Incesantní formy komorových tachykardií (KT) po infarktu myokardu (IM) představují závažný terapeutický problém. Pacienti bývají často zajištěni implantovaným kardioverterem – defibrilátorem (ICD) a incesantní charakter arytmie vede obvykle k sérii výbojů, případně není arytmie pro svou pomalou frekvenci detekována. Cílem této studie je popis zkušeností s katetrizační ablací těchto arytmií za použití elektroanatomického mapování. Metody: V souboru 51 pacientů po katetrizační ablaci KT po IM pomocí elektroanatomického mapovacího systému bylo identifikováno 10 nemocných (muži, průměrný věk 65±12 let) s incesantní formou arytmie. U všech sledovaných byla zjištěna těžká poinfarktová dysfunkce levé komory srdeční (EF 23,0 ± 5,4 %). Vzhledem k incesantní formě arytmie bylo provedeno elektroanatomické mapování levé komory při KT a k ozřejmení kritického isthmu okruhu reentry bylo použito metody „entrainment mapping“. Po přerušení běžící KT byla provedena programovaná stimulace komor a v případě indukovatelnosti jiné formy KT bylo pokračováno v mapování při sinusovém rytmu. Byla vytvořena voltážová mapa dutiny levé komory s označením oblasti denzních jizev, pozdních potenciálů a pomalého vedení (integrovaný mapovací postup). Posléze byly provedeny léze napříč zónou exitu dalších KT. Výsledky: Incesantní KT se podařilo odstranit katetrizační ablací ve všech případech. U 7 nemocných bylo na konci výkonu dosaženo kompletního efektu – neindukovatelnosti KT. Průměrné trvání výkonu bylo 186,5 ± 79,7 min při skiaskopickém čase 5,7 ± 2,2 min. Jedinou komplikací bylo u jednoho nemocného krvácení z třísla s rozvojem pseudoaneurysmatu. U pacientů s nevyvolatelnou KT na konci výkonu byla zaznamenána recidiva jiné nebo stejné KT pouze ve 2 případech. U 3 nemocných s indukovatelnou jinou KT na konci výkonu došlo k sporadické recidivě arytmie ve 2 případech. Závěry: Elektroanatomický mapovací systém dovoluje u nemocných s incesantní formou KT rychlou orientaci o kritickém substrátu, podporuje úspěšnou a bezpečnou katetrizační ablaci a zároveň umožňuje díky integrovanému mapovacímu postupu následnou rozsáhlejší modifikaci arytmogenního substrátu. Tím přispívá k snížení výskytu dalších forem KT.

Incessant forms of ventricular tachycardia (VT) represent a significant therapeutic problem. Although the patients are often implanted with an implantable cardioverter-defibrillator (ICD), incessant character of arrhythmia commonly leads to multiple discharges and/or VT is not detected for its slow rate. The aim of this study is to present an experience with catheter ablation of these arrhythmias using electroanatomical mapping. Methods: In a cohort of 51 patients who underwent catheter ablation of postinfarction VT with an electroanatomical mapping system, 10 patients (all men, mean age 65±12 years) had incessant tachycardia. All had significant postinfarction dysfunction of the left ventricle (LVEF 23.0 ± 5.4%). The incessant character of VT enabled electroanatomical activation mapping of the left (or right) ventricle during tachycardia and entrainment mapping was used to identify the critical isthmus for re-entry circuit. After VT termination, programmed ventricular stimulation was performed. Whenever another VT was inducible, electroanatomical mapping was continued in sinus rhythm. The voltage map of the left (right) ventricle was constructed with annotation of scar regions, areas of late potentials and/or slow conduction (the so-called integrated mapping technique). Finally, radiofrequency lesions across the exit zones of VTs were produced. Results: Incessant VT was successfully terminated by catheter ablation in all cases. In 7 patients, the complete effect, i.e. non-inducibility of any VT, has been achieved. On average, the procedure lasted 186.5 ± 79.7 mins with a fluoroscopy time of 5.7 ± 2.2 mins. The only significant complication was groin haemorrhage followed by formation of a pseudoaneurysm of the femoral artery in one patient. In patients with non-inducible VT at the end of the procedure, recurrence of different or the same VT was observed during follow-up in 2 cases. In 3 subjects with persistent inducibility of another VT, only a sporadic recurrence of arrhythmia was recorded in 2 cases. Conclusions: In subjects with incessant VT, the electroanatomical mapping system allows rapid orientation regarding the critical component of the reentrant circuit and supports successful and safe catheter ablation. At the same time, integrated mapping approach enables a substantial modification of the arrhythmogenic substrate, leading to a reduction in other forms of VT.

Klinika kardiologie IKEM Praha

Catheter ablation of postinfarction incessant tachycardia supported by electroanatomical mapping

Katetrizační ablace incesantních forem komorové tachykardie po infarktu myokardu za podpory elektroanatomického mapování = Catheter ablation of postinfarction incessant tachycardia supported by electroanatomical mapping /

Catheter ablation of postinfarction incessant tachycardia supported by electroanatomical mapping /

Lit. 18