První zaznamenaný endoskopický pokus provedl v roce 1806 P. Bozzini. Instrument byl nazýván "einer Lichtleiter" a byl užit k vyšetření uretry, měchýře a vaginy. V roce 1826 v Paříži P. Salomon-Segalas použil "urethro-cystické speculum", které je považované za první endoskop v praktickém užití pro diagnostiku. V roce 1853 francouzský urolog A. J. Désormeaux vyšetřoval vaginu, uretru a rektum. K osvětlení použil lihový kahan a lampu vlastní konstrukce. První "opravdový" gastroskop sestrojil a prezentoval v roce 1868 německý lékař A. Kussmaul. J. Leiter, výrobce nástrojů ve Vídni, spolupracoval s urologem M. Nitzem a vyvinuli cystoskop, který představili v roce 1879; jeho úspěch tkvěl v osvětlení platinovou smyčkou chlazenou vodním systémem. Klinikem s přísnými požadavky na gastroskop byl polský chirurg J. von Mikulicz-Radecki, který roku 1881 referoval o gastroskopu, který měl v distální čtvrtině lehký úhel a jeho průměr byl 14 mm. Velkou postavou endoskopie třicátých let minulého století byl R. Schindler, který provedl stovky gastroskopií a v roce 1923 vydal "Lehrbuch und Atlas der Gastroskopie". Schindler s výrobcem nástrojů G. Wolfem zkonstruovali ohebný optický gastroskop se soustavou padesáti čoček, který kraloval v endoskopii dlouho, až do roku 1957, kdy B. Hirschowitz se spolupracovníky představili endoskop, ve kterém použili 200 000 skleněných vláken v délce 1 m. Přístroj byl nazván fibroskop. V říjnu 1960 byl vyroben první fibroskop firmou American Cystoscope Markers Inc. (ACMI). Koncem tisíciletí se objevila technologie videoendoskopie. Základem videoendoskopie bylo užití čipu. U zrodu myšlenky a jeho užití ve videokameře v roce 1969 stáli W. S. Boyle a G. E. Smith z Bellových laboratoří. První videoendoskop byl představen firmou Welch Allyn Inc. roku 1984. Myšlenka o miniaturizaci kamery a jejího užití v endoskopii je připisována Demlingovi, Hagelovi a Classenovi a spolupracovníkům. Jako první používal rektoskop pravděpodobně v roce 1895 H. A. Kelly. B. F. Overholt zkonstruoval kolonoskop a prototyp přístroje byl klinicky užit v roce 1963. První totální kolonoskopie u člověka byla provedena L. Provenzalem a A. Revignasem roku 1965 na Univerzitě v Cagliari na Sardinii. V roce 1968 provedl první kanylaci papily pod endoskopickou kontrolou duodenoskopem W. S. McCune. Již v první polovině minulého století se začala rozvíjet terapeutická endoskopie, jejíž "zlatá léta" se kryjí s érou fibroskopie. Koncem devadesátých let minulého století sestrojil P. Swain prototyp bezdrátové endoskopické kapsle a v roce 2000 jej prezentoval. Endoskopie v Československu se rozvíjela již v období před 2. světovou válkou a výrazně vzkvétá s příchodem vláknové endoskopie a videoendoskopie.

First documented endoscopy experiment was done by P. Bozzini in 1806. That instrument was named "einer Lichtleiter" and used for examination of the uretha, urinary bladder and vagina. In 1826 P. Salomon-Segalas in Paris used the "uretero-cystic speculum" which is assesed as the first endoscope for practical use in diagnostics. In 1853 French urologist A. J. Désormeaux inspected vagina, urethra and rectum. For illumination he used spirit lamp of his own construction. The first "real gastroscope" was constructed and presented by J. A. Kussmaul in 1868 in Germany. J. Leiter, manufacturer of instruments in Vienna, cooperated with urologist M. Nitz and developed a cystoscope, which was presented in 1879. Its succes was an illumination by platin snare cooled by water system. The clinician with rigorous demand on gastroscope was polish surgeon J. von Mikulicz-Radecki who reported in 1881 about gastroscope which had in a distal part light angle and whose diameter was 14 mm. The great person of the endoscopy of therties of the last century was R. Schindler who carried out hundreds of gastroscopies and in 1923 published a book "Lehrbuch und Atlas der Gastroskopie". Schindler and manufacturer G. Wolf constructed flexible optical gastroscope with system of 50 lenses who had a leading role in endoscopy for a long time till 1957 when B. Hirschowitz and co-workers presented and endoscope in which two hundred thousands of glass fibres of 1 meter lenght were used. This instrument was named fiberscope. The first fiberscope was produced in october 1960 by American Cystoscope Markers Company (ACMI). At the end of the first millenium a technology of videoendoscopy appeared. The basis of videotechnology was the discovery of the chip. At the start of the idea and its usage in videocamera was S. Boyle and G. E. Smith from the Bell's laboratories in 1969. The first videoendoscope was presented by Welch Allyn Inc. company in 1984. The idea about minimalising of the camera is dedicated to Demling, Hagel, Classen and their co-workers.The rectoscope was probably firstly used by H. A. Kelly in 1895. B. F. Overholt constructed the colonoscope and the model was used at the clinic in 1963. The first total human colonoscopy was provided by L. Provenzale and A. Revignas in 1965 at the University in Cagliari at Sardinia. In 1968 the first cannulation of the papila of Vater under duodenoscopy control by W. S. McCune was carried out. Already in the first half of the last century a therapeutic endoscopy started and its "gold times" are identical with fiberscopes era. At the end of the last century P. Swain constructed wireless endoscopy capsule which was presented in 2000. Endoscopy in Czechoslovakia expanded already before WW2 and marked development has been mentioned with the advance of fiberscopy and videoendoscopy.

4 interní klinika 1 LF UK a VFN Praha

History of the endoscopy - 200 years of documented endoscopy (1806-2006)

Historie endoskopie - 200 let dokumentované endoskopie (1806-2006) = The history of the endoscopy - 200 years of documented endoscopy (1806-2006) /

The history of the endoscopy - 200 years of documented endoscopy (1806-2006)

Lit. 42