Cíl práce: Zjistit podíl virů na etiologii průjmových onemocnění u dětí, výskyt jednotlivých virů v závislosti na věku a ročním období, vliv etiologického agens na klinický obraz, závažnost onemocnění, terapii a délku hospitalizace. Význam střevních virů jako nozokomiálních patogenů, srovnání senzitivity latexové aglutinace a elektronové mikroskopie v diagnostice rotavirů a adenoviru. Soubor pacientů a metodika: Soubor 496 dětí ve věku od 3 týdnů do 15 let přijatých v průběhu roku 2002 s průjmovým onemocněnim na I. infekční kliniku FN Na Bulovce byl vyšetřen ke zjištění etiologie onemocnění. U všech dětí byla provedena běžná kultivace ze stolice a kultivace Campylobacter jejuni, viry byly prokazovány přímou elektronovou mikroskopií. Rotaviry a adenoviry byly zároven vyšetřovány i latexovou aglutinací. V indikovaných případech bylo ve stolici vyšetřeno i Clostridium difficile a paraziti. Výsledky: Viry byly nejčastějšími původci průjmových onemocnění u dětí. Některý z virů byl zachycen u 413 děti (83,26 /o soubor ). Jen bakteriální etiologie byla u 35 dětí (7,05 %), jen virová u 381 dětí (66,73 %). Smíšená infekce vyvolaná kombinací bakterie a viru byla zjištěna u 82 (16,53 %), etiologie nebyla zjištěna u 45 dětí (9,07 %). Nejčastější rotaviry byly nalezeny u 300 dětí (60,48 % souboru), caUciviry u 68 (13,7 %), adenoviry u 63 (12,7 %), coronaviry u 39 (7,86 %), astroviry jen u 2 (0,40 %). Nejpostiženější věkovou skupinou byly u všech virových agens děti mezi 1.-5. Rokem. U všech virů s výjimkou coronavirů jsme pozorovali vyšší výskyt v chladnem období roku, nejvyšší výskyt rotavirů jsme zaznamenali v dubnu. Nejzávažnější průběh měly rotavirové infekce, dehydrataci i.v. či nazogastrickou sondou vyžadovalo 74,07 % dětí s rotavirovou gastroenteritidou. Průměrná délka hospitalizace byla nejdelší u adenovirů (5,29 dne). Nozokomiální infekce vyvolané rotaviry byly zjištěny v 5 případech a výrazně prodloužily průměrnou dobu hospitalizace (13 dnů), v diagnostice rotavirů a adenoviru byla elektronová mikroskopie citlivější než latexová aglutinace. Závěr. Výsledky naší studie potvrdily rozhodující význam virů v etiologii průjmových onemocnění i u dětí v České republice. Vzhledem k jejich mnohdy těžkému průběhu, zejména u rotavirových infekcí, by bylo vhodné zavedení pravidelného očkování proti rotavirům po uvedení nové vakcíny na trh. Dále by bylo vhodné zaměřit se na zlepšení diagnostiky rotavirů a jejich hlášení v rámci České republiky a zavést alespoň v omezeném měřítku moderní diagnostiku virových střevních onemocnění molekulárně – genetickými metodami.

Purpose of the trial: To estabUsh the involvement of viruses in the aetiology of diarrhoeal disorders in children, the incidence of individual viruses in various age groups and in different seasons, the impact of the aetiological agent on the clinical picture, the severity 01 the disorder, therapy and duration of hospital stay. The significance of intestinal viruses as nosocomial pathogens,a comparison of the sensitivity of latex agglutination and electron microscopy in the diagnosis of rotaviruses and adenoviruses. Patients and method: 496 children, aged 3 weeks to 15 years, admitted in 2002 to the 1st Dpt of Infectious Diseases of the Bulovka Teaching Hospital with a diarrhoeal disorder, were examined to establish the aetiology of their complaint. All the children had the usual faecies culture and a culture of Campylobacter jejuni; direct electron microscopy was used for the demonstration of viruses. Additionally, latex agglutination was used in the investigation of rotaviruses and adenoviruses. In indicated cases the stools were also investigated for the presence of Clostridium difficile and of parasites. Results: Viruses were the most frequent cause of diarrhoeal diseases in children. Some type of virus was found in 413 children (83.26 % of the patients). Pure bacterial aetiology was seen in 35 children (7.05 %), pure viral aetiology in 381 children (66.73 %). A mixed infection, due to a combination of a bacterium and a virus, was found in 82 subjects (16.53 %), in 45 children (9.07 %) the aetiology of the disease could not be established. Rotaviruses, the most frequent infectious agent, were found in 300 children (6.48 %), caliciviruses in 68 (13.7 %), adenoviruses in 63 (12.7 %), coronaviruses in 39 (7.86 %), astroviruses only in 2 children (0.40 %). Children aged 1 to 5 years were the age group most affected by all the viral agents. The incidence of all the viruses, with the exception of coronaviruses, was highest in the cold seasons, the highest incidence of rotaviruses was in April. The most severe course of the disease was seen in rotaviral infections; 74.07 % of the children presenting with rotaviral gastroenteritis required rehydration, either i.v. or with a nasogastric tube. The longest hospital stay (5.29 days) was with adenoviruses. Nosocomial infections caused by rotaviruses were found in 5 cases they substantially prolonged the mean time of hospital stay (13 days). Electron microscopy proved more sensitiv

2 LF UK 1 infekční klinika FN Na Bulovce Praha

Viral gastroenteritis in children

Virové gastroenteritidy u dětí = Viral gastroenteritis in children /

Viral gastroenteritis in children /

Lit. 36