Cíl: Cílem práce bylo provést komplexní zhodnocení faktorů ovlivňujících úspěšnost zachování sluchu při mikrochirurgické léčbě vestibulárního schwannomu (VS). Soubor a metodika: Prospektivně jsme hodnotili soubor 81 pacientů, kteří v období 2008–2010 podstoupili radikální exstirpaci VS retrosigmoidním‑transmeatálním přístupem a v době zákroku měli zachovaný sluch. Hodnotili jsme faktory stran pa­cienta, nádoru, audiometrické parametry a technické aspekty operace. Parametry byly statisticky vyhodnoceny včetně regresivní analýzy nezávislých proměnných. Výsledky: Sluch se podařilo zachovat u 17 pacientů (tzv. užitečný sluch: devět; tzv. neužitečný sluch: osm). U dvou pacientů jsme zaznamenali zlepšení z neužitečné úrovně na sluch užitečný. Velikost VS byla ve skupině se zachovaným sluchem menší (p < 0,001), převažovaly tak nádory nižších stadií (p = 0,001). Hloubka zasahování do vnitřního zvukovodu nevykazovala vztah k úspěšnosti zachování sluchu. K významným faktorům ovlivňujícím výsledek patřila předoperační úroveň sluchu (p < 0,001) včetně typu odpovědi v BERA (p = 0,03). Užití intraoperační BERA bylo pro výsledek klíčové (p < 0,001). Úspěšnost zachování BERA však s výsledkem nekorelovala. Ke klíčovým faktorům ovlivňujícím uchování sluchu patřila úspěšná identifikace kochleárního nervu (p < 0,001), užití endoskopické techniky (p < 0,001), měkká konzistence tumoru (p = 0,05) a absence adhezí k neurovaskulárním strukturám (p < 0,001). Krvácivost ani přítomnost cystické komponenty úspěšnost uchování sluchu neovlivnily. Závěry: Mimo zkušenost chirurgického týmu patří k hlavním faktorům ovlivňujícím uchování sluchu velikost nádoru, úroveň sluchu před operací a možnost užití intraoperačního monitoringu sluchu. Klíčová je identifikace kochleární porce n. VIII. Z tohoto hlediska se jeví přínosné užití endoskopické techniky. K významným intraoperačním faktorům pak náleží měkká konzistence tumoru a absence adhezí k neurovaskulárním strukturám.

Aim: The aim of the study was to conduct a comprehensive analysis of the factors influencing the success rate of hearing preservation in patients undergoing microsurgical removal of vestibular schwannoma (VS). Materials and methods: A total of 81 consecutive patients with serviceable hearing underwent surgical removal of unilateral vestibular schwannoma via retrosigmoid-transmeatal approach between 2008 and 2010. Patient, tumor and audiometric parameters together with intraoperative findings were prospectively analyzed. Data were statistically processed including a regression analysis of independent variables. Results: Serviceable hearing was preserved in 17 patients (useful hearing in nine and non-useful in eight cases). We observed improvement of hearing from non-useful to useful level in two patients. Average size of VS was smaller in the preserved hearing group (p < 0.001) where lower stage tumors prevailed (p = 0.001). Extent of internal auditory canal filling did not correlate with the result. Preoperative hearing level (p < 0.001) and the type of brainstem auditory evoked response (p = 0.03) arose as significant prognostic factors. Employment of intraoperative BERA was crucial for the outcome (p < 0.001) but success rate of its preservation was not correlated with the result. Identification of the cochlear nerve (p < 0.001), employment of endoscopic technique (p < 0.001), soft consistency of the tumor (p = 0.05) and the lack of adhesions to the neurovascular structures (p < 0.001) proved to be crucial factors affecting the preservation of hearing. Neither hypervascularity nor the presence of cystic component affected outcome. Conclusions: Apart from the experience of the surgical team, size of the tumor, preoperative hearing level and possibility of intraoperative hearing monitoring represented the main factors for hearing preservation. Early identification of the cochlear portion of the CN VIII is key. For this, the use of endoscopic technique seems to be beneficial. Soft consistency of tumor and lack of adhesions to the neurovascular structures represent crucial intraoperative factors. Key words: vestibular schwannoma – acoustic neuroma – hearing preservation – microsurgery – retrosigmoid approach – intraoperative neuromonitoring The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• uchování sluchu, intraoperační neuromonitoring, retrosigmoidní přístup,
• MeSH
• audiometrie MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie * MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nedoslýchavost * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• neurofyziologický monitoring MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• peroperační monitorování MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• regresní analýza MeSH
• senioři MeSH
• sluchové evokované potenciály MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Patofyziologická podstata a strategie léčby náhlé ztráty sluchu u pacientů s vestibulárním schwannomem není ještě zcela objasněna. Kompletní úprava a zachování sluchu jsou v těchto případech extrémně vzácné. Autoři prezentují případ s druhou atakou náhlé ztráty sluchu s tinitem a bez tendence ke spontánní úpravě. Akutní MR odhalilo intrakanalikulární vestibulární schwannom vlevo s 6mm extenzí do mostomozečkového úhlu. Sluch se upravil po podání kortikoidů. Měsíc po druhé atace byla provedena radikální resekce vestibulárního schwannomu se zachováním normálního sluchu. Na pravidelných ročních kontrolách je tři roky po výkonu sluch normální a MR bez rezidua nádoru. Tento případ podporuje fakt, že reverzibilní ataky náhlé ztráty sluchu u vestibulárního schwannomu nevylučují možnost kompletní úpravy a zachovaní sluchu.

Neither the pathophysiological features nor the treatment strategy for sudden hearing loss in vestibular schwannoma have yet been generally agreed upon. Complete restoration and preservation of hearing in these cases is extremely rare. We report a case presenting with a second episode of sudden hearing loss with tinnitus and no signs of spontaneous recovery. An acute MRI revealed an intracanalicular schwannoma on the left side with a part protruding into the cerebello- pontine angle. Hearing was completely restored following the administration of corticosteroid therapy. Radical microsurgical removal of the vestibular schwannoma with the preservation of normal hearing was performed one month after a second attack, with no complications. Hearing status remains stable and there is no evidence of the tumour on MRI scan three years after the surgery. This observation supports the fact that recurrent episodes of sudden hearing loss in vestibular schwannoma do not exclude the possibility of complete hearing restoration.

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• dospělí MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• otologické chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• poruchy sluchu diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• tinnitus diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• vestibulární schwannom diagnóza   chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Zachování sluchu při operaci vestibulárního schwannomu je stále výzvou i pro zkušené chirurgy. Sledování evokovaných kmenových odpovědí (brainstem evoked response audiometry; BERA) patří mezi standardní metody peroperační monitorace sluchu, nicméně v posledních desetiletích již byl zcela vyčerpán potenciál této techniky k dalšímu zlepšování výsledků zachování sluchu. Zatím málo rozšířenou metodou monitorace sluchu je sledování přímých odpovědí ze sluchového nervu (cochlear nerve action potential; CNAP). Přímá monitorace informuje operatéra téměř okamžitě o stavu vnitřního ucha a sluchového nervu, a umožňuje tak rychle reagovat změnou operační techniky. Soubor a metodika: V období únor–květen 2021 jsme použili monitoraci přímých odpovědí ze sluchového nervu u čtyř pacientů. K monitoraci byla použita monitorační jednotka AVALANCHE®XT (Dr. Langer Medical GmbH, Waldkirch, Německo) umožňující souběžnou monitoraci BERA, CNAP a lícního nervu. U tří pacientů bylo primárním cílem zachovat sluch. U čtvrtého pacienta s objemným nádorem bylo cílem trasovat sluchový nerv. Výsledky: U dvou pacientů byl pooperačně zachován sluch. V prvním případě byly na konci operace výbavné evokované potenciály i přímé odpovědi sluchového nervu. V druhém případě byly navzdory pozitivní přímé monitoraci sluchového nervu evokované potenciály již nevýbavné. U třetího pacienta nebyl sluch zachován navzdory zachovaným evokovaným odpovědím a pozitivní přímé monitoraci na konci výkonu. U čtvrtého pacienta s nádorem velikosti IV dle Koose a neexistujícími evokovanými odpověďmi od počátku výkonu se podařilo detekovat přímou odpověď ze sluchového nervu. Sluchový nerv musel být poté přerušen z důvodu jeho infiltrace tumorem. Závěr: Přímá monitorace sluchového nervu přináší operatérovi informaci o stavu sluchu v průběhu operace vestibulárního schwannomu v reálném čase. Tato metoda by mohla být též citlivější v predikci pooperačního zachování sluchu ve srovnání s evokovanými potenciály. Současně využití monitorační sondy umožňuje trasovat sluchový nerv i v případě větších nádorů, u kterých je dosud úspěšnost zachování sluchu velmi nízká.

Introduction: Hearing preservation during vestibular schwannoma surgery is still a challenge even for experienced surgeons. Monitoring of evoked brainstem potentials (brainstem evoked response audiometry; BERA) is one of the standard methods of perioperative hearing evaluation; however, in recent decades, its potential to further improve hearing preservation outcomes has been fully exhausted. Monitoring of direct responses from the cochlear nerve (cochlear nerve action potential; CNAP) is not a widespread technique so far. Direct monitoring informs surgeons almost immediately about the condition of the inner ear and auditory nerve, allowing them to react quickly by changing surgical techniques. Materials and methods: During the February–May 2021 period, we used direct monitoring in 4 patients. An AVALANCHE®XT monitoring unit (Dr. Langer Medical GmbH, Waldkirch, Germany) was used for monitoring, allowing simultaneous monitoring of BERA, CNAP, and the facial nerve. In three patients, the primary goal was to preserve hearing. In the fourth patient with a large tumor, the goal was to track the auditory nerve. Results: Hearing has been preserved in two patients postoperatively. In the first case, both evoked potentials and direct auditory nerve responses were detected at the end of the surgery. In the second case, despite the positive direct responses, the evoked potentials were already not elicited. In the third patient, hearing was not preserved despite elicited evoked responses and direct responses at the end of the procedure. In the fourth patient with a Koose size IV tumor and non-elicited evoked responses from the beginning of the procedure, a direct response from the auditory nerve was detected. The auditory nerve then had to be discontinued due to its infiltration by the tumor. Conclusion: Direct monitoring of the cochlear nerve provides the surgeon with real-time information about the state of hearing during vestibular schwannoma surgery. This method could also be more sensitive in predicting postoperative hearing preservation compared to evoked potentials. Simultaneously with the use of a monitoring probe, it makes it possible to trace the auditory nerve even in the case of larger tumors, in which the success rate in hearing preservation is still very low.

• Klíčová slova
• zachování sluchu, přímá monitorace,
• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• peroperační monitorování MeSH
• sluch MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Analyzovat prezervaci funkce sluchové dráhy tónovou audiometrií a BERA u pacientů s vestibulárním schwannomem před léčbou Leksellovým gama nožem a po ní. Soubor a metodika: Dvacet sedm pacientů léčených v období 1999–2009. Provedena tónová audiometrie, její vyhodnocení podle Gardner‑Robertsona a BERA. Výsledky: Prezervace použitelného sluchu po radiochirurgii byla 50 % z celkového počtu pacientů se zachovaným použitelným sluchem před léčbou. Průměrná doba sledování šest roků. Před léčbou mělo použitelný sluch 67 %, patologickou BERA 93 % pacientů. Zhoršení sluchu bylo statisticky významné na všech frekvencích (p = 0,05). Prodloužení latence vlny V na straně nádoru bylo statisticky významné na obou hladinách 80/90 dB u 89 %, vlny III u 81 % a vlny I u 48 % pacientů (p = 0,001). Patologický stranový rozdíl intervalu I–V jsme zachytili u 85 % pacientů (p = 0,001) a intervalu III–V u 74 % pacientů (p = 0,01). Po radiochirurgii došlo k statisticky významné změně BERA na obou sledovaných hladinách 80/90 dB pouze u vlny V (p = 0,05). Závěr: V současnosti se jeví BERA jako vysoce spolehlivá skríningová dia­gnostická metoda. Její spolehlivost 93 % převyšuje spolehlivost vestibulárních testů. Při hodnocení BERA je nejdůležitější komplexní posouzení všech sledovaných parametrů. Pomocí BERA i tónové audiometrie lze vysledovat ovlivnění funkce sluchové dráhy u všech stadií vestibulárního schwannomu před radiochirurgií. V monitoringu otoneurologického profilu u pacientů s vestibulárním schwannomem léčených radiochirurgicky je kontrolní vyšetření tónovou audiometrií statisticky významné a dobře hodnotí prezervaci funkce sluchové dráhy po léčbě, ale také prokazuje signifikantně a statisticky významně ztrátu užitečného sluchu. Naproti tomu po radiochirurgii se BERA záznam, kromě latence vlny V, zásadně statisticky nemění.

Objectives: To evaluate preservation of the auditory pathway with pure-tone audiometry and brainstem evoked audiometry (BERA) in patients with vestibular schwannoma before and after treatment with Leksell gamma knife. Population and method: Twenty seven patients with vestibular schwannoma treated between 1999 and 2009. Pure-tone audiometry applying Gardner-Robertson scale and BERA were recorded. Results: During the 6-year observation, 50% patients had serviceable hearing after treatment. Before treatment, 67% patients had usable hearing level, and 93% patients had pathological BERA. Hearing deterioration was statistically significant in all frequencies (p = 0.05). Ipsilateral prolongations of the latency of waves V, III, and I were statistically significant at 80/90dB levels (p = 0,001) in 89%, 81%, and 48% patients, respectively. Interaural pathological I–V interval difference was statistically significant in 85% patients (p = 0.001), interaural III–V interval difference reached statistical significance in 74% patients (p = 0.01). After treatment, BERA detected statistically significant difference at 80/90 dB level only for the wave V (p = 0.05). Conclusion: BERA remains reliable screening diagnostic method. Its reliability of 93% exceeds reliability of vestibular tests. Comprehensive assessment of all monitored parameters is fundamental. By incorporating pure-tone audiometry and BERA before radiosurgery, we can reliably detect whether the function of the auditory pathway is affected in patients with vestibular schwannoma of all degrees. Follow-up pure-tone audiometry is statistically significant in patients with vestibular schwannoma after gamma-knife procedure and reliably assesses preservation of the auditory pathway as well as it demonstrates distinct and statistically significant loss of serviceable hearing. Conversely, BERA remains statistically unchanged except for latency of wave V. Key words: vestibular schwannoma – acoustic evoked brain stem potential – pure-tone audiometry – gamma knife radiosurgery The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• prezervace užitečného sluchu,
• MeSH
• audiometrie čistými tóny metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• nedoslýchavost * diagnóza   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• radiochirurgie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sluchové kmenové evokované potenciály MeSH
• sluchový práh MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

U souboru 23 nemocných s diagnostikovaným (a po operaci histologicky ověřeným) neurinomem akustiku bylo provedeno podrobné audiologické vyšetření. Nemocní absolvovali tónovouaudiometrii, vyšetření nadprahových testů, klinickou tympanometrii s vyšetřením stapediálníhoreflexu, slovní audiometrii, vyšetření otoakustických emisí a akusticky evokovaných potenciálůmozkového kmene. Ze škály testů se ukázalo nejpřínosnějším vyšetření akusticky evokovanýchpotenciálů mozkového kmene (BERA-Brainstem Evoked Response Audiometry). U žádného z nemocných nebyl získán normální záznam BERA. Nebyla zjištěna statisticky prokázaná souvislost mezivelikostí tumoru a typem záznamu BERA. Audiologické příznaky jako první příznak onemocnění (73 %)převažovaly nad příznaky neurologickými. Protože u většiny nemocných (78,3 %) se jednalo o tumorv IV. klinickém stadiu onemocnění, domníváme se, že většina neurinomů akustiku je pozdě diagnostikována. Vyšetření BERA u každé percepční sluchové vady by umožnilo zachycení časných stadiítumoru a zlepšilo tím prognózu onemocnění pokud jde o zachování funkce lícního nervu i sluchu.souboru 23 nemocných s diagnostikovaným (a po operaci histologicky ověřeným) neurinomem akustiku bylo provedeno podrobné audiologické vyšetření. Nemocní absolvovali tónovouaudiometrii, vyšetření nadprahových testů, klinickou tympanometrii s vyšetřením stapediálníhoreflexu, slovní audiometrii, vyšetření otoakustických emisí a akusticky evokovaných potenciálůmozkového kmene. Ze škály testů se ukázalo nejpřínosnějším vyšetření akusticky evokovanýchpotenciálů mozkového kmene (BERA-Brainstem Evoked Response Audiometry). U žádného z nemocných nebyl získán normální záznam BERA. Nebyla zjištěna statisticky prokázaná souvislost mezivelikostí tumoru a typem záznamu BERA. Audiologické příznaky jako první příznak onemocnění (73 %)převažovaly nad příznaky neurologickými. Protože u většiny nemocných (78,3 %) se jednalo o tumorv IV. klinickém stadiu onemocnění, domníváme se, že většina neurinomů akustiku je pozdě diagnostikována. Vyšetření BERA u každé percepční sluchové vady by umožnilo zachycení časných stadiítumoru a zlepšilo tím prognózu onemocnění pokud jde o zachování funkce lícního nervu i sluchu.

Neurinoma of the acoustic nerve is a tumour which attracted for several decades attention of otorhinolaryngologists and neurosurgeons. The number of published papers on the subjects is increasing every year. The increased interest in this tumour is conditioned by the routine use of new examination methods in clinical practice and improving standards of the microsurgical technique. Among tumours of the pontocerebellar angle the neurinoma has the closest relationship with fibres of the acoustic nerve. It is a benign tumour which originates from Schwann cells of the vestibular part of the statoacoustic nerve. Therefore the more accurate term is vestibular schwannoma.The site of origin of the neurinoma is the area of the orifice of the outer auditory meatus, a site where the nerve is still covered by a sheath of Schwann cells.The tumour spreads at first in the direction of the inner auditory meatus and enlarges it , then it grows into the pontocerebellar angle and finally causes compression of the brainstem. House differentiates according to the size and spread of the tumour four clinical stages of the disease.Stage I is a tumour which grows only in the inner auditory meatus , stage II a tumour which spreads already to the area of the orifice of the inner auditory meatus, stage III a tumour which spreads to the pontocerebellar angle, stage IV a tumour causing compression of the brainstem. The incidence of the tumour is some nine cases per 1 million population per year, i.e. ca 0.01 pro mille. At the Clinic of Otorhinolaryngology and Surgery of the Head and Neck and Faculty Hospital, First Medical Faculty Charles University Prague-Motol in 1998 microsurgical operations of neurinomas of the statoacoustic nerve were introduced.Before the operations the patients were subjected to an audiological examination. A group of 23 patients was involved with a diagnosed neurin oma confirmed histologically after operation. The patients were subjected to sound audiometry , examined by suprathreshold tests , clinical tympanometry , incl. examination of the stapedial reflex, verbal audiometry, examination of otoacoustic emissions and acoustically evoked brainstem pontentials. Of thr series of tests examination of acoustically evoked brainstem potentials (BERA-Brainstem Evoked Response Audiometry) proved most useful. In none of the patients a normal BERA record was obtained.Therefore, consistent with the majority of authors concerndc with the given problem we consider BERA examination as one of the decisive methods for assessment of the diagnosis of a vestibular schwannoma.In our group we did not find a statistical relationship between tumour size and the type of record (classification of records according to Maurer). The majority of patients (78.3 %) attended examination only in stage IV of the disease. We assume therefore that the majority of neurinomas of the acoustic nerve is diagnosed late. By detailed audiological examination of every perception hearing disorder it would be possible to detect the disease already in earlier clinical stages and thus improve the perspectives of the patients to preserve the function of the VIIth nerve and of the acoustic part of the VIIIth nerve. In our patients audiological symptoms predominated as the first sign of the disease over neurological symptoms (73.1 %). The presence of a statoacoustic tumour must be taken into account not only in patients with unilateral progressing perception hearing disorders associated with tinnitus but also in patients with an atypical symptomatology ( e.g. sudden hearing disorder, sudden deterioration of an already existing perception defect, dysgeusia , neuralgia of the trigemninal nerve).The suspected presence of a tumour is confirmed unequvically by nuclear magnetic resonance.

• MeSH
• audiometrie evokovanou odpovědí metody   MeSH
• lidé MeSH
• sluchové kmenové evokované potenciály MeSH
• vestibulární schwannom diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V souboru 39 nemocných s epitympanálním chronickým zánětem byly sledovány výsledkypředoperačního tympanometrického vyšetření testy dle Valsalva a Toynbee, zastoupení jednotli-vých druhů sanačně rekonstrukčních výkonů a peroperační nálezy. Pro stanovení funkčního vý-sledku byly srovnávány předoperační a pooperační audiometrické nálezy.Šetření prokázalo v rámci systematického tympanometrického předoperačního vyšetření u epitym-panálních otitid v 74 % tubární obstrukci. Přes tento nepříznivý funkční nález byla tympanoosiku-loplastika provedená v jedné době úspěšná ve smyslu zlepšení nebo zachování prahu sluchu napředoperační úrovni u 73 % případů. Vysoké procento tubární obstrukce při předoperačním vyšet-ření nekoreluje s klinickým nálezem a ukazuje se u epitympanálních zánětů jako nepřesné. Z prog-nostického hlediska mají největší šanci na úspěch epitympanální otitidy s cholesteatomemi u tubárních obstrukcí, nejmenší šance na úspěch je u hnisavých epitympanálních otitid. Vykonánírekonstrukční operace po sanačním výkonu u epitympanálních zánětů v jedné době i při tubárníobstrukci je účelné.

In a group of 39 patients with epitympanic chronic inflammation the results of the preoperative tympanometric examination by Valsalva™s and Toynbee™s tests were followed up with regard to the ratio of different types of sanitary reconstruction operations and peroperative findings. For assessment of the functional results the authors compared the preoperative and postoperative audiometric findings. The investigation revealed within the framework of systematic tympanometric preoperative exa- mination in epitympanic otitis 74% tubal obstructions. Despite this adverse functional finding the tympanoossiculoplasty was performed in one stage and was successful as far as improvement or preservation of the auditory threshold at the preoperative level in 73% of the patients. A large percentage of tubal obstructions during the preoperative examination does not correlate with the clinical finding and proves inaccurate in epitympanic inflammations. From the prognostic aspect epitympanic otitis with a cholesteatoma and in tubal obstructions have the greatest chance while the chance is lowest in suppurative epitympanic otitis. It is expedient to complete the reconstruction operation after sanitation in epitympanic inflammations in one stage also in case of tubal obstruc- tion.

• MeSH
• akustické impedanční testy MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• Eustachova trubice fyziologie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• otitida etiologie   chirurgie   MeSH
• střední ucho chirurgie   MeSH
• tympanoplastika metody   MeSH
• zánět etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Parciální a totální keramické náhrady řetězu kůstek, včetně kovadlinko-třmínkovýchinterponátů, byly použity u 22 operovaných uší. V jednoletém odstupu od operační intervence bylve všech případech práh sluchu buď zachován, ve většině případech však zlepšen. Nejlepší výsledkydle očekávání byly dosaženy u poúrazového rozrušení řetězu kůstek a kongenitálních dyspláziířetězu kůstek. Jako slibné se ukázaly i výsledky ossikuloplastik s využitím keramických náhradtypu PORP a TORP u chronických středoušních zánětů.

Partial and total ceramic prostheses of the chain of ossicles incl. interponates of the incus and stapes were used in 22 operated ears. After a on-year interval following surgery in all instances the auditory threshold was either preserved or in the majority it improved. The best results were achieved, as expected, in posttraumatic damage of the chain of ossicles and in congenital dysplasia of the chain of ossicles. The results of ossiculoplastic operations using ceramic prostheses type PORP and TORP in chronic otitis media proved also hopeful.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hydroxyapatit terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náhrada sluchových kůstek MeSH
• otitis media chirurgie   MeSH
• převodní nedoslýchavost etiologie   chirurgie   MeSH
• středoušní protézy statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• zvukovod chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

I nejšetrnější způsob extirpace vestibulárního schwannomu via extended middle cranial fossa approach (subtemporal extradural) má svá úskalí. Autoři popisují dva případy laterální varianty tumoru vyplňující vnitřní zvukovod vycházející z dolní vestibulární větve při kalorické normoreflexii v ENG obraze. V prvém případě byl předoperační práh sluchu normální, avšak bez jakékoliv odezvy v BERA záznamu se spánkovou kostí extrémně pneumatizovanou končící pooperační hluchotou. V druhém případě byl sluch předoperačně upotřebitelný, vlna V byla oproti straně zdravé zpožděna o 0,5 ms a spánková kost bez jakékoli pneumatizace. Sluch zde byl zachován na předoperační úrovni. Autoři popisují technické problémy se kterými se musí operatér za takových okolností vyrovnat a diskutují o prognostických faktorech, které by mohly ovlivnit rozhodování chirurga i nemocného při volbě způsobu operační intervence.

Even the most careful mode of extirpation of a vestibular schwannoma by the extended middle cranial fossa approach (subtemporal extradural) has its pitfalls. The authors describe two cases of the lateral variant of a tumour filling the inner auditory meatus, originating from the lower vestibular branch with caloric normoflexion in the ENG image. In the first case the preoperative hearing threshold was normal however without any response in the BERA tracing, with the temporal bone extremely pneumatized ending by postoperative deafness. In the second case the preoperative hearing was acceptable the V wave was, as compared with the sound side, delayed by 0.5 ms and the temporal bone lacked any pneumatization. Hearing was preserved at the preoperative level. The authors describe technical problems with which the surgeon must cope under these conditions and discuss prognostic factors which could influence the surgeon’s and patient’s decision as regards surgical intervention.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory ucha chirurgie   MeSH
• neurilemom chirurgie   MeSH
• otologické chirurgické výkony metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Za období dvou let (1998-1999) bylo na ORL oddělení VFN v Praze provedeno celkem 71 tympanoplastických operací u 64 pacientů, z toho bylo 22 dětí od 5 do 14 let. Šlo o 17 primárních a 54 revizních výkonů na 64 uších. Autoři hodnotí výsledky hojení a sluchové zisky ve skupinách TORP (38), PORP (8), interpozice (16), manubriostapedopexe (5) a ostatní rekonstrukce (4). K anatomickému zhojení došlo u 67 (94 %) uší. Všechny uši, kde byla k rekonstrukci bubínkové dutiny použita silikonová blanka, se zhojily. Funkční výsledky byly hodnoceny u zhojených uší, a to porovnáním vzdušně-kostního rozdílu před a po operaci, a především podle výsledné pooperační převodní ztráty na frekvencích od 250 do 4000 Hz. K signifikantnímu zlepšení sluchu (zmenšení nebo eliminaci převodní ztráty) došlo téměř u 70 % všech operovaných uší. Menší převodní ztrátu než 10 dB mělo 60 % (3) uší po manubriostapedopexi, 43 % (3) uší s PORPem, obě uši po interpozici kosti mezi zbytek dlouhého raménka kovadlinky a třmínek, jen 17 % (2) uší po interpozici kovadlinky a 28 % (10) uší s TORPem. U TORPu a interpozice kovadlinky byla výsledná převodní ztráta nejčastěji mezi 11 a 20 dB. Nejvyšších sluchových zisků bylo dosaženo na frekvencích 250, 500 a 1000 Hz u všech typů rekonstrukce, u PORPů i na frekvenci 4000 Hz. Nejvyšších zisků bylo dosaženo u interpozice, PORPu a manubriostapedopexe. Větších sluchových zisků je dosahováno tam, kde zůstaly zachovány suprastruktury třmínku. Sociálně přijatelný sluch na operovaném uchu má v jednotlivých skupinách 56-75 % pacientů, méně ve skupině TORPů, nejvíce ve skupině PORPů a interpozice. Soubor pacientů je dále sledován a rozšiřován, aby mohly být vyhodnoceny i dlouhodobé anatomické a funkční výsledky u jednotlivých rekonstrukcí.

During the two-year-period (1998-1999) at the ENT department of the General Faculty Hospital in Prague a total of 71 tympanoplastic operations were made in 64 patients, incl. 22 children aged 5-14 years. The number camprised 17 primary operations and 54 revisions on 64 ears. The authors evaluate the results of healing and auditory gains in groups TORP (38), PORP (8), interposition (16), manubriostapedopexy (5) and other reconstructions (4). Anatomical healing was recorded in 67 (94 %) ears. All ears where for reconstruction of the tympanic cavity a silicone membrane was used healed. The functional results were evaluated in healed ears by comparing the aerial-bone difference before and after surgery and in particular according to the resulting postoperative transmission loss of frequencies from 250 to 400 Hz. Significant improvement of hearing (reduction or elimination of transmission loss) was recorded in almost 70% of all operated ears. Smaller losses than 10 dB were recorded in 60 % (3) ears) after manubriostapedopexy, 43% (3) ears with PORP, both ears after interposition of bone between the long arm of the incus and stapes, only 17 % (2) ears after interposition of the incus and 28% (10) ears with TORP. In TORP and interposition of the incus the resulting transmission loss was most frequently between 11 and 20 dB. The greatest auditory gains were achieved at frequencies 250, 500 and 1000 Hz in all types of reconstructions, in PORP also at frequency 4000 Hz. The highest gains were achieved after interporition, in PORP and manubriostapedopexy. Greater auditory gains are achieved where the suprastructures of the stapes are preserved. Socially acceptable hearing on the operated ear was recorded in 56-75% patients in the different groups, less in the group of TORP, most in the group PORP and interposition. The patient group is followed up and extended to make possible evaluation also of long-term anatomical and functional results in different types of reconstruction.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• regenerace MeSH
• sluchová percepce MeSH
• tympanoplastika metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autoři hodnotí sedm nemocných s píštělemi labyrintu, které byly verifikovány při 220 operacích nemocných s chronickým středoušním zánětem s cholesteatomem na ORL klinice KNP Pardubice od července 1997 do prosince 2002. Již před chirurgickým ošetřením měli tři nemocní závratě a dva z nich současně pozitivní píštělkový příznak; čtyři nemocní byli bez vertiga. U dvou nemocných byla před operací přítomna hluchota a u jednoho dalšího nemocného částečná periferní obrna lícního nervu. Léčba spočívala v sanaci zánětu otevřenou technikou se snesením zadní stěny zvukovodu (canal wall down) a v odstranění matrix cholesteatomu z píštěle. Píštěl byla zjištěna šestkrát na laterálním a jedenkrát na horním polokruhovitém kanálku. U dvou nemocných byly diagnostikovány nitrolební komplikace 1. fáze (u jednoho nemocného subperiostální absces, u jiného nemocného pachymeningitida s periflebitidou esovitého splavu). Z pěti nemocných se zachovaným sluchem před operací zůstal u dvou po operaci sluch nezměněn, u jednoho došlo k poklesu vzdušného vedení, u jednoho naopak ke zlepšení vzdušného i kostního vedení a konečně u jednoho nemocného došlo ke zhoršení převodní i percepční složky sluchu. Obrna lícního nervu diagnostikovaná u jednoho nemocného před léčbou se po operaci upravila. V diskusi jsou uvedeny současné názory na patofyziologii vzniku píštěle na podkladě destrukce kostěné stěny labyrintu vlivem chronického středoušního zánětu, názory na způsob provedení a diagnostický přínos píštělkového testu, na klasifikaci a staging píštělí labyrintu a na taktiku léčby.

The authors evaluate seven patients with fistula of labyrinth, which were verified during 220 operations on patients with chronic middle ear inflammations with cholesteatoma at the ORL Department of Regional Hospital Pardubice from July 1997 till December 2002. Three patients suffered from vertigo already before the operation and two of them had even a positive fistula symptom; four patients were without vertigo. Two patients were deaf before the operation and one other patient had a partial facial nerve paralysis. The therapy consisted in sanation (treatment) of the inflammation by the open technique with removal of the posterior wall of ear canal (canal wall down) and removal of the cholesteatoma matrix from the fistula. The fistula was detected six times on the lateral and once on the superior semicircular canal. In two patients, intracranial complications were diagnosed (subperiostal abscess in one patient and in second one pachymeningitis with periphlebitis of the sigmoid sinus). In five patients with preserved hearing before the operation, the hearing remained unchanged after the operation, air conduction decreased in one, improved air and bone conduction improved in another patient and a deterioration of the conductive and perception components of hearing deteriorated in the other patient. The paralysis of facial nerve diagnosed in one patient before the therapy improved after the operation. The authors discuss present opinions on the pathophysiology of the origin of fistula on the basis of destruction of the labyrinth bone wall due to chronic middle ear inflammation, the way of performing of the fistula test and its diagnostic contribution, the classification and staging of the labyrinth fistula and the tactics of therapy.

• MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• cholesteatom chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemoci kochley MeSH
• nemoci vnitřního ucha chirurgie   MeSH
• osteitida komplikace   MeSH
• otitis media komplikace   MeSH
• otologické chirurgické výkony MeSH
• píštěle diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• poruchy sluchové percepce chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH