Komplement systém je systém kaskády mnohotvárných proteinů, který v sobě zahrnuje nespecifickou imunitní odpověď. Aktivace komplement systému nastává vlivem různých podnětů, jako je úraz, infekce, imunitní reakce. Jeho hlavní funkcí je aktivace obranných mechanismů, opsonizace (zvýšení účinnosti) proti cizorodým látkám, destrukce zbytků buněk. Zatím však zůstává kontroverzní souhrn různých složek komplementu, které se zabývají aktivací kaskády komplementu, a proto se může stát určitým nebezpečím vůči tkáním pro své cytotoxické vlastnosti. Různé studie v posledních letech ukázaly na příkladech závažných zánětlivých onemocněních, že při modulaci komplementu může vznikat určitý prospěšný ochranný účinek na orgány. Snaha o kontrolu komplement systému spočívá v podávání endogenních inhibitorů komplementu, tj. C1-inhibitoru (C1-INH) nebo v podávání rekombinovaných receptorů jako rozpustný komplement receptor 1 (rsCR1). Navíc protilátky proti proteinům (C3, C5), dále proti jejich aktivačním produktům (C5a) i proti receptoru komplementu 3 (CR, CR 18/11b) zprostředkovávají přilnavost leukocytů k cévnímu endotelu, reprezentují účinnou představu o modulaci komplementu. Vedle toho obsazení membrány lidskými komplement regulátory (DAF-CD 55, MCP-CD46 nebo CD59) v orgánech xenogenních dárců prokázalo účinnost vedoucí k prevenci odmítnutí xenogenních štěpů. Jak prokázaly pokusy na zvířatech, popsané postupy ochránily před vážným orgánovým poškozením při sepsi, při srdeční a střevní ischemii, při úrazu, ARDS, při zánětu ledvin a implantaci štěpů. S ohledem na současné klinické údaje by mohla inhibice komplementu představovat určitou terapeutickou strategii při kontrole směrování vážných stavů zánětu. Naše pokusy prokázaly ochranné účinky modulace komplementu s C1-INH a rs CR1 v modelu navozeného úrazu. S ohledem na možné snížení obrany hostitele je třeba posuzovat užití komplement inhibitorů velice opatrně.

The complement system is a multifactorial protein cascade system which is essentially involved in the early unspecific immune response. Activation of the complement system is achieved by a variety of stimuli e.g. trauma, infection or immunologic reactions. Its major function is the activation of cellular defense mechanisms, opsonisation of foreign particles and the destruction of target cells. While the impact of the different complement components for bacterial elimination still remains controversial, overwhelming activation of the complement cascade, however, can induce life threatening tissue damage due to the effective cytotoxic properties. In the last years a variety of studies demonstrated beneficial, organ protective effects of complement modulation in models of severe inflammation. Attempts to control the complement system include the application of endogenous complement inhibitors e.g. C1-Inhibitor (C1-INH) or the administration of recombinant complement receptors such as the soluble complement receptor 1 (rsCR1). Moreover antibodies against key proteins (C3, C5), against their activation products (C5a) or against complement receptor 3 (CR3, CD18/11b) mediated adhesion of leukocytes to the vascular endothelium, represent effective options of complement modulation. Besides this, insertion of membrane bound human complement regulators (DAF – CD55, MCP – CD46 or CD59) into xenogenic donor organs, has proven effectiveness to prevent xenograft rejection. The described interventions protected from severe organ damage in various animal models of sepsis, myocardial and intestinal ischaemia – reperfusion injury, ARDS, nephritis, and xenograft rejection. With respect to recent clinical data, complement inhibition could represent a useful therapeutic strategy to control overwhelming inflammation. Own experiments demonstrated protective effects of complement modulation with C1 INH and rsCR1 in a model of complement induced pulmonary injury. With respect to a potential impairment of host defense, however, the use of complement inhibitors must be considered carefully.

Klinik und Poliklinik für Anaesthesiologie und Intenzivmedizin Universitäsklinikum Carl Gustav Carus Technische Universität Dresden DE

Lit: 65

Souhrn: cs