Patologické změny kloubního pouzdra kolena a popliteálních burz popisuje již v roce 1840 Adams (l). Baker 1877 (2) pak ve svých originálních klinicko-patologických pracech odlišil popliteální cysty se syndromem venózní komprese od skutečného žilního uzávěru. Obrovská synoviální cysta je dnes definována jako dobře ohraničená dutina zasahující do různé vzdálenosti od kloubu, vystlaná membránou podobnou synoviální a vyplněná tekutinou. Nejčastěji se nachází v oblasti kloubu kolenního v souvislosti s revmatoidní artritidou, gonartrózou a onemocněními měkkého kolena (meniskopatie, chondropatie, pigmentová villonodulární synovitida). Na základě anatomických prací Wilsona 1936 (21), Bartoníčka 1980 (4) a Pfistera 2004 (15), klinického dělení Burlesona 1956 (5), artrografických studií Grepla 1980 (9) a ultrasonografických a MR vyšetření Chunga 2005 (11), Tschircha 2003 (19) , Friedmana 2001 (8), Warda 2001 (20) je možno vytyčit 3 základní předpoklady pro vznik obrovské popliteální cysty: 1/ anatomická komunikace a valvulární mechanizmus mezi dutinou kolenního kloubu a burzou gastroknemiosemimembranózní 2/ ztenčení kloubního pouzdra kolenního kloubu posteromediálně v důsledku zánětlivých změn /revmatoidní artritida/ 3/ hyperprese nitrokloubní tekutiny Bakerská cysta je podle Dungla 2005 (7) a Handyho 2001 (10) burza gastroknemiosemimembranózní distendovaná zmnoženým výpotkem v koleně, který do ní proniká buď preformovanou anatomickou komunikací nebo v důsledku herniace synoviální membrány posteromediálního kompartementu kloubního pouzdra. K vysvětlení poslouží hodnocení tenze uvnitř kolenního kloubu, která se z klidových hodnot 6-30 mmHg zvýší při zatížení a kontrakci čtyřhlavého svalu na 300 mmHg. Dixon a Grant 1964 (6 ) prokázali, že u revmatiků tyto hodnoty dokonce přesahují i 1000 mmHg. Burza se rozšiřuje a funguje jako „dekompresní komora“ pro kloub, v němž se hromadí tekutina. Při flexi kolena dochází k proudění synovie z recessus suprapatellaris přes kondyly femuru do skloubení femoro-tibiálního a při hyperflexi se maximum tekutiny hromadí v jeho dorzální části pod zvýšeným tlakem. Jsou-li splněny některé z výše uvedených předpokladů, může tato synoviální pumpa vytlačovat kloubní tekutinu do zákolení. Hlavní směry distenze obrovských synoviálních cyst v zákolení jsou (schema 1) : a/ distenze retrotibiální – cysta je uložena pod solární arkádou mezi povrchovou a hlubokou skupinou flexorů na bérci v místě nervově cévního svazku, což vysvětluje možnost vzniku venózní komprese s klinickými příznaky pseudotromboflebitidy. b/ distenze posteriorní – cysta je uložena mezi m. gastrocnemius a m. soleus nebo v podkoží. Expanze do oblasti lýtka jsou nejčastější a napomáhají k nim kontrakce svalové a gravitační síla (obr. 1). c/ distenze posterosuperiorní – cysta leží retrofemorálně. Tato lokalizace je málo obvyklá a v dostupné literatuře jen ojediněle publikovaná (obr. 2,3).

The preconditions for the development of a huge synovial cyst in the popliteal area: 1/ anatomical communication between the knee joint cavity and bursa gastrocnemiosemimembranosa 2/ thinning of the posteromedial wall of the knee capsule 3/ intraarticular hyperpression caused by hydrops of the knee The calf is the most common location of Baker´s cyst (retrotibial and posterior distension). Posterosuperior distension of the cyst towards the thigh is unusual. Therefore the authors present the case of a huge synovial cyst located in the retrofemoral area in a rheumatic patient. The length of the cyst was 38 cm extending to the glutaeus maximus muscle. This did not cause the patient any discomfort because there was enough space between the dorsal thigh muscles for the cyst to grow without affecting the nervs and blood vessels.

1 ortopedická klinika nemocnice u svaté Anny Brno

Baker's cyst - location, differential diagnosis : case report

Lit.: 21