-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Kvalita života pacientů s demencí z pohledu rodinných příslušníků
[Quality of life of patients with dementia from the perspective of family members]
Taťána Kršíková, Radka Buţgová
Jazyk čeština Země Česko Médium elektronický zdroj
Digitální knihovna NLK
Plný text - Článek
Číslo
Ročník
Zdroj
Zdroj
NLK
Free Medical Journals
od 2010
ROAD: Directory of Open Access Scholarly Resources
od 2010 do 2014
- Klíčová slova
- senior, institucionální péče, rodinní pečovatelé,
- MeSH
- agrese MeSH
- demence ošetřování psychologie MeSH
- domácí ošetřování pracovní síly statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- geriatrické ošetřovatelství etika metody pracovní síly MeSH
- halucinace MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- hygiena MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody statistika a číselné údaje MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paměť MeSH
- péče o sebe statistika a číselné údaje MeSH
- práva pacientů MeSH
- preference v jídle MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí.
Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment.
Psychiatrické oddělení Nemocnice s poliklinikou Havířov
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta Ostravská univerzita v Ostravě
Quality of life of patients with dementia from the perspective of family members
Kvalita života pacientů s demencí z pohledu rodinných příslušníků [elektronický zdroj] /
Obsahuje 4 tabulky
Bibliografie atd.Literatura
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc12014225
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20181026083721.0
- 007
- cr|cn|
- 008
- 120502s2011 xr fs 000 0cze||
- 009
- eAR
- 040 __
- $a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Kršíková, Taťána $7 xx0228578 $u Psychiatrické oddělení, Nemocnice s poliklinikou Havířov
- 245 10
- $a Kvalita života pacientů s demencí z pohledu rodinných příslušníků $h [elektronický zdroj] / $c Taťána Kršíková, Radka Buţgová
- 246 31
- $a Quality of life of patients with dementia from the perspective of family members
- 500 __
- $a Obsahuje 4 tabulky
- 504 __
- $a Literatura
- 520 3_
- $a Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí.
- 520 9_
- $a Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment.
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a kvalita života $7 D011788
- 650 _2
- $a demence $x ošetřování $x psychologie $7 D003704
- 650 _2
- $a rodina $x psychologie $7 D005190
- 650 _2
- $a hodnotící studie jako téma $7 D005069
- 650 _2
- $a rozhovory jako téma $7 D007407
- 650 _2
- $a statistika jako téma $7 D013223
- 650 _2
- $a stupeň závažnosti nemoci $7 D012720
- 650 _2
- $a domácí ošetřování $x pracovní síly $x statistika a číselné údaje $7 D006701
- 650 _2
- $a hospitalizace $x statistika a číselné údaje $7 D006760
- 650 _2
- $a mužské pohlaví $7 D008297
- 650 _2
- $a ženské pohlaví $7 D005260
- 650 _2
- $a lidé středního věku $7 D008875
- 650 _2
- $a dospělí $7 D000328
- 650 _2
- $a senioři nad 80 let $7 D000369
- 650 _2
- $a kognitivně behaviorální terapie $x metody $x statistika a číselné údaje $7 D015928
- 650 _2
- $a agrese $7 D000374
- 650 _2
- $a péče o sebe $x statistika a číselné údaje $7 D012648
- 650 _2
- $a halucinace $7 D006212
- 650 _2
- $a hygiena $7 D006920
- 650 _2
- $a preference v jídle $7 D005518
- 650 _2
- $a geriatrické ošetřovatelství $x etika $x metody $x pracovní síly $7 D005851
- 650 _2
- $a práva pacientů $7 D028701
- 650 _2
- $a paměť $7 D008568
- 653 00
- $a senior
- 653 00
- $a institucionální péče
- 653 00
- $a rodinní pečovatelé
- 700 1_
- $a Bužgová, Radka, $d 1975- $7 mzk2007395062 $u Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
- 773 0_
- $t Ošetřovatelství a porodní asistence $x 1804-2740 $g Roč. 2, č. 3 (2011), s. 248-256 $w MED00170734
- 856 41
- $u http://periodika.osu.cz/osetrovatelstviaporodniasistence/dok/2011-03/3_krsikova_buzgova.pdf $y plný text volně přístupný
- 910 __
- $a ABA008 $b online $y 2 $z 0
- 990 __
- $a 20120502121406 $b ABA008
- 991 __
- $a 20181026084231 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 907828 $s 771271
- BAS __
- $a 3 $a 4
- BMC __
- $a 2011 $b 2 $c 3 $d 248-256 $i 1804-2740 $m Ošetřovatelství a porodní asistence $n Ošetř. porod. asist. $x MED00170734
- LZP __
- $a 2012-19/vtjb