U 48 pacientů bylo provedeno 110 protokolárních biopsii v 1., 3. a 12. měsíci po transplantaci kadaverózní ledviny. Bioptické vzorky byly hodnoceny podle kritérií Banfřské klasifikace. Hlavní příčinou nestability štěpu v 1. a 3. měsíci byly podle očekávání akutní klinické rejekce (78,2 %), které se vyskytovaly ve všech známých morfologických obrazech. . Akutní tubulární nefropatie byla zjištěná u 13 % nestabilních štěpů, hraniční změny a známky nefi'otoxicity u 8,7 % případů. Zvláštní pozornost byla věnována výskytu subklinické rejekce a toxických projevů u stabilních štěpů. VI. a 3. měsíci jsme zjistili u 36,1 % stabilních štěpů subklinickou rejekci tubulointersticiálního a vaskulámího typu. Akutní skóre subklinické rejekce měřené součtem glomerulámích, tubulámích, vaskulámích a intersticiálních změn bylo nižší než u rejekce klinické. Toxické reakce jsme zaznamenali u 14,2 % respektive 19,5 % biopsii z 1. respektive 3. měsíce a u 27,2 % biopsií z 12. měsíce. U více než poloviny prokázaných toxických reakcí jsme nezjistili zvýšenou hladinu imunosuprese ani známky dysfunkce štěpu. V bíopsíích z 12. měsíce bylo 45,5 % vzorků s obrazem chronické transplantační nefi-opatie mírného stupně. Většina těchto případů jevila klinicky velmi dobrou funkci. U 18,1 % vzorků byla zjištěna chronická transplantační nefropatie středního stupně s klinicky dobrou funkcí ledviny. Normální morfologický obraz byl zjištěn u 36,4 % vzorků. V souboru protokolárních biopsii transplantovaných ledvin jsme v časném potransplantačním období prokázali vysoké zastoupení subklinické rejekce a současně i vysoké zastoupení nefrotoxických reakcí. Protokolární biopsie je spolehlivou metodou ke zjištění příčin klinicky němého i klinicky manifestního poškození štěpu.

Fourty eight patients with cadaveric kidney allografts treated by cyclosporin A (CSA) or tacrolimus (FK506) underwent protocol graft biopsies at 1, 3 and 12 months after transplantation, and 110 biopsy specimens were obtained. Histologic diagnosis was made according to the Banff schehie. The main cause of the graft instability at 1 and 3 months was acute clinical rejection, these biopsies showed all known histological patterns of tubulointersticial and vascular rejection. Acute tubular nephropathy was found in 13% and borderline changes or nephrotoxicity in 8.7% of instable grafts. Specifically, we focused on the occurence of subclinical rejection and toxic reactions in stable renal allografts. Of these, 36.1% showed histological patterns of acute tubulointersticial and vascular rejection. The Banff score of subclinical rejection was significantly lower than in clinically apparent rejection. CSA and tacrolimus nephrotoxicity were seen in 14.2%, 19.5% and 27.2% of specimens at 1, 3 and 12 months, respectively. In over one half of the identified cases of nephrotoxicity neither increased level of immunosuppresion nor features of allograft dysfunction were foimd. At 12 months, 45.5% of specimens showed mild chronic transplant nephropathy and 18.1% moderate chronic transplant nephropathy. Normal morphology was found in 36.4% of biopsies. We found a high prevalence of subclinical rejection and nephrotoxicity in the studied cohort. We conclude that protocol biopsy is a reliable method in the diagnosis of clinically silent, as well as clinically apparent, disorders of the transplanted kidney.

Ústav patologie LF UP a FN Olomouc

Histopathological findings in protocol biopsies of transplanted kidneys

Histologické nálezy v protokolárních biopsiích transplantovaných ledvin = Histopathological findings in protocol biopsies of transplanted kidneys /

Histopathological findings in protocol biopsies of transplanted kidneys /

Lit: 13

Souhrn: eng