V článku je zmíněn vývoj oscilaěních technik nejprve monofrekvenčních, později multifrekvenčních. Impulzní oscilometrie je v klinické praxi využívána 10 let, výhodou je neinvazivnost vyšetření. Minimální nároky na spolupráci umožňují vyšetření dětí, starých a nespolupracujících pacientů. Je referováno o vlastních zkušenostech s touto metodou pn vyšetřování souboru pacientů s chronickou obstrukční plicní chorobou (CHOPN). Cílem bylo srovnání odporů měřených impulzní oscilometrií a bodypletysmograficky. Bylo vyšetřeno 56 pacientů: 14 žen a 42 mužů, věkový průměr 62,8 let, dle klasifikace GOLD z r. 2003 ve II. st. 24 pac, III. st. 23 pac, IV. st. 9 pac. Bylo provedeno vyšetření odporů v dýchacích cestách metodou impulzní oscilometrie a v celotělovém pletysmografu a krivka průtok-objem, vyšetření byla provedena v jeden den. Konvenční testy plicních funkcí svědčily pro obstrukční ventilační poruchu pn vyšetření krivky průtok-objem, zvýšený plicní odpor a plicní hyperinflaci. Oscilometrické nálezy byly charakterizovány zvýšením celkové rezistence dýchacích cest (R5), méně výrazně centrální rezistence (R20) a snížením periferní kapacitance (X5). Hodnota R5 významně korelovala s Raw (r = 0,63, p < 0,0001), X5 významně korelovala s FEV1 (r = 0,56, p < 0,0001). Dále jsou diskutovány zkušenosti při vyšetřování dětských, starých a nespolupracujících pacientů. Závěrem je shrnut význam impulzní oscilometrie, která doplňuje konvenční metody vyšetření plicních funkcí a v případě, kdy vyšetřovaní nejsou schopni usilovných dechových manévrů, poskytuje informace o obstrukci v dýchacích cestách, bronchiální reaktivitě a umožňuje sledování efektu léčby.

The article describes the development of oscillation techniques from single to multi-frequency modes. Pulse oscillometry has now been used in clinical practice for 10 years. It has several advantages - it is a non-invasive investigation method and requires very little cooperation. It is,therefore, particularly suitable for the examination of children, elderly and un-cooperative patients. The author reports her own experience with the use of this method in a group of patients presenting with chronic obstructive pulmonary disease (COPD). The purpose of the trial was to compare resistances measured by pulse oscillometry and body plethysmography. In the trial were 56 patients, 14 women amd 42 men, mean age 62.8 years - according to the GOLD classification of 2003 they were in the 2nd (24 patients), 3rd (23 patients) and 4th (9 patients) stage. Pulse oscillometry, whole-body plethysmography and tiie curve flow-volume were used to measure resistance in the airways - all the investigations were done on the same day. Conventional tests of pulmonary functions indicated an obstructive ventillation disorder with the curve flow-volume, higher pulmonary resistance and pulmonary hyperinflation. Oscillometric findings showed, above all, higher overall airway resistance (R5), less marked central resistance (R20) and lower peripheral capacitance (X5). The value R5 correlated significantly wit Raw (r = 0.63, p < 0.0001), X5 correlated significantly witii FEV 1 (r = 0.56, p < 0.0001). The author describes her experience witii the examination of paediatric, elderly and un-coopeative patients. In conclusion she discusses the significance of pulse oscillometry in supplementing conventional methods for the investigation of pulmonary functions. In patients uncapable of strenuous breathing manoeuvres it provides information on obstructions in the airways and on bronchial reactivity. It also helps follow the effect of treatment.

Oddělení funkčního vyšetřování Masarykova nemocnice Ústí nad Labem

Pulse oscillometry, its place in clinical practice

Impulzní oscilometrie, užití v klinické praxi = Pulse oscillometry, its place in clinical practice /

Lit. 15