Trvalá antikoagulační terapie u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu přináší řadu klinických a farmakologických výzev. Fibrilace síní, často komplikovaná nerovnováhou mezi pro- a antikoagulačními mechanismy, vyžaduje individuální přístup s ohledem na vysoké riziko krvácivých komplikací a trombembolismu. V posledních letech přibývá důkazů o použití přímých perorálních antikoagulancií (DOAC) u této populace na úkor warfarinu, jehož podávání nebylo prokázáno jako efektivní, a je navíc spojeno se zvýšeným rizikem krvácení a negativním vlivem na kalcium-fosfátový metabolismus. Tato práce se zaměřuje na zhodnocení současných možností antikoagulace s důrazem na nefrologické a koagulační aspekty, včetně přehodnocení zastaralých režimů a potenciální aplikace moderních přístupů.
Long-term anticoagulation therapy in patients on chronic hemodialysis presents a few clinical and pharmacological challenges. Atrial fibrillation, often complicated by an imbalance between pro- and anticoagulant factors, requires an individualized approach considering the high risk of bleeding complications and thromboembolism. In recent years, we have an increasing evidence for the use of direct oral anticoagulants (DOAC) in this population at the expense of warfarin The administration of warfarin has not been proven to be effective and is also associated with an increased risk of bleeding and a negative effect on calcium-phosphate metabolism. This work focuses on the evaluation of current anticoagulation options with an emphasis on nephrological and coagulation aspects, including a re-evaluation of outdated regimens and the potential application of modern approaches
Tento přehledový článek se zaměřuje na základní principy technologií umělé inteligence (AI), možnosti jejich využití v medicíně a na příklady aplikací, které již byly začleněny do klinické praxe. Diskutuje také klíčové výzvy včetně etických otázek, jako je ochrana soukromí pacientů, algoritmická bias a problém transparentnosti modelů AI. Článek zdůrazňuje nutnost integrace AI do medicíny způsobem, který zajistí bezpečnost a důvěryhodnost, a současně vyzdvihuje význam vzdělávání zdravotnických profesionálů v oblasti AI. Umělá inteligence nabízí potenciál ke zlepšení přesnosti diagnostiky, efektivity péče a podpory při klinickém rozhodování, přičemž optimálních výsledků lze dosáhnout spoluprací mezi lékaři a systémy AI.
This review article focuses on the fundamental principles of artificial intelligence (AI) technologies, their utilisation in medicine, and examples of applications that have already been incorporated into clinical practice. It also discusses key challenges, including ethical issues such as patient data privacy, algorithmic bias, and the transparency problem of AI models. The article emphasizes the necessity of integrating AI into medicine in a manner that ensures safety and trustworthiness, while underscoring the importance of educating healthcare professionals about AI. Artificial intelligence offers the potential to enhance diagnostic accuracy, the efficiency of care, and support for clinical decision-making, with optimal outcomes being achieved through collaboration between physicians and AI systems.
Urologické komplikace jsou častým a významným problémem u dialyzovaných pacientů. Infekce močových cest (IMC), urolitiáza, benigní hyperplazie prostaty (BHP) a erektilní dysfunkce (ED) negativně ovlivňují kvalitu života a mohou komplikovat nefrologickou péči, včetně transplantace ledviny. Tento přehledový článek shrnuje patofyziologii, diagnostické přístupy a terapeutické možnosti urologických komplikací u dialyzovaných pacientů na základě aktuálních studií a klinických doporučení. Infekce močových cest jsou u dialyzovaných pacientů běžné a mohou mít atypický průběh. Urolitiáza se v této populaci vyskytuje méně často, ale její management je specifický vzhledem k metabolickým změnám spojeným s chronickým onemocněním ledvin. BHP je u dialyzovaných mužů často poddiagnostikována kvůli snížené diuréze, přičemž po transplantaci může vést k akutní močové retenci. Erektilní dysfunkce má vysokou prevalenci a multifaktoriální etiologii, včetně hormonálních, cévních a neurologických změn. Urologické komplikace u dialyzovaných pacientů vyžadují včasnou diagnostiku a multidisciplinární přístup. Optimalizace léčby může snížit morbiditu, zlepšit kvalitu života a předejít komplikacím po transplantaci ledviny. Další výzkum je nutný pro optimalizaci nefrologicko-urologické péče v této specifické populaci.
Urological complications are a common and significant issue in dialysis patients. Urinary tract infections (UTIs), urolithiasis, benign prostatic hyperplasia (BPH), and erectile dysfunction (ED) negatively impact the quality of life and may complicate nephrological care, including kidney transplantation. This review article summarizes the pathophysiology, diagnostic approaches, and therapeutic options for urological complications in dialysis patients based on current studies and clinical recommendations. Urinary tract infections are frequent in dialysis patients and may present with atypical manifestations. Urolithiasis occurs less commonly in this population, but its management is specific due to metabolic changes associated with chronic kidney disease. BPH is often underdiagnosed in dialysis patients due to reduced diuresis, whereas after transplantation, it may lead to acute urinary retention. Erectile dysfunction has a high prevalence and a multifactorial etiology, including hormonal, vascular, and neurological changes. Urological complications in dialysis patients require early diagnosis and a multidisciplinary approach. Optimizing treatment can reduce morbidity, improve quality of life, and prevent complications after kidney transplantation. Further research is needed to enhance nephro-urological care in this specific population.
IgA nefropatie je nejčastější primární glomerulonefritida. V patogenezi onemocnění hrají zásadní roli imunitní komplexy, složené z galaktózy-deficitního IgA1 a autoprotilátek, které aktivují komplement a vyvolávají imunitní zánět glomerulů, progredující renální insuficienci až selhání ledvin. V současné době jsou léčebné možnosti u tohoto onemocnění limitované. Nepochybně potřebujeme cílenou léčbu, která ovlivní tvorbu patogenních protilátek obsahujících Gd-IgA1 a imunokomplexů. Tento článek shrnuje nové léčebné možnosti, které zasahují na úrovni vlastní patogeneze IgAN, ovlivňují komplementem zprostředkovaný zánět, tvorbu galaktóza-deficitního IgA1 i patogenních protilátek deplecí B a CD38 pozitivních plazmatických buněk.
IgA nephropathy is the most common primary glomerulonephritis worldwide. Immune complexes, composed of galactose-deficient IgA1 and Gd-IgA1 autoantibodies, are deposited in the mesangial area of the glomeruli where they induce complement-mediated inflammation. This may result in the reduced kidney function which can progress to end stage kidney disease. Treatment options are very limited. Treatments which directly affect the formation of pathogenic Gd-IgA1 antibodies and anti-Gd-IgA1 antibody-containing immune complexes are needed. This article reviews potential therapies that may affect the main axis of pathogenesis of IgA nephropathy. New treatment options are aimed at the immunopathogenesis of IgAN including depletion or modulation of Gd-IgA1 producing B cells, plasma cells, alternate and/or lectin pathway of complement.
- MeSH
- glifloziny farmakologie terapeutické užití MeSH
- hormony kůry nadledvin farmakologie terapeutické užití MeSH
- IgA nefropatie * diagnóza farmakoterapie imunologie MeSH
- inhibitory ACE farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- komplement - faktor B antagonisté a inhibitory MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky MeSH
- progrese nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Transplantace inzulin produkující tkáně je dnes zavedenou léčebnou metodou u pacientů s diabetem. U pacientů s diabetem 1. typu se při selhání ledvin stala metodou volby kombinovaná transplantace ledviny a pankreatu nebo ledviny a Langerhansových ostrůvků, u pacientů se syndromem nepoznané hypoglykemie zase transplantace samotného pankreatu nebo Langerhansových ostrůvků. Současná transplantace ledviny a pankreatu má pro pacienta význam nejen ve zlepšení kvality života (eliminace hypoglykemií, ukončení aplikace inzulinu a monitorování glykemií, uvolnění diety), ale i jako ochrana transplantované ledviny před rekurencí diabetického onemocnění ledvin a ve zlepšení či alespoň stabilizaci ostatních pozdních komplikací diabetu (diabetická polyneuropatie, retinopatie). I když s rozmachem technologií ubylo pacientů, kteří jsou indikováni k izolované transplantaci pankreatu nebo Langerhansových ostrůvků, stále existuje skupina pacientů, která není schopna tyto technologie ovládat nebo je odmítá. Novou možností léčby je autotransplantace Langerhansových ostrůvků u pacientů po pankreatektomii. Důležitou úlohu v dostupnosti transplantační léčby hraje včasná indikace a vhodná dlouhodobá příprava.
Transplantation of insulin-producing tissues is now an established treatment method for patients with diabetes. In patients with Type 1 diabetes, simultaneous kidney and pancreas or kidney and islet of Langerhans transplantation has become the method of choice in case of kidney failure, and in patients with unrecognized hypoglycemia syndrome, transplantation of the pancreas or islets of Langerhans alone has become the method of choice. The simultaneous transplantation of a kidney and pancreas is important for the patient not only in improving the quality of life (elimination of hypoglycemia, insulin administration, blood sugar monitoring, less strict diet), but also protect the renal graft from recurrent diabetic kidney disease and in the improvement or at least stabilization of other late diabetic complications (diabetic polyneuropathy, retinopathy). Even though the development of technology has reduced the number of patients who are indicated for transplantation of the pancreas or the islets of Langerhans themselves, there is still a group of patients who are unable to master these technologies or refuse them. A new treatment option is auto transplantation of the islets of Langerhans in patients after pancreatectomy. Early indication of the patient for transplantation, and appropriate long-term preparation play an important role in the availability of transplant treatment.
V populaci diabetiků 2. typu je častěji než v běžné populaci diagnostikováno jak srdeční selhání, tak i chronické onemocnění ledvin (CKD). Screening CKD musí směřovat k časnému záchytu onemocnění s cílem zvrátit nebo alespoň významně zpomalit jeho průběh a oddálit přechod do selhání ledvin s nutností chronické dialyzační a/nebo transplantační léčby. Finerenon je nesteroidní, selektivní antagonista mineralokortikoidního receptoru. Efekty finerenonu u nemocných s diabetem 2. typu byly zkoumány ve velkých registračních klinických studiích fáze III FIDELIO-DKD, FIGARO-DKD a následně v jejich sdružené analýze FIDELITY. Na základě výsledků publikovaných prospektivních randomizovaných kontrolovaných studií s finerenonem je jeho použití u pacientů s CKD a diabetem 2. typu zmíněno v několika recentních doporučeních. Zástupci expertního panelu zahrnujícího Českou nefrologickou společnost, Českou diabetologickou společnost ČLS JEP, Českou internistickou společnost ČLS JEP a Českou kardiologickou společnost v souladu s recentními mezinárodními doporučeními považují finerenon za jeden z pilířů léčby pacientů s chronickým onemocněním ledvin a diabetem 2. typu pro jeho nefroprotektivní a kardioprotektivní účinky.
Both heart failure and chronic kidney disease (CKD) are detected more often in the type 2 diabetic population than in the general population. CKD screening should focus on its early detection to reverse, or at least significantly slow down its course and delay stage 5 CKD with the need for chronic dialysis or transplant treatment. Finerenone is a nonsteroidal, selective mineralocorticoid receptor antagonist. The effects of finerenone in patients with type 2 diabetes were investigated in the large registration phase III clinical trials FIDELIO-DKD, FIGARO-DKD and subsequently in their pooled analysis FIDELITY. Based on the results of published prospective randomized controlled trials with finerenone, its use in patients with CKD and type 2 diabetes is mentioned in several recent recommendations. Representatives of an expert panel including the Czech Nephrological Society, the Czech Diabetological Society, the Czech Internal Medicine Society and the Czech Cardiology Society, in accordance with recent international recommendations, consider finerenone to be one of the pillars of the treatment of patients with chronic kidney disease and type 2 diabetes for its nephroprotective and cardioprotective effects.
- Klíčová slova
- finerenon,
- MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická nemoc MeSH
- diabetes mellitus 2. typu MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin * farmakoterapie MeSH
- srdeční selhání MeSH
- úhrada zdravotního pojištění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Bolest je častým problémem u hemodialyzovaných pacientů s incidencí v rozmezí od 8 do 82 %. Léčba bolesti u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je však často neúčinná a většina jich skutečně uvádí, že jejich bolest je nedostatečně léčena. Dlouhodobá léčba opioidy má nezastupitelnou roli v léčbě některých pacientů se středně silnou až silnou bolestí. Při indikaci opioidů pacientům se selháním ledvin je třeba vzít v úvahu stupeň selhání ledvin, frekvenci dialýzy a farmakokinetiku léků. Stabilita analgezie během dialýzy se u různých analgetik liší. Špatně dialyzovatelné opioidy mají déle trvající analgetický účinek. Farmakologické vlastnosti buprenorfinu mohou být výhodné pro použití u pacientů léčených hemodialýzou. Buprenorfin může být bezpečně podáván pacientům s poruchou funkce ledvin a hemodialyzovaným pacientům, nejlépe v dávkovém rozmezí do 70 μg/h, protože jeho farmakokinetické vlastnosti nejsou ovlivněny.
Pain is a common problem in haemodialysis patients, with an incidence ranging from 8 to 82%. However, pain management in patients with chronic kidney disease is often ineffective and indeed most report that their pain is undertreated. Long-term opioid therapy has an indispensable role in the treatment of some patients with moderate to severe pain. The degree of renal failure, the frequency of dialysis and the pharmacokinetics of the drugs should be taken into account when prescribing opioids to patients with renal failure. The stability of analgesia during dialysis varies between analgesics. Poorly dialyzable opioids have a longer lasting analgesic effect. The pharmacological properties of buprenorphine may be advantageous for use in patients undergoing haemodialysis. Buprenorphine can be safely administered to renally impaired and haemodialysis patients, preferably in a dose range up to 70 μg/h, as its pharmacokinetic properties are not affected.
- MeSH
- buprenorfin * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- chronická bolest * farmakoterapie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- opioidní analgetika farmakologie toxicita MeSH
- renální insuficience * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Močové extracelulární vezikuly (uEVs) představují slibný nástroj pro neinvazivní diagnostiku a monitorování onemocnění ledvin. Tyto vezikuly, secernované buňkami ledvin, obsahují biomolekuly odrážející stav mateřských buněk. Výzkum se zaměřuje na využití uEVs jako biomarkerů pro chronická onemocnění ledvin, akutní poškození ledvin, diabetickou nefropatii a monitorování po transplantaci ledvin. Kromě diagnostického potenciálu jsou uEVs zkoumány pro terapeutické aplikace v regeneraci ledvinové tkáně. Přes výzvy v standardizaci izolačních a analytických metod uEVs, pokrok ve vývoji metod charakterizace uEVs podporuje jejich klinické využití.
Urinary extracellular vesicles (uEVs) represent a promising tool for non-invasive diagnosis and monitoring of kidney disease. These vesicles, secreted by kidney cells, contain biomolecules reflecting the status of the parent cells. Research focuses on using uEVs as biomarkers for chronic kidney disease, acute kidney injury, diabetic nephropathy and monitoring kidney transplantation. In addition to diagnostic potential, uEVs are being investigated for therapeutic applications in kidney tissue regeneration. Despite challenges in standardizing uEVs isolation and analysis methods, progress in the development of uEVs characterization methods supports their clinical use.
- Klíčová slova
- močové extracelulární vezikuly,
- MeSH
- biologické markery * analýza MeSH
- COP-vezikuly fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin * diagnóza patofyziologie MeSH
- urogenitální systém anatomie a histologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Tukové tkanivo je dynamický metabolický orgán, ktorý zabezpečuje metabolickú homeostázu organizmu. Sekrécia adipocytokínov závisí od distribúcie tukového tkaniva, ako aj bunkového zloženia samotného tukového tkaniva – dôležitý je podiel adipocytov, stromálnych buniek, ciev a buniek imunitného systému. Cieľom našich prác, ktoré dokumentuje tento článok, je zistiť vplyv vybraných adipocytokínov na metabolické a imunologické komplikácie po transplantácii obličky. V našich analýzach sme nepotvrdili vplyv chronickej imunosupresie na hladiny adiponektínu a leptínu. Zistili sme však, že vyššie hladiny leptínu predikovali vývoj potransplantačného diabetes mellitus a nízke hladiny adiponektínu boli spojené s obezitou. Taktiež sme potvrdili, že hyperleptinemia je spojená s rozvojom akútnej rejekcie štepu a tvorbou donor špecifických protilátok.
Adipose tissue is a dynamic metabolic organ that regulates the metabolic homeostasis of the body. The secretion of adipocytokines depends on the distribution of adipose tissue, as well as the cellular composition of the adipose tissue itself - the proportion of adipocytes, stromal cells, blood vessels and cells of the immune system is important. In our analyses, the effect of chronic immunosuppression on adiponectin and leptin levels has not been confirmed. However, we found that higher leptin levels predicted the development of post-transplant diabetes mellitus and low adiponectin levels were associated with obesity and insulin resistance. It was also confirmed that hyperleptinemia is associated with the development of acute graft rejection and the formation of donor specific antibodies.
- MeSH
- adiponektin škodlivé účinky MeSH
- leptin škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- rejekce štěpu etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transplantace ledvin * MeSH
- tukové buňky * imunologie metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
