• MeSH
• balonová enteroskopie metody   trendy   využití   MeSH
• biopsie metody   trendy   využití   MeSH
• Crohnova nemoc diagnóza   klasifikace   MeSH
• duodenoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• endoskopie trávicího systému * metody   trendy   využití   MeSH
• gastrointestinální endoskopie * metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• gastroskopie metody   trendy   využití   MeSH
• histologické techniky metody   využití   MeSH
• idiopatické střevní záněty * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• kapslová endoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• kolonoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační péče metody   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ulcerózní kolitida diagnóza   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Endoskopická mukózní resekce (EMR) je považována za efektivní endoskopickou léčbu přisedlých polypů a nepolypózních kolorektálních neoplazií. Limitací této techniky je riziko inkompletní endoskopické resekce vedoucí ke vzniku lokální reziduální neoplazie (LRN). Cíl: Identifikace četnosti a rizikových faktorů vzniku LRN. Metodika: Retrospektivní studie EMR kolorektálních neoplazií provedených v jednom specializovaném endoskopickém centru v letech 2013–2015. Do analýzy byli zahrnuti jedinci, kteří měli alespoň jednu endoskopickou kontrolu po EMR. Kritériem pro diagnostiku LRN byla histologická verifikace z místa po resekci. Byla hodnocena jednorozměrná a vícerozměrná analýza faktorů spojených s LRN. Výsledky: Z 280 EMR přisedlých polypů a nepolypózních kolorektálních lézí velikosti ≥ 10 mm vč. horizontálně se šířících lézí LST (laterally spreading tumors) bylo do analýzy zahrnuto 186 lézí (66,4 % ze všech provedených EMR) u 163 pacientů (66,3 % mužů, průměrný věk 67 let). Průměrný interval dispenzární kontroly byl 7,8 měsíce. U 33 lézí odstraněných pomocí EMR (17,7 %) byla histologicky verifikována LRN. Z jednorozměrné analýzy byla statisticky významně vyšší asociace LRN s lézemi ≥ 20 mm (p = 0,006), s horizontálně se šířícímí granulárně-nodularnímí lézemi smíšeného typu (LST GM) (p = 0,002), s lézemi s vilózní složkou s low-grade dysplazií (p < 0,001) a high-grade dysplazií (p = 0,005) a s technikou piece meal EMR (p = 0,006). V rámci vícerozměrné analýzy nebyl nalezen žádný statisticky významný faktor asociovaný s LRN. Závěr: Rizikové faktory LRN zahrnují velikost léze ≥ 20 mm, adenomy s vilózní složkou, piece meal technika EMR a LST GM léze. V těchto případech by měla být zvážena časnější dispenzární endoskopická kontrola nebo alternativní endoskopická či chirurgická technika.

Introduction: Endoscopic mucosal resection (EMR) is considered an effective endoscopic treatment of sessile polyps and non-polypoid colorectal neoplasia. A limitation of this technique is the risk of incomplete endoscopic resection, which can lead to local residual neoplasia development. Aim: Identification of the risk factors associated with local residual neoplasia (LRN) onset. Methods: Retrospective analysis was performed on colorectal neoplasia EMRs in one high-volume tertiary-referral endoscopic center in 2013–2015. Individuals with at least one follow-up colonoscopy after the initial EMR were included. LRN was defined as the histopathological presence of neoplastic tissue at the post-EMR site. Univariate and multivariate analysis of factors associated with LRN were performed. Results: 280 EMRs of sessile polyps and non-polypoid colorectal neoplasia (size ≥ 10 mm) including laterally spreading tumors (LST) were analyzed and surveillance endoscopy was carried out on 186 lesions (66.4% of all EMRs) in 163 patients (66.3% male; mean age 67 years). The mean follow-up interval was 7.8 months. LRN was verified in 33 lesions (17.7%) resected by EMR. Single variate analysis showed evidence of an increased risk of residual neoplasia for lesions ≥ 20 mm (p = 0.006), LST with granular type (p = 0.002), villous component of adenomas with low grade dysplasia (p < 0.001), and with high grade dysplasia (p = 0.005), and piece meal EMR (p = 0.006). In multivariate analysis, there were no statistically significant factors associated with LRN. Conclusion: The risk factors for local residual neoplasia include lesion size ≥ 20 mm, villous component of adenomas, piece meal EMR technique, and LST lesions of the granular type. In these cases, earlier endoscopic post-EMR surveillance or alternative endoscopic or surgical techniques should be considered.

• MeSH
• endoskopická mukózní resekce metody   MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• kolorektální chirurgie metody   MeSH
• kolorektální nádory * chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• reziduální nádor * diagnóza   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• biopsie metody   využití   MeSH
• bolesti břicha MeSH
• celiakie * diagnóza   dietoterapie   komplikace   MeSH
• gastroskopie metody   využití   MeSH
• histologické techniky využití   MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom z T-buněk asociovaný s enteropatií * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• polymyozitida diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• stenóza diagnóza   MeSH
• tenké střevo patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease) představují imunitně zprostředkovaná chronická zánětlivá onemocnění mezi která řadíme Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Jejich přesná příčina není známa, avšak vychází z hypotézy abnormální reakce imunitního systému u geneticky vnímavých jedinců. Imunitní systém chybně rozpoznává fyziologické mikrobioty v tlustém a tenkém střevě a nesprávně je interpretuje jako patogeny. U IBD je znám vyšší výskyt maligních nádorů trávicí trubice, především kolorektálního karcinomu, kde hlavním rizikovým faktorem je chronický zánět, ale také nádorů extraintestinálních, které vznikají nejen následkem chronického zánětu, ale/nebo i v důsledku imunosupresivní/biologické léčby. Pacienti s IBD se díky pokroku v léčbě imunosupresivy a především biologiky dožívají vyššího věku. Současně s tím se však prodlužuje délka trvání chronického zánětu a expozice imunosupresivům/biologikům a zároveň tak stoupá riziko vzniku malignity. Pacienti s IBD tak mimo základní protizánětlivé léčby vyžadují i léčbu onkologickou zahrnující chirurgii, chemoterapii, radioterapii nebo léčbu hormonální. Článek je zaměřen na charakteristiku rizikových faktorů maligních nádorů u pacientů s IBD, jejich výskyt a management.

Inflammatory bowel disease (IBD) is characterized as an immunomediated chronic inflammation in Crohn's disease and ulcerative colitis. Although the exact cause of IBD is not entirely clear, an abnormal reaction of the immune system towards physiological microbiota in the colon and small bowel is suspected. IBD has long been associated with an increased risk of malignancies. The main risk is IBD-associated colorectal cancer, which is caused by chronic inflammation, followed by other cancers (including extraintestinal cancers) that develop as a result of the inflammation and subsequent treatment with immunosuppressors/biologics. Recent advances in immunosuppressive therapies have significantly improved prognosis as well as quality of life of IBD patients. However, longer survival means prolonged exposure to chronic inflammation as well as to immunosupression (biologics), which translates into a higher risk of cancer development. Therefore, in addition to anti-inflammatory therapies, current strategies for the management of IBD patients also include cancer prevention and surgery, systemic therapy, radiotherapy, and hormonal therapy. The current paper describes the major risk factors of malignancy in IBD patients, and provides an overview of the most commonly occurring IBD-associated gastrointestinal cancers and their management.

• MeSH
• idiopatické střevní záněty * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kolonoskopie využití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory trávicího systému * diagnóza   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sklerozující cholangitida MeSH
• zánět MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Česká republika je v incidenci kolorektálního karcinomu (CRC – colorectal cancer) dlouhodobě na předních příčkách ve světě. Ročně je CRC v České republice primárně diagnostikován u více než 8 000 pacientů a na onemocnění CRC ročně zemře okolo 4 000 lidí. Přibližně v polovině případů je CRC v České republice diagnostikován v pokročilém stadiu. U více než 1/4 nemocných je nádor identifikován v oblasti konečníku. Trendy v terapii CRC směřují pacienty do onkochirurgických a onkologických center. Stanovení přesného stagingu tumoru je zásadní ve vedení další terapie. I přes řadu změn zavedených do léčby CRC zaujímá radikální odstranění nádoru v multimodálním terapeutickém procesu klíčové postavení. Hlavním terapeutickým principem multidisciplinárního přístupu k nemocnému je personalizace léčby, prodloužení doby přežití a zlepšení kvality života. Autoři prezentují případ 36leté nemocné s metastazujícím karcinomem rekta, která na základě koordinace terapie multidisciplinárním týmem podstoupila v průběhu 5 let pět více či méně invazivních chirurgických intervencí. Stejně tak plánování neoadjuvance i následné chemoterapie a biologické léčby se řídila moderními principy léčby metastazujícího CRC. Cílem této kazuistiky je poukázat na přednosti multidisciplinárního terapeutického schématu u pacientky s metastazujícím CRC do plic a nadledvin.

The Czech Republic has occupied the top position in the worldwide incidence of colorectal cancer (CRC) long-term. In the Czech Republic, CRC is primarily diagnosed in more than 8,000 patients annually and about 4,000 people per year die from this disease. About one-half of cases are diagnosed at the advanced stage. The tumour is identified in the rectal area in more than a quarter of patients. Trends in the treatment of CRC tend to direct patients to surgery and oncology centres. Precise determination of the tumour is crucial for management during the therapeutic process. Despite a number of advances in treatment, radical surgery still takes precedence in multidisciplinary treatment approaches. The main therapeutic goal of the multidisciplinary approach is personalisation of the treatment, extension of survival time and improvement in quality of life. The authors present a case of a 36-year-old patient with metastatic rectal cancer, who underwent five more-or-less invasive surgical interventions based on coordination of therapy in a multidisciplinary team over a period of 5 years. Similarly, neoadjuvant planning and subsequent chemotherapy and biological treatment are among the modern principles of metastatic CRC treatment. The aim of this case was to highlight the advantages of multidisciplinary therapeutic approaches in a patient with metastatic CRC in the lungs and adrenal glands.

• MeSH
• adjuvantní chemoradioterapie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• kolorektální nádory * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory nadledvin * diagnóza   chirurgie   sekundární   MeSH
• nádory plic * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   sekundární   MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   MeSH
• PET/CT metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• roboticky asistované výkony metody   využití   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• biopsie metody   využití   MeSH
• bolesti břicha MeSH
• celiakie * diagnóza   dietoterapie   komplikace   MeSH
• gastroskopie metody   využití   MeSH
• histologické techniky využití   MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom z T-buněk asociovaný s enteropatií * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• polymyozitida diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• stenóza diagnóza   MeSH
• tenké střevo patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• biopsie metody   využití   MeSH
• defekace MeSH
• histologické techniky využití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• nemoci cév * farmakoterapie   MeSH
• nemoci rekta * krev   patofyziologie   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
• rektum krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• rifamyciny farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rifaximin MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Na tomto konkrétním případu pacienta s hypochromní anémií ztrátového charakteru demonstrujeme úskalí diagnostiky relativně vzácného adenokarcinomu tenkého střeva. V diskuzi poukazujeme na někdy až přehnanou složitost algoritmů ambulantních či nemocničních lékařů, kteří často zbytečně opakují základní endoskopické metody nebo naopak používají metody, od kterých je již v dnešní medicíně odklon. Na druhou stranu je nutno podotknout, že dostupnost sofistikovanějších vyšetřovacích metod, jako jsou enteroskopie a kapslová endoskopie, stále není v některých regionech zcela optimální a lékař ambulantní praxe se často potýká s příliš dlouhým objednacím termínem, který následně může pacienta odradit a snížit jeho spolupráci s ošetřujícím lékařem. Dobrá prognóza a pětileté přežití pacientů závisí na včasné diagnóze a radikálním chirurgickém řešení. Klinická symptomatologie je poměrně chudá a lékař si musí povšimnout nenápadných odchylek, protože významná symptomatologie v podobě hmatné rezistence či poruch pasáže často znamená pokročilé stadium onemocnění, u kterého již radikální chirurgické řešení není možné a pacientovi mnohdy zbývá jen možnost paliativního chirurgického výkonu následovaného onkologickou léčbou či v nejtěžších případech jen čistě symptomatická léčba. Průměrná doba do určení diagnózy trvá asi 8–12 měsíců nebo i déle. Klinik by se proto neměl spokojit s jedním negativním výsledkem, pokud trvá podezření na možnou organickou příčinu obtíží. Pacienta by měl řádně vyšetřit a dispenzarizovat podle doporučení a v případě nejasností by se neměl bát požádat o případnou konzultaci jiného specialistu či jiné vyšší pracoviště.

In this particular case of a patient with hypochronic anemia dissipation character, we highlight the pitfalls encountered in diagnosing this relatively rare adenocarcinoma of the small intestine. In the discussion section, we show that algorithms used in outpatient clinics or by hospital doctors unnecessarily complicate diagnosis by engendering multiple basic endoscopy interventions and conversely methods from which it is already in medicine diversion. On the other hand, it should be noted that the availability of sophisticated investigative techniques, such as enteroscopy and capsule endoscopy, is still not optimal in some regions. Physicians often face long order deadlines, which can discourage patients and reduce cooperation with the doctor. A good prognosis and five-year patient survival depends on an early diagnosis and radical surgery. Clinical symptoms are relatively inconspicuous and the physician must be attentive to subtle changes in the patient. When significant symptoms are apparent, such as palpable resistance or disorders passages, the patient is often in the advanced stage of the disease and radical surgery is impossible. In these cases, only palliative surgery followed by oncology therapy or purely symptomatic treatment is applicable. The average time to diagnosis takes between 8 and 12 months or longer. The clinician should not be content with one negative result if there is still a suspicion of an organic cause. The patient should be properly investigated and in case of doubt, the doctor should not be afraid to ask for a consultation with another specialist or the doctor should encourage the patient to visit a clinic more specialized in the disease.

• Klíčová slova
• kapslová endoskopie,
• MeSH
• adenokarcinom * diagnóza   chirurgie   MeSH
• anemie MeSH
• gastrointestinální endoskopie metody   využití   MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnóza   etiologie   MeSH
• kolonoskopie využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• střevní nádory * diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• biopsie metody   využití   MeSH
• defekace MeSH
• histologické techniky využití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kolonoskopie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• nemoci cév * farmakoterapie   MeSH
• nemoci rekta * krev   patofyziologie   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
• rektum krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• rifamyciny farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rifaximin MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• časná detekce nádoru statistika a číselné údaje   MeSH
• feces chemie   MeSH
• hodnocení programu MeSH
• kolonoskopie využití   MeSH
• kolorektální nádory * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• okultní krev MeSH
• plošný screening * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• vládní programy statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH