Cílem naší studie bylo posoudit tvar a rozměry horního a dolního oblouku u pacientů s rozštěpem po chirurgicko- ortodontické léčbě. Dále porovnat tyto výsledky s hodnotami naměřenými u náhodně vybraného vzorku mladé dospělé plně ozubené zdravé populace a pacientů s ortodontickou anomálií bez rozštěpu před léčbou, těsně po léčbě a s odstupem 5 let. K tomuto měření jsme použili přístroj Orthoscope a počítačovou analýzu obrazu. Prokázali jsme, že moderní ortodontická terapie je schopna u pacientů s ortodontickými anomáliemi a s orofaciálními rozštěpy zvětšit horní zubní oblouk až k hodnotám, které jsou považovány za normu a vytvořit tak optimální podmínky pro následnou protetickou terapii, je-li jí zapotřebí.

The aim of the work was to evaluate the shape and dimension of upper and lower arch in patients with cleft palate after a surgical-orthodontic therapy. We also compared these results with values measured in a randomly selected sample of a young adult population and patients with orthodontic anomaly without cleft palate before the treatment, immediately after therapy and after a lapse of time of 5 years. The measurement employed the Orthoscope apparatus and computing analysis of the image. It has been demonstrated that in patients with orthodontic anomalies and orofacial cleft palate, modern orthodontic therapy is capable of enlarging the upper dental arch to values, which are considered as standard and to create optimal conditions for subsequent prosthetic therapy, if necessary.

Stomatologická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Computing control of the shape of dental arch in patients with cleft palate

Počítačová kontrola tvaru zubního oblouku u pacientů s rozštěpem = Computing control of the shape of dental arch in patients with cleft palate /

Lit. 16