Most (about 70%) malignant epithelial ovarian tumors are high grade serous carcinomas. The second most frequent are endometrioid and clear cell carcinomas (approximately 10% each), followed by low grade serous (<5%) and mucinous carcinomas (<3%). However, these tumors, despite low incidence, pose a serious problem, especially regarding the therapeutic potential of advanced tumors. Currently, along with the emergence of new treatment options (targeted therapy, immunotherapy), the detailed characterization of individual tumors is important, allowing not only assessment of prognosis but also predicting the response to the therapy. However, the characterization of rare types of ovarian epithelial tumors including not only assessment of morphological and immunohistochemical features, but also to genetic and epigenetic changes or the assessment of tumor microenvironment, is limited. This is due to their low incidence, and studies dealing with this problem are relatively rare, often assessing only limited range of parameters.

Většinu (asi 70 %) maligních epitelových nádorů ovaria představují high grade serózní karcinomy. Na druhém místě jsou s ohledem na incidenci endometroidní a světlobuněčné karcinomy (každý asi 10 %) následované low grade serózními (< 5 %) a mucinózními karcinomy (< 3 %). Tyto nádory však i přes nízkou incidenci představují závažný problém, zejména s ohledem na léčebné možnosti pokročilých nádorů. V současné době spolu s nástupem nových léčebných možností (cílená léčba, imunoterapie) nabývá na významu co nejpodrobnější charakterizace jednotlivých nádorů, která umožní nejen stanovení prognózy, ale případně i predikuje odpověď na léčbu. Charakterizace vzácných typů epitelových nádorů ovaria je však na komplexní úrovni zahrnující nejen hodnocení morfologických a imunohistochemických rysů, ale i genetických změn či hodnocení nádorového mikroprostředí limitovaná, zejména v souvislosti s jejich nízkou incidencí. Studie věnujících se této problematice jsou poměrně vzácné, často s omezeným počtem případů i hodnocenými parametry.

• Klíčová slova
• genetika, immunohistochemistry, genetics, ovarian tumors, nádory ovaria, mucinózní karcinom, low grade serózní karcinom, světlobuněčný karcinom, immunohistochemie, tumor infiltrující lymfocyty, mikrosatelitová instabilita, mucinous carcinoma, low grade serous carcinoma, clear cell carcinoma, tumor infiltrating lymphocytes, microsatellite instability,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

HNF1B is a transcription factor which plays a key role in ontogenesis and regulates the expression of numerous genes involved in cell cycle modulation. Epigenetic changes and mutations of HNF1B (TCF2) are involved in the tumorigenesis of certain tumors. Immuno-histochemically, these changes can be associated with the loss or overexpression of the HNF1B protein. The protein exists in several isoforms, whose number and precise characterization are presently not exactly known. Genome-wide association studies have found an association of certain single nucleotide polymorphisms with an increased or conversely decreased incidence of certain solid tumors, such as carcinomas of the prostate and endometrium. However, overall knowledge of the epigenetic and genetic changes of HNF1B and their relation to neoplasms is very limited. In our work we want to build on our previous project focused on the problematics of HNF-1B in female genital tract tumors, and extend the analysis to other types of solid tumors of this and other areas, in which HNF1B involvement in carcinogenesis can be expected.

HNF-1B je transkripční faktor, který hraje klíčovou roli při ontogenezi a reguluje expresi četných genů podílejících se na modulaci buněčného cyklu. Epigenetické změny a mutace HNF-1B (TCF2) se podílí na vzniku některých nádorů a na imunohistochemické úrovni se tyto změny mohou projevit ztrátou nebo zvýšenou expresí proteinu HNF-1ß. Protein se vyskytuje ve více izoformách, jejichž počet a přesná charakterizace však v současné době nejsou přesně známé. Celogenomové asociační studie prokázaly souvislost některých jednonukleotidových polymorfismů se zvýšenou či naopak sníženou incidencí některých solidních nádorů, jako jsou například karcinomy prostaty a endometria. Celkové znalosti týkající se epigenetických a zejména genetických změn HNF1B a jejich vztahu k nádorovým onemocněním jsou však velmi limitované. V naší práci chceme navázat na náš předchozí projekt zabývající se problematikou HNF1B u nádorů ženského genitálu a rozšířit analýzu na další typy solidních epitelových nádorů této a jiných oblastí, u kterých lze účast HNF1B v procesu karcinogeneze očekávat.

• MeSH
• epigeneze genetická MeSH
• exprese genu MeSH
• hepatocytární jaderný faktor 1-beta genetika   MeSH
• imunohistochemie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• genetika, lékařská genetika
• onkologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR