pražská ošetřovatelská škola Dotaz Zobrazit nápovědu
Východiska: Výzkum byl motivován snahou prohloubit současné poznání o názory amerických expertů, kteří na základě svých zkušeností věnovali reorganizaci ošetřovatelské péče v meziválečném Československu větší pozornost než oficiální československé orgány. Cíl: Objasnit úlohu ošetřovatelek Amerického Červeného kříže a expertů Rockefellerovy nadace při implementaci moderních přístupů v ošetřovatelství na české ošetřovatelské škole v Praze v letech 1920–1923. Metody: Práce je založena na retrospektivní analýze periodik a dokumentů Amerického Červeného kříže a Rockefellerovy nadace jako dvou hlavních amerických organizací podílejících se na reorganizaci ošetřovatelské péče v meziválečném Československu. Kromě toho byly využity detailní informace z dobové publikace History of American Red Cross Nursing (New York, 1922), české archivní fondy (Spolek diplomovaných sester, Korespondence Alice Masarykové) a situační zpráva Frances Crowellové o stavu ošetřovatelské péče v Československu z roku 1922. Výstupy: Zaměření na krátký časový úsek let 1920–1923 umožnilo postihnout ve větším detailu a v širších souvislostech obtíže, s nimiž se americké ošetřovatelky při zavádění moderních metod v Československu musely potýkat. Výzkum přispěl k dosavadnímu poznání problematiky ve třech oblastech: 1. Z dat o profesní dráze amerických ošetřovatelek se podařilo doložit, že do Československa přicházely sestry vyškolené v USA, které získaly praktické a organizační zkušenosti v ošetřovatelské službě za první světové války. 2. Hlavním problémem ve výuce byla nutnost změny poměru teorie a praxe ve prospěch praktických předmětů a zvýšení prestiže oboru. Do osnov byly včleněny nové kurzy o výživě invalidů, z bakteriologie, etiky a dějin ošetřovatelství; zcela nově byla prosazována výuka zdravotní a domácí péče o děti vedená odbornou školitelkou. 3. Doporučení amerických ošetřovatelek pro další zkvalitnění výuky a ošetřovatelské péče zahrnovala zřízení speciálního ošetřovatelského odboru při ministerstvu zdravotnictví, který měl legislativně upravit kompetence a postavení sester včetně po- žadavků na jejich vzdělání, evidovat registrované sestry a provádět inspekci veřejných zdravotnických zařízení. Mezi návrhy se rovněž objevuje důraz na rozšíření sítě státních ošetřovatelských škol. Závěry: Výzkum ukázal na šíři problémů, jež bylo třeba v té době řešit. Působení zahraničních ošetřovatelek Amerického Červeného kříže a expertů Rockefellerovy nadace za dané situace je možno označit za svého druhu fenomenální počin, jehož vliv nebyl dosud dostatečně doceněn. Mnohé tehdy řešené problémy (vymezení kompetencí, otázka ošetřovatelských standardů, edukace pacientů) jsou aktuální i dnes.
Background: The research was motivated by the efforts to deepen the present knowledge in the opinions of American experts, who, on the basis of their experience, paid more attention to the reorganization of nursing care than official bodies in inter-war Czechoslovakia. Aim: To clarify the role of Red Cross of America nurses and Rockefeller Foundation experts in the introduction of modern approaches in nursing at Czech nursing school in Prague in the years of 1920–1923. Methods: The study is based on the retrospective analysis of historical documents and periodicals originated from the activities of Red Cross of America and Rockefeller Foundation as two main American organizations being involved in the reorganization of nursing care in inter-war Czechoslovakia, including the American Journal of Nursing from the years of 1920–1923 and the voluminous History of the American Red Cross Nursing (New York, 1922). Ascertained data were compared with those from the Czech archival funds (Spolek diplomovaných sester – Association of Graduate Nurses, Correspondence of Alice Masaryková) and with a detailed situation report on nursing conditions in Czechoslovakia by Frances Crowell from 1922. Outputs: The focus on the short period of 1920–1923 made possible to cover in more detail and in the broader context all difficulties which the American nurses were faced with. The research contributed to the present state of knowledge in three fields: 1. Data on the professional career of American nurses coming to Czechoslovakia evidence that they were trained experts who gained practical and organizational experience in nursing service during the World War I. 2. The main problem in teaching was the need for relation change between theory and practice in favour of practical subjects and for increase in the prestige of nurses. New courses on nutrition for people with disabilities, on bacteriology, ethics and history of nursing were incorporated into the curriculum. Managing children‘s home healthcare was another completely new element in teaching. 3. The recommendation of American nurses for the next improvement of education and nursing care included the proposal to establish a special nursing division at the Ministry of Health which ought to provide for nurses´ authority and status, including requirement for their education, to keep files of registered nurses and to provide public health facilities inspections. Emphasis was also placed on expanding the network of state nursing schools. Conclusions: The research proved a range of problems which had to be solved at that time. The activities of American Red Cross nurses and Rockefeller Foundation experts in adverse conditions can be described as phenomenal feat whose influence has not yet been fully appreciated. Many problems solved at that time, like competence specifications, nursing standards or patient education, are topical even today.
Článek se zabývá problematikou v péči o dítě s kochleárním implantátem. V České republice se kochleární implantát (CI) operuje od roku 1993. Implantát dává možnost neslyšícím jedincům čerpat sluchové vjemy. Jedná se o zákrok, kdy je implantát vložen pod kůži a připojen k řadě elektrod, jež jsou zavedeny do hlemýždě. Tento zákrok provádí specializovaný chirurg na ušní, nosní a krční. Po dlouhodobé rehabilitaci má jedinec možnost správně rozumět mluvené řeči. S pomocí kochleárního implantátu se většina uživatelů může začlenit do společnosti, mezi zdravě slyšící populaci. Kochleární implantát je v současné době v ČR operován pouze v pražské FN Motol, v brněnské FN u sv. Anny a ve FN Ostrava. Tento článek prezentuje výsledky výzkumného šetření zaměřeného na vnímání a prožívání nastavování kochleárního implantátu u dětí. Kvalitativní přístup byl využit prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor zahrnoval deset dospělých rodičů a pět dětských informátorů, kteří pocházeli z různých regionů České republiky. Výsledky naznačují, že vnímání nastavování kochleárního implantátu u dětí je individuální a rozdílné. Prožívání dítěte během programování implantátu může být ovlivněno spoluprací a trénováním zvuků ve spolupráci s rodiči v domácím prostředí. Zjištění ukazují, že problémy po programování implantátu by se měly vyskytovat minimálně díky kontrole prováděné klinickým inženýrem. V rámci ošetřovatelské péče nebyly identifikovány překážky v péči o dítě s kochleárním implantátem. Důležitým aspektem je také edukace rodičů o celkové údržbě řečového procesoru. Psychosociální podpora pro rodinu a spolupráce se školou jsou také klíčové.
The article deals with the issues in the care of a child with a cochlear implant. In the Czech Republic, cochlear implant (CI) surgery has been performed since 1993. The implant enables deaf individuals to draw auditory sensations. It is a procedure where the implant is inserted under the skin and connected to a series of electrodes that are inserted into the cochlea. This procedure is performed by a specialist ear, nose and throat surgeon. After long-term rehabilitation, the individual is able to understand spoken speech properly. With the help of a cochlear implant, most users can integrate into society, among the healthy hearing population. The cochlear implant is currently operated in the Czech Republic only in the Motol Hospital in Prague, the St. Anne’s Hospital in Brno and the Ostrava Hospital. This article presents the results of a research investigation focused on the perception and experience of cochlear implant fitting in children. A qualitative approach was used through a semi-structured interview method. The research population included ten adult parents and five child informants who came from different regions of the Czech Republic. The results suggest that children’s perception of cochlear implant fitting is individual and varies. The child’s experience during implant programming may be influenced by cooperation and training of sounds in collaboration with parents in the home environment. The findings suggest that problems after implant programming should be kept to a minimum through monitoring by a clinical engineer. No barriers to nursing care were identified in the care of the child with a cochlear implant. Parental education about the overall maintenance of the speech processor is also an important aspect. Psychosocial support for the family and collaboration with the school are also key.
