Auditivní halucinace (AH) jsou nejtypičtějším symptomem psychóz a zejména schizofrenie a z klinického i fenomenologického hlediska tuto skupinu onemocnění definují. Neuronální mechanismus AH však stále nebyl dostatečně popsán. Podle nejvlivnější teorie, vysvětlující původ auditivní verbálních halucinací, je jejich příčinou odcizení vnitřní řeči, což se vztahuje k narušení sebemonitorování, ještě přesněji pak k narušení prediktivních mechanismů. Dalším možným vysvětlením AH se vztahuje k dialogické a monologické vnitřní řeči. V této studii použijeme multi-modální přístup založený na detailním popisu fenomenologie a testování současných neurálních teoriích AH. Subtypy AH založené na fenomenologickém rozboru a společných neurobiologických mechanismech získaných z fMRI dat, mohou vést k diferencovanější a efektivnější léčbě AH, a zlepšit tak kvalitu života pacientů.; Auditory hallucinations (AHs) are the most characteristic symptom of schizophrenia and psychosis, and they „define“ the disorder from a clinical and phenomenological point of view. To date, neural mechanisms of AHs are under debate. The most accepted theory explaining origin of auditory verbal hallucinations, is theory which explains them as alienated inner-speech relates to deficits in self-monitoring, specifically suggesting impaired usage of predictive mechanisms. Another plausible explanation of this typical feature of AHs relates to dialogical or monological inner speech. In the current study we will use a multi-modal approach based on the detailed description of phenomenology and probing the currents neural theories of AHs. Subtypization of AHs based on phenomenology and common neurobiological mechanisms as obtained by fMRI, would potentially lead to more differentiated and effective treatment of AHs and improve patient’s outcomes.

Linking phenomenology and neurobiology of auditory hallucinations in schizophrenia

Doba řešení: 2017-2020

Obsahuje literaturu