Východiska: Až 80% české geriatrické populace má funkčně nevyhovující chrup. Ztráta chrupu s sebou přináší negativní důsledky na funkčnost i estetiku. Nejzávažnějším důsledkem špatného orálního zdraví seniorů je malnutrice. Ztrátou chrupu dochází k předčasné atrofii čelistní kosti, což může mít negativní vliv na zhotovení plně funkční zubní náhrady. Edukace seniorů v oblasti orálního zdraví je dlouhodobě podceňována a v systému preventivní péče by měla být pevně ukotvena. Cíl: Literární přehled relevantních a recentních elektronických zdrojů dotýkající se problematiky orálního zdraví seniorů, péče o dutinu ústní a zubní protetické náhrady prostřednictvím platformy Web of Science. Ověřit teze autorského kolektivu k dané problematice. Metody: Obecně teoretické metody analýzy a generalizace z dohledaných literárních zdrojů s komponentou vlastních myšlenek a úvah.Výsledky a diskuze: Z nalezených dostupných relevantních a recentních zdrojů byla potvrzena nedostatečná pozornost věnována orálnímu zdraví, hygienické péči o dutinu ústní a zubní protetické náhrady v geriatrické populaci. Špatný stav dutiny ústní má v konečném důsledku celou řadu funkčních a estetických omezení, které seniorovi mohou přinést zhoršení orálního a potažmo i celkového zdraví. Nedostatečná úroveň orálního zdraví je více pozorována u seniorů trpících demencí. Znalosti ošetřovatelského personálu v klinické a sociální péči patří - společně s preventivní péčí - mezi hlavní cíle, jak orální zdraví seniorů z dlouhodobého hlediska zlepšit. Závěry: Stárnutí je významným rizikovým faktorem pro rozvoj zdravotních potíží. Celkový somatický zdravotní stav má širokou interakci s orálním zdravím. Orálnímu zdraví a hygienické péči o dutinu ústní u seniorů není věnována dostatečná pozornost, ať už ze strany samotného seniora, ošetřovatelského personálu či systému preventivní péče spadajícího do resortu veřejného zdravotnictví. U seniorů je zvýšené riziko vzniku zubního kazu, onemocnění parodontu a sliznic dutiny ústní v důsledku nedostatečné ústní hygieny, zvýšené akumulaci plaku a zubního kamene. Zlepšením dostupnosti stomatologické péče, osobní hygienické péče o dutinu ústní a zubní náhrady, možnosti profesionální dentální hygieny včetně edukace jak seniorů, tak zdravotnického personálu, lze negativní důsledky na orální zdraví seniorů uspokojivě eliminovat.
Background: Approximately 80% of the Czech geriatric population has functionally deficient dentition. Tooth loss brings with it negative consequences on functionality and aesthetics. The most serious consequence of poor oral health of the elderly is malnutrition. Loss of dentition causes early atrophy of the jawbone and can negatively affect the construction of fully functional dentures. Education and motivation of seniors in oral health has also long been underestimated. It should be a fixed component of the preventive care system. Aim: Finding relevant and recent literature in electronic information sources related to the oral health of the elderly and the care of the oral cavity and dental prosthetics through the Web of Science platform, and verifying the thesis of the author's collective on the given issue. Methods: In general, theoretical methods of analysis and generalization based on literary sources obtained, topped with a component of own thoughts and reflections.Results and discussion: From the available relevant and recent sources, it was confirmed that insufficient attention is paid to oral health and hygienic care of the oral cavity and dental prosthetics in the geriatric population. The bad state ofthe oral cavity ultimately has a number of functional and aesthetic limitations that can lead to a deterioration of the oral and, by extension, overall health of the elderly. Inadequate levels of oral health are more commonly seen in seniors suffering from dementia. The knowledge of the nursing staff in clinical and social care is - together with preventive care - among the main goals of how to improve the oral health of seniors in the long term. Conclusions: Aging is a significant risk factor for the development of health problems. General health has a wide interaction with oral health. Oral health and hygienic care of the oral cavity in the elderly is not given sufficient attention, whether by the elderly themselves, the nursing staff or the system of preventive care falling under the department of public health. Removable dentures can increase the risk of tooth decay, periodontal disease and oral mucosal disease due to insufficient oral hygiene, increased accumulation of plaque and tartar. By improving access in the areas of dental care availability, professional dental hygiene, personal hygiene care of the oral cavity and dentures, education and motivation of seniors and medical personnel, the negative consequences on the oral health of seniors can be satisfactorily eliminated.
- MeSH
- orální hygiena výchova MeSH
- primární prevence MeSH
- senioři MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- zubní náhrady MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem práce bylo zjistit rozsah psychosomatické zátěže u zdravotnických pracovníků nelékařů pomocí Meisterova standardizovaného dotazníku s doplněním pomocných otázek pro srovnání všech zatěžujících faktorů. Metodika: Pro metodiku získání a zpracování dat byl použitý kvantitativně orientovaný průzkum, pracující s číselnými údaji, čímž bylo umožněno hlubšího poznání skutečnosti v její racionalitě. Číselné data jsou matematicky zpracována s použitím metod matematické statistiky. Lze předpokládat, že je možné do jisté míry takto měřit i zatížení personálu. K zhodnocení vlivu pracovní zátěže byl použit strukturovaný Meisterův dotazník od autora W. Meistera, doplněný o konkretizující otázky pro hlubší analýzu. Skupinový výběr tvořily dvě skupiny respondentů ze zdravotnických zařízení, celkem bylo rozdáno 600 dotazníků. Pro účel průzkumu a následného vzájemného posouzení výsledků byly dotazníky totožné pro obě skupiny, pouze do dotazníku zaměřeného na dobu zátěže při epidemii, byla vložena otázka, zda pracují respondenti na covidovém oddělení. Výsledky: Záměrem práce, bylo poskytnout ucelený náhled zdravotnického nelékařského personálu na psychosomatickou zátěž v jejich náročné profesi. Poslední dva roky byly zatížené vzniklou epidemií a ovlivnily komplexní péči ve zdravotnictví. Prvotní získaná data byla rozšířená o sběr dat z i doby pandemie. Čímž byla zanalyzována zátěž zdravotnického nelékařského personálu z doby před a v době epidemie. Provedli jsme dva kvantitativní průzkumy s časovým odstupem. Výsledky průzkumu poukázaly na přetíženost nelékařského zdravotnického personálu v kontextu jednotlivých faktorů, s porovnáním dvou odlišných období se významně nelišily. Rozbor jednotlivých oblastí zátěže a posouzení důležitosti nastavených hypotéz s komplexními výsledky, předkládá empirická část. Závěr: Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi, které je vypracované na základě faktů průzkumného šetření. Analýza dat a výsledky šetření budou prezentovány v odborném periodiku.
Aim: The aim was to provide a comprehensive view of non-medical health care staff on the psychosomatic strain. The structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used to assess the impact of workload. Methodology: A quantity-oriented survey was used, working with numerical data, thus allowing a deeper understanding of reality in its rationality. Numerical data are mathematically processed via using methods of mathematical statistics. It can be assumed that it is possible to measure staff workload to some extent in this way. To assess the impact of workload, the structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used, supplemented with more specific questions for a deeper analysis. The group selection consisted of two respondent groups from health care institutions, and a total of 600 questionnaires were distributed. The questionnaires were identical for both groups for the survey and the subsequent peer review of the results. Only the question of whether the respondents worked in the covid-19 Department was inserted into the questionnaire focused on the period of the epidemic burden. Results: The results of the thesis present a comprehensive look at the high workload of non-medical health workers. The last two years have been burdened by the resulting epidemic and have affected comprehensive care in healthcare. The initial data obtained was extended by data collection from the time of the pandemic. Collected data enable an analysis of the burden on non-medical medical personnel from before and during the epidemic. We conducted two quantitative surveys with a time lag. The results of the survey indicated that the workload of non-medical health workers was extremely increased, comparing two different periods did not differ significantly. Analysis of individual areas of strain and assessment of the importance of set hypotheses with complex results is presented in the empirical part. Conclusion: The conclusion of the thesis contains recommendations for practice, which are prepared based on the facts of the exploratory investigation. The data analysis and the results of the survey will be presented in a professional periodical.
- Klíčová slova
- mental strain, physical strain, overload, burnout - psychological monotony, nursing care, psychická zátěž, stres, fyzická zátěž, syndrom vyhoření, ošetřovatelská péče,
- MeSH
- nelékařská zdravotnická povolání MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- profesionální vyhoření MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- tělesná námaha MeSH
- zdravotničtí pracovníci MeSH
