Úvod: Poškození kůže s hlubšími podkožními strukturami jsou častými nežádoucími účinky radioterapie. Limitují pak možnosti jejího pokračování a léčba následných komplikací je rutinní náplní praxe radiačního onkologa. Většinově se jedná o projevy akutní s perspektivou zhojení v řádech týdnů ad integrum. Méně často, avšak nezřídka s vážnými projevy, se objevuje toxicita chronická v horizontu měsíců, nebo dokonce mnoha let po ozařování, mající podobu postradiačního vředu s potenciálem vzniku sekundární malignity. Stran chirurgie se může jednat o jednu z nejobtížněji léčitelných chronických lézí, kdy je v extrémních případech k jejich vyléčení potřebná extenzivní resekce celé oblasti defektu a hlubších struktur s navazujícím komplexním, plasticko-chirurgickým, výkonem. Kazuistika: Tato kazuistika prezentuje rychle progredující zhoršení chronických postradiačních změn v oblasti levého prsu, k němuž došlo po 33 let od radioterapie, a to po zcela nezávažné traumatizaci kůže. Před tímto zvratem byly u pacientky v rámci dispenzarizace popsány pouze dlouhodobě stacionární změny běžného charakteru. Po vleklém ambulantním ošetřování defektu s neuspokojivými výsledky, kdy pacientka opakovaně odmítala radikální výkon ve smyslu sanační mastektomie, nakonec stav pro rychlou progresi nálezu vyústil v komplexní chirurgický výkon s nutnou spoluprací mammárního, plastického a hrudního chirurga. Závěr: Ačkoli se změny podobného charakteru vzácněji vyskytují i s odstupem mnoha let s podobnou závažností, nenacházíme v literatuře popsán podobně dramatický vývoj a následnou progresi po třech desetiletích od terapie, vyžadující takto rozsáhlou intervenci.

Introduction: Damage of the skin and its underlying structures is a common side effect of radiotherapy. These conditions limit further treatment and dealing with these complications is a routine practice of clinical oncologist. The majority of the complications are immediate, with a perspective of healing ad integrum within a few weeks. Less frequently, but sometimes with severe manifestations, chronic toxicity occurs belatedly after months, or even many years after irradiation, in form of post-radiation ulcer, for instance with potential of secondary malignant transformation. Regarding surgery, it might be one of the most challenging chronic wounds to treat. In extreme cases, extensive resection of the entire affected area is needed, inevitably ending with demanding reconstruction of the resulting defect. Case report: This case report presents a female patient with rapidly progressive post-radiation chest wall defect 33 years after the irradiation, when relatively insignificant skin injury occured. Prior to this sudden deterioration, only long-term, non-progressive changes, without a cutaneous defect, were described during the dispensarisation. After a protracted outpatient treatment with unsatisfactory results, when the patient repeatedly refused mastectomy, the condition inevitably led to the complex surgical procedure with necessary cooperation of breast, plastic and thoracic surgeons. Conclusion: Although changes of the similar severity rarely occur even after many years following the treatment, we haven‘t found such a dramatic change of the patient’s condition three decades after the therapy with urgency of this type of complex, surgical intervention in current literature.

• Klíčová slova
• postradiační defekt,
• MeSH
• lidé MeSH
• mastektomie rozsáhlá radikální metody   MeSH
• nádory prsu * chirurgie   radioterapie   MeSH
• plastická chirurgie metody   MeSH
• radiační poranění chirurgie   etiologie   MeSH
• radioterapie * škodlivé účinky   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Formou poznámek rozebrány některé aspekty diagnostiky a léčby nezhojitelných pánevních a perineálních defektů a pištěli. Na základě zkušenosti získané pri ošetření 2 žen s postradiační rektovaginální pištěli a 2 mužů s perineálními sínusy po exstirpaci rekta diskutovány výhody a technické momenty plastiky lalokem z velkého sedacího svalu pri ošetření těchto afekcí.

In the form of a comment some aspects of diagnosis and treatment of unhealed pelvic and perineal defects and fistulas were analysed. Based on author's own experience with the treatment of 2 females with postradiation rectovaginal fistulas and 2 males with perineal sinus after proctectomy the authors discuss some advantages and technical aspects of pedunculated myoplasty by the gluteus maximus muscle.

• MeSH
• chirurgické laloky metody   MeSH
• lidé MeSH
• perineum chirurgie   patologie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• proktokolektomie rekonstrukční škodlivé účinky   MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• rektovaginální píštěl diagnóza   chirurgie   MeSH
• svaly chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Amniová membrána umožňuje oftalmológom liečiť ochorenia povrchu oka aj adnex. Amniová membrána sa získava z plodových obalov. Je najvnútornejšou časťou fetálnych obalov a pre svoje výnimočné vlastnosti sa využíva v liečbe mnohých, nielen očných patologických stavov. Materiál a metódy: Retrospektíva analýza súboru pacientov, ktorí podstúpili transplantáciu amniovej membrány na Klinike oftalmológie LFUK a UN Bratislava v rokoch 2013–2015. Vyhodnotenie indikácií transplantácie amniovej membrány, jej úspešnosť, počet zlyhaní transplantácií a počet retransplantácií membrány. Výsledky: V sledovanom období sme indikovali transplantáciu amniovej membrány na povrch oka (rohovka, spojovka ) u 71 pacientov, ženy tvorili miernu prevahu nad mužmi v počte pacientov a o niečo väčšiu prevahu v počte zákrokov – 38 žien (53,5 %) s 52 zákrokmi (59,09 %) a 33 mužov (46,5 %) s 36 zákrokmi (40,91 %). Na ľavom oku bolo vykonaných 40 zákrokov (45,45 %), na pravom 48 zákrokov (54,54 %). Najčastejšou indikáciou bol ulcus corneae neznámej príčiny v 30,68 % u 27 očí, ďalej to bola bulóznou keratopatiou v 11,36 % u 10 očí a ulkusy pri herpetickej keratitíde v 9,10 % u 8 očí. Stav po úraze (popálenie, poleptanie) tvoril 6,82 % u 6 očí, ulkusy pri paréze n. facialis 6,82 % u 6 očí a sicca syndrome 5,68 % u 5 očí. Ulkusy po excízii bazaliómu 2,27 % u 2 očí, postradiačná keratitída 2,27 % u 2 očí, nezmáčavá škvrna 2,27 % u 2 očí, ulcus pri ektropiu 1,14 % u 1 oka, trichiasis 2,27 % u 2 očí a iné ulkusy (po perforačnej keratoplastike, retransplantácii amniovej membrány) 19,32 % u 17 očí. U jedného pacienta sme aplikovali amniovú membránu na krytie defektu mihalníc po úraze. Záver: Amniová membrána je metódou liečby ochorení očného povrchu, keď konzervatívne spôsoby terapie zlyhávajú a môže zabrániť vykonaniu agresívnejšieho zákroku ako je keratoplastika. Po aplikácii na rohovke umožní upokojiť zápal a keratoplastika sa nevykoná ako emergentná, ale elektívna. Kľúčové slová: amniová membána, očné ochorenia

Introduction: Amniotic membrane is the innermost part of the fetal and packaging for its exceptional qualities likes to be used in treating many ocular pathologies. Amniotic membrane has improved the ability to treat ocular surface disease. It has unique features like support conjunctival and corneal epithelialization. Material and methods: Retrospective analysis of group patients who underwent amniotic membrane transplantation at the Department of Ophthalmology Faculty of Medicine and UN Bratislava in 2013–2015. We evaluated indications amniotic membrane transplantation, the percentage, the number of transplants and the number of failures and retransplantation of the membrane. Results: In group of 71 patients (amniotic membrane covering defects of conjunctiva and cornea) male patients formed a slight predominance of males in the number of patients a slightly larger preponderance in 38 women (53.5 %) – 52 surgeries (59.09 %) and 33 male (46.5 %) in 36 interventions (40.91 %). The left eye was affected in 40 interventions (45.45 %), 48 interventions were on the right eye (54.54 %). The most common cause application of 30.68 % in 27 eyes was corneal ulcer, bullous keratopathy followed by the 11.36 % in 10 eyes, and the ulcer herpetic keratitis in 9.10 % in 8 eyes. Injury or vulnus penetrans 6.82 % in 6 eyes, ulcers caused by paresis n. facialis 6.82 % in 6 eyes and sicca syndrome 5.68 % in 5 eyes. In 2015 we applied amniotic membrane covering the defect of eyelids after trauma in one patient. Conclusion: Amniotic membrane is the appropriate treatment in a number of diseases of ocular surface when conservative methods of treatment fail. In corneal application can prevent the execution of more aggressive treatment, such as keratoplasty, or to soothe inflammation and keratoplasty is not performed as emergent, but elective.

• Klíčová slova
• amniová membrána,
• MeSH
• biologické krytí * využití   MeSH
• dospělí MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci rohovky * terapie   MeSH
• oční nemoci * terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH