V prognóze nemocných s kardiovaskulárními chorobami hrají trombotické a tromboembolické příhody klíčovou roli. Bez trombózy, nasedající zpravidla na nestabilní plát, by degenerativní cévní choroby nebyly na prvním místě příčin úmrtí. Bez tromboembolizace by fibrilace síní byla málo závažnou arytmií a flebotrombóza bez rizika plicní embolie by nebyla postrachem operačních oborů. Vzájemně se proplétající řetězec – destičková hemostáza, hemokoagulace a fibrinolýza – ovlivňujeme na řadě úrovní, užíváme protidestičkové léky, antikoagulancia a fibrinolytika. Antikoagulancia typu antimetabolitů vitaminu K jsou sice podávána již déle než 50 let a prodělala veliký vývoj, nicméně dosud zdaleka nemáme v ruce ideální lék. Jediné dostupné antikoagulans pro perorální užití – warfarin – má řadu nevýhod. Jmenujme jen pomalý nástup účinku, možný prokoagulační efekt v prvních fázích léčby, významnou interakci s řadou léků či velké interindividuální rozdíly ve farmakokinetice s nutností monitorace. Z těchto důvodů je logický intenzivní vývoj v této oblasti farmakoterapie. Jedním z nejslibnějších a ve výzkumu nejdále pokročilým perorálním antikoagulanciem je ximelagatran.

Thrombotic and thromboembolic events play a key role in prognosis of patients with cardiovascular diseases. If there were not thrombosis triggered by the unstable atherosclerotic plaque, degenerative vascular diseases would not be the first cause of death. If there were not thromboembolization, atrial fibrillation would be an unimportant arrhythmia, and if there were not risk of pulmonary embolia, phlebothrombosis would not be a source of fear for all fields of surgery. The vicious circle of platelet homeostasis, hemocoagulation and fibrinolysis can be managed at different levels using antiplatelet, anticoagulant and fibrinolytic agents. Although anticoagulants of the type of vitamin K antimetabolites have been prescribed for more than 50 years and have undergone rapid development, they are far from being ideal drugs. The only available oral anticoagulant warfarin has the disadvantages of having a slow onset of action, potential procoagulant effect in the early treatment stages, significant interactions with a variety of drugs and substantial interindividual variability in pharmacokinetics with the need for close monitoring. For these reasons, further development in this field of pharmacotherapy is required. Ximelagatran is one of the most promising oral anticoagulants and the one most advanced in research.

2 interní klinika kardiologie a angiologie 1 LF UK a VFN Praha

Ximelagatran

Ximelagatran = Ximelagatran /

Ximelagatran /

Lit. 14