váhu, je třeba jim nedirektivním a srozumitelným způsobem vysvětlit, proč a jak je třeba se starat o chrup a dutinu ústní a co se může stát, když tak nebudeme činit. Nesmíme zapomínat, že schopnost získat si pacienta je prvním krokem k úspěchu našeho snažení.

Současné možnosti léčby ztráty zubů, kromě metod klasické protetiky, které se recentně používají, jsou založeny na zavádění dentálních implantátů do kosti nebo autotransplantaci zubů. Při zavádění dentálních implantátů dochází k přímému kontaktu povrchu implantátu a kosti čelisti bez jakékoliv mezivrstvy vazivové tkáně. Jedná se o tzv. osseointegraci. V minulosti se při uvedeném způsobu terapie vyčkávalo po extrakci zubu až do kompletního zhojení extrakčního lůžka. S postupem času se rozvinuly další metody snažící se zkrátit období mezi ztrátou zubu a zavedením implantátu. Transplantace zubů a použití zubních implantátů při léčbě onemocnění zubů jsou dlouhodobě známé, avšak výsledky nejsou dosud zcela uspokojivé. V poslední době jsou přirozeně vkládány naděje do nově se rozvíjející metody tkáňového inženýrství, jež bude mít pravděpodobně významný vliv na stomatologii v blízké budoucnosti. Možnost využití kmenových buněk k regeneraci tvrdých i měkkých zubních tkání představuje rovněž příležitost k plnohodnotné náhradě ztraceného zubu. Zcela novou technikou v molekulární odontologii jsou od loňského roku zubní výseky. Tato metoda umožňuje modulace uvedené u rnandibulárních kultur, ale navíc lze vývoj zubu po celou dobu vizuálně sledovat. To je umožněno kultivací zubního výseku V průhledném matrigelu.Tak lze cíleně modulovat vybranou část zubního základu (např. primární sklovinný uzel) a je také možné sledovat osud proliferujících, umírajících nebo migrujících buněk (fate maps) po označení určité buněčné populace zubního výseku.