Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.
Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.
Východiska: Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů – jedním z nich je genetická predispozice. Celogenomové asociační studie umožňují nalézt kandi-dátní geny, jejichž změny by mohly přispět ke vzniku tohoto onemocnění.Cíl: Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky celogenomových asociačních studií zaměřených na stano-vení genetické predispozice Alzheimerovy choroby s pozdním nástupem. Jejím cílem je sestavit přehled kandi-dátních genů asociovaných s touto nemocí pro účely budoucího výzkumu.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Popisuje významné geny, které jsou asociovány s Alzhei-merovou chorobou s pozdním nástupem.Výsle d ky : Na základě dosavadních zkušeností byly vybrány geny APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE a TNK1, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro budoucí cílené genetické vyšetřování u české populace.Závěry: Tato práce předložila seznam genů asociovaných s Alzheimerovou chorobou s pozdním nástupem. Bu-doucí výzkum v této oblasti může významně přispět k predikci a následné prevenci tohoto závažného onemocnění.
Background: Alzheimer‘s disease is the most common neurodegenerative disease, which is caused by a number of factors – one of them is genetic predisposition Whole-genome association studies make it possible to find candidate genes whose changes could contribute to the development of this disease.Aim: This literature review summarizes the findings of whole-genome association studies aimed at determining the genetic predisposition to late-onset Alzheimer‘s disease. Its aim is to compile an overview of candidate genes associated with this disease for future research.Methods: The work is processed in the form of literary research. It describes important genes that are associated with late-onset Alzheimer‘s disease.Results: Based on previous experience, the genes APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE and TNK1 were selected, which are the most suitable candidates for future targeted genetic testing in the Czech population.Conclusions: This work presented a list of genes associated with late-onset Alzheimer‘s disease. Future research in this area can make a significant contribution to the prediction and subsequent prevention of this serious disease.
Východiska: Počty pacientů s aterosklerózou a demencí narůstá a to zejména z důvodu prodlužování střední délky života a stárnutí populace.Obě dvě onemocnění spolu úzce souvisí a zároveň výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů.Cíl: Cílem tohoto sdělení je seznámení s touto aktuální problematikou a to napříč odbornostmi.Metody: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed. Dále byly využity další databáze a výsledky klinických pokusů a to zahraniční i české.Výsledky: Výzkumy naznačují, že aterosklerotické postižení karotid je možným prediktorem rizika rozvoje de-mence. Projevy aterosklerózy karotid jsou spojeny s projevy kognitivního deficitu a demencí. Lze tedy tedy usu-zovat, že jsou ateroskleróza a demence spolu úzce spjaty.Závěry: Střední délka života bude mít pravděpodobně nadále vzrůstající tendenci, proto bude narůstat i počet pacientů s aterosklerózou a demencí. Z tohoto důvodu je velmi důležitý epidemiologický výzkum, který se uve-denou problematikou zabývá. Na základě výzkumu pak lze formulovat efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu těchto stavů.
Background: The number of patients with atherosclerosis and dementia is increasing, mainly due to the increase in life expectancy and population aging. Both diseases are closely related and at the same time significantly affect the quality of life of patients.Objective: The aim of this communication is to present this topical issue across the field of expertise.Methods: Data were taken from current publications, especially from PubMed database. Furthermore, other databases and results of clinical trials were used, both foreign and Czech.Results: Research suggests that atherosclerotic involvement of carotid arteries is a potential predictor of the risk of developing dementia. The manifestations of carotid atherosclerosis are associated with cognitive deficits and dementia. Identified risk factors for atherosclerosis often occur in patients with dementia. It can therefore be concluded that they are closely linked.Conclusions: Life expectancy is likely to continue to increase, so the number of patients with this disease will increase. That is why epidemiological research is needed to address this issue. Based on the research, effective prevention, diagnosis and treatment of these conditions can be formulated.
Východiska: Demence vzniká v důsledku interakce genetických a environmentálních faktorů spolu s faktory ži-votního stylu. V současnosti se stává problematika demence obrovskou výzvou v oblasti veřejného zdravotnictví nejen u nás, ale i ve světě.Cíl: Řada evropských zemí již formulovala národní strategie pro problematiku demencí. Tyto strategie zahrnují také důležitý fakt, že je zapotřebí podporovat rodiny, protože to jsou právě ony, které často poskytují péči osobám s demencí. Cílem práce je předložit základní informace o demenci se zaměřením na možnosti péče o pacienty s demencí.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Data byla čerpána z aktuálních publikací a doporučení ministerstva zdravotnictví a České Alzheimerovské společnosti.Výsledky: Práce předkládá důležité informace o demenci a možnostech péče o pacienty s demencí.Závěry: Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst nemocných demencí, je potřeba společnost na tuto skutečnost připravit a zajistit kvalitní zázemí jak pro domácí, tak pro ústavní péči.
Background: Dementia is consequence of genetic, environmental and life-style factors interaction. At present dementi ais great challenge for public health all over the world.Aim: Many european countries already formulated National strategy for dementia including support of families because they often také care of patient with dementia. The aim of this work is to present basic information about dementia with a focus on care options for patients with dementia.Methods: Paper presents the information on dementia from literature search. The data were drawn from current publications and recommendations of the Ministry of Health and the Czech Alzheimer‘s Society.Results: The work presents important information about dementia and care options for patients with dementia.Conclusions: It is possible to expect increase of dementia patients in the future. From that reason it is neccessary for society to be prepared and assure good conditions both for domestic and institutional care.
Východiska: Pojem mírná kognitivní porucha byl zaveden v 90. letech 20. století. Tato porucha je popisována jako přechodná fáze mezi normálním stárnutím a demencí. Dle vývoje věkové struktury populace se problema-tika chorob spojených s úbytkem kognice dostává do popředí zájmu odborného světa i společnosti.Cíl: Práce seznamuje s problematikou mírné kognitivní poruchy a předkládá vybrané výsledky epidemiologické studie případů a kontrol, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mírnou kognitivní poruchou přítomny rizikové faktory předpokládající možnou konverzi do Alzheimerovy choroby.Metody: Metodika studie zahrnovala dotazníkové šetření, a odběr venózní krve na genetickou analýzu. Data byla následně statisticky zpracována.Výsle d ky : Do současnosti byly zpracovány informace získané od 698 osob (219 případů a 479 kontrol).Ve skupině případů bylo 1,7 × více žen s poruchou kognice než mužů. Další statisticky významné rozdíly byly zjištěny u typu vykonávané práce, kdy osoby v kontrolní skupině vykonávaly častěji duševní práci, a u výskytu ischemické choroby dolních končetin, která se více vyskytovala ve skupině případů. Byly nalezeny statisticky významné asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU.Závěry: Vzhledem k tomu, že amnestická forma mírné kognitivní poruchy je považována za předstupeň demen-ce, je pravděpodobné, že vznik této choroby ovlivňují stejné rizikové faktory. Znalost a potvrzení těchto rizik může pomoci v prevenci a včasnému záchytu jak mírné kognitivní poruchy, tak demence.
Background: Term of Mild Cognitive Impairment has been introduced in 90 ies. It is described as transitional phase between normal aging and dementia. According to the development of age structure of population, dis-eases with alterd cognition are coming into the interesss of specialists as well as society.Aim: Paper presents basic problems of Mild Cognitive Impairment as well as selected results of epidemiological case-control study which try to ascertain risk factors responsible for transition of Mild Cognitive Impairment into Alzheimer ́s Disease.Methods: Questionaire investigation and taking sample of blood for genetic analysis. Final statistical evaluation.Results: 219 cases and 479 controls were evaluated. There were more females (1.7) with cognitive impairment compare to male. More people in control group perform intellectual work compare to cases. There were more ischemic disease of lower limbs in group of cases compare to controls. All findings were statistically important. There were found statistically significant difference in genes TOMM40, IDE and CLU.Conclusions: Taking into consideration that amnestic form of Mild Cognitive Impairment is initial phase of dementia (mainly Alzheimer ́s Disease) then presumably development of Mild Cognitive Impairment is influ-enced by same risk factors. Knowledge ot those risk factors may help in prevention and early detection both Mild Cognitive Impairment and dementia.
- MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
