Primární PCI je v současnosti metodou volby v léčbě akutního infarktu myokardu s ST elevacemi (STE-AIM). Cílem práce je zhodnocení vlivu mechanické reperfuze na akutní změny systolické funkce levé srdeční komory hodnocené angiograficky a hledání hlavních ovlivňujících faktorů. Metodika: Prospektivní observační studie 83 dospělých pacientů léčených pomocí primární PCI do 12 hodin od vzniku STE-AIM s průměrným věkem 61,6 ± 11 let, kteří dokončili sledování v projektu remodelace LK v období od 1. 4. 2002 do 30. 10. 2004. Hlavním vstupním kritériem byl AIM přední stěny, hlavními vylučovacími kritérii byly diabetes mellitus na inzulinu, kardiogenní šok (Killip klasifikace st. IV), recidiva AIM přední stěny nebo IM jiné lokalizace v posledních 6 měsících. Ke statistickému zhodnocení bylo použito standardních statistických metod se stanovením významnosti p ≤ 0,05. Hlavními rizikovými faktory souboru byly hypertenze (47 %) a kouření (45,8 %). Pro subanalýzu byl soubor rozdělen dle změny ejekční frakce levé komory (EF LK), časových intervalů od vzniku obtíží a průtoku infarktovou tepnou (TIMI flow). Výsledky: Nejvýraznější zlepšení systolické funkce LK (zlepšení EF LK o > 3 %) bylo zjištěno u 33 pacientů s iniciálně nejhorší EF LK (38,6 % vs 49,3 %, p < 001) a s relativně krátkým intervalem od vzniku obtíží (148 min. k příjezdu na koronární jednotku). Zlepšení bylo způsobeno zmenšením endsystolického a zvětšením tepového objemu (p < 0,001) i jejich indexů (p < 0,001). Tato zlepšení byla potvrzena i ve skupině pacientů přicházejících do 3 hod. od vzniku obtíží. Naopak ve skupině 34 pacientů (41 %) byla primární PCI spojena s akutním zhoršením EF LK (49,6 % vs 44,1 %, p < 0,001) při významném snížení tepového objemu (p = 0,009). Při srovnání výsledků dle průchodnosti infarktové tepny (IRA) před a po primární PCI bylo zjištěno zlepšení EF LK (43,9 % vs 47,7 %, p = 0,04) ve skupině pacientů s iniciálně průchodnou tepnou TIMI 2–3. Nejčastěji pozorovanou změnou po primární PCI bylo snížení plnícího tlaku LK (LVEDP) a indexu kontraktility vztaženého na systolický tlak (dP/dt/P).Závěr: Primární PCI v léčbě STE-AIM přední stěny byla v našem souboru spojena s významnými změnami systolické funkce levé srdeční komory, které souvisely s časovým intervalem od vzniku obtíží a iniciální průchodnosti infarktové tepny. Akutní zlepšení respektive zhoršení EF LK bylo zjištěno u 59 % resp. 41 % pacientů a tyto změny byly ve většině případů způsobeny změnou endsystolických a tepových objemů.

At present, primary PCI is the method of choice in the treatment of acute myocardial infarction with ST elevations (STE-AMI). Aim: To assess the influence of mechanical reperfusion on acute changes of the left ventricular systolic function assessed angiographically and to find the main related factors. Methods: Prospective observation study of 83 adult patients with a mean age of 61,6 ± 11 years treated with primary PCI up to 12 hours from STE-AMI onset who completed follow-up according to the project of LV remodeling in the period from 1 January 2002 to 30 October 2004. The main inclusion criterion was STE-AMI of the anterior wall and the main exclusion criteria included: insulin dependent diabetes mellitus, cardiogenic shock (Killip class IV), status after AMI of the anterior wall or of other regions during the last 6 months as well. Standard statistical methods were used with statistical significance of p ≤ 0,05. The main risk factors were hypertension (47 %) and smoking (45.8 %). The subanalysis of the whole group of patients was made based on the changes of the left ventricular ejection fraction (LVEF), time intervals from the onset of symptoms and the flow of the infarct related artery (TIMI flow). Results: The best changes of the LV systolic function (LVEF improvement more than 3 %) occurred in 33 patients with the worst LVEF initially (38.6 % vs 49.3 %, p < 001 ) and a relatively short time from symptom onset (148 mins to the admission at CCU). The improvement was related to the decrease of end-systolic and the increase of systolic volumes (p < 001) and their indexes (p < 001). This improvement was verified in the group of patients admitted during the first 3 hours from symptom onset. Adversely, in a group of 34 patients (41 %) coming relatively late (211 mins to CCU) the primary PCI was associated with an acute worsening of LVEF (49.6 % vs 47.7 %, p < 001) due to a significant decrease of the systolic volume (p = 0,009). The results were compared according to the infarct related artery (IRA) flow before and after primary PCI and we found improved LVEF (43.9 % vs 47.7 %, p = 0,04) in the group of patients with TIMI flow 2–3 and its worsening with TIMI 0–2 vs TIMI 3 (35,1 % vs 45 %, p = 0,03) at the end of the procedure. The most frequent changes after primary PCI which we have observed were as follows: decrease of LV end-diastolic pressure (LVEDP) and of the index of contractility in relation to systolic blood pressure (dP/dt/P).Conclusion: Primary PCI in the treatment of anterior wall STE-AMI was in our group of patients associated with significant changes of the left ventricular systolic function related to the time interval from symptom onset and initial TIMI flow. Acute LVEF improvement and worsening was found in 59 % and 41 % of patients, respectively, mostly due to the changes of systolic and endsystolic volumes.

Interní kardiologická klinika FN Brno

Subanalysis of the impact of primary PCI on the left ventricular function in anterior STE-AMI

Subanalýza vlivu primární PCI na funkci levé srdeční komory u STE-AIM přední stěny = Subanalysis of the impact of primary PCI on the left ventricular function in anterior STE-AMI /

Subanalysis of the impact of primary PCI on the left ventricular function in anterior STE-AMI /

Lit. 26