zvýšený hygienický režim Dotaz Zobrazit nápovědu
ARDS neboli syndrom dechové tísně dospělých je závažné postižení plic vedoucí ke vzniku respirační insuficience. Tato kazuistika je zaměřená na péči o pacientku s H1N1 a postupně se rozvíjejícím ARDS.
- Klíčová slova
- fluidothorax, pneumothorax, LIDCO, ECMO, zvýšený hygienický režim, H1N1,
- MeSH
- bronchopneumonie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci prasat prevence a kontrola přenos MeSH
- nemoci ptáků prevence a kontrola přenos MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- pandemie MeSH
- péče o pacienta MeSH
- pneumotorax MeSH
- virus chřipky A, podtyp H1N1 patogenita MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Při rekonstrukci závodů a dílen zničených válkou se hygienický režim zlepšil. Příklady s podrobnými údaji o vzrůstu počtu hygienických zařízení a o snížení počtu úrazovosti a onemocnění. Zvýšená výroba ve všech závodech|SSSR souvisí se zlepšenými pracovními podmínkami
Cíl práce: V prospektivní roční studii byl sledován výskyt nozokomiálních nákaz u pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče při sníženém profylaktickém podávání antibiotik a dodržování hygienicko epidemiologického řežimu. Metodika: Na jednotce intenzivní péče Neurocentra Nemocnice Liberec byly sledovány nozokomiální nákazy při profylaktickém podávání antibiotik nejčastěji v jedné dávce, maximálně 24-48 hodin. Antibiotika v terapii byla indikována při prokázané nebo při důvodném podezření na bakteriální infekci. Nebyla podávána při kolonizaci pacienta. Současně byl zajišťován hygienicko epidemiologický režim. Jeho základ spočíval v dodržování čistoty, dezinfekce, zejména hygienické dezinfekci rukou, sterilizaci, bariérové ošetřovací technice, používání jednorázových pomůcek, uzavřených systémů, zajištění zvýšeného režimu pri kolonizaci pacienta rezistentními kmeny a zavedení standardních postupů. Výsledky: Do roční prospektivní studie bylo zařazeno 529 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče ve věku od 9 do 85 let s průměrnou dobou hospitalizace 4,9 dnů. Onemocnění mozku mělo 57,1% pacientů. onemocnění páteře 31,9 % a jiné diagnózy byly zastoupeny v 11 %. Operováno bylo celkem 78 % pacientů. Antibiotika v profylaxi byla podána u 76 % pacientů. Převážně se jednalo o aplikaci v souvislosti s operačním výkonem (98 % pacientů). Z toho bylo u 93 % pacientů antibiotikum podáno pouze v jedné dávce, jen u 3 % pacientů byla doba podání 24 hodin a 4 % pacientů 48 hodin. Antibiotikum v terapii bylo aplikováno u 10 % pacientů, z toho byla u 2 % pacientů terapie zahájena na jiném pracovišti. Nozokomiální nákazy se vyskytly u 5,4 % pacientů. Nejvíce se jednalo o infekce v místě chirurgického výkonu (2,5 %) a infekce močových cest (2,1 %). Infekce dýchacího systému byla u 0,8 % pacientů a infekce cévních katétru nebyly zaznamenány vůbec. Záuěry; Dodržování hygienicko epidemiologického režimu a racionálního podávání antibiotik vede na jednotce intenzivní péče ke sníženému výskytu nozokomiálních nákaz, a tím i ke snížení ekonomických nákladů.
Objective: The authors investigated in a prospective one-year study the incidence of nosocomial infections in patients hospitalized at the intensive care unit with reduced prophylactic administration of antibiotics and adherence to the hygienic epidemiological regime. Method: At the intensive care unit of the Neurocentre of the Liberec Hospital nosocomial infection were investigated during the prophylactic administration of antibiotics, most frequently in one dose for a maximum of 24-48 hours. For therapy antibiotics were indicated in proved or suspected bacterial infection. They were not administered in case of colonization of the patient. Concurrently the hygienic and epidemiological regime was ensured. It involved adherence to cleanliness, disinfection, in particular hygienic disinfection of the hands, sterilization, barrier nursing techniques, single-use equipment, closed systems, enhanced regime in case of colonization of the patient with resistant strains and introduction of standard procedures. Results: The one-year prospective study comprised 529 patients hospitalized at the intensive care unit at the age of 9 to 85 years with a mean hospitalization period of 4.9 days. 57.1% patients had cerebral diseases, 31.9% diseases of the vertebral column, and other diagnoses accounted for 11%. A total of 78% patients were operated. Antibiotics were administered prophylactically to 76% patients. In the majority this was in conjunction with the surgical operation (98%). To 93% patients the antibiotic was administered only in one dose, only to 3% patients it was administered for 24 hours and to 4% patients for 48 hours. For therapy antibiotics were administered to 10% patients, including 2% patients where treatment was started at another department. Nosocomial infections were recorded in 5.4% patients. Most frequently infections at the site of operation were involved (2.5%) and infections of the urinary pathways (2.1%). Infections of the airways were recorded in 0.8% patients and infections of vascular catheters were not recorded at all. Conclusions: Adherence to the hygienic and epidemiological regime and rational administration of antibiotics leads at intensive care units to a reduced incidence of nosocomial infections and thus to reduced financial costs.
