Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo identifikovať potenciálne homogénne podskupiny vysokoškolských študentov na základe ich profilu pitia alkoholu a následne ich porovnať z hľadiska demografických údajov, úzkosti, depresie, vnímaného stresu a reziliencie. Metódy: Nábor účastníkov (N = 1282; 80 % žien) bol robený medzi vysokoškolskými študentmi počas pandémie COVID-19 a z nej plynúcich obmedzení na Slovensku. Priemerný vek participantov bol 22,06 roka. Participanti vyplnili online prieskum pozostávajúci z batérie dotazníkov merajúcich psychopatológiu. Na odhadnutie rôznych podskupín pitia alkoholu medzi vysokoškolákmi bola použitá analýza latentných tried (LCA) na položkách testu Alcohol Use Disorders Identification Test (AUDIT). Tieto podskupiny boli následne porovnané v demografických a psychopatologických charakteristikách s využitím testu jednocestná ANOVA. Výsledky: LCA odhadla tri podskupiny: ľahkí konzumenti (55,2 %), rizikoví konzumenti (35,4 %) a problémoví konzumenti (9,4 %). Problémoví konzumenti mali najvyššiu úroveň vnímaného stresu, depresie a úzkosti, a zároveň najnižšiu odolnosť. Záver: Študenti s profilom problémového pitia sa od rizikovo pijúcich študentov líšil najmä dôsledkami pitia a frekvenciou nárazového pitia alkoholu. Rozdiely medzi výsledkami tejto štúdie a predchádzajúcich výskumov možno do určitej miery pripísať situácii spojenej s prebiehajúcou pandémiou COVID-19 v čase zberu údajov.

Objective: This study aims to identify potential homogeneous subgroups of college students based on their drinking patterns and then compare them on demographics, anxiety, depression, perceived stress, and resilience. Methods: Participants (N = 1282; 80% females) were recruited among college students during lockdown in the COVID-19 pandemic in Slovakia. The mean age of participants was 22.06 years. They completed an online survey consisting of a battery of questionnaires measuring psychopathology. The Latent Class Analysis (LCA) on Alcohol Use Disorders Identification Test (AUDIT) items was utilized to estimate different drinking subgroups among college students. These subgroups were then compared on demographic and psychopathological characteristics using one-way ANOVA. Results: The LCA estimated three subgroups: light drinkers (55.2%), at-risk drinkers (35.4%), and problem drinkers (9.4%). Problem drinkers had the highest levels of perceived stress, depression, and anxiety as well as the lowest resilience. Conclusion: Participants with problem drinking profile differed from at-risk drinking students mainly by the consequences of drinking and the frequency of binge drinking. The differences between the findings of the present study and previous research could be attributed to some extent to the situation associated with the ongoing COVID-19 pandemic at the time of data collection.

• MeSH
• COVID-19 psychologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pití alkoholu na vysoké škole * psychologie   MeSH
• poruchy způsobené alkoholem klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• škály posuzující chování statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Při pandemii COVID-19 se ukázalo, že u mnoha pacientů s COVID-19 přetrvávají neuropsychiatrické symptomy i po odeznění akutní fáze onemocnění COVID-19 a tyto symptomy jsou velmi časté i po mírném průběhu onemocnění. Cílem článku je poskytnout přehled neuropsychiatrických symptomů u COVID-19, jejich typů, výskytu, rizikových faktorů i dokumentovaných diagnostických nálezů.

During the pandemic of COVID-19, it has been shown that neuropsychiatric symptoms persist in many patients with COVID-19 after the acute phase of the disease has resolved, and these symptoms are very common even after a mild course of the disease. This article aims to provide an overview of neuropsychiatric symptoms in COVID-19, their types, occurrence, risk factors and documented diagnostic findings

• Klíčová slova
• Neuro-COVID-19,
• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• COVID-19 * diagnostické zobrazování   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• neurobehaviorální symptomy * klasifikace   MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 diagnostické zobrazování   komplikace   MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Škála diabetického distresu (DDS) je nejčastěji užívanou metodou pro zachycení specifického negativního stresu plynoucího z přítomnosti diabetu. Škála mapuje prožívání pacienta za poslední měsíc, přesto je DD považován za rizikový faktor při vzniku chronických komplikací diabetu. Prokázat souvislost DD a komplikací není snadné. Jednou z možností je zmapovat souvislosti DD a psychologických aspektů stabilních v čase – osobnostních charakteristik pacienta. Cílem studie je popsat souvislosti DD, osobnostních rysů a chronických komplikací diabetu na vzorku českých pacientů s diabetem. Soubor zahrnoval 336 lidí s diagnózou diabetes mellitus (DM) (64 % DM1, 36 % DM2). Zvýšená či vysoká míra DD byla prokázána u 54,2 % pacientů DM1 a 27 % DM2. Patologické osobnostní rysy (konkrétně Negativní afektivita; p<.05) byly ve větší míře přítomny u pacientů s chronickými komplikacemi. Při srovnání skupin pacientů s chronickými komplikacemi a současně zvýšené míry DD se skupinou pacientů s komplikacemi a bez zvýšené míry DD nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl. Ve zkoumaném souboru zažívali vyšší míru DD pacienti DM1 (p<.001), stejně tak dosahovali vyšších skórů v patologických rysech osobnosti. Asociace mezi mírou DD a chronickými komplikacemi nebyla potvrzena, naproti tomu byla popsána souvislost mezi osobnostními rysy a zvýšenou mírou DD, stejně jako přítomností chronických komplikací. Na základě zjištěných výsledků lze usuzovat, že vnímaná míra zátěže plynoucí z diabetu plyne spíše než ze situačního DD z osobnostních rysů pacienta, které jsou stabilní v čase.

The level of negative stress related with diabetes is captured mostly with Diabetes Distress Scale (DDS). The result reflects state of the patients during last month, nevertheless high level of diabetes distress (DD) is considered as a risk factor to develop chronic complication of diabetes. To prove the causality of DD and complication is a challenge and the way is focus on the aspects more stable in time – personality traits of the patients. The study aims to extend the knowledge of personality traits and its association with DD with focus on connection with chronic complications of diabetes and prevalence of high level of DD and complications among Czech patients with diabetes mellitus (DM). The sample comprised 336 participants with DM (64 % T1D, 36 % T2D). Elevated or high level of DD was confirmed in 54,2% of people with type 1 diabetes and 27,0 % of type 2 diabetes. Higher level of pathological personality traits (Negative affectivity; p<.05) were in the group of patients with chronic complications of diabetes. The combination of complications and high level of DD did not show statistically significant difference in compared to group with complications and without high level of DD. In the sample of Czech patients, people with DM1 experienced higher level of DD (p<.001) as well as higher scores of pathological personality traits. Personality traits were associated with chronic complications of diabetes, however the association between the level of DD and chronic complication was not confirmed. Base on the results can be assumed that experiencing the burden of diabetes stems from the stable personality traits of the patient, then the situational DD from the past weeks.

• Klíčová slova
• škála diabetického distresu,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• chronická nemoc prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace diabetu * prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický distres * MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

Cieľ: Práca porovnáva copingové stratégie medzi pacientmi so škodlivou konzumáciou alkoholu a kontrolnou vzorkou. Rozdiely boli sledované v copingu zameranom na problém, v copingu zameranom na emócie, vo vyhýbavých copingových stratégiách a ich jednotlivých subškálach. Materiál a metóda: Respondentmi boli 50 pacienti mužského akútneho psychiatrického oddelenia s príjmovou diagnózou poruchy psychiky a správania zapríčinené užitím alkoholu. Kontrolnú vzorku tvorilo 54 mužov bez škodlivej konzumácie alkoholu. Všetci respondenti odpovedali na položky dotazníka o závažnosti užívania alkoholu (AUDIT) a o efektívnych a neefektívnych copingových stratégiách pomocou skráteného Dotazníka copingových stratégií (Brief-COPE). Dáta boli štatisticky analyzované pomocou t-testu pre dva nezávislé výbery. Výsledky: Pacienti preukázali štatisticky významne vyššiu mieru využívania copingových stratégií inštrumentálna opora (t = -4,351; p < 0,001), emocionálna opora (t = -2,279; p < 0,025), popieranie (t = -5,62; p < 0,001), sebarozptyľovanie (t = -1,994; p < 0,049), užívanie návykových látok (t = -5, 242; p < 0,001) a sebaobviňovanie (t = -2,512; p < 0,014) v porovnaní s kontrolnou vzorkou. Naopak, copingové stratégie akceptácia (t = 2,57; p < 0, 012), humor (t = 3,217; p < 0,002), pozitívne preformulovanie (t = 3,975; p < 0,001) a odangažované správanie (t = 3,446; p < 0,001) využívali pacienti signifikantne v menšej miere v porovnaní s kontrolnou vzorkou. Pacienti celkovo častejšie používali vyhýbavé copingové stratégie oproti kontrolnej vzorke (t = -3,737; p < 0,001). Signifikantné rozdiely neboli zistené medzi pacientami a kontrolnou vzorkou vo využívaní copingových stratégií zameraných na emócie a zameraných na problém. Záver: Pacienti so škodlivou konzumáciou alkoholu preferovali neefektívne copingové stratégie oproti kontrolnej vzorke. Preferencia používania vyhýbavých stratégií u pacientov môže znižovať pravdepodobnosť ich abstinencie. Pre úspešnú liečbu pacientov s rizikovým pitím je dôležité diagnostikovať maladaptívne copingové stratégie, pracovať s nimi v rámci psychoterapie a následnej prevencii.

Objective: This study focuses on the comparison of coping strategies between patients with harmful alcohol consumption and control sample. Differences were studied in problem-focused coping, emotion-focused coping, avoidant coping strategies, and their subscales. Method: Responders were 50 male patients hospitalized at the acute psychiatric ward with an alcohol use disorder. The control sample consisted of 54 men without harmful alcohol consumption. All responders answered the questions on the severity of alcohol use (AUDIT), and on effective and ineffective coping strategies using the Brief Coping Strategies Questionnaire (BriefCOPE). Data were statistically analysed using t-test for two independent samples. Results: Patients showed significantly higher prevalence of coping strategies including instrumental support (t = -4.351; p < 0.001), emotional support (t = -2.279; p < 0.025), denial (t = -5.62; p < 0.001), selfdistraction (t = -1.994; p < 0.049), substance use (t = -5.242; p < 0.001), and self-blame (t = -2.512; p < 0.014) compared to the control sample. On the other hand, the coping strategies including acceptance (t = 2.57; p < 0.012), humour (t = 3.217; p < 0.002), positive reframing (t = 3.975; p < 0.001), and behavioral disengagement (t = 3.446; p < 0.001) were used significantly lesser by the patients than by the control sample. Overall, patients used avoidant coping strategies more often than the control sample (t = -3.737; p < 0.001). No significant differences were proved between patients and controls in the use of emotion-focused and problem-focused coping strategies. Conclusion: Patients with harmful alcohol consumption preferred ineffective coping strategies in comparison to the control sample. The patients ́ preference of using avoidant coping strategies may reduce their likelihood of abstinence. It is important to diagnose maladaptive coping strategies for managing stress, for providing psychotherapy and subsequent prevention in order to achieve successful treatment of patients with risky drinking.

• Klíčová slova
• dotazník AUDIT, dotazník Brief-COPE, copingové strategie,
• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• alkoholismus * prevence a kontrola   psychologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy způsobené alkoholem psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Napriek stúpajúcej prevalencii neurovývinových porúch u detí raného veku sú potenciálne medzipohlavné rozdiely detí v prekurzoroch neurovývinových porúch a behaviorálnych ťažkostí nejednoznačné. Cieľom tejto štúdie bolo zistiť súvislosť medzi pohlavím a prejavmi špecifického správania dvojročných detí. Výskumný súbor pozostával z 1853 dvojročných detí, ktorých rodič (alebo iný opatrovateľ) vyplnil Metódu monitorovania vývinu psychomotorických funkcií a skríningovania vývinových ťažkostí pre 11. preventívnu prehliadku v primárnej starostlivosti, S-PMV11. Zistenia poukázali na trend signifikantne častejšieho výskytu používania cumľa dievčatami v porovnaní s chlapcami. U chlapcov súviselo ich pohlavie s častejším neprimeraným sústredením a menej častou schopnosťou upokojiť rodiča oproti dievčatám. Zistenia sú diskutované ako aktuálne trendy v populácii, s dôrazom na zapojenie psychológa do procesu poskytovania vývinového a rodinného poradenstva.

Despite the increasing prevalence of neurodevelopmental disorders in young children, potential intersex differences in children's precursors of neurodevelopmental disorders and behavioral difficulties are ambiguous. The aim of this study was to investigate the association between gender and the manifestations of specific behaviour in two-year-old children. The study population consisted of 1853 2-year-old children whose parent (caregiver) completed the Method for Monitoring Development of Psychomotor Function and Screening for Developmental Difficulties for the 11th Preventive Examination in Primary Care, S-PMV11. Findings showed a trend of significantly more frequent pacifier use by girls. In boys, their gender was associated with more frequent inappropriate concentration and less frequent ability to reassure the parent compared to girls. Findings are discussed as current trends, emphasising psychologist involvement in the process of providing developmental and family counseling.

• MeSH
• chování dětí * MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• neurovývojové poruchy diagnóza   MeSH
• plošný screening MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychomotorický výkon MeSH
• rodiče MeSH
• sexuální faktory MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Auditory hallucinations (AHs) are the most characteristic symptom of schizophrenia and psychosis, and they „define“ the disorder from a clinical and phenomenological point of view. To date, neural mechanisms of AHs are under debate. The most accepted theory explaining origin of auditory verbal hallucinations, is theory which explains them as alienated inner-speech relates to deficits in self-monitoring, specifically suggesting impaired usage of predictive mechanisms. Another plausible explanation of this typical feature of AHs relates to dialogical or monological inner speech. In the current study we will use a multi-modal approach based on the detailed description of phenomenology and probing the currents neural theories of AHs. Subtypization of AHs based on phenomenology and common neurobiological mechanisms as obtained by fMRI, would potentially lead to more differentiated and effective treatment of AHs and improve patient’s outcomes.

Auditivní halucinace (AH) jsou nejtypičtějším symptomem psychóz a zejména schizofrenie a z klinického i fenomenologického hlediska tuto skupinu onemocnění definují. Neuronální mechanismus AH však stále nebyl dostatečně popsán. Podle nejvlivnější teorie, vysvětlující původ auditivní verbálních halucinací, je jejich příčinou odcizení vnitřní řeči, což se vztahuje k narušení sebemonitorování, ještě přesněji pak k narušení prediktivních mechanismů. Dalším možným vysvětlením AH se vztahuje k dialogické a monologické vnitřní řeči. V této studii použijeme multi-modální přístup založený na detailním popisu fenomenologie a testování současných neurálních teoriích AH. Subtypy AH založené na fenomenologickém rozboru a společných neurobiologických mechanismech získaných z fMRI dat, mohou vést k diferencovanější a efektivnější léčbě AH, a zlepšit tak kvalitu života pacientů.

• Klíčová slova
• fenomenologie,
• MeSH
• duševní procesy MeSH
• ego MeSH
• filozofie MeSH
• halucinace etiologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• neurobiologie MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• schizofrenie diagnóza   MeSH
• sebepojetí MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• neurologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

V článku prezentujeme výsledky výskumu, ktorý sa zameriava na produkciu rizikového správania v kontexte vybraných osobnostných rysov adolescentov navštevujúcich nižší stupeň sekundárneho vzdelávania - základné školy a viacročné gymnáziá (ZŠG) a adolescentov z detských domov so školou a výchovných ústavov (DDŠVÚ). Ako výskumný nástroj sme využili Škálu osobnostných rysov predstavujúcich riziko z hľadiska návykových látok (SURPS; Dolejš, 2012). Výskumný súbor tvorilo 2353 českých adolescentov zo základných škôl a gymnázií; 217 českých adolescentov z detských domovov so školou a výchovných ústavov. Celkový súbor tvorilo 2570 dospievajúcich, 1294 chlapcov a 1276 dievčat. Na základe výsledkov konštatujeme, že adolescenti z DDŠVÚ sú výrazne impulzívnejší a prežívajú intenzívnejšie beznádej v porovnaní s adolescentmi zo ZŠG. Osobnostné rysy ako negatívne myslenie, impulzivita a vyhľadávanie vzrušenia stúpajú s vekom a precitlivenosť v určitých ročníkoch klesá. Identifikovali sme medzipohlavné rozdiely, ktoré poukazujú na fakt, že vyhľadávanie vzrušenia je výrazné predovšetkým v populácií chlapcov. V populácii dievčat je výrazná precitlivenosť.

In the article we present the results of the research, which focuses on the production of risky behavior in the context of selected personality traits of adolescents visiting the lower secondary education: elementary schools and multiannual grammar schools (ZŠG) and adolescents from orphanages with schools and educational institutions (DDŠVÚ). As a research tool, we used The Substance Use Risk Profile Scale (SURPS, Dolejš, 2012). The research sample consisted of 2353 Czech adolescents from elementary schools and multiannual grammar schools; 217 Czech adolescents from orphanages with schools and educational institutions. The total sample consisted of 2570 adolescents, 1294 boys and 1276 girls. The results show that adolescents from DDŠVÚ are significantly more impulsive and experience more intense despair compared to adolescents from ZŠG. The personality traits such as negative thinking (hopelessness), impulsiveness and sensation seeking are increasing with age and anxiety sensitivity decreasing in certain school years. We identified the intersexual differences that point to the fact that the sensation seeking is significantly higher in the population of boys. The anxiety sensitivity is significantly higher in the population of the girls.

• MeSH
• chování mladistvých MeSH
• dětský domov MeSH
• dítě MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osobnost * MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• školy MeSH
• studenti psychologie   MeSH
• testování osobnosti MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdravotně rizikové chování MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Závislost na kouření cigaret patří mezi nejčastější druh drogové závislosti v České republice. Z mnoha různých faktorů, které přispívají k tomu, že někdo začne kouřit, a také k vytváření a udržování závislosti na kouření, byly mimo jiné jako významné identifikovány osobnostní faktory, a především pak multidimenzionální konstrukt impulzivity. Nepanuje však shoda v tom, jaké dimenze impulzivity jsou v rozvoji závislosti na kouření stěžejní. Předpokládá se vliv dimenzí impulzivity, které jsou spojené s emocionálním rozrušením. Zdá se také, že u mužů a žen hrají roli odlišné dimenze impulzivity. Cílem studie bylo zjistit, zda se v impulzivitě mezi sebou liší jednak muži a ženy kuřáci, jednak skupiny s odlišnou mírou závislosti v jednotlivých sledovaných dimenzích impulzivity. Materiál a metoda: Tato studie byla provedena na skupině 60 osob identifikujících se jako kuřáci. Ta byla dále rozdělena do tří skupin na základě stupně závislosti určeného za pomocí Fagerstromova testu závislosti na nikotinu (bez závislosti, střední závislost, silná závislost). Impulzivita byla hodnocena pomocí Cloningerova dotazníku temperamentu a charakteru a škály UPPS-P. Výsledky: Studie nalezla statisticky významné rozdíly v některých dimenzích impulzivity kuřáků na základě pohlaví. Bylo zjištěno, že s věkem dochází ke snižování impulzivity u většiny ze sledovaných dimenzí. Mezi zkoumanými skupinami byly nalezeny rozdíly v dimenzi vyhýbání se poškození (?2(2) = 9,06, p = 0,01), v níž skupina bez fyzické závislosti dosahuje signifikantně nižších výsledků než skupina se střední závislostí i skupina se silnou závislostí. Byla nalezena souvislost závislosti na nikotinu s dimenzemi impulzivity spojenými s emocionálním rozrušením (pozitivním i negativním), především u žen. Závěr: Tyto výsledky naznačují, že při rozvoji a udržování závislosti na nikotinu mají vliv jiné dimenze impulzivity u mužů a u žen. A také, že při rozvoji i udržování závislosti na nikotinu hrají významnou roli anxiolytické a relaxační účinky nikotinu, které pomáhají se zvládáním emočního rozrušení.

Objective: Cigarette smoking addiction belongs among one of the most common types of drug addictions in the Czech Republic. Among the many factors contributing to someone starting to smoke, as well as, to the development and maintenance of nicotine addiction, personality factors and especially the multidimensional construct of impulsivity has been identified as significant. However, there is no consensus on which impulsivity dimensions are crucial for the development of smoking dependence. The influence of the tendency to act rashly while in extreme positive or negative mood is assumed. Also, it seems that there is a difference in impulsivity dimensions in men and women. The first aim of this study was to determine whether male and female smokers differ from each other in impul-sivity dimensions. The second aim was to examine the differences between three groups of smokers with different intensity of addiction to nicotine. Method: This study analyzed a group of 60 smokers with varying degrees of nicotine dependence. The overall sample was divided into three groups (no addiction, moderate addiction, severe addiction) based on the Fagerstrom Test for Nicotine Dependence. The concept of impulsivity was assessed by Cloninger´s Temperament and Character Inventory (TCI) and the UPPS-P scale. Results: The results showed statistically significant differences in the scores of some impulsivity dimensions related to gender. Likewise, the results showed that impulsivity decreases with age in most of the monitored dimensions. Differences were particularly found for damage avoidance (?2(2) = 9,06, p = 0,01), were the group of participants without physical dependence achieved significantly lower scores in comparison to the groups of participants with moderate and severe dependence. The connection between the nicotine dependency and impulsivity dimensions associated with emotional distress was found (mainly in women). Conclusion: These results suggest that different impulsivity dimensions influence the development, as well as, the maintenance of nicotine addiction in men and women. And also, a relation between nicotine dependence and impulsivity associated with emotional distress suggests that the anxiolytic and relaxing effects of nicotine play an important role in the development and maintenance of nicotine dependence, because they help to manage these emotions.

• MeSH
• charakter MeSH
• dospělí psychologie   MeSH
• emoce MeSH
• genderová identita MeSH
• impulzivní chování MeSH
• kouření tabáku psychologie   MeSH
• kuřáci psychologie   MeSH
• lidé středního věku psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý psychologie   MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku * psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• škály posuzující chování MeSH
• temperament MeSH
• Check Tag
• dospělí psychologie   MeSH
• lidé středního věku psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý psychologie   MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cieľ: Zistiť výskyt somatických symptómov u adolescentov s dôrazom na prežívanie vzťahov s rodičmi (vrelosť, záujem, pocit bezpečia), a ďalšie rodinné faktory (rodičovský dohľad, inkonzistencia vo výchove). Overiť výskyt a rozdiely v somatickej symptomatológie v troch vekových kohortách (ranná, stredná, neskorá adolescencia). Materiál a metóda: K analýze somatických symptómov v kontexte percepcie rodinných faktorov adolescentmi (N = 1497) boli využité dáta z projektu SAHA (The Social and Health Assessment). Výsledky: Vzhľadom k nenormálnej distribúcii premenných boli zvolené neparametrické testy (Spearmanov variant koeficientu, Kruskalov-Wallisov test). Významné vzťahy boli zaznamenané medzi rodinnými vzťahmi (rodičovská vrelosť, záujem), rodinnými faktormi (inkonzistencia vo výchove) somatickou symptomatológiou vo všetkých troch vekových kohortách (10-13-roční) N = 199 (13,3 %); 2. (14-16-roční) N = 538 (35,9 %); 3. (17-18-roční). Analýza parciálnych symptómov priniesla zistenie, že akýkoľvek somatický symptóm súvisí s inkonzistenciou rodičovskej výchovy. Nižší výskyt somatickej symptomatológie bol identifikovaný v rodinnom prostredí, v ktorom adolescenti prežívajú pocit bezpečia, vo väčšej miere percipujú vrelosť rodičov a ich úprimný záujem. Prítomnosť parciálnych symptómov (bolesti hlavy, brucha, nevoľnosti alebo zvracanie, kožné vyrážky) bola preukázaná v spojení s percipovaním slabšej rodičovskej vrelosti. Záver: Výsledky poukazujú na dôležitosť percepcie rodinného prostredia v kontexte vzťahov medzi rodičmi a adolescentmi v súvislosti s prítomnosťou somatických symptómov.

Objective: The aim of the study was to verify the occurrence of somatic symptoms in adolescents, with an emphasis on relationships with parents (warmness, interest, sense of security) and other family factors (parental supervision, inconsistency in upbringing). This is followed by a study of current somatic symptomatology in adolescents and differences in their preference of somatic symptoms in three age cohorts. Material and method: Data from the SAHA (The Social and Health Assessment) project were used to analyze somatic symptoms in the context of adolescents and their perception of family (N=1497). Results: Due to the abnormal distribution of the variables, non-parametric assays were chosen (Spearman variance coefficient, Kruskal Wallis test). Significant associations were observed between family relationships (parental warmth, interest), family factors (inconsistency in upbringing) by somatic symptomatology in all three age cohorts (10 to 13 years) N = 199 (13.3%); 2. (14 to 16 years) N = 538 (35.9%); 3. (17 to 18 years). Analysis of partial symptoms has revealed that any somatic symptom is related to the discrepancy in parenting. A lower occurrence of somatic symptomatology has been identified in a family setting in which adolescents experience a sense of security. In addition they perceive the extent of parental warmth and their sincere interest much greater. The presence of partial symptoms (headache, abdominal discomfort, nausea or vomiting, skin rashes) has been demonstrated in conjunction with the weaker parental endurance. Conclusion: The results demonstrate the importance of perception of the family environment in the context of parental and adolescent relationships in relation to the presence of somatic symptoms.

• MeSH
• dítě MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kohortové studie MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství * MeSH
• percepce MeSH
• průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje   MeSH
• psychiatrie adolescentů MeSH
• psychosomatické poruchy * psychologie   MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• rodinné vztahy * psychologie   MeSH
• škály posuzující chování statistika a číselné údaje   MeSH
• sociální psychologie MeSH
• studenti psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• zpráva o sobě statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství * MeSH

Príspevok sa venuje analýze výskytu rizikového správania u žiakov mladšieho školského veku na základe hodnotenia učiteľov primárneho stupňa základných škôl prostredníctvom Škály rizikového správania žiaka (Mezera et al., 2000). Na základe výskumných zistení štúdia konštatuje prevalenciu agresie u 118 žiakov (z toho 74 chlapcov a 44 dievčat). Bol zistený štatisticky významný rozdiel (na hladine významnosti α = 0,05) v premenných asociálne správanie, antisociálne správanie, impulzívne správanie, maladaptívne správanie, negativistické správanie ako aj inklinovanie k problémovej skupine v prospech chlapcov. Štúdia zahŕňa podrobnejšiu analýzu celkového výskytu kategórií rizikového správania žiakov mladšieho školského veku posudzovaných učiteľom, ako aj rodové rozdiely vyskytujúce sa v jednotlivých kategóriách správania a tieto dáva do súvisu so zisteniami iných autorov Verešová & Hušvétyiová, 2005; Čerešník & Gatial 2014; Siquetra et al., 2010; Trentacosta & Shaw, 2012 a pod.).

In the last few years, it was recorded a significant increase of aggression, bullying, intolerance and other forms of inappropriate behaviour in children in primary and secondary schools. Problems at schools which are solved too late, or more often not solved at all, frequently cause not only the masking of these phenomena and thus provide support to aggressors but also the demotivation of teachers, burnout syndrome, dissatisfaction at work and so on. This study is trying to analyse an incidence of problem behaviour pupils in younger school age. Its aim is to present the results of our broadly conceived research which had the goal of ascertaining the opinions of teachers on the characteristics of aggression in younger schoolage pupils and the evaluation of risky behaviour of pupils by the primary school teachers.

• MeSH
• agrese psychologie   MeSH
• chování dětí * psychologie   MeSH
• dětská psychologie MeSH
• dítě MeSH
• dospělí psychologie   MeSH
• genderová identita MeSH
• lidé MeSH
• poruchy sociálního chování psychologie   MeSH
• problémové chování * psychologie   MeSH
• šikana psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• škály posuzující chování statistika a číselné údaje   MeSH
• školy MeSH
• sociální problémy psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• sociální psychologie MeSH
• studenti psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• učitelé psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí psychologie   MeSH
• lidé MeSH